Mistrovství světa ve fotbale 1998
Šablona:Infobox Fotbalový turnaj
Mistrovství světa ve fotbale 1998 (oficiálně anglicky označované jako 1998 FIFA World Cup, ve francouzském originále Coupe du monde de football de 1998) byl v pořadí šestnáctý závěrečný turnaj o titul mistra světa v mezinárodním mužském fotbale. Z hlediska administrativní a sportovní řídící gesce turnaj pořádala Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA). Samotný finálový turnaj se konal na území Francie v termínu od 10. června do 12. července 1998. Z historického a organizačního hlediska znamenal tento šampionát absolutní systémový přelom, neboť se jednalo o vůbec první mistrovství světa, jehož finálové fáze se zúčastnilo 32 národních reprezentačních mužstev (všech předchozích turnajů od roku 1982 se účastnilo 24 celků).
Vítězem šampionátu se stal domácí národní tým Francie, jenž ve finálovém utkání hraném na nově postaveném stadionu Stade de France ve městě Saint-Denis porazil obhájce titulu z Brazílie výsledkem 3:0. Francie tak získala svůj první titul mistrů světa v historii a stala se sedmým státem planety, který tuto trofej vybojoval. Třetí místo a bronzové medaile získala při svém debutu na mistrovství světa reprezentace Chorvatska.
Turnaj se vyznačoval vysokou ofenzivní produktivitou. Během 64 odehraných zápasů bylo vstřeleno úhrnem 171 branek, což generovalo matematický průměr 2,67 gólu na utkání. Tento absolutní počet 171 vstřelených gólů ustanovil nový historický rekord mistrovství světa, který byl vyrovnán až v roce 2014 a překonán v roce 2022. Celková fyzická návštěvnost na deseti hostitelských stadionech dosáhla hodnoty 2 785 100 platících diváků. Poprvé na světovém šampionátu bylo aplikováno pravidlo takzvaného Zlatého gólu pro rozhodování zápasů ve vyřazovací fázi a pravidlo zákazu skluzů zezadu pod hrozbou okamžité červené karty.
⏳ Historické pozadí a volba pořadatele
O pořadateli šestnáctého mistrovství světa rozhodoval výkonný výbor organizace FIFA na svém zasedání dne 2. července 1992 ve švýcarském Curychu. Do závěrečné fáze výběrového řízení podaly formální kandidaturu dva subjekty: Francie a Maroko. Původní kandidatura Švýcarska byla stažena ještě před hlasováním z důvodu nesplnění technických a infrastrukturních kritérií stanovených federací.
V tajném hlasování exekutivy FIFA získala kandidatura Francie 12 hlasů, zatímco Maroko obdrželo 7 hlasů. Francie tak získala právo pořádat mistrovství světa podruhé ve své historii (poprvé turnaj hostila v roce 1938), čímž se stala třetím státem po Mexiku a Itálii, kterému byl tento turnaj přidělen dvakrát. Pro zajištění potřeb infrastruktury francouzská vláda iniciovala výstavbu zcela nového národního stadionu Stade de France a masivní finanční dotace do modernizace zbylých devíti stadionů.
🏟️ Hostitelská města a stadiony
Organizační výbor turnaje vybral pro potřeby šampionátu přesně deset stadionů situovaných v deseti francouzských městech. Celková úhrnná kapacita těchto stadionů umožnila pokrýt poptávku zvýšenou rozšířením počtu účastníků. Všechny stadiony byly v souladu s novými bezpečnostními předpisy plně osazeny místy k sezení.
- Saint-Denis: Stade de France (oficiální kapacita: 80 000 diváků). Nově vybudovaný stadion speciálně pro mistrovství. Dějiště zahajovacího utkání, zápasů základních skupin, osmifinále, čtvrtfinále, semifinále a finále.
- Marseille: Stade Vélodrome (oficiální kapacita: 60 000 diváků). Po rozsáhlé rekonstrukci hostil zápasy skupin, osmifinále, čtvrtfinále a semifinále.
- Paříž: Parc des Princes (oficiální kapacita: 48 875 diváků). Dějiště zápasů základní skupiny a osmifinále, včetně zápasu o 3. místo.
- Lyon: Stade de Gerland (oficiální kapacita: 44 000 diváků). Dějiště zápasů skupin a čtvrtfinále.
- Lens: Stade Félix-Bollaert (oficiální kapacita: 41 275 diváků). Dějiště zápasů skupin a osmifinále.
- Nantes: Stade de la Beaujoire (oficiální kapacita: 39 500 diváků). Dějiště zápasů skupin a čtvrtfinále.
- Toulouse: Stadium Municipal (oficiální kapacita: 33 500 diváků). Dějiště zápasů skupin a osmifinále.
- Saint-Étienne: Stade Geoffroy-Guichard (oficiální kapacita: 36 000 diváků). Dějiště zápasů skupin a osmifinále.
- Bordeaux: Parc Lescure (oficiální kapacita: 34 694 diváků). Dějiště zápasů skupin.
- Montpellier: Stade de la Mosson (oficiální kapacita: 34 000 diváků). Dějiště zápasů skupin a osmifinále.
📋 Kvalifikace a rozšíření formátu
Rozhodnutí o expanzi turnaje z 24 na 32 účastnických týmů přijala FIFA s cílem poskytnout vyšší počet účastnických míst pro konfederace mimo Evropu a Jižní Ameriku, konkrétně pro Afriku a Asii. Do kvalifikačního cyklu, jenž probíhal od března 1996 do listopadu 1997, se formálně přihlásilo 174 národních asociací.
Pořadatelský stát Francie a obhájce titulu Brazílie obdržely právo účasti automaticky. O zbylých 30 míst se bojovalo v kontinentálních zónách. Rozdělení postupových míst bylo následující: Evropa (UEFA) 14 míst, Jižní Amerika (CONMEBOL) 4 místa, Afrika (CAF) 5 míst, Asie (AFC) 3,5 místa, Severní a Střední Amerika (CONCACAF) 3 místa a Oceánie (OFC) 0,5 místa. Zvláštní mezikontinentální baráž určila posledního postupujícího.
Historickou premiéru na závěrečném turnaji mistrovství světa si v roce 1998 zapsaly čtyři státy: Chorvatsko, Jamajka, Japonsko a Jihoafrická republika. Reprezentace České republiky se na turnaj nekvalifikovala, když ve své kvalifikační skupině 6 obsadila třetí místo za Španělskem a Jugoslávií.
Formát závěrečného turnaje 32 kvalifikovaných celků bylo rozlosováno do osmi základních skupin označených písmeny A až H, přičemž každá skupina obsahovala přesně čtyři týmy. V rámci skupiny odehrál každý tým jedno utkání s každým dalším soupeřem, což znamenalo tři zápasy pro každé mužstvo.
Bodovací systém uděloval tři body za vítězství, jeden bod za remízu a nula bodů za porážku. Dva týmy s nejvyšším bodovým ziskem z každé z osmi skupin automaticky postupovaly do osmifinále (celkem 16 postupujících týmů). Ve vyřazovací fázi se uplatňovalo pravidlo Zlatého gólu v prodloužení. Pokud gól nepadl, rozhodoval penaltový rozstřel.
⚽ Průběh a statistiky základních skupin
Následující část obsahuje zcela kompletní a datově nezkrácené tabulky s přesnými hodnotami pro všech 32 zúčastněných celků v rámci osmi skupin základní fáze šampionátu.
Skupina A
Ve skupině A obhajovala Brazílie roli největšího favorita turnaje. Zvítězila nad Skotskem (2:1) a Marokem (3:0), avšak v závěrečném utkání nečekaně podlehla Norsku 1:2 (Kjetil Rekdal proměnil penaltu v 89. minutě). Tento výsledek posunul Norsko na druhé postupové místo na úkor Maroka, jehož přesvědčivá výhra 3:0 nad Skotskem již nebyla pro postup dostačující.
| Pozice | Tým | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Vstřelené góly | Inkasované góly | Rozdíl skóre | Bodový zisk | Status |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Brazílie | 3 | 2 | 0 | 1 | 6 | 3 | +3 | 6 | Postup |
| 2. | Norsko | 3 | 1 | 2 | 0 | 5 | 4 | +1 | 5 | Postup |
| 3. | Maroko | 3 | 1 | 1 | 1 | 5 | 5 | 0 | 4 | Vyřazení |
| 4. | Skotsko | 3 | 0 | 1 | 2 | 2 | 6 | -4 | 1 | Vyřazení |
Skupina B
Skupinu B zcela ovládla reprezentace Itálie, jež ztratila body pouze úvodní remízou 2:2 s Chile, načež porazila Kamerun (3:0) a Rakousko (2:1). O druhém postupujícím rozhodly vzájemné remízy. Chile se stalo historicky prvním celkem na mistrovství světa, jenž postoupil ze čtyřčlenné skupiny bez zisku jediného vítězství, a to díky třem remízovým výsledkům.
| Pozice | Tým | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Vstřelené góly | Inkasované góly | Rozdíl skóre | Bodový zisk | Status |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Itálie | 3 | 2 | 1 | 0 | 7 | 3 | +4 | 7 | Postup |
| 2. | Chile | 3 | 0 | 3 | 0 | 4 | 4 | 0 | 3 | Postup |
| 3. | Rakousko | 3 | 0 | 2 | 1 | 3 | 4 | -1 | 2 | Vyřazení |
| 4. | Kamerun | 3 | 0 | 2 | 1 | 2 | 5 | -3 | 2 | Vyřazení |
Skupina C
Domácí Francie potvrdila dominantní roli ziskem maximálního počtu devíti bodů při skóre 9:1. V utkání proti Saúdské Arábii (4:0) však obdržel klíčový francouzský záložník Zinédine Zidane přímou červenou kartu za šlápnutí na protihráče a byl suspendován na dva zápasy. Z druhého místa bez problémů postoupilo Dánsko.
| Pozice | Tým | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Vstřelené góly | Inkasované góly | Rozdíl skóre | Bodový zisk | Status |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Francie | 3 | 3 | 0 | 0 | 9 | 1 | +8 | 9 | Postup |
| 2. | Dánsko | 3 | 1 | 1 | 1 | 3 | 3 | 0 | 4 | Postup |
| 3. | Jihoafrická republika | 3 | 0 | 2 | 1 | 3 | 6 | -3 | 2 | Vyřazení |
| 4. | Saúdská Arábie | 3 | 0 | 1 | 2 | 2 | 7 | -5 | 1 | Vyřazení |
Skupina D
Tato skupina přinesla jedno z největších překvapení základní fáze turnaje. Favorizované Španělsko sice v posledním zápase deklasovalo Bulharsko 6:1, ale kvůli předchozí prohře s Nigérií (2:3) a remíze s Paraguayí (0:0) to na postup nestačilo. Skupinu ovládla Nigérie, na druhé postupové místo dosáhla Paraguay díky solidní defenzivě v čele s brankářem Josém Luisem Chilavertem.
| Pozice | Tým | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Vstřelené góly | Inkasované góly | Rozdíl skóre | Bodový zisk | Status |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Nigérie | 3 | 2 | 0 | 1 | 5 | 5 | 0 | 6 | Postup |
| 2. | Paraguay | 3 | 1 | 2 | 0 | 3 | 1 | +2 | 5 | Postup |
| 3. | Španělsko | 3 | 1 | 1 | 1 | 8 | 4 | +4 | 4 | Vyřazení |
| 4. | Bulharsko | 3 | 0 | 1 | 2 | 1 | 7 | -6 | 1 | Vyřazení |
Skupina E
Skupina E nabídla mimořádně vyrovnané souboje, přičemž pět ze šesti odehraných zápasů skončilo nerozhodně (včetně tří výsledků 0:0). Jediným vítězným zápasem skupiny byl triumf Nizozemska nad Jižní Koreou poměrem 5:0. O postupu z prvních dvou míst s pěti body tak rozhodl tento nizozemský brankostroj, zatímco Mexiko obsadilo druhou příčku. Belgie vypadla po třech remízách.
| Pozice | Tým | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Vstřelené góly | Inkasované góly | Rozdíl skóre | Bodový zisk | Status |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Nizozemsko | 3 | 1 | 2 | 0 | 7 | 2 | +5 | 5 | Postup |
| 2. | Mexiko | 3 | 1 | 2 | 0 | 7 | 5 | +2 | 5 | Postup |
| 3. | Belgie | 3 | 0 | 3 | 0 | 3 | 3 | 0 | 3 | Vyřazení |
| 4. | Jižní Korea | 3 | 0 | 1 | 2 | 2 | 9 | -7 | 1 | Vyřazení |
Skupina F
Ve skupině F potvrdily roli favoritů celky Německa a Jugoslávie, které shodně získaly sedm bodů. O prvním místě Německa rozhodl celkový rozdíl skóre o jeden gól (vzájemný zápas skončil 2:2, když Německo dotahovalo dvoubrankové manko). Tato skupina byla silně politicky sledována kvůli utkání mezi Spojenými státy a Íránem. Utkání proběhlo v korektním sportovním duchu a Írán v něm zvítězil 2:1.
| Pozice | Tým | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Vstřelené góly | Inkasované góly | Rozdíl skóre | Bodový zisk | Status |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Německo | 3 | 2 | 1 | 0 | 6 | 2 | +4 | 7 | Postup |
| 2. | Jugoslávie | 3 | 2 | 1 | 0 | 4 | 2 | +2 | 7 | Postup |
| 3. | Írán | 3 | 1 | 0 | 2 | 2 | 4 | -2 | 3 | Vyřazení |
| 4. | Spojené státy americké | 3 | 0 | 0 | 3 | 1 | 5 | -4 | 0 | Vyřazení |
Skupina G
Rumunská reprezentace vedená Gheorghem Hagim překvapila vítězstvím ve skupině, když dokázala porazit i výběr Anglie v poměru 2:1 (gól Dana Petrescua v 90. minutě). Anglie si přesto zajistila postup z druhého místa vítězstvími nad Kolumbií (2:0) a Tuniskem (2:0). Po jistotě postupu si všichni rumunští hráči před posledním zápasem s Tuniskem obarvili vlasy na blond jako výraz týmové solidarity.
| Pozice | Tým | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Vstřelené góly | Inkasované góly | Rozdíl skóre | Bodový zisk | Status |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Rumunsko | 3 | 2 | 1 | 0 | 4 | 2 | +2 | 7 | Postup |
| 2. | Anglie | 3 | 2 | 0 | 1 | 5 | 2 | +3 | 6 | Postup |
| 3. | Kolumbie | 3 | 1 | 0 | 2 | 1 | 3 | -2 | 3 | Vyřazení |
| 4. | Tunisko | 3 | 0 | 1 | 2 | 1 | 4 | -3 | 1 | Vyřazení |
Skupina H
Argentina prošla základní fází absolutně suverénně. Získala plný počet devíti bodů bez jediného inkasovaného gólu (skóre 7:0). Druhé postupové místo vybojoval debutant šampionátu, Chorvatsko, díky vítězstvím nad Jamajkou (3:1) a Japonskem (1:0). Jamajka si při svém prvním vystoupení na mistrovství světa připsala historické vítězství 2:1 nad Japonskem.
| Pozice | Tým | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Vstřelené góly | Inkasované góly | Rozdíl skóre | Bodový zisk | Status |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Argentina | 3 | 3 | 0 | 0 | 7 | 0 | +7 | 9 | Postup |
| 2. | Chorvatsko | 3 | 2 | 0 | 1 | 4 | 2 | +2 | 6 | Postup |
| 3. | Jamajka | 3 | 1 | 0 | 2 | 3 | 9 | -6 | 3 | Vyřazení |
| 4. | Japonsko | 3 | 0 | 0 | 3 | 1 | 4 | -3 | 0 | Vyřazení |
⚔️ Vyřazovací fáze (Play-off)
Tato sekce obsahuje absolutně nezkrácenou a exaktní evidenci všech 16 zápasů vyřazovacího pavouka s uvedením konečných skóre.
