Jana Novotná

Jana Novotná
Datum narození	2. října 1968
Místo narození	Brno, Československo
Datum úmrtí	19. listopadu 2017
Místo úmrtí	Omice, Česko
Státní příslušnost	;
Povolání	profesionální tenistka, trenérka, sportovní komentátorka
Aktivní od	1987
Aktivní do	1999
Výška	175
Váha	63

Jana Novotná (2. října 1968 Brno – 19. listopadu 2017 Omice) byla československá a posléze česká profesionální tenistka, světová jednička ve čtyřhře a světová dvojka ve dvouhře. Z historického a statistického hlediska představuje jednu z nejúspěšnějších postav českého i světového tenisu konce 20. století. Během své čtrnáctileté profesionální kariéry na okruhu WTA (Women's Tennis Association) vybojovala celkem 104 turnajových titulů, z toho 24 ve dvouhře, 76 ve čtyřhře a 4 ve smíšené čtyřhře.

Jejím největším kariérním úspěchem ve dvouhře je zisk prestižního grandslamového titulu ve Wimbledonu v roce 1998. Ve čtyřhře dokázala zkompletovat takzvaný kariérní grandslam, když zvítězila na všech čtyřech největších turnajích světa a vybojovala celkem dvanáct deblových grandslamových titulů. Je trojnásobnou olympijskou medailistkou z Letních olympijských her 1988 v Soulu a Letních olympijských her 1996 v Atlantě. Byla pevnou součástí československého reprezentačního týmu, se kterým v roce 1988 vyhrála Pohár federace (Fed Cup). V roce 2005 byla za své celoživotní úspěchy uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy (International Tennis Hall of Fame) ve Spojených státech amerických.

👤 Raná léta a juniorské období

Jana Novotná se narodila 2. října 1968 ve městě Brno v tehdejším Československu. Tenisu se začala systematicky věnovat ve věku osmi let. Její sportovní vývoj probíhal v rámci státem řízeného tréninkového systému, přičemž jejím domovským klubem se stala Moravská Slavia Brno. Již v mládežnických kategoriích prokazovala vysokou míru talentu a v roce 1982 vybojovala titul mistryně republiky v kategorii mladších žákyň. Její přechod z juniorské do seniorské kategorie byl plynulý a ve věku osmnácti let se v únoru roku 1987 stala plně profesionální tenistkou na okruhu WTA.

🎾 Herní styl a technika

Jana Novotná byla na profesionálním okruhu ženského tenisu známá svým striktně ofenzivním herním stylem, který se v odborné terminologii označuje jako servis-volej (serve-and-volley). Tento taktický přístup, který v minulosti praktikovala například Martina Navrátilová, se v průběhu devadesátých let 20. století stával v ženském tenise stále vzácnějším, jelikož většina hráček postupně přecházela na silovou hru od základní čáry.

Základním prvkem její taktiky bylo tvrdé a přesně umístěné první podání, po kterém bezprostředně následoval rychlý náběh k síti a zakončení výměny ofenzivním volejem. Tímto postupem efektivně eliminovala čas soupeřek na přípravu obranného úderu. Hrála pravou rukou a disponovala jednoručním bekhendem. Svůj bekhend velmi často hrála s výraznou spodní rotací (takzvaný čopovaný bekhend), což jí umožňovalo udržet míč nízko nad povrchem dvorce, zpomalit hru a vytvořit si optimální časový prostor pro přechod na síť.

Její technický profil ji činil mimořádně úspěšnou na rychlých tenisových površích, především na travnatých dvorcích ve Wimbledonu a na kobercových površích v halových turnajích. Z celkového počtu 24 získaných singlových titulů jich naprostou většinu vybojovala právě na rychlém povrchu, zatímco na pomalé antuce (vyžadující dlouhé výměny od základní čáry) dosahovala méně dominantních výsledků. Během vrcholné fáze kariéry, v letech 1990 až 1999, ji metodicky vedla čtyřnásobná grandslamová vítězka Hana Mandlíková. Spolupráce s Mandlíkovou přinesla transformaci Novotné z primárně deblové specialistky na komplexní hráčku schopnou stabilně konkurovat v elitní desítce světového žebříčku dvouhry.

🏆 Profesionální kariéra ve dvouhře

Průnik do špičky (1987–1992)

Po svém vstupu do profesionálního tenisu v roce 1987 se Novotná zpočátku prosazovala především ve čtyřhře, avšak její singlové výsledky měly stoupající tendenci. První singlový titul na okruhu WTA získala na začátku roku 1989 na turnaji v australském Adelaide. Průlomový grandslamový výsledek ve dvouhře zaznamenala na Australian Open v roce 1991. V tomto turnaji dokázala ve čtvrtfinále vyřadit favorizovanou Němku Steffi Grafovou a probojovala se až do finále. V přímém boji o titul podlehla tehdejší světové jedničce Monice Selešové ve třech setech.

Wimbledonská finále a vrcholná léta (1993–1997)

Její kariéra ve dvouhře je historicky nejvíce spojována s londýnským grandslamem ve Wimbledonu. V roce 1993 zde postoupila do svého druhého grandslamového finále, ve kterém nastoupila proti německé tenistce Steffi Grafové. První set Novotná vyhrála v tie-breaku. Ve druhém setu Grafová dominovala a zvítězila 6:1. Ve třetím, rozhodujícím setu získala Novotná výrazný náskok. Vedla 4:1 na gamy a při svém vlastním podání disponovala herním stavem 40:30, což znamenalo možnost zvýšit skóre na 5:1. Při tomto klíčovém podání se však dopustila dvojchyby. Tento moment znamenal naprostý psychologický i výsledkový zvrat v utkání. Grafová získala podání zpět, vyhrála pět gamů v nepřerušené řadě a třetí set ovládla poměrem 6:4. Po skončení zápasu a během slavnostního předávání trofejí Jana Novotná neudržela emoce a rozplakala se na rameni Katharine, vévodkyně z Kentu. Tento moment je dodnes řazen mezi nejvýraznější okamžiky v historii wimbledonského turnaje.

O čtyři roky později, v roce 1997, se Novotná probojovala do wimbledonského finále znovu. Její soupeřkou byla švýcarská tenistka Martina Hingisová. Utkání opět dospělo do tří setů, avšak Novotná znovu odešla poražena. Přes tuto grandslamovou ztrátu prožila v roce 1997 statisticky nejlepší sezónu. V listopadu téhož roku dokázala zvítězit na závěrečném Turnaji mistryň (WTA Tour Championships) v New Yorku, kde ve finále porazila Mary Pierceovou. Výborné výsledky ji v červenci 1997 vynesly na 2. místo světového žebříčku WTA ve dvouhře, což představovalo její osobní a kariérní maximum.

Zisk grandslamového titulu a závěr kariéry (1998–1999)

Absolutní sportovní vrchol přišel na Wimbledonu v roce 1998. V tomto ročníku Novotná dokázala ve čtvrtfinále vyřadit Američanku Venus Williamsovou, v semifinále oplatila předchozí porážku Martině Hingisové a ve finále narazila na francouzskou tenistku Nathalii Tauziatovou. Utkání ovládla ve dvou setech poměrem 6:4 a 7:6 a po dvou předchozích finálových zklamáních vybojovala svůj jediný singlový grandslamový titul. Vítěznou trofej (Venus Rosewater Dish) převzala z rukou vévodkyně z Kentu. Ve věku 29 let a 9 měsíců se v té době stala nejstarší hráčkou v takzvané otevřené éře, která získala svůj premiérový grandslamový titul ve dvouhře.

Po zisku vytouženého titulu její motivace k dalšímu plnému nasazení na okruhu postupně klesla. Svou profesionální kariéru oficiálně ukončila v roce 1999 po účasti na turnaji US Open. Její celkový kariérní výdělek na odměnách (prize money) dosáhl hodnoty 11 249 284 amerických dolarů.

👯‍♀️ Kariéra ve čtyřhře a smíšené čtyřhře

Ačkoliv veřejnost Janu Novotnou vnímala silně prostřednictvím jejích dvouhrových zápasů, z hlediska exaktních historických statistik byla ještě dominantnější hráčkou v deblových disciplínách. Na pozici světové jedničky ve čtyřhře poprvé vystoupala 27. srpna 1990 a na prvním místě strávila během své kariéry celkem 67 týdnů. Získala celkem 76 titulů na okruhu WTA, čímž se řadí mezi nejúspěšnější deblistky historie.

V ženské čtyřhře zvítězila na celkem 12 grandslamových turnajích, čímž úspěšně zkompletovala prestižní kariérní grandslam (vítězství na všech čtyřech majorech). Jejími stabilními deblovými partnerkami byly v průběhu let největší hvězdy tehdejšího tenisu. S Helenou Sukovou ovládly čtyři grandslamové turnaje v letech 1989 a 1990. Společně s Arantxou Sánchezovou Vicariovou vyhrála tři tituly v letech 1994 a 1995. Její další deblovou partnerkou se stala Martina Hingisová, se kterou v roce 1998 vyhrála French Open, Wimbledon i US Open. S Američankou Lindsay Davenportovou ovládla US Open v roce 1997. Titul získala rovněž po boku Gigi Fernándezové na French Open 1991.

Ve smíšené čtyřhře přidala další čtyři grandslamové tituly. Všechny tyto triumfy vybojovala v letech 1988 a 1989 s americkým tenistou Jimem Pughem, se kterým vyhrála dvakrát Australian Open, jednou Wimbledon a jednou US Open.

🇨🇿 Státní reprezentace a olympijské hry

Jana Novotná byla po celou dekádu pevnou součástí národních reprezentačních týmů Československa a posléze České republiky. V roce 1988 byla členkou týmu, který v mezinárodní soutěži Fed Cup vybojoval pro Československo celkové vítězství, když ve finále porazil výběr Sovětského svazu. V roce 1994 získala pro Českou republiku prvenství na prestižním turnaji smíšených družstev Hopman Cup, kde nastupovala společně s Petrem Kordou.

Na olympijských hrách vybojovala tři cenné kovy. Při své premiéře na Letních olympijských hrách 1988 v jihokorejském Soulu získala stříbrnou medaili ve čtyřhře po boku Heleny Sukové. Na Letních olympijských hrách 1992 ve španělské Barceloně vypadla v úvodních kolech dvouhry i čtyřhry. Plného olympijského úspěchu dosáhla na Letních olympijských hrách 1996 v americké Atlantě. Ve dvouhře zde vybojovala bronzovou medaili a ve čtyřhře s Helenou Sukovou přidala druhou stříbrnou olympijskou medaili do své sbírky.

📈 Statistiky a výsledky

Následující statistické tabulky obsahují kompletní a nezkrácený přehled výsledků Jany Novotné na grandslamových turnajích, olympijských hrách, přehled získaných titulů a historický vývoj jejího žebříčkového postavení. Údaje v tabulkách striktně zahrnují každou sezónu její profesionální kariéry na nejvyšší úrovni bez jakéhokoliv filtrování.

Chronologie výsledků na Grand Slamu – Dvouhra (1986–1999)

Rok	Australian Open	French Open	Wimbledon	US Open
1986	Turnaj se nekonal	Neúčast	Neúčast	Neúčast
1987	Neúčast	3. kolo	4. kolo	1. kolo
1988	1. kolo	1. kolo	2. kolo	1. kolo
1989	3. kolo	Čtvrtfinále	4. kolo	2. kolo
1990	3. kolo	Semifinále	Čtvrtfinále	Čtvrtfinále
1991	Finále	Čtvrtfinále	2. kolo	4. kolo
1992	4. kolo	4. kolo	3. kolo	1. kolo
1993	2. kolo	Čtvrtfinále	Finále	4. kolo
1994	Čtvrtfinále	1. kolo	Čtvrtfinále	Semifinále
1995	4. kolo	3. kolo	Semifinále	Čtvrtfinále
1996	Neúčast	Semifinále	Čtvrtfinále	Čtvrtfinále
1997	Neúčast	3. kolo	Finále	Čtvrtfinále
1998	Neúčast	Čtvrtfinále	Vítězka	Semifinále
1999	3. kolo	4. kolo	Čtvrtfinále	3. kolo

Chronologie výsledků na Grand Slamu – Čtyřhra (1986–1999)

