Martin Grenier

Martin Grenier
Celé jméno	Martin Grenier
Datum narození	2. listopadu 1980
Místo narození	Laval, Quebec, Kanada
Státní příslušnost	Šablona:Vlajka Kanada
Povolání	hokejista
Aktivní od	1997
Aktivní do	2013

Martin Grenier je bývalý kanadský profesionální hokejový obránce, který během své zhruba patnáctileté kariéry působil v několika prestižních světových soutěžích, včetně severoamerické NHL, ruské KHL a kanadské poloprofesionální ligy tvrdých mužů LNAH. Byl známý především jako důrazný, fyzicky hrající defenzivní obránce a takzvaný zlý muž (enforcer), jehož hlavním úkolem na ledě byla ochrana hvězdných spoluhráčů, znepříjemňování hry soupeřovým útočníkům a tvrdá hra do těla.

Během svého působení v NHL oblékal dresy tří různých organizací – Phoenix Coyotes, Vancouver Canucks a Philadelphia Flyers. Přestože v nejprestižnější lize světa neodehrál stovky zápasů, zanechal výraznou stopu v nižší AHL, kde patřil k nejtvrdším a nejrespektovanějším obráncům své generace. Jeho kariéra je ukázkovým příkladem hráče, který si své místo ve vrcholovém sportu musel vydobýt především svou fyzickou připraveností, neústupností a ochotou obětovat se pro tým v pěstních soubojích.

🏒 Mládí a juniorské začátky

Martin Grenier se narodil ve frankofonní provincii Quebec, konkrétně ve městě Laval, které tvoří severní předměstí obří metropole Montreal. Tato oblast je historicky známá jako obrovská líheň hokejových talentů, kde lední hokej představuje nejen sport, ale doslova kulturní fenomén. Už od útlého dětství vynikal Grenier nad svými vrstevníky fyzickými parametry, což ho přirozeně předurčovalo k pozici obránce s defenzivními a silovými úkoly.

Jeho juniorská kariéra je úzce spjata s prestižní ligou QMJHL, která je jednou ze tří větví zastřešující organizace CHL. Tato liga je proslulá tím, že vychovává vynikající ofenzivní hráče, ale zároveň si v devadesátých letech udržovala pověst soutěže, kde se hraje mimořádně tvrdě a pěstní souboje zde nebyly výjimkou. Grenier zde oblékal dresy několika tradičních klubů. Výraznou část své juniorské kariéry spojil s klubem Quebec Remparts, což je historicky jeden z nejslavnějších juniorských celků v celé Kanadě. Zde se Grenier učil základům defenzivního řemesla pod obrovským tlakem fanoušků, kteří v aréně Colisée Pepsi vyžadovali od svých hráčů maximální nasazení.

Dále působil v týmu Victoriaville Tigres, kde naplno ukázal, že kromě defenzivy dokáže přidat i nesmírnou porci fyzické agresivity. Během svých juniorských let pravidelně trávil obrovské množství času na trestné lavici, což jen potvrzovalo jeho roli strážce pořádku na ledové ploše. Jeho výkony v juniorské soutěži neušly pozornosti skautů z NHL, kteří v něm viděli obrovský potenciál pro defenzivní hru na profesionální úrovni. Grenier dorostl do výšky přes 195 centimetrů a jeho váha přesahovala 100 kilogramů, což z něj činilo doslova žulovou skálu v obranném pásmu.

🎯 Draft do NHL a profesionální začátky

Zlomový okamžik v kariéře mladého obránce nastal v roce 1999. V tomto roce se konal draft NHL ve městě Boston, který byl plný budoucích hvězd. Martin Grenier byl vybrán hned ve druhém kole, celkově jako 45. hráč v pořadí. Ukázal na něj tým Colorado Avalanche, tehdejší hokejová velmoc, která v té době disponovala hvězdami jako Joe Sakic, Peter Forsberg nebo Patrick Roy.

Skutečnost, že si tým s ambicemi na zisk Stanley Cupu vybral defenzivního obránce s pověstí rváče takto vysoko v draftu, jasně demonstrovala tehdejší filozofii budování hokejových týmů. Týmy v té době potřebovaly vedle technických hvězd také "osobní strážce", kteří by hvězdy chránili před nevybíravými zákroky soupeřů. Cesta do prvního týmu Colorado Avalanche však byla přes nabitý kádr extrémně obtížná. V obraně Colorada tehdy vládli hráči světové extratřídy a pro mladého Greniera zde nezbývalo místo.

