Jake Milford
Obsah boxu
| Jake Milford | |
|---|---|
| Soubor:Jake Milford.jpg | |
| Jake Milford jako GM Vancouver Canucks (cca 1980) | |
| Datum narození | 20. července 1914 |
| Místo narození | Charlottetown, Ostrov prince Edwarda, Kanada |
| Datum úmrtí | 24. prosince 1984 |
| Místo úmrtí | Palos Verdes, Kalifornie, USA |
| Povolání | hokejový funkcionář, trenér |
| Ocenění | Hokejová síň slávy (1984) |
John „Jake“ Milford (20. července 1914, Charlottetown – 24. prosince 1984, Palos Verdes) byl kanadský hokejový funkcionář a generální manažer. Ačkoliv nebyl tak výstřední nebo hlučný jako jeho současníci (např. Punch Imlach), je považován za jednoho z nejschopnějších budovatelů týmů v éře expanze NHL.
Milford je nejvíce spojován s týmem Vancouver Canucks. Byl to on, kdo jako generální manažer poskládal dohromady mužstvo, které v roce 1982 šokovalo hokejový svět svou „Cypelkovskou jízdou“ až do finále Stanley Cupu (známou jako éra „Towel Power“). Předtím úspěšně působil v organizaci Los Angeles Kings, kde stál za získáním Marcela Dionna. V roce 1984, pouhých několik měsíců před svou smrtí, byl uveden do Hokejové síně slávy v kategorii Budovatel.
⏳ Z farmy do kanceláře
Jake Milford začínal jako hokejista v nižších soutěžích, ale jeho hráčská kariéra nebyla nijak oslnivá. Mnohem větší talent projevil jako organizátor. Po službě v letectvu během druhé světové války se vrátil k hokeji v manažerských rolích.
Své řemeslo se učil v tvrdé škole nižších lig (AHL, WHL, CHL). Působil jako trenér a manažer v týmech jako Brandon Wheat Kings nebo St. Paul Rangers. Získal si pověst muže, který má „oko na talenty“. Dokázal najít podceňované hráče a dát jim šanci. V 60. letech pracoval v organizaci New York Rangers pod Emilem Francisem, kde se podílel na vybudování farmářského systému.
👑 Králové a Kosatky
Los Angeles Kings (1973–1977)
V roce 1973 dostal svou první velkou šanci v NHL jako generální manažer Los Angeles Kings. Tým se trápil, ale Milford ho dokázal stabilizovat. Jeho mistrovským tahem byl zisk nespokojeného Marcela Dionna z Detroitu v roce 1975. Dionne se v Los Angeles stal jednou z největších hvězd historie NHL. Milford vybudoval tým, který hrál atraktivní hokej a pravidelně postupoval do play-off.
Vancouver Canucks (1977–1982)
V roce 1977 se přesunul do Vancouver Canucks. Klub byl v té době ligovým otloukánkem. Milford začal trpělivě přestavovat kádr.
- Draft: Vybral klíčové hráče jako Stana Smyla (pozdější kapitán) a Thomase Gradina.
- Výměny: Nebál se odvážných obchodů. Získal brankáře Richarda Brodeura („Krále Richarda“) a obránce Harolda Snepstse.
- Trenéři: Najal Harryho Neale a později Rogera Neilsona.
Vyvrcholením jeho práce byla sezóna 1981/1982. Canucks, tým bez velkých superhvězd, se v play-off semkl. Porazili Calgary, Los Angeles i Chicago a postoupili až do finále Stanley Cupu proti dynastii New York Islanders. Ačkoliv ve finále prohráli 0:4, pro město Vancouver to byl první velký hokejový úspěch, který definoval identitu klubu na desetiletí dopředu.
✝️ Smutný konec
Jake Milford byl známý jako kuřák a stres spojený s prací manažera si vybral svou daň. V roce 1982, po úspěšné jízdě do finále, odstoupil z pozice generálního manažera a stal se viceprezidentem klubu.
V roce 1984 mu byla diagnostikována rakovina slinivky. V září téhož roku byl uveden do Hokejové síně slávy. Ceremoniálu se zúčastnil, ale byl již viditelně zesláblý. Zemřel o tři měsíce později, na Štědrý den roku 1984, ve věku 70 let.
🧠 Pro laiky
Jake Milford byl „tichý architekt“. Nebyl to ten typ manažera, který by se pral v novinách nebo dělal skandály. Byl to ten pán v obleku vzadu, který věděl o každém hráči v lize. Jeho největším dílem byl Vancouver v roce 1982. Představte si tým, který nikdo nebere vážně, a najednou se dostane až do finále. Milford to dokázal tak, že posbíral hráče, které jinde nechtěli nebo nedocenili, a udělal z nich rodinu. Je to důkaz, že chytrý manažer je pro úspěch stejně důležitý jako hvězdný útočník.
📊 Manažerská bilance (výběr)
Jako generální manažer v NHL:
- Oakland Seals (krátce v 60. letech)
- Los Angeles Kings (1973–1977) – Zisk Marcela Dionna.
- Vancouver Canucks (1977–1982) – Účast ve finále Stanley Cupu 1982.
🏆 Ocenění a pocty
- Hokejová síň slávy: 1984 (kategorie Budovatel)
- The Hockey News Executive of the Year: 1981
- Cena Jakea Milforda (Jake Milford Award): Vancouver Canucks každoročně udělují tuto trofej hráči, který nejlépe ztělesňuje hodnoty klubu a přispívá komunitě.
Zdroje
- Hokejová síň slávy: Jake Milford
- Vancouver Canucks: Jake Milford Award History
- The New York Times: Jake Milford Dies at 70
- Beddoes, Richard. "The Canucks: The First 20 Years."