Menopauza
Obsah boxu
| Menopauza | |
|---|---|
| Klinický obraz | |
| Příznaky | Návaly horka, noční pocení, poruchy spánku, změny nálad, vaginální suchost, snížené libido, úbytek kostní hmoty |
| Příčina | Přirozené stárnutí vaječníků, chirurgické odstranění vaječníků, chemoterapie, radioterapie |
| Rizikové faktory | Genetika, kouření, autoimunitní onemocnění |
| Diagnostika a léčba | |
| Léčba | Hormonální substituční terapie (HST), nehormonální léčba, změny životního stylu |
| Prevence | Nelze zabránit přirozené menopauze; lze zmírnit příznaky zdravým životním stylem |
| Statistika a klasifikace | |
Menopauza (z řeckého menos – měsíc, pausis – zastavení) je přirozený biologický proces v životě ženy, který signalizuje trvalé ukončení menstruačních cyklů a ztrátu reprodukční schopnosti. Je definována jako období 12 po sobě jdoucích měsíců bez menstruace, u nichž nelze nalézt jinou příčinu. Obvykle nastává mezi 45. a 55. rokem života, přičemž celosvětový průměr se pohybuje kolem 51 let. Menopauza je důsledkem přirozeného poklesu produkce hormonů estrogenu a progesteronu vaječníky.
⏳ Historie a etymologie
Pojem „menopauza“ byl poprvé použit v francouzštině v roce 1821 Charles Pierre Louis de Gardanne v jeho knize „De la ménopausie, ou de l'âge critique des femmes“. Předtím se pro toto období používaly termíny jako „kritický věk“ nebo „zastavení měsíčků“. V průběhu historie byla menopauza v různých kulturách vnímána odlišně, od období úpadku až po symbol moudrosti a osvobození od reprodukčních povinností. Moderní medicína se začala menopauzou intenzivněji zabývat až ve 20. století, s rozvojem hormonální terapie.
🧬 Příčiny a fyziologie
Hlavní příčinou menopauzy je přirozené stárnutí vaječníků, které postupně snižují produkci pohlavních hormonů, zejména estrogenu a progesteronu. Vaječníky se rodí s omezeným počtem oocytů (vajíček), které se postupně spotřebovávají během reprodukčního života ženy. Když se zásoba oocytů vyčerpá, vaječníky přestávají reagovat na signály z hypofýzy a produkce hormonů klesá. Kromě přirozené menopauzy existuje i menopauza:
- Chirurgická – Nastává po chirurgickém odstranění obou vaječníků (bilaterální ooforektomie). Nástup příznaků je obvykle náhlý a intenzivnější.
- Chemicky indukovaná – Způsobená chemoterapií nebo radioterapií v oblasti pánve, která poškozuje vaječníky. Může být dočasná nebo trvalá.
- Předčasná ovariální insuficience (POI) – Vaječníky přestanou fungovat před 40. rokem života. Může mít genetické, autoimunitní nebo idiopatické příčiny.
🌡️ Příznaky a diagnostika
Příznaky menopauzy jsou velmi individuální a mohou se lišit intenzitou i délkou trvání. Obvykle začínají v období perimenopauzy, což je přechodné období před samotnou menopauzou, které může trvat několik let.
Mezi nejčastější příznaky patří:
- Vazomotorické příznaky – Návaly horka (krátké, intenzivní pocity tepla, často doprovázené zarudnutím kůže a pocením) a noční pocení.
- Poruchy spánku – Nespavost, probouzení se v noci.
- Psychologické změny – Změny nálad, úzkost, deprese, podrážděnost, problémy s koncentrací a pamětí.
- Urogenitální syndrom menopauzy (GSM) – Zahrnuje vaginální suchost, svědění, pálení, bolest při pohlavním styku (dyspareunie), časté močení, urgentní inkontinence a zvýšená náchylnost k infekcím močových cest.
- Změny kůže a vlasů – Suchá kůže, ztráta elasticity, vypadávání vlasů.
- Úbytek kostní hmoty – Zvýšené riziko osteoporózy a zlomenin.
- Kardiovaskulární riziko – Zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění v důsledku ztráty ochranného účinku estrogenu.
Diagnostika menopauzy se primárně opírá o klinické příznaky a věk ženy. V některých případech, zejména u žen mladších 45 let, může být provedeno krevní vyšetření k měření hladin folikulostimulační hormonu (FSH) a estrogenu. Zvýšená hladina FSH a snížená hladina estrogenu indikují menopauzu.