Začal tak svou profesionální kariéru na farmě, v týmu Springfield Falcons v AHL, a v dalších nižších soutěžích, kde musel dokazovat, že kromě tvrdých pěstí má i hokejové dovednosti potřebné pro nejlepší ligu světa. Zkušenosti z nižších soutěží jej formovaly, naučil se zde lépe číst hru, zrychlil své bruslení a zdokonalil poziční hru v obranném pásmu, která je pro defenzivního specialistu naprosto klíčová. Následně se Colorado Avalanche rozhodlo Greniera vyměnit do organizace Phoenix Coyotes, což se ukázalo jako krok, který mu konečně otevřel dveře do vytoužené nejlepší ligy planety.

🐺 Premiéra a působení ve Phoenix Coyotes

První příležitost v prestižní NHL dostal Martin Grenier po svém přesunu do arizonské pouště, v dresu Phoenix Coyotes (dnešní Utah Hockey Club, organizace přesunuta). V sezóně 2001/02 si konečně odbyl svůj vytoužený debut mezi hokejovou elitou. Phoenix Coyotes v té době hráli svá domácí utkání v aréně America West Arena a jejich soupiska procházela fází přestavby a hledání nové identity. Grenier sem zapadal jako ideální defenzivní článek, jehož hlavním úkolem bylo vnášet na led respekt a chránit klíčové útočníky týmu.

Během svého působení u Phoenix Coyotes odehrál několik tvrdých utkání proti divizním rivalům, jako byli Los Angeles Kings nebo San Jose Sharks. Tyto zápasy měly často vysoce vyhrocený průběh, ve kterém byli hráči Grenierova typu naprosto nepostradatelní. Během svého angažmá v Arizoně nezaznamenal obrovské bodové příspěvky, což ale od něj trenéři ani neočekávali. Jeho přínos se měřil v počtu rozdaných hitů (hit je hokejový výraz pro tvrdý střet tělem), v počtu zblokovaných střel a v odvaze postavit se těm nejtvrdším ranařům soupeře. V jedné ze svých sezón v dresu Coyotes dokázal také vstřelit svůj první a zároveň jediný gól v rámci NHL, což byl pro každého hráče s primárně defenzivními úkoly sváteční a mimořádně emotivní moment.

Přes nespornou pracovitost a obětavost si však Grenier v kádru Phoenixu trvalou pozici nevybudoval. Hokej se postupně začínal zrychlovat a měnit, a čistě defenzivní a siloví obránci museli o svá místa v elitních ligových formacích bojovat čím dál více. Grenier tak následně putoval do další organizace, tentokrát do kanadského klubu Vancouver Canucks.

🐋 Zastávka ve Vancouver Canucks a boj o místo

Přesun do Vancouver Canucks představoval pro Greniera návrat do kanadského hokejového prostředí, kde je tlak médií a fanoušků na každodenní výkony hráčů nepopsatelně vyšší než v jižních oblastech Spojených států amerických. V organizaci Canucks, která měla své sídlo ve velkoměstě Vancouver v provincii Britská Kolumbie, se tehdy tvořil nesmírně ofenzivní tým, jemuž dominovali hráči jako Markus Näslund nebo Todd Bertuzzi.

V dresu Vancouver Canucks Grenier odehrál několik utkání na nejvyšší úrovni, přičemž jeho úkoly zůstaly neměnné: zajistit bezpečný prostor pro hvězdy týmu a tvrdou fyzickou hrou narušovat rozehrávku soupeře. Ve Vancouveru se setkal s obrovskou konkurencí v obranných řadách, kde operovali zkušení a vysoce hodnocení beci. Z toho důvodu trávil významnou část svého kontraktu s Canucks na jejich farmě v Manitoba Moose.

Působení v týmu Manitoba Moose, který hrál v tehdejší aréně v městě Winnipeg, představovalo jednu z nejúspěšnějších částí jeho působení v nižší lize. Manitoba měla v AHL vždy ty nejvyšší ambice a Grenier zde plnil roli asistent kapitána a lídra defenzivy. Právě zde si vydobyl respekt napříč celou ligou jako jeden z nejférovějších, ale zároveň nejobávanějších bitkařů v záložních soutěžích. Jeho schopnost zjednat na ledě okamžitý respekt a zároveň spolehlivě odehrát důležité minuty v oslabení z něj dělala klíčového hráče farmářského celku.

🦅 Éra ve Philadelphia Flyers a konec zámořského snu

Posledním pokusem Martina Greniera o trvalé proražení v NHL byl podpis smlouvy se slavným týmem Philadelphia Flyers. Pokud existoval v lize klub, jehož historická identita byla postavena na tvrdosti, agresivitě a neústupnosti, byli to právě "Letci" z Philadelphie. Tento tým se do historie zapsal v sedmdesátých letech pod přezdívkou Broad Street Bullies (Rváči z Broad Street) a od té doby fanoušci ve městě bratrské lásky vždy oceňovali hráče, kteří nešli pro tvrdý zákrok či ránu pěstí daleko.

Grenier svým stylem dokonale zapadal do filozofie Philadelphia Flyers. V prvním týmu odehrál několik utkání v sezóně 2006/07, avšak jeho hlavní působiště opět představoval farmářský tým, tentokrát Philadelphia Phantoms sídlící ve stejném městě. U Phantoms patřil mezi pilíře obrany. Organizace si jeho služeb cenila nejen na ledě, ale i v kabině, kde jako zkušený veterán předával cenné rady mladým prospektům, kteří se teprve adaptovali na přechod mezi profesionály.

Postupně však bylo zřejmé, že se pojetí hokeje v zámoří mění. Zavedení nových pravidel po výluce v sezóně 2004/05 výrazně omezilo fauly holí a držení, což hru nesmírně zrychlilo. Pro vysoké a těžké obránce typu Martina Greniera se stávalo stále složitější stíhat rychlonohé útočníky soupeřů. Trend směřoval k ofenzivnějším, pohyblivějším zadákům. Grenier, vědom si této skutečnosti, po angažmá ve Philadelphii usoudil, že jeho zámořská kapitola se zřejmě chýlí ke konci, a začal se porozhlížet po možnostech uplatnění na starém kontinentu.

🌍 Odchod do Evropy a premiérová sezóna v KHL

Obrovský zlom v kariéře kanadského obra nastal před sezónou 2008/09. Evropský hokej v té době zažíval revoluci spojenou se vznikem KHL (Kontinentální hokejová liga). Tato nová, primárně ruská nadnárodní soutěž, měla ambici stát se vážným konkurentem zámořské NHL. Bohaté ruské kluby začaly hromadně skupovat nejen evropské hvězdy, ale i hráče ze zámoří, přičemž specifičtí byli právě rváči a tvrdí obránci, kteří měli za úkol vnést do ruské soutěže severoamerický důraz a atraktivitu pro diváky, kteří pěstní souboje milovali.

Martin Grenier přijal lukrativní nabídku od klubu Traktor Čeljabinsk. Čeljabinsk je obrovské průmyslové město ležící v drsném regionu Ural a místní hokejový klub, přezdívaný "Bílí medvědi", vždy sázel na tvrdou, nezlomnou hru. Pro fanoušky Traktoru se stal Grenier okamžitě atrakcí. Jeho gigantická postava a pověst obávaného mstitele přitahovala na stadion v Čeljabinsku obrovské množství diváků.

V premiérovém ročníku KHL se Grenier ukázal přesně v takovém světle, v jakém ho klub angažoval. Sváděl neuvěřitelně tvrdé souboje, často s dalšími zámořskými bitkaři, které si jiné ruské týmy (například Viťaz Čechov) najaly za stejným účelem. Ruské kluziště, které je svými rozměry širší než to zámořské, sice Grenierovu bruslení příliš nesvědčilo, avšak v předbrankovém prostoru byl naprosto dominantní a dokázal efektivně čistit prostor před brankářem Traktoru. Grenier strávil v Čeljabinsku jednu plnou, avšak mimořádně fyzicky a psychicky náročnou sezónu. Cestování přes několik časových pásem a odlišná kultura přispěly k jeho rozhodnutí z Ruska po roce odejít.

Kromě Ruska okusil Grenier také mnohem civilizovanější hokejové prostředí v srdci Evropy, když podepsal smlouvu ve švýcarském týmu EHC Basel. Švýcarská soutěž je známá především svou rychlostí a excelentním bruslením, což pro kanadského silového beka představovalo odlišnou výzvu. I zde však zanechal dojem absolutního profesionála, který poctivě plní své defenzivní úkoly a přináší do týmu nezbytný klid v kritických chvílích utkání.

🥊 Návrat domů a působení v kultovní LNAH

Na sklonku své aktivní kariéry se Martin Grenier vrátil zpět do rodné provincie Quebec, kde se rozhodl pokračovat v lize, která byla pro jeho herní styl jako stvořená. Jednalo se o LNAH (Severoamerická hokejová liga), což je unikátní poloprofesionální hokejová liga operující výhradně na území kanadské provincie Quebec. Tato soutěž si v minulosti získala globální reputaci jako "nejtvrdší hokejová liga na světě". Hra zde je postavena primárně na obrovské fyzické převaze, zastrašování a obrovském množství regulérních pěstních soubojů, přičemž téměř každý tým má na soupisce několik takzvaných "těžkých vah".

