Přeskočit na obsah

Krevní tlak

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - zdraví

Krevní tlak je síla, kterou protékající krev působí na stěnu cévy. Běžně se tímto pojmem míní arteriální (tepenný) krevní tlak, tedy tlak ve velkých tepnách. Jeho hodnota není stálá, ale kolísá v závislosti na čase – nejvyšších hodnot dosahuje při stahu (systole) srdečních komor a nejnižších při jejich plnění (diastole). Proto se udává dvěma hodnotami: systolickým a diastolickým tlakem.

U zdravého dospělého člověka v klidu se optimální hodnota krevního tlaku pohybuje okolo 120/80 mmHg (milimetrů rtuťového sloupce). Tato hodnota zajišťuje dostatečné prokrvení a okysličení všech orgánů v těle. Krevní tlak je důležitým ukazatelem zdravotního stavu a jeho pravidelné sledování je součástí preventivních lékařských prohlídek.

👶 Pro laiky

Představte si krevní oběh jako vodovodní systém v domě. Srdce je čerpadlo, které pumpuje vodu (krev) do potrubí (cév), aby se dostala ke všem kohoutkům (orgánům). Krevní tlak je síla, jakou voda tlačí na stěny potrubí.

  • Horní číslo (systolický tlak) je jako tlak, když čerpadlo (srdce) zabere a naplno vžene vodu do trubek. V tu chvíli je tlak nejvyšší.
  • Dolní číslo (diastolický tlak) je tlak v potrubí mezi jednotlivými záběry čerpadla, když se srdce na chvíli uvolní a plní se další krví. Tlak je tehdy nejnižší, ale stále tam nějaký je, aby se oběh nezastavil.

Když je tlak příliš vysoký (hypertenze), je to jako by čerpadlo běželo neustále na plný výkon. To dlouhodobě opotřebovává nejen čerpadlo samotné (srdce), ale i celé potrubí (cévy), které může popraskat nebo se ucpat. Naopak příliš nízký tlak (hypotenze) znamená, že čerpadlo je slabé a voda se nedostane všude, kam má – třeba do nejvyššího patra (do mozku), což může způsobit závratě.

🩺 Měření krevního tlaku

Krevní tlak se měří pomocí přístroje zvaného tonometr (neboli sfygmomanometr). Měření se nejčastěji provádí na paži.

Metody měření

  • Auskultační (poslechová) metoda: Klasická metoda používaná lékaři. Kolem paže se umístí nafukovací manžeta. Lékař ji nafoukne na hodnotu vyšší, než je očekávaný systolický tlak, čímž dočasně zastaví průtok krve v pažní tepně. Poté pomalu upouští vzduch a pomocí fonendoskopu přiloženého v loketní jamce poslouchá tzv. Korotkovovy fenomény (zvuky vířící krve). Hodnota, při které uslyší první úder, odpovídá systolickému tlaku. Hodnota, při které zvuky vymizí, odpovídá diastolickému tlaku.
  • Oscilometrická metoda: Tuto metodu využívá většina moderních digitálních tlakoměrů pro domácí použití. Přístroj analyzuje vibrace (oscilace) v cévní stěně, které vznikají při proudění krve během snižování tlaku v manžetě. Z těchto oscilací pak algoritmus vypočítá hodnoty systolického i diastolického tlaku.

Zásady správného měření

Pro získání co nejpřesnějších výsledků je důležité dodržovat několik pravidel:

  • Před měřením buďte alespoň 5–10 minut v klidu.
  • Měření provádějte vsedě, s opřenými zády a chodidly na zemi.
  • Paže by měla být volně položená na podložce přibližně v úrovni srdce.
  • Během měření nemluvte a nehýbejte se.
  • Manžeta musí mít správnou velikost a být správně umístěna.
  • Doporučuje se provést dvě až tři měření v intervalu několika minut a z výsledků vypočítat průměr.

Domácí měření krevního tlaku může poskytnout přesnější obraz o jeho skutečných hodnotách než jednorázové měření v ordinaci, kde může být tlak ovlivněn tzv. "syndromem bílého pláště" (stresem z lékařského prostředí).

📊 Klasifikace hodnot krevního tlaku (pro dospělé)

Hodnoty krevního tlaku se dělí do několika kategorií. Následující tabulka vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a mezinárodních odborných společností.

Klasifikace krevního tlaku (mmHg)
Kategorie Systolický tlak Diastolický tlak
Hypotenze (nízký tlak) < 90 < 60
Optimální tlak < 120 < 80
Normální tlak 120–129 80–84
Vysoký normální tlak 130–139 85–89
Hypertenze 1. stupně (mírná) 140–159 90–99
Hypertenze 2. stupně (středně závažná) 160–179 100–109
Hypertenze 3. stupně (závažná) ≥ 180 ≥ 110

Poznámka: Pro diagnózu hypertenze je nutné opakované naměření zvýšených hodnot při minimálně dvou různých návštěvách lékaře.

