Přeskočit na obsah

Kublajchán

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - panovník

Kublajchán (mongolsky: Хубилай хаан, Chubilaj chán; čínsky: 忽必烈; 23. září 121518. únor 1294) byl pátý Velký chán Mongolské říše, vládnoucí v letech 1260 až 1294, a zakladatel a první císař čínské dynastie Jüan. Byl vnukem Čingischána a synem jeho nejmladšího syna Toluje. Jeho vláda představuje vrchol mongolské moci, ale zároveň i počátek fragmentace obrovské říše.

Kublajchán je jednou z nejvýznamnějších postav asijské historie. Dokončil mongolské dobývání Číny, které započal jeho děd, a jako první nečínský vládce ovládl celé její území. Přesunul hlavní město mongolské říše z Karakorumu do Chanbalyku (dnešní Peking) a přijal čínské zvyklosti a administrativní systém, čímž položil základy pro novou dynastii. Jeho dvůr navštívil slavný benátský cestovatel Marco Polo, jehož zápisky poskytly Evropě první detailní pohled na život v tehdejší Číně.

📜 Život a mládí

Kublaj se narodil jako čtvrtý syn Tolujchána a jeho vlivné nestoriánské manželky Sorghaghtani Beki. Jeho matka, proslulá svou moudrostí a politickým talentem, zajistila svým synům vynikající vzdělání. Na rozdíl od mnoha svých mongolských vrstevníků se Kublaj zajímal o čínskou kulturu, historii a filozofii. Učil se od čínských poradců a brzy pochopil, že k efektivní správě usedlých populací je nutné přijmout jejich zvyky a instituce.

Po smrti velkého chána Ögedeje v roce 1241 nastalo období politické nestability. Kublajův starší bratr Möngke se stal velkým chánem v roce 1251 a pověřil Kublaje správou severní Číny. Zde Kublaj prokázal své administrativní schopnosti, podporoval zemědělství, snižoval daně a získával si loajalitu místního obyvatelstva. Jeho rostoucí popularita a moc však vzbuzovaly podezření u některých konzervativních mongolských šlechticů v Karakorumu, kteří ho obviňovali z přílišné "počínšťování".

⚔️ Vzestup k moci a vojenské kampaně

Když Möngke v roce 1259 zemřel během obléhání v S'-čchuanu, vypukl boj o nástupnictví. Kublaj se nechal prohlásit velkým chánem svými stoupenci v Číně, zatímco jeho mladší bratr Ariq Böke byl zvolen chánem na tradičním kurultaji v Mongolsku. Následovala občanská válka (1260–1264), ze které vyšel vítězně Kublaj, především díky své kontrole nad bohatými zdroji Číny. Tímto vítězstvím si zajistil titul velkého chána, ale za cenu trvalého rozkolu v Mongolské říši. Vládci Zlaté hordy a Čagatajského chanátu jeho autoritu nikdy plně neuznali, čímž se říše de facto rozpadla na čtyři samostatné chanáty.

🐉 Dobytí jižní Číny

Kublajovým hlavním vojenským cílem bylo dokončení dobývání Číny, konkrétně porážka dynastie Jižní Sung, která ovládala jih země. Válka trvala několik desetiletí a byla nesmírně náročná. Klíčovým momentem bylo pětileté obléhání strategických měst Siang-jang a Fan-čcheng, která padla v roce 1273 díky použití trebuchetů a dalších obléhacích strojů sestrojených perskými inženýry. Po pádu této obranné linie se mongolská armáda a námořnictvo rychle posouvaly na jih. V roce 1276 bylo dobyto hlavní město Lin-an (dnešní Chang-čou) a dětský císař byl zajat. Poslední zbytky sungského odporu byly zničeny v námořní bitvě u Ja-men v roce 1279. Tím byla poprvé v historii celá Čína sjednocena pod vládou cizí dynastie.

🌊 Neúspěšné invaze do Japonska

Po úspěchu v Číně se Kublaj pokusil rozšířit svou říši dále. Dvakrát se pokusil o invazi do Japonska, v letech 1274 a 1281. Obě invaze skončily katastrofou. Ačkoliv mongolské síly byly početně i technologicky (např. střelný prach) ve výhodě, jejich loďstvo bylo v obou případech zničeno silnými tajfuny, které Japonci nazvali kamikaze ("božský vítr"). Tyto porážky byly obrovskou ranou pro mongolskou prestiž a stály říši obrovské množství zdrojů a lidských životů.

🌏 Další expanze

Kublajchán také vedl několik vojenských kampaní v jihovýchodní Asii, konkrétně proti Vietnamu (tehdy Đại Việt), Barmě (Puganské království) a ostrovu Jáva. Tyto výpravy byly jen částečně úspěšné. Mongolové sice dokázali místní vládce donutit k placení tributu, ale trvalou kontrolu nad těmito hustě zalesněnými a pro mongolskou jízdu nevhodnými oblastmi nikdy nezískali.

👑 Vláda a založení dynastie Jüan

V roce 1271 Kublaj oficiálně vyhlásil novou dynastii Jüan (Jüan znamená "původ" nebo "počátek"), čímž formálně přijal čínský model vlády a představil se jako legitimní nástupce předchozích čínských dynastií. Přesunul hlavní město do Chanbalyku (mongolsky Daidu), který nechal velkolepě přestavět.

🏛️ Administrativní reformy

Kublajova vláda byla centralizovaná a byrokratická. Společnost byla rozdělena do čtyř tříd:

  1. Mongolové: Nejvyšší vládnoucí vrstva.
  2. Semu: Různé národy ze střední a západní Asie (např. Peršané, Ujgurové, Turci), kteří často sloužili jako úředníci a výběrčí daní.
  3. Chanové: Obyvatelé severní Číny, Džürčeni a Kitani.
  4. Nan-žen: Obyvatelé bývalé říše Jižní Sung, kteří stáli na nejnižším stupni společenského žebříčku.

Tento systém měl zabránit čínské elitě v získání přílišné moci. Kublaj také zrušil tradiční konfuciánské úřednické zkoušky a na klíčové pozice ve státní správě dosazoval Mongoly a cizince.

💰 Ekonomika a infrastruktura

Za Kublajovy vlády došlo k významnému ekonomickému rozvoji. Zavedl a standardizoval používání papírových peněz (čchao) v celé říši, což usnadnilo obchod. Podporoval zemědělství a nechal opravit a prodloužit Velký kanál, klíčovou dopravní tepnu spojující sever a jih Číny. Obchod vzkvétal pod ochranou Pax Mongolica, která zajišťovala bezpečné cestování po Hedvábné stezce.

🕌 Náboženská tolerance

Kublajchán byl známý svou náboženskou tolerancí. Ačkoliv on sám konvertoval k tibetskému buddhismu a učinil jej de facto státním náboženstvím, podporoval i další víry, jako byl taoismus, islám a nestoriánské křesťanství. Osvobodil duchovní všech náboženství od placení daní, aby si zajistil jejich podporu.

✈️ Marco Polo a kontakty se Západem

Jednou z nejznámějších událostí Kublajovy vlády byla návštěva benátského obchodníka Marca Pola, jeho otce Niccola a strýce Maffea. Podle Marcova cestopisu Milion strávili v Číně přibližně 17 let (cca 1275–1292) a sloužili přímo chánovi. Marco Polo údajně působil jako emisar a správce v různých částech říše. Jeho vyprávění, ačkoliv je někdy zpochybňováno, poskytlo Evropanům fascinující a detailní obraz Kublajova dvora, bohatství Číny a života v Mongolské říši.

🌅 Pozdní život a odkaz

Kublajova pozdější léta byla poznamenána osobními tragédiemi, zejména smrtí jeho oblíbené manželky Čabuj a korunního prince Činkima. Začal trpět dnou a obezitou, což vedlo k jeho smrti v roce 1294 ve věku 78 let. Byl pohřben na tajném místě v Mongolsku, v souladu s tradicí Čingischánových potomků.

Kublajchán zanechal komplexní odkaz. Pro Mongoly byl velkým chánem, který dovedl jejich říši na vrchol moci. Pro Číňany byl cizím dobyvatelem, ale zároveň sjednotitelem země a zakladatelem legitimní dynastie. Jeho vláda byla obdobím relativního míru, stability a ekonomické prosperity. Položil základy moderního Pekingu a jeho administrativní a ekonomické reformy ovlivnily Čínu na staletí dopředu. Jeho neschopnost udržet jednotu Mongolské říše však zároveň předznamenala její postupný úpadek.

🎬 Odkaz v kultuře

Kublajchán se stal legendární postavou, která inspirovala mnoho uměleckých děl.


Šablona:Aktualizováno