Claude Lévi-Strauss
Obsah boxu
Šablona:Infobox - vědec Claude Lévi-Strauss (* 28. listopadu 1908, Brusel – 30. října 2009, Paříž) byl francouzský antropolog, etnolog a filozof židovského původu, který je považován za zakladatele strukturální antropologie a jednoho z nejvýznamnějších intelektuálů 20. století. Jeho práce zásadně ovlivnila nejen sociální vědy, ale i humanitní vědy obecně, včetně lingvistiky, literární teorie a filozofie. Proslul především svou aplikací strukturalistických metod na studium příbuzenství, mýtů a společenských struktur.
Jeho dílo se vyznačuje snahou odhalit univerzální, skryté struktury lidského myšlení, které se projevují v kulturních jevech po celém světě. Mezi jeho nejznámější knihy patří autobiograficky laděné Smutné tropy, teoreticky zásadní Myšlení přírodních národů a monumentální čtyřsvazkové dílo Mythologica. V roce 1973 byl zvolen členem Francouzské akademie.
📜 Život
👶 Mládí a studia
Claude Lévi-Strauss se narodil v Bruselu do francouzské židovské rodiny s uměleckými kořeny; jeho otec byl malíř-portrétista. Vyrůstal v Paříži v 16. obvodu. Po absolvování lycea studoval právo a filozofii na prestižní pařížské Sorbonně. Ačkoliv ve filozofii v roce 1931 úspěšně agregoval, cítil se zklamán její abstraktností a odtržeností od reality. Krátce působil jako středoškolský učitel, ale toužil po dobrodružství a přímém kontaktu s odlišnými kulturami.
🇧🇷 Expedice v Brazílii
Zlom v jeho kariéře nastal v roce 1935, kdy přijal nabídku na místo profesora sociologie na nově založené univerzitě v São Paulu v Brazílii. Během svého pobytu v Jižní Americe (do roku 1939) podnikl několik etnografických expedic do vnitrozemí, zejména do oblastí Mato Grosso a Amazonie. Zde prováděl terénní výzkum mezi domorodými kmeny, jako byli Bororové, Nambikwarové a Tupí-Kawahíbové. Tyto zkušenosti se staly základem pro jeho pozdější teoretické práce a jsou barvitě popsány v jeho slavné knize Smutné tropy (1955).
🇺🇸 Exil v USA a zrod strukturalismu
Po vypuknutí druhé světové války a pádu Francie v roce 1940 byl Lévi-Strauss kvůli svému židovskému původu nucen uprchnout. Díky Rockefellerovu programu pro záchranu evropských vědců se mu podařilo emigrovat do Spojených států. V New Yorku působil na The New School for Social Research.
Toto období bylo klíčové pro formování jeho myšlení. Setkal se zde s mnoha významnými intelektuály, především s ruským lingvistou Romanem Jakobsonem, členem Pražského lingvistického kroužku. Jakobson ho seznámil s principy strukturální lingvistiky, což Lévi-Strausse inspirovalo k aplikaci podobných metod na studium společenských jevů. Zde se zrodila myšlenka strukturální antropologie.
🇫🇷 Návrat do Francie a akademická kariéra
Po válce se vrátil do Francie. V roce 1949 publikoval své první velké dílo, Elementární struktury příbuzenství, které mu okamžitě zajistilo mezinárodní věhlas. V roce 1959 byl jmenován profesorem sociální antropologie na prestižní Collège de France, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1982. Založil zde Laboratoř sociální antropologie.
Jeho vliv rostl a stal se jednou z vůