Paleogén

Rozbalit box

Obsah boxu

Paleogén je geologické období, které je první částí éry kenozoika (tzv. "věku savců"). Začal před přibližně 66 miliony let a skončil před 23,03 miliony let. Paleogén následuje po období křídy (poslední období mezozoika) a předchází období neogénu. Jeho počátek je definován masivním vymíráním na hranici křídy a paleogénu (K-Pg), které vedlo k zániku nelétavých dinosaurů a mnoha dalších skupin organismů.

Během paleogénu se kontinenty dále posouvaly ke svým dnešním pozicím. Klima prošlo dramatickými změnami, od extrémně teplého a vlhkého na počátku až po výrazné ochlazení na jeho konci, které vedlo ke vzniku ledové pokrývky na Antarktidě. Klíčovou událostí paleogénu byla explozivní adaptivní radiace savců, kteří po vyhynutí dinosaurů obsadili uvolněné ekologické niky a stali se dominantní skupinou suchozemských obratlovců.

📜 Historie a definice

Termín "paleogén" (z řeckých slov palaios - starý a genos - zrození) byl zaveden v 19. století a původně byl součástí širšího a dnes již méně používaného pojmu třetihory (terciér). Moderní stratigrafie dělí kenozoikum na tři periody: paleogén, neogén a kvartér.

Hranice mezi křídou a paleogénem je jednou z nejvýraznějších a nejlépe prostudovaných v geologické historii. Je celosvětově vyznačena tenkou vrstvou sedimentů obohacených o prvek iridium, který je vzácný v zemské kůře, ale běžný v asteroidech. Tato tzv. iridiová anomálie je považována za klíčový důkaz dopadu masivního asteroidu (viz Chicxulubský kráter), který způsobil kataklyzmatické vymírání.

Paleogén se dělí na tři epochy:

Paleocén (66–56 milionů let před současností) – období zotavení ekosystémů po vymírání a počátek dominance savců.
Eocén (56–33,9 milionů let před současností) – klimatické optimum kenozoika, s tropickými lesy sahajícími až k pólům, a další diverzifikace savců, včetně prvních kytovců a primátů.
Oligocén (33,9–23,03 milionů let před současností) – období výrazného globálního ochlazování, ústupu lesů a šíření travnatých plání, což vedlo k evoluci nových typů savců přizpůsobených otevřené krajině.

🌍 Paleogeografie a klima

V průběhu paleogénu pokračoval rozpad superkontinentu Pangaea, který začal již v mezozoiku. Kontinenty se přibližovaly ke svým současným polohám, což mělo zásadní dopad na oceánské proudy a globální klima.

🗺️ Rozmístění kontinentů

Na počátku paleogénu byly Severní Amerika a Eurasie stále spojeny pevninským mostem. Jižní Amerika byla izolovaným kontinentem, což vedlo k vývoji unikátní fauny. Austrálie se oddělila od Antarktidy a začala svůj pohyb na sever. Indie pokračovala ve svém rychlém driftu na sever, který vyvrcholil její kolizí s Asií a počátkem alpsko-himálajské orogeneze.

Jednou z klíčových událostí bylo postupné uzavírání oceánu Tethys, který odděloval Afriku a Indii od Eurasie. Jeho zbytky dnes tvoří Středozemní moře, Černé moře a Kaspické moře.

V pozdním eocénu a oligocénu došlo k otevření dvou významných mořských průlivů:

Drakeův průliv mezi Jižní Amerikou a Antarktidou.
Tasmánská brána mezi Austrálií a Antarktidou.

Otevření těchto průlivů umožnilo vznik cirkumpolárního (kolem pólu obíhajícího) antarktického mořského proudu. Tento proud tepelně izoloval Antarktidu od teplejších vod z nižších zeměpisných šířek, což je považováno za hlavní příčinu jejího zalednění v oligocénu.

🌡️ Klimatické změny

Klima paleogénu bylo velmi dynamické.

Paleocén a raný eocén: Období se vyznačovalo skleníkovým klimatem, které bylo mnohem teplejší než dnes. Vrcholem bylo tzv. Paleocenní-eocenní teplotní maximum (PETM) před asi 56 miliony let, kdy globální teploty skokově vzrostly o 5–8 °C během několika tisíc let. Během tohoto období neexistovaly na Zemi trvalé ledové čepice a subtropická vegetace rostla i v polárních oblastech.
Střední eocén až oligocén: Po dosažení klimatického optima v raném eocénu nastal dlouhodobý trend globálního ochlazování. Tento proces, někdy nazývaný "přechod od skleníkové k ledové Zemi" (greenhouse to icehouse transition), vyvrcholil na hranici eocénu a oligocénu (před cca 34 miliony let). Tento klimatický zlom, známý jako Grande Coupure, vedl k masivnímu vymírání a k vytvoření trvalého ledového štítu na Antarktidě.

🌳 Život v paleogénu

Zánik dinosaurů otevřel cestu pro evoluční explozi jiných skupin, především savců a ptáků.