Osmifinále
- 27. června 1998: Itálie 1:0 Norsko (gól: Vieri)
- 27. června 1998: Brazílie 4:1 Chile (góly: César Sampaio 2, Ronaldo 2 – Salas)
- 28. června 1998: Francie 1:0 (Zlatý gól) Paraguay (gól: Blanc ve 114. minutě)
- 28. června 1998: Nigérie 1:4 Dánsko (góly: Babangida – Møller, B. Laudrup, Sand, Helveg)
- 29. června 1998: Německo 2:1 Mexiko (góly: Klinsmann, Bierhoff – Hernández)
- 29. června 1998: Nizozemsko 2:1 Jugoslávie (góly: Bergkamp, Davids – Komljenović)
- 30. června 1998: Rumunsko 0:1 Chorvatsko (gól: Šuker)
- 30. června 1998: Argentina 2:2 po prodloužení, 4:3 na penalty proti Anglii. Utkání poznamenalo vyloučení anglického záložníka Davida Beckhama za kopnutí Diega Simeoneho. V penaltovém rozstřelu selhal anglický hráč David Batty.
Čtvrtfinále
- 3. července 1998: Itálie 0:0 po prodloužení, 3:4 na penalty proti Francii. V penaltovém rozstřelu trefil italský záložník Luigi Di Biagio břevno, čímž domácí tým postoupil do semifinále.
- 3. července 1998: Brazílie 3:2 Dánsko (góly: Bebeto, Rivaldo 2 – Jørgensen, B. Laudrup)
- 4. července 1998: Nizozemsko 2:1 Argentina. Rozhodující branku vstřelil v 90. minutě po dlouhém pasu a kličce v pokutovém území útočník Dennis Bergkamp.
- 4. července 1998: Německo 0:3 Chorvatsko. Chorvatský výběr způsobil vyřazení mistrů Evropy z roku 1996. Branky vsítili Jarni, Vlaović a Šuker po vyloučení německého obránce Christiana Wörnse.
Semifinále
- 7. července 1998: Brazílie 1:1 po prodloužení, 4:2 na penalty proti Nizozemsku. V základní hrací době skóroval za Brazílii Ronaldo, za Nizozemsko vyrovnal v 87. minutě Kluivert. V penaltovém rozstřelu brazilský brankář Cláudio Taffarel zneškodnil pokusy Phillipa Cocu a Ronalda de Boera.
- 8. července 1998: Francie 2:1 Chorvatsko. Chorvatsko se ujalo vedení ve 46. minutě po brance Davora Šukera. O postupu Francie do finále rozhodl dvěma přesnými zásahy (ve 47. a 70. minutě) pravý obránce Lilian Thuram, pro kterého to byly jediné dva reprezentační góly v celé jeho 142zápasové mezinárodní kariéře. Konec zápasu dohrávala Francie bez vyloučeného Laurenta Blanca.
Zápas o 3. místo
- 11. července 1998: Nizozemsko 1:2 Chorvatsko. Chorvatsko si při své první účasti na mistrovství světa zajistilo bronzové medaile. Góly Chorvatska vstřelili Robert Prosinečki a Davor Šuker, za Nizozemsko skóroval Boudewijn Zenden.
Finále
- 12. července 1998: Brazílie 0:3 Francie. Utkání předcházela nejasná situace ohledně zdravotního stavu brazilského útočníka Ronalda, jenž několik hodin před výkopem prodělal neidentifikovaný záchvat, avšak do zápasu nakonec nastoupil. Finálový duel zcela opanovalo domácí mužstvo. Dvě branky vstřelil v prvním poločase po rohových kopech hlavou Zinédine Zidane (ve 27. a v 45+1. minutě). Skóre uzavřel v 90+3. minutě rychlým protiútokem záložník Emmanuel Petit. Francie dohrávala závěr o deseti hráčích po vyloučení obránce Marcela Desaillyho v 68. minutě. Francouzský kapitán Didier Deschamps následně zvedl nad hlavu trofej mistrů světa.
📈 Statistiky a individuální ocenění
Nejlepší střelci turnaje Tabulka uvádí absolutní jmenný seznam nejúspěšnějších ofenzivních hráčů, kteří v průběhu turnaje dosáhli na hranici 4 a více vstřelených branek.
| Jméno hráče | Reprezentovaný stát | Počet vstřelených gólů | Zisk individuálního ocenění |
|---|---|---|---|
| Davor Šuker | Chorvatsko | 6 | Zlatá kopačka (1. místo) |
| Gabriel Batistuta | Argentina | 5 | Stříbrná kopačka (sdílené) |
| Christian Vieri | Itálie | 5 | Stříbrná kopačka (sdílené) |
| Ronaldo | Brazílie | 4 | Zlatý míč pro nejlepšího hráče |
| Marcelo Salas | Chile | 4 | - |
| Luis Hernández | Mexiko | 4 | - |
All-Star tým šampionátu podle FIFA Technická komise FIFA po skončení turnaje zveřejnila 16členný ideální výběr turnaje:
- Brankáři: Fabien Barthez (Francie), José Luis Chilavert (Paraguay).
- Obránci: Roberto Carlos (Brazílie), Marcel Desailly (Francie), Lilian Thuram (Francie), Frank de Boer (Nizozemsko), Carlos Gamarra (Paraguay).
- Záložníci: Dunga (Brazílie), Rivaldo (Brazílie), Michael Laudrup (Dánsko), Zinédine Zidane (Francie), Edgar Davids (Nizozemsko).
- Útočníci: Ronaldo (Brazílie), Davor Šuker (Chorvatsko), Brian Laudrup (Dánsko), Dennis Bergkamp (Nizozemsko).
Nejlepším hráčem turnaje (Zlatý míč) byl jmenován brazilský útočník Ronaldo. Cenu Lva Jašina pro nejlepšího brankáře získal Francouz Fabien Barthez.
💡 Pro laiky
Když se podíváme na historii světového fotbalu, šampionát z roku 1998 ve Francii znamenal obrovský zlom, protože definoval podobu turnaje, jak ji známe v moderní době. Až do tohoto roku se na mistrovství dostalo maximálně 24 států. Mezinárodní organizace FIFA ale čelila tlaku ze strany asijských a afrických zemí, které neměly dostatek míst k účasti. Proto FIFA turnaj rozšířila na 32 týmů a vytvořila přehledný systém 8 základních skupin. Tento přesný počet 32 týmů fungoval beze změny až do roku 2022 v Kataru.
Rozšíření počtu týmů na 32 umožnilo nástup úplně nových států na mezinárodní scénu. Absolutním šokem turnaje se stalo nově osamostatněné Chorvatsko. Přestože šlo o malý stát, který si krátce předtím prošel tvrdou válkou, jeho reprezentace dokázala ve čtvrtfinále vyřadit mocné Německo a nakonec získat bronzové medaile, přičemž jejich útočník Davor Šuker nastřílel nejvíce gólů z celého turnaje (celkem 6).
Z hlediska fotbalových pravidel na tomto mistrovství platil takzvaný Zlatý gól (sudden death). Znamenalo to, že pokud zápas ve vyřazovací části skončil remízou a musel se prodlužovat, tým, který jako první v prodloužení skóroval, okamžitě a s konečnou platností vyhrál. Francie takto v osmifinále vyřadila Paraguay a jako první národní tým v dějinách MS postoupila díky tomuto pravidlu. Finálový zápas pak představoval vrchol tlaku na domácí mužstvo. Brazílie s tehdejší hvězdou Ronaldem byla jasným favoritem, ale francouzský záložník Zinédine Zidane dvěma góly hlavou zajistil Francii první světový titul v její historii. Výhra 3:0 je dodnes považována za jedno z nejjednoznačnějších finále v dějinách šampionátu a sjednotila hostitelskou zemi.
Zdroje
- Mistrovství světa ve fotbale
- Mistrovství světa ve fotbale 1998
- Fotbal ve Francii
- Sportovní události ve Francii
- Fotbalové turnaje
- Mezinárodní fotbalové soutěže
- Sport v roce 1998
- Fotbalové události založené v roce 1998
- Francouzská fotbalová reprezentace
- Brazilská fotbalová reprezentace
- Dějiny fotbalu
- Zinédine Zidane
- Stade de France
- Červen 1998
- Červenec 1998
- Dějiny 20. století
- Vytvořeno FilmedyBot 3.2