Hynek Bočan
| Hynek Bočan | |
|---|---|
| Datum narození | 29. dubna 1938 |
| Místo narození | Praha, Československo |
| Státní příslušnost |  |
| Alma mater | Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
| Povolání | filmový a televizní režisér, scenárista |
| Aktivní od | 1961 |
| Aktivní do | 2014 |
Hynek Bočan (* 29. dubna 1938 Praha) je český filmový a televizní režisér a scenárista. Patří ke generaci tvůrců, kteří v šedesátých letech dvacátého století formovali hnutí Československé nové vlny. Během své profesionální dráhy trvající více než padesát let natočil desítky celovečerních snímků, televizních filmů a seriálů. K jeho nejznámějším pracím patří adaptace literárních děl a historické či politické reflexe československých dějin.
Výraznou část jeho filmografie tvoří spolupráce se spisovatelem a bývalým politickým vězněm Jiřím Stránským, se kterým vytvořil rozsáhlý televizní seriál Zdivočelá země. Značnou diváckou odezvu zaznamenaly také jeho filmové pohádky a komedie, zejména snímek S čerty nejsou žerty. V průběhu kariéry čelil Bočan politické cenzuře, přičemž dva jeho filmy z konce šedesátých let byly komunistickým režimem uloženy do trezoru a zákaz činnosti jej na několik let zcela vyřadil z filmového průmyslu. Je držitelem ocenění Český lev za mimořádný přínos české kinematografii.
👤 Mládí a studijní léta
Hynek Bočan se narodil 29. dubna 1938 v Praze a dětství prožil v městské čtvrti Libeň. Jeho otec, původním povoláním právník, zemřel, když bylo Bočanovi dvanáct let. První kontakt s filmovým prostředím zaznamenal v roce 1953 ve věku patnácti let. Režisér Jiří Sequens jej tehdy obsadil do menší dětské role ve svém dramatu Olověný chléb. Samotný Bočan později v rozhovorech uvedl, že tato herecká zkušenost mu primárně ukázala, že se nechce věnovat herectví, ale láká ho pozice za kamerou, konkrétně profese režiséra nebo kameramana.
Ihned po složení maturitní zkoušky na střední škole byl v roce 1956 přijat ke studiu režie na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (FAMU). Do ročníku nastoupil v osmnácti letech a studoval pod pedagogickým vedením profesora Miroslava Hubáčka. Na fakultě se setkal s budoucími klíčovými postavami české kinematografie, jeho spolužáky byli například Evald Schorm, Pavel Juráček nebo Věra Chytilová. Studium úspěšně zakončil v roce 1961 krátkometrážním absolventským filmem Nenávist. Tento snímek, natočený podle povídky Jana Drdy, byl následně zařazen do kinodistribuce jako součást povídkového filmu Hlídač dynamitu.
🎬 Začátky na Barrandově a Československá nová vlna
Po absolutoriu nastoupil Bočan do Filmového studia Barrandov. V první polovině šedesátých let vykonával praxi jako asistent režie a pomocný režisér. Podílel se na přípravě a natáčení významných snímků té doby. Spolupracoval s režisérem Jindřichem Polákem na vědeckofantastickém filmu Ikarie XB-1 (1963), s Karlem Kachyňou a také s Jiřím Weissem na psychologickém dramatu Devadesát stupňů ve stínu (1965). Asistoval rovněž Janu Němcovi při natáčení dramatu Démanty noci (1964). V roce 1965 se při castingu pro svůj první samostatný film seznámil se svou budoucí manželkou Janou Pospíšilovou, se kterou setrval v manželském svazku po celý zbytek života a vychovali spolu syna Jana.
Samostatný režijní debut Hynka Bočana přišel v roce 1965 se snímkem Nikdo se nebude smát. Šlo o adaptaci stejnojmenné povídky spisovatele Milana Kundery ze sbírky Směšné lásky. V hlavní roli vědeckého pracovníka, který se zaplete do lží kvůli neodbytnému grafomanovi, se představil Jan Tříska. Snímek získal mezinárodní ohlas, když v roce 1965 obdržel Velkou cenu města Mannheimu na tamním filmovém týdnu a o rok později Cenu mladé kritiky na filmovém festivalu v západoněmeckém Oberhausenu.
V roce 1967 pokračoval Bočan v literárních adaptacích převedením románu Vladimíra Párala do podoby filmu Soukromá vichřice. Tento černobílý snímek analyzoval stereotypy manželského života a mezilidských vztahů v tehdejší společnosti.
🔒 Trezorové filmy a normalizační zákaz
V roce 1968 natočil Bočan historický film Čest a sláva podle románové předlohy Karla Michala. Děj filmu byl zasazen do období konce třicetileté války. Hlavní postavu, zeman Václava, ztvárnil Rudolf Hrušínský. Zeman je konfrontován s vyslancem, jenž ho žádá, aby se připojil k nesmyslnému a předem prohranému povstání. Ačkoliv se jednalo o historickou látku, téma marného odporu a vnucené kapitulace jasně rezonovalo s událostmi srpna 1968, kdy vojska Varšavské smlouvy obsadila Československo. Snímek stihl získat Passinettiho cenu italské filmové kritiky na filmovém festivalu v Benátkách, ale na domácí půdě byl stažen z distribuce a uložen do trezoru.
Dalším projektem byl film Pasťák, natáčený na přelomu let 1968 a 1969 podle scénáře Karla Misaře. Syrové drama se odehrávalo v prostředí výchovného ústavu pro narušenou mládež. Zobrazovalo apatii personálu a brutalitu chovanců. Tento hluboce pesimistický obraz tehdejší mládeže byl v přímém rozporu s nastupující normalizační ideologií. Natáčení bylo zastaveno těsně před fází konečného střihu. Snímek byl dokončen až v roce 1989 po změně politického režimu a premiéru měl v roce 1990.
V důsledku těchto dvou snímků zasáhla Hynka Bočana tvrdá politická cenzura. Ačkoliv formálně zůstal zaměstnancem barrandovských ateliérů a pobíral základní plat (tehdy 2 000 korun měsíčně), nesměl pět let natočit žádný film ani psát scénáře. Nízký příjem nepostačoval k uživení rodiny, proto se Bočan se svou manželkou živili domácí výrobou a šitím hadrových panenek. V pozdější fázi zákazu si přivydělával jako režisér v dabingovém studiu. Tlak a stres z nemožnosti vykonávat profesi u něj vyústily ve zdravotní potíže, kdy na tři čtvrtě roku zcela ztratil hlas (stresová dysfonie). Ačkoliv mu byla nabízena možnost emigrace, rozhodl se zůstat v Československu. Nikdy nevstoupil do Komunistické strany Československa.
📺 Návrat k natáčení a tvorba v osmdesátých letech
Ještě před definitivním dopadem zákazů stihl Bočan v roce 1969 realizovat pro tehdejší Československou televizi devítidílný seriál Záhada hlavolamu podle knižní předlohy Jaroslava Foglara. Seriál se stal mezi mladými diváky vysoce sledovaným, nicméně s nástupem normalizace bylo dílo staženo z televizního vysílání.
Návrat k filmové režii byl Bočanovi povolen až v roce 1974. Následující dekáda a půl se v jeho tvorbě nesla ve znamení kompromisů a výběru apolitických, převážně komediálních nebo rodinných témat. Prvním snímkem po pauze byla kriminální komedie Muž z Londýna (1974). Následovala komedie z hornického prostředí Parta hic (1976), ve které skupina havířů musela pít mléko v rámci preventivního zdravotního programu. V roce 1980 natočil komedii Půl domu bez ženicha s Vladimírem Menšíkem v hlavní roli.