💊 Léčba a management
Cílem léčby menopauzálních příznaků je zmírnit nepohodlí a zlepšit kvalitu života. Možnosti léčby zahrnují hormonální i nehormonální přístupy.
Hormonální substituční terapie (HST)
HST spočívá v podávání estrogenu, často v kombinaci s progesteronem (u žen s dělohou k ochraně před rakovinou dělohy). HST je nejúčinnější léčbou vazomotorických příznaků a urogenitálního syndromu menopauzy. Dlouhodobě také pomáhá předcházet úbytku kostní hmoty.
Výhody HST:
- Výrazné zmírnění návalů horka a nočního pocení.
- Zlepšení vaginální suchosti a souvisejících problémů.
- Prevence osteoporózy.
- Potenciální zlepšení nálady a spánku.
Rizika HST:
- Mírně zvýšené riziko žilního tromboembolismu a mrtvice.
- U kombinované HST (estrogen + progesteron) mírně zvýšené riziko rakoviny prsu při dlouhodobém užívání (více než 5 let).
- U estrogenové terapie (u žen po hysterektomii) mírně zvýšené riziko rakoviny prsu po delší době.
Rozhodnutí o zahájení HST by mělo být individuální a založené na zvážení poměru přínosů a rizik s lékařem.
Nehormonální léčba
Pro ženy, které nemohou nebo nechtějí užívat HST, existují i nehormonální možnosti:
- Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a noradrenalinu (SNRI) – Některé antidepresiva mohou pomoci zmírnit návaly horka a změny nálad.
- Gabapentin – Lék primárně používaný k léčbě epilepsie a neuropatická bolest, může být účinný proti návalům horka.
- Klonidin – Lék na vysoký krevní tlak, který může snížit frekvenci návalů horka.
- Vaginální zvlhčovače a lubrikanty – Pomáhají zmírnit vaginální suchost.
- Lokální estrogenová terapie – Nízké dávky estrogenu aplikované přímo do vagíny mohou zmírnit urogenitální příznaky s minimální systémovou absorpcí.
Změny životního stylu
- Strava – Vyvážená strava bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a vápník.
- Cvičení – Pravidelná fyzická aktivita pomáhá udržovat zdravou váhu, zlepšuje náladu a posiluje kosti.
- Omezení spouštěčů – Vyhýbání se horkým nápojům, kořeněným jídlům, alkoholu a kofeinu, které mohou spouštět návaly horka.
- Odvykání kouření – Kouření může zhoršovat menopauzální příznaky a zvyšovat riziko osteoporózy.
- Techniky zvládání stresu – Meditace, jóga, mindfulness mohou pomoci s psychologickými příznaky.
📊 Statistiky a prevalence
V České republice se průměrný věk nástupu menopauzy pohybuje kolem 50–51 let. Celosvětově je tento průměr podobný. Menopauza postihuje všechny ženy, které se dožijí určitého věku, což znamená, že s prodlužující se délkou života stále více žen stráví významnou část svého života v postmenopauzálním období. Odhaduje se, že do roku 2025 bude na světě více než jedna miliarda žen v menopauze nebo postmenopauze.
💬 Pro laiky
Představte si, že ženské tělo je jako továrna na vajíčka a důležité ženské hormony. Když se žena narodí, má v této továrně už všechny "zásobníky" s vajíčky. Během jejího života se vajíčka postupně spotřebovávají a továrna vyrábí hormony, které řídí menstruaci a možnost mít děti. Menopauza je okamžik, kdy tato továrna dokončí svou práci. Dojdou jí vajíčka a přestane vyrábět tolik hormonů, hlavně estrogenu. To je úplně přirozené a stane se to každé ženě, většinou kolem padesátky.
Protože se změní hladina hormonů, tělo se musí na tuto novou situaci adaptovat, a to může způsobovat různé projevy – například návaly horka (jako když se vám z ničeho nic udělá horko po celém těle), noční pocení, někdy se hůře spí nebo se mění nálada. Je to jako když se továrna zavírá a stroje se postupně vypínají. Pro každou ženu je to trochu jiné, některé to skoro necítí, jiné mají potíže. Lékaři dnes ale umí pomoci, aby toto období bylo co nejpříjemnější.