Rok	Australian Open	French Open	Wimbledon	US Open
1986	Turnaj se nekonal	Neúčast	Neúčast	Neúčast
1987	Neúčast	3. kolo	2. kolo	3. kolo
1988	Neúčast	3. kolo	3. kolo	2. kolo
1989	Semifinále	Semifinále	Vítězka	3. kolo
1990	Vítězka	Vítězka	Vítězka	Finále
1991	Finále	Vítězka	Finále	Finále
1992	Čtvrtfinále	Semifinále	Finále	Finále
1993	Čtvrtfinále	Finále	Finále	2. kolo
1994	Semifinále	Neúčast	Finále	Vítězka
1995	Vítězka	Semifinále	Vítězka	Čtvrtfinále
1996	Neúčast	Semifinále	Čtvrtfinále	Finále
1997	Neúčast	3. kolo	Čtvrtfinále	Vítězka
1998	Neúčast	Vítězka	Vítězka	Vítězka
1999	3. kolo	Čtvrtfinále	Semifinále	3. kolo

Kompletní přehled grandslamových titulů ve čtyřhře (12) a smíšené čtyřhře (4)

Rok	Grand Slam	Disciplína	Partner / Partnerka	Soupeři ve finále
1988	Australian Open	Smíšená čtyřhra	Jim Pugh	Martina Navrátilová / Tim Gullikson
1988	US Open	Smíšená čtyřhra	Jim Pugh	Elizabeth Smylieová / Patrick McEnroe
1989	Australian Open	Smíšená čtyřhra	Jim Pugh	Zina Garrisonová / Sherwood Stewart
1989	Wimbledon	Smíšená čtyřhra	Jim Pugh	Jenny Byrneová / Mark Kratzmann
1989	Wimbledon	Ženská čtyřhra	Helena Suková	Larisa Neilandová / Nataša Zverevová
1990	Australian Open	Ženská čtyřhra	Helena Suková	Patty Fendicková / Mary Joe Fernandezová
1990	French Open	Ženská čtyřhra	Helena Suková	Larisa Neilandová / Nataša Zverevová
1990	Wimbledon	Ženská čtyřhra	Helena Suková	Kathy Jordanová / Elizabeth Smylieová
1991	French Open	Ženská čtyřhra	Gigi Fernándezová	Larisa Neilandová / Nataša Zverevová
1994	US Open	Ženská čtyřhra	Arantxa Sánchezová Vicariová	Katerina Malejevová / Robin Whiteová
1995	Australian Open	Ženská čtyřhra	Arantxa Sánchezová Vicariová	Gigi Fernándezová / Nataša Zverevová
1995	Wimbledon	Ženská čtyřhra	Arantxa Sánchezová Vicariová	Gigi Fernándezová / Nataša Zverevová
1997	US Open	Ženská čtyřhra	Lindsay Davenportová	Gigi Fernándezová / Nataša Zverevová
1998	French Open	Ženská čtyřhra	Martina Hingisová	Lindsay Davenportová / Nataša Zverevová
1998	Wimbledon	Ženská čtyřhra	Martina Hingisová	Lindsay Davenportová / Nataša Zverevová
1998	US Open	Ženská čtyřhra	Martina Hingisová	Lindsay Davenportová / Nataša Zverevová

Přehled získaných turnajových titulů WTA ve dvouhře (24)

Rok	Turnaj (Místo konání)	Povrch
1989	Adelaide, Austrálie	Tvrdý povrch
1990	Albuquerque, USA	Tvrdý povrch
1991	Sydney, Austrálie	Tvrdý povrch
1991	Oklahoma City, USA	Tvrdý povrch (hala)
1993	Ósaka, Japonsko	Tvrdý povrch
1993	Brighton, Spojené království	Koberec (hala)
1994	Lipsko, Německo	Koberec (hala)
1994	Brighton, Spojené království	Koberec (hala)
1994	Essen, Německo	Koberec (hala)
1995	Linec, Rakousko	Koberec (hala)
1996	Madrid, Španělsko	Antuka
1996	Lipsko, Německo	Koberec (hala)
1996	Brighton, Spojené království	Koberec (hala)
1996	Essen, Německo	Koberec (hala)
1997	Madrid, Španělsko	Antuka
1997	Lipsko, Německo	Koberec (hala)
1997	Turnaj mistryň (New York), USA	Koberec (hala)
1997	Moskva, Rusko	Koberec (hala)
1998	Linec, Rakousko	Koberec (hala)
1998	Eastbourne, Spojené království	Tráva
1998	Wimbledon (Londýn), Spojené království	Tráva
1998	Praha, Česká republika	Antuka
1999	Hannover, Německo	Koberec (hala)
(Celkem)	Absolutní počet titulů je 24, dohledatelných 23 hlavních	(Doplnění specifikace jednoho titulu chybí v archivních datech)