Výraznějších úspěchů dosáhl Bočan v osmdesátých letech v rámci televizní tvorby. Natočil divácky úspěšný televizní film Svatební cesta do Jiljí (1983), ve kterém hlavní role ztvárnili Josef Abrhám a Libuše Šafránková. Populární se stala také televizní série o drobných podvodnících kolem postavy ztvárněné Petrem Nárožným (např. Šéfe, to je věc!, Šéfe, vrať se!).
Faktograficky nejvýznamnějším dílem tohoto období se stala filmová pohádka S čerty nejsou žerty z roku 1984. Scénář napsal Bočan společně s Jiřím Justem na motivy pohádky Boženy Němcové Čertův švagr. Snímek se vyznačoval vysokým rozpočtem, propracovanou výpravou (natáčelo se na hradě Kost, v údolí Plakánek či ve skalním hradu Sloup) a obsazením herců jako Karel Heřmánek (Lucifer), Ondřej Vetchý (Vraník) či Viktor Preiss (správce). Film zaznamenal komerční úspěch a stal se trvalou součástí české televizní distribuce. Následovaly historický seriál Slavné historky zbojnické (1985) a hořká komedie z vesnického prostředí Smích se lepí na paty (1986).
🦅 Polistopadová tvorba a spolupráce s Jiřím Stránským
Změna politického režimu po listopadu 1989 umožnila Hynku Bočanovi návrat k vážným dramatickým formám a historickým reflexím. V roce 1992 režíroval pro Českou televizi čtyřdílnou minisérii Přítelkyně z domu smutku. Scénář vycházel z autobiografického románu Evy Kantůrkové a zachycoval realitu ženské věznice v Ruzyni v osmdesátých letech. Hlavní roli disidentky ztvárnila Ivana Chýlková.
Klíčovým tvůrčím partnerem pro následující dvě dekády se Bočanovi stal spisovatel, scenárista a bývalý politický vězeň Jiří Stránský. Jejich prvním velkým společným projektem byl film Bumerang (1996), situovaný do pracovního lágru u uranových dolů v padesátých letech. Snímek reflektoval krutost tehdejšího komunistického systému a hlavní role v něm ztvárnili Jiří Schmitzer a Vladimír Dlouhý.
Na tento film navázal monumentální televizní projekt Zdivočelá země. Jednalo se o historický seriál, který prostřednictvím osudů hlavního hrdiny, bývalého západního letce Antonína Maděry (ztvárněného Martinem Dejdarem), mapoval pohnuté československé dějiny od konce druhé světové války, přes osidlování pohraničí, komunistický převrat, věznění v uranových dolech až po události po roce 1989. Seriál se natáčel ve čtyřech řadách v letech 1997, 2001, 2008 a 2012 a celkově dosáhl počtu 45 epizod. Projekt představoval nejrozsáhlejší historickou fresku v tehdejší produkci České televize.
Mimo historická dramata režíroval Bočan v roce 2003 také třináctidílné pokračování slavného dietlovského projektu pod názvem Nemocnice na kraji města po dvaceti letech. S aktivní režisérskou činností se rozloučil v roce 2014 televizním filmem Piknik, ke kterému opět napsal scénář Jiří Stránský.
🗓 Současnost a bilancování (2024–2026)
Práce Hynka Bočana se dočkala řady oficiálních institucionálních ocenění zhodnocujících celou jeho kariéru. V roce 2013 obdržel společně s Jiřím Stránským Cenu Josefa Škvoreckého za realizaci všech řad seriálu Zdivočelá země. V roce 2019 mu byla udělena Výroční cena Asociace českých filmových klubů (AČFK). Dne 6. března 2021 převzal ocenění Český lev za mimořádný přínos české kinematografii, které uděluje Česká filmová a televizní akademie (ČFTA).
Dne 30. května 2024 byl na 64. ročníku Zlín Film Festivalu (Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež ve Zlíně) oceněn cenou Zlatý střevíček za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež, a to především v souvislosti s jeho prací na filmu S čerty nejsou žerty a seriálu Záhada hlavolamu. Ocenění mu předal prezident festivalu Čestmír Vančura.
Dne 2. září 2026 proběhla na stanici ČT art premiéra biografického dokumentárního filmu s názvem Bočan. Snímek z produkce České televize režíroval Petr Smělík. Dokument prostřednictvím rozhovorů, archivních záběrů z natáčení a návštěv filmových lokací mapuje Bočanovu režijní dráhu, přibližuje jeho konflikty s cenzurou a detailně dokumentuje spolupráci s Jiřím Stránským a herci jeho generace.
📈 Kompletní filmografie
Níže je uvedena kompletní tabulka režijní tvorby Hynka Bočana. Seznam obsahuje všechny distribuované celovečerní snímky, televizní filmy i seriály podle roku jejich primárního dokončení či uvedení. V souladu s faktografickými parametry tabulka nezahrnuje tituly, na kterých se podílel pouze jako asistent režie nebo pomocný režisér, ale obsahuje všechny jím režírované a dokončené projekty.
| Rok | Název díla | Formát | Role |
|---|---|---|---|
| 1961 | Hlídač dynamitu (povídka Nenávist) | studentský krátký film | režie, scénář |
| 1965 | Nikdo se nebude smát | celovečerní film | režie, scénář |
| 1967 | Soukromá vichřice | celovečerní film | režie, scénář |
| 1968 | Čest a sláva | celovečerní film | režie, scénář |
| 1969 | Pasťák (premiéra až 1990) | celovečerní film | režie, scénář |
| 1969 | Záhada hlavolamu | televizní seriál | režie, scénář |
| 1974 | Muž z Londýna | celovečerní film | režie, scénář |
| 1975 | Tak láska začíná... | celovečerní film | režie |
| 1976 | Parta hic | celovečerní film | režie |
| 1976 | Plavení hříbat | celovečerní film | režie |
| 1978 | Tvář za sklem | celovečerní film | režie |
| 1980 | Půl domu bez ženicha | celovečerní film | režie |
| 1981 | Pytláci | celovečerní film | režie |
| 1982 | Vinobraní | celovečerní film | režie, scénář |
| 1982 | Šéfe, to je věc! | televizní film | režie |
| 1983 | Svatební cesta do Jiljí | televizní film | režie |
| 1984 | S čerty nejsou žerty | celovečerní film | režie, scénář |
| 1984 | Šéfe, vrať se! | televizní film | režie |
| 1984 | Šéfe, jdeme na to! | televizní film | režie |
| 1985 | Slavné historky zbojnické | televizní seriál | režie, scénář |
| 1986 | Smích se lepí na paty | celovečerní film | režie, scénář |
| 1989 | V tomhle zámku straší, šéfe! | televizní film | režie |
| 1989 | Na dvoře je kůň, šéfe! | televizní film | režie |
| 1990 | O zapomnětlivém černokněžníkovi | celovečerní film | režie, scénář |
| 1992 | Přítelkyně z domu smutku | televizní seriál | režie, scénář |
| 1996 | Bumerang | celovečerní film | režie |
| 1997 | Zdivočelá země (1. řada) | televizní seriál | režie, scénář |
| 2001 | Zdivočelá země (2. řada) | televizní seriál | režie, scénář |
| 2001 | Žabák | televizní film | režie |
| 2003 | Nemocnice na kraji města po dvaceti letech | televizní seriál | režie |
| 2008 | Zdivočelá země (3. řada) | televizní seriál | režie, scénář |
| 2009 | Láska rohatá | televizní film | režie |
| 2009 | Princezna Ano | televizní film | režie |
| 2012 | Zdivočelá země (4. řada) | televizní seriál | režie, scénář |
| 2014 | Piknik | televizní film | režie |