Pro Greniera, který měl za sebou bitvy v nejprestižnějších ligách světa, to byl víceméně návrat ke kořenům a možnost dohrát kariéru v prostředí, které důvěrně znal a nedaleko svého domova. Zde se přidal k týmům jako Marquis de Jonquière, kde okamžitě převzal roli nejrespektovanějšího obránce na kluzišti. V této soutěži již nemusel dokazovat svou schopnost konkurovat v rychlosti elitním střelcům světa, ale mohl naplno využít svou obrovskou sílu a bohaté taktické zkušenosti ze zámoří i z Ruska.

V zápasech LNAH Grenier předváděl nejen rvačky s ostatními legendami této specifické soutěže, ale působil také jako jistota v obranném pásmu. Hokejoví experti v Quebecu na něm oceňovali, že i přes pověst bitkaře dokáže stále skvěle rozehrát puk a nezmatkuje pod tlakem, na rozdíl od hráčů, kteří měli pěstní souboje jako absolutně jedinou herní náplň. Své angažmá v této rázovité lize ukončil po několika letech a následně uzavřel i svou úctyhodnou profesionální kariéru, během které procestoval doslova celý hokejový svět.

🎭 Herní styl a hokejový profil

Profil Martina Greniera byl zcela specifický a dokonale odrážel éru ledního hokeje přelomu tisíciletí. Z taktického hlediska spadal do kategorie takzvaných "Stay-at-home" obránců (obránců, kteří primárně hlídají vlastní třetinu a útočnou snahu přenechávají jiným). Jeho ofenzivní potenciál byl zanedbatelný, jeho střelba od modré čáry nebyla vyhlášená pro přesnost či zničující razanci, a do přesilových her naskakoval naprosto ojediněle.

Jeho skutečná hodnota však tkvěla ve schopnosti vyhrávat osobní souboje u mantinelu a v rozích kluziště. Díky obrovskému rozpětí paží a vynikající stabilitě byl jen stěží odstavitelný od kotouče. Během své vrcholné formy platil za experta na zblokované střely. Na rozdíl od mnoha jiných ryzích "enforcerů" své doby se Grenier vyznačoval vysokou mírou loajality vůči taktickým plánům trenéra – nesmyslně nefauloval a do pěstních soubojů se pouštěl převážně tehdy, když to vyžadovala situace (například po zákeřném faulu na elitního hráče jeho týmu, nebo když se tým potýkal s herní krizí a bylo potřeba oživit atmosféru v aréně).

Technika jeho pěstních soubojů byla rovněž předmětem rozborů. Jelikož hrál s levým držením hole, v bitkách primárně využíval drtivé pravačky, kterou si dokázal na dálku skvěle připravit. Jeho obrovskou výhodou byla výška, díky které si udržoval soupeře na delší distanc a ztěžoval jim možnost přímého zásahu do obličeje. Z tohoto důvodu měl v bitkách v NHL i AHL vysoce pozitivní bilanci a odcházel z nich většinou jako morální i faktický vítěz.

📊 Statistiky a data

Kariérní přehled statistik Martina Greniera v klíčových soutěžích ukazuje jeho nasazení a specifický styl hry, ve kterém jasně dominují trestné minuty (TM) nad kanadskými body. Níže jsou uvedeny vybrané statistiky z nejdůležitějších ročníků v nejvyšších ligových úrovních:

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
2001/02	Phoenix Coyotes	NHL	5	0	0	0	5
2002/03	Phoenix Coyotes	NHL	3	0	0	0	0
2003/04	Vancouver Canucks	NHL	7	1	0	1	9
2006/07	Philadelphia Flyers	NHL	3	0	0	0	0
2008/09	Traktor Čeljabinsk	KHL	46	2	5	7	211
2005/06	Manitoba Moose	AHL	73	4	8	12	151
2006/07	Philadelphia Phantoms	AHL	57	2	2	4	156

Z výše uvedené tabulky je patrné, že ačkoli v prestižní NHL nezaznamenal desítky startů, na mezinárodní scéně v dresu ruského klubu z města Čeljabinsk nasbíral za jedinou sezónu astronomických 211 trestných minut, což z něj činilo jednoho z nejtrestanějších a nejobávanějších hráčů tehdejšího premiérového ročníku této soutěže. Podobně vysoká čísla v kolonce vyloučení si pravidelně udržoval i během svého mnohaletého úspěšného tažení farmařskou AHL.

🔗 Zdroje