🔺 Hypertenze (vysoký krevní tlak)

Hypertenze, neboli vysoký krevní tlak, je definována jako opakovaně naměřená hodnota 140/90 mmHg a vyšší. Jedná se o velmi rozšířené civilizační onemocnění, které v Česku postihuje přibližně 35 % dospělé populace ve věku 25-64 let, přičemž výskyt stoupá s věkem. Často je nazývána "tichým zabijákem", protože obvykle probíhá bez zjevných příznaků, ale neléčená může vést k vážným zdravotním komplikacím.

Příčiny a typy hypertenze

Rozlišují se dva hlavní typy hypertenze:

  • Primární (esenciální) hypertenze: Tvoří 90–95 % všech případů. Její přesná příčina není známa, ale na jejím vzniku se podílí kombinace genetických predispozic a faktorů životního stylu.
  • Sekundární hypertenze: Vyskytuje se u 5–10 % pacientů a je důsledkem jiného onemocnění. Příčinou může být například onemocnění ledvin, zúžení ledvinných tepen, endokrinní poruchy (např. nemoci štítné žlázy nebo nadledvin), syndrom spánkové apnoe nebo užívání některých léků.

Rizikové faktory:

Následky a zdravotní rizika

Dlouhodobě neléčená hypertenze poškozuje cévy a přetěžuje srdce, což výrazně zvyšuje riziko:

Léčba a prevence

Základem léčby a prevence je úprava životního stylu.

  • Redukce hmotnosti: U osob s nadváhou či obezitou je klíčová.
  • Omezení soli: Snížení příjmu soli na maximálně 5 gramů denně.
  • Pravidelná fyzická aktivita: Alespoň 30 minut aerobního cvičení (chůze, běh, plavání) většinu dní v týdnu.
  • Zdravá strava: Zejména tzv. DASH dieta, bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné produkty, libové maso a nízkotučné mléčné výrobky.
  • Omezení alkoholu a zanechání kouření.
  • Zvládání stresu.

Pokud změna životního stylu nestačí, lékař předepisuje léky na snížení krevního tlaku (antihypertenziva). Existuje několik skupin těchto léků (např. ACE inhibitory, sartany, blokátory kalciových kanálů, diuretika, beta-blokátory) a léčba je často kombinovaná. Léčba hypertenze je obvykle celoživotní.

🔻 Hypotenze (nízký krevní tlak)

Hypotenze je stav, kdy jsou hodnoty krevního tlaku nižší než 90/60 mmHg. Na rozdíl od hypertenze není přímo život ohrožující, ale může výrazně snižovat kvalitu života a být nebezpečná kvůli riziku pádů.

Příčiny a formy

Nízký krevní tlak může být dán geneticky, zejména u mladých a štíhlých žen, a v takovém případě často nepůsobí žádné potíže (chronická asymptomatická hypotenze). Jindy může být příčinou:

  • Dehydratace (nedostatečný příjem tekutin)
  • Náhlá změna polohy (ortostatická hypotenze), kdy tělo nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit tlak při rychlém vstávání.
  • Dlouhé stání, zejména v horku.
  • Některá onemocnění (srdeční choroby, endokrinní poruchy).
  • Užívání některých léků.
  • Těhotenství.

Příznaky

Příznaky hypotenze plynou z nedostatečného prokrvení mozku. Patří mezi ně:

  • Závratě a motání hlavy
  • Únava, slabost a ospalost
  • Mžitky před očima, hučení v uších
  • Studené končetiny
  • Bolesti hlavy
  • Mdloby nebo kolaps

Léčba a doporučení

Pokud nízký tlak nezpůsobuje potíže, léčba není nutná. Při výskytu příznaků se doporučují režimová opatření:

  • Dostatečný pitný režim: Zvýšit příjem tekutin, zejména vody.
  • Přiměřený příjem soli: Na rozdíl od hypertenze může mírné zvýšení příjmu soli pomoci.
  • Pravidelný pohyb: Cvičení zlepšuje tonus cév.
  • Pomalé vstávání: Vyvarovat se rychlým změnám polohy.
  • Kofein: Káva nebo černý čaj mohou krátkodobě zvýšit tlak.

V závažných případech může lékař předepsat léky na zvýšení krevního tlaku.

Zdroje

IKEM Národní zdravotnický informační portál WikiSkripta Česká společnost pro hypertenzi EUC Vitalion.cz BENU.cz Rokycanská nemocnice MediMerck Vím, co jím Dr.Max mojeambulance.cz

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Krevní_tlak&oldid=11671“