Výsledky na Letních olympijských hrách

Rok	Místo konání	Disciplína	Dosažené umístění
1988	Soul	Dvouhra	Odstoupila / Vypadla v úvodních kolech
1988	Soul	Čtyřhra	2. místo (stříbrná medaile)
1992	Barcelona	Dvouhra	1. kolo
1992	Barcelona	Čtyřhra	Čtvrtfinále
1996	Atlanta	Dvouhra	3. místo (bronzová medaile)
1996	Atlanta	Čtyřhra	2. místo (stříbrná medaile)

Vývoj postavení na žebříčku WTA (konec kalendářního roku)

Následující tabulka dokumentuje konečné žebříčkové postavení (singl i debl) na konci každé příslušné sezóny po celou dobu její profesionální dráhy.

Rok	Žebříček – Dvouhra	Žebříček – Čtyřhra
1985	306. místo	Nehodnocena
1986	171. místo	137. místo
1987	47. místo	24. místo
1988	35. místo	13. místo
1989	11. místo	5. místo
1990	13. místo	2. místo
1991	7. místo	1. místo
1992	10. místo	4. místo
1993	6. místo	4. místo
1994	4. místo	4. místo
1995	11. místo	2. místo
1996	5. místo	3. místo
1997	2. místo	6. místo
1998	3. místo	3. místo
1999	Nehodnocena (ukončení kariéry v průběhu roku)	1. místo (v průběhu sezóny, následně vyřazena z žebříčku)

🌟 Život po kariéře a trenérská činnost

Po ukončení aktivní hráčské kariéry na podzim roku 1999 zůstala s tenisem pevně svázána. Dlouhodobě žila na Floridě ve Spojených státech amerických, později se natrvalo vrátila do České republiky, kde si vybudovala zázemí v obci Omice nedaleko Brna. Ve sportovním prostředí působila jako odborná televizní komentátorka a aktivně se účastnila exhibičních a charitativních turnajů tenisových legend na grandslamových podnicích. V roce 2005 jí byla udělena nejvyšší pocta pro bývalé profesionály, když byla slavnostně uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy (International Tennis Hall of Fame).

Výraznou stopu zanechala v roli profesionální trenérky. V roce 2013 krátce vedla francouzskou tenistku Marion Bartoliovou. Zásadní trenérský a mentorský vliv však měla na českou tenistku Barboru Krejčíkovou, se kterou úzce spolupracovala v letech 2014 až 2017. Novotná vnesla do hry Krejčíkové ofenzivnější prvky a pomohla jí s přechodem z juniorského na dospělý okruh. Když Barbora Krejčíková v letech 2021 a 2024 vyhrála grandslamové turnaje ve dvouhře na French Open a ve Wimbledonu, oba své tituly veřejně a emotivně věnovala památce Jany Novotné s konstatováním, že jí tato trenérka zásadně změnila osobní i tenisový život.

🕯️ Nemoc, úmrtí a odkaz

V závěrečných fázích svého života Jana Novotná bojovala s vážným onkologickým onemocněním (rakovinou). Svůj zhoršující se zdravotní stav udržovala v absolutní soukromé rovině a s veřejností ani s médii tyto informace nesdílela. Její nemoc byla známa pouze nejbližší rodině a velmi úzkému okruhu osobních přátel ze sportovního prostředí. Zvládala dlouhodobou léčbu a do posledních měsíců života si zachovávala optimismus a vazby na tenisovou komunitu.

Jana Novotná nemoci podlehla dne 19. listopadu 2017 ve věku 49 let ve svém domově v obci Omice. U jejího lůžka byla do posledních chvil přítomna její rodina a partnerka. Její předčasný odchod vyvolal šok a hluboký zármutek napříč celým globálním tenisovým světem. Představitelé okruhu WTA, Mezinárodní tenisové síně slávy i Českého olympijského výboru (včetně předsedy Jiřího Kejvala) vydali oficiální prohlášení vyzdvihující nejen její fenomenální statistické úspěchy, ale především její sportovní houževnatost, skromnost, smysl pro fair play a inspirativní lidský charakter. Navždy zůstává symbolem atletické vytrvalosti, jež demonstrovala svou schopností překonat drtivá finálová zklamání z let 1993 a 1997 a vybojovat nejprestižnější tenisový titul ve Wimbledonu.

Zdroje