Přeskočit na obsah

John Quincy Adams

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

John Quincy Adams
Soubor:John Quincy Adams by George Peter Alexander Healy, 1858.jpg
Portrét Johna Quincyho Adamse od George Petera Alexandera Healyho, 1858 (kopie podle původního obrazu)
Datum narození11. července 1767
Místo narozeníBraintree (dnes Quincy), Provincie Massachusetts Bay, Britská Amerika
Datum úmrtí23. února 1848 (ve věku 80 let)
Místo úmrtíKapitol, Washington, D.C., USA
Státní příslušnostAmerická
RodičeJohn Adams, Abigail Smith Adams
ManželkaLouisa Catherine Johnson Adams (sňatek 1797)
DětiGeorge Washington Adams, John Adams II, Charles Francis Adams Sr., Louisa Catherine Adams (dcera zemřela v dětství)
PovoláníPolitik, Diplomat, Právník, Profesor
Politická stranaFederalistická strana (do 1808), Demokraticko-republikánská strana (do 1825), Národní republikáni (od 1825), Whigové (od 1830s)
Úřad6. prezident Spojených států amerických
Období4. března 1825 – 4. března 1829
PředchůdceJames Monroe
NástupceAndrew Jackson
ViceprezidentJohn C. Calhoun

John Quincy Adams

Soubor:John Quincy Adams by George Peter Alexander Healy, 1858.jpg
Portrét Johna Quincyho Adamse od George Petera Alexandera Healyho, 1858 (kopie podle původního obrazu)

John Quincy Adams (* 11. července 1767, Braintree (dnes Quincy), Provincie Massachusetts Bay, Britská Amerika – † 23. února 1848, Kapitol, Washington, D.C., USA) byl americký státník, diplomat, právník a šestý prezident Spojených států amerických, který zastával úřad v letech 1825 až 1829. Byl synem druhého prezidenta Johna Adamse a Abigail Adamsové. Jeho kariéra byla výjimečná svou délkou a rozmanitostí, zahrnovala služby jako diplomat, senátor, ministr zahraničí a nakonec i člen Sněmovny reprezentantů po svém prezidentském úřadu.

---

Raný život a vzdělání

John Quincy Adams se narodil 11. července 1767 v Braintree (dnes Quincy) v Massachusetts. Díky svým rodičům, Johnu Adamsovi a Abigail Adamsové, vyrůstal v intelektuálně stimulujícím prostředí a byl svědkem klíčových událostí Americké revoluce.

Díky diplomatickým misím svého otce získal rozsáhlé vzdělání v Evropě. Studoval v Paříži, Amsterdamu a Leyden, kde se naučil francouzsky, holandsky a německy. V té době působil také jako tajemník svého otce, který vyjednával Pařížskou smlouvu (1783). Po návratu do Ameriky absolvoval Harvardovu univerzitu v roce 1787 a v roce 1790 byl přijat do advokátní komory.

V roce 1797 se oženil s Louisou Catherine Johnson, dcerou amerického konzula v Londýně. Byla jedinou první dámou, která se narodila mimo Spojené státy (v Londýně). Měli čtyři děti, z nichž tři synové se dožili dospělosti.

---

Diplomatická kariéra před prezidentstvím

John Quincy Adams měl jednu z nejrozsáhlejších a nejúspěšnějších diplomatických kariér v americké historii před svým prezidentským úřadem.

  • Ministr v Nizozemsku (1794–1796): Ve věku 26 let byl jmenován prezidentem Georgem Washingtonem ministrem (velvyslancem) v Nizozemsku.
  • Ministr v Prusku (1797–1801): Sloužil jako ministr v Prusku za prezidentství svého otce, kde dojednal obchodní smlouvu.
  • Senátor za Massachusetts (1803–1808): Byl zvolen do Senátu Spojených států za Massachusetts. V Senátu se často stavěl proti politice své vlastní Federalistické strany, zejména v otázce vztahů s Británií, což ho nakonec přivedlo k podpoře Thomase Jeffersona a jeho politiky.
  • Ministr v Rusku (1809–1814): Sloužil jako první americký ministr v Rusku za prezidenta Jamese Madisona.
  • Vyjednavač Gentské smlouvy (1814): Byl vedoucím amerického týmu, který vyjednával Gentskou smlouvu, která ukončila válku roku 1812 s Velkou Británií.
  • Velvyslanec ve Velké Británii (1815–1817): Po skončení války sloužil krátce jako velvyslanec u dvora sv. Jakuba (Velká Británie).

---

Ministr zahraničí (1817–1825)

Za prezidenta Jamese Monroea sloužil John Quincy Adams jako ministr zahraničí, což je považováno za jeden z nejúspěšnějších období v historii tohoto úřadu.

  • Adams-Onís smlouva (1819): Vyjednal Adams-Onís smlouvu se Španělskem, která zajistila Floridu pro Spojené státy a stanovila západní hranici Luisianské koupě.
  • Monroeova doktrína (1823): Byl klíčovým architektem a mozkem za Monroeovou doktrínou, která varovala evropské mocnosti před další kolonizací nebo zasahováním do záležitostí nezávislých států v Americe. Ačkoliv byla doktrína pojmenována po prezidentu Monroeovi, Adams hrál hlavní roli při jejím formulování.