🐾 Fauna

Savci (Mammalia)

Savci jsou symbolem paleogénu. Z malých, relativně nenápadných forem žijících ve stínu dinosaurů se během několika milionů let vyvinuly tisíce nových druhů, které obsadily širokou škálu ekologických rolí.

Archaické skupiny: V paleocénu dominovaly dnes již vyhynulé skupiny jako Multituberculata, Creodonta (masožraví savci) nebo velcí býložraví Pantodonta.
Vznik moderních řádů: Během eocénu se objevili první zástupci většiny moderních řádů savců:

   * Lichokopytníci (Perissodactyla): Objevili se první koně, jako byl malý, lesní Hyracotherium (dříve Eohippus), a také předci nosorožců a tapírů. V oligocénu se objevili obří bezrozí nosorožci jako Paraceratherium, největší suchozemský savec všech dob.
   * Sudokopytníci (Artiodactyla): Zahrnovali předky velbloudů, prasat a přežvýkavců.
   * Primáti (Primates): Objevili se první primáti, podobní dnešním lemurům.
   * Kytovci (Cetacea): Eocén byl klíčovým obdobím pro evoluci velryb. První formy jako Pakicetus byly ještě obojživelné, ale pozdější rody jako Basilosaurus již byly plně přizpůsobeny životu ve vodě.
   * Letouni (Chiroptera): První netopýři se objevili v eocénu.
   * Hlodavci (Rodentia) a Zajícovci (Lagomorpha) se také v tomto období rychle diverzifkovali.

Ptáci (Aves)

Ptáci prošli podobnou adaptivní radiací jako savci. Objevila se většina moderních ptačích řádů. V paleocénu a eocénu se v Evropě a Severní Americe vyskytovali obří nelétaví draví ptáci, jako byl Gastornis, kteří patřili mezi vrcholové predátory. V Jižní Americe se později vyvinula podobná skupina známá jako Phorusrhacidae ("terror birds").

Ostatní skupiny

Plazi, jako jsou krokodýli, hadi, želvy a ještěři, přežili vymírání K-Pg a dále se vyvíjeli. V mořích se dařilo žralokům, včetně předků obřího Megalodona, a kostnatým rybám. Po vymření velkých mořských plazů (mosasaurů a plesiosaurů) se dominantními mořskými predátory stali právě žraloci a později draví kytovci.

🌿 Flóra

Flóře dominovaly krytosemenné rostliny (kvetoucí rostliny), které pokračovaly ve své expanzi započaté v křídě. V teplém a vlhkém klimatu raného paleogénu pokrývaly většinu pevniny rozsáhlé tropické a subtropické lesy. S postupným ochlazováním a vysušováním klimatu v oligocénu začaly lesy ustupovat a na jejich místě se poprvé v historii Země objevily rozsáhlejší otevřené travnaté ekosystémy – stepi a savany. To mělo zásadní vliv na evoluci býložravých savců, kteří se museli přizpůsobit spásání tvrdé trávy (např. vývojem vysokých zubních korunek).

⚙️ Geologické události

Paleogén byl obdobím intenzivní tektonické aktivity.

Alpské vrásnění (Alpská orogeneze): Kolize africké, arabské a indické desky s eurasijskou deskou vedla k vyvrásnění rozsáhlého horského pásma, které se táhne od Alp v Evropě přes Kavkaz a pohoří Blízkého východu až po Himálaj v Asii. Tento proces začal v paleogénu a pokračuje dodnes.
Laramidská orogeneze: V Severní Americe doznívalo toto horotvorné období, které vytvořilo Skalnaté hory.
Vulkanismus: Na počátku paleogénu došlo k masivní vulkanické činnosti v oblasti severního Atlantiku (tzv. Severoatlantická magmatická provincie), což souviselo s otevíráním Atlantského oceánu a oddělením Grónska od Evropy. Některé teorie spojují tuto sopečnou činnost s klimatickými změnami, včetně PETM.

💡 Pro laiky: Paleogén v kostce

Co to je? Je to první kapitola "věku savců", která začala hned poté, co vyhynuli dinosauři. Trvala zhruba 43 milionů let.
Jak vypadal svět? Kontinenty se už podobaly dnešním, ale byly na trochu jiných místech. Indie například teprve "narážela" do Asie, čímž začal vznikat Himálaj. Zpočátku bylo na Zemi extrémní teplo, pralesy rostly i za polárním kruhem. Postupně se ale ochlazovalo, až na Antarktidě vznikl obrovský ledovec.
Jaká zvířata žila? Po dinosaurech se uvolnilo místo a savci se neuvěřitelně rozmohli. Objevili se první prapředci koní (velcí asi jako pes), první velryby (které měly ještě nohy!), první netopýři a primáti. V některých oblastech vládli obří nelétaví ptáci, kteří lovili savce.
Co se stalo s planetou? Kromě pohybu kontinentů a velkých změn klimatu začaly vznikat největší světové horské systémy, jako jsou Alpy a Himálaj. Svět se začal postupně měnit do podoby, jakou známe dnes.

Šablona:Aktualizováno