---

Prezidentství (1825–1829)

Prezidentské volby v roce 1824 byly kontroverzní. Žádný kandidát nezískal většinu hlasů volebního kolegia, a tak volba přešla na Sněmovnu reprezentantů. S podporou Henryho Claye byl John Quincy Adams zvolen prezidentem navzdory tomu, že Andrew Jackson získal více hlasů lidu i hlasů volitelů (ale nikoli většinu). To vedlo k obvinění z „korupční dohody“, které poškodilo Adamsovo prezidentství.

  • Národní republikánská strana: Během svého prezidentství se Adams snažil prosadit ambiciózní program, známý jako „Americký systém“, který zahrnoval financování vnitrostátních zlepšení (jako jsou silnice a kanály), zřízení národní univerzity, podporu vědy a umění a vybudování silného námořnictva.
  • Odpor Kongresu: Většina jeho návrhů se setkala s odporem v Kongresu, který byl ovládán stoupenci Andrewa Jacksona. Adams se vyhýbal stranické politice a odmítal používat politický patronát, což ho v tehdejším politickém klimatu izolovalo.
  • Tarif z roku 1828 (Tariff of Abominations): Během jeho prezidentství byl schválen velmi kontroverzní tarif, který chránil severní průmysl, ale zatížil jižní státy, což prohloubilo regionální napětí.

Posloupnost Prezidentů Spojených států amerických:

James Monroe > John Quincy Adams > Andrew Jackson

---

Post-prezidentská kariéra ve Sněmovně reprezentantů (1831–1848)

Po prohře v prezidentských volbách v roce 1828 s Andrewem Jacksonem se John Quincy Adams v roce 1831, ve věku 63 let, překvapivě vrátil do veřejného života jako člen Sněmovny reprezentantů za Massachusetts. V Kongresu sloužil 17 let, což je jedinečné pro bývalého prezidenta.

  • Boj proti otroctví: Adams se stal jedním z nejhlasitějších a nejvytrvalejších odpůrců otroctví v Kongresu. Důrazně se stavěl proti „gag rule“ (pravidlu umlčování), které zakazovalo projednávání peticí proti otroctví, a úspěšně bojoval za jeho zrušení v roce 1844.
  • Amistad Case: V roce 1841 úspěšně obhajoval africké rebely z lodi La Amistad před Nejvyšším soudem, což vedlo k jejich osvobození. Tento případ ho proslavil jako bojovníka za lidská práva.
  • "Old Man Eloquent": Získal přezdívku „Old Man Eloquent“ (Výmluvný stařec) pro svou řečnickou zdatnost a morální integritu.

---

Smrt a odkaz

John Quincy Adams zemřel 23. února 1848 ve věku 80 let přímo v budově Kapitolu po záchvatu mrtvice, který ho postihl dva dny předtím, když seděl ve své lavici ve Sněmovně reprezentantů.

Jeho odkaz je vnímán jako odkaz muže mimořádné inteligence, integrity a oddanosti veřejné službě:

  • Klíčový diplomat: Jeho diplomatické úspěchy, zejména role v Monroeově doktríně a Adams-Onís smlouvě, měly trvalý dopad na americkou zahraniční politiku.
  • Bojovník za lidská práva: Jeho neúnavný boj proti otroctví v Kongresu předznamenal nadcházející konflikty a učinil z něj předchůdce abolicionistického hnutí.
  • Dlouhá a plodná kariéra: Jeho celoživotní oddanost veřejné službě, která přesáhla prezidentský úřad, je v americké historii téměř bezprecedentní.
  • Intelektuál: Byl uznávaným intelektuálem, polyglotem a autorem rozsáhlých deníků, které jsou cenným zdrojem pro historiky.

---

Pro laiky

Představte si Johna Quincyho Adamse jako syna slavného otce (byl synem druhého prezidenta, Johna Adamse), který se sám stal prezidentem. Ale jeho příběh je ještě zajímavější!

Už jako malý kluk cestoval po Evropě s tátou, který byl diplomat, a naučil se spoustu jazyků. Stal se z něj jeden z nejchytřejších a nejzkušenějších diplomatů v americké historii. Pomohl vyjednat mír s Británií po válce roku 1812 a hlavně byl klíčovým autorem Monroeovy doktríny. To je takové pravidlo, které řeklo evropským zemím: „Už žádné kolonie v Americe!“ To pomohlo USA růst a být silné.

Když se stal prezidentem, nebylo to pro něj snadné, protože ho obviňovali, že podváděl ve volbách (což nebyla pravda, ale atmosféra byla napjatá). Lidé ho moc nepodporovali a jeho nápady na rozvoj země neprošly.

Ale pak udělal něco, co je v Americe skoro jedinečné: po konci prezidentského úřadu se vrátil zpátky do Kongresu (to je jako naše Poslanecká sněmovna) a tam strávil dalších 17 let! A tam se stal obrovským bojovníkem proti otroctví. Dokonce pomohl osvobodit otroky z lodi La Amistad. Byl tak výmluvný a statečný, že mu říkali „Výmluvný stařec“.

Zemřel přímo v budově Kongresu, když seděl ve své lavici. Byl to muž, který celý život zasvětil službě Americe, i když to pro něj často bylo těžké a nevděčné.

---

Odkazy a zdroje

---

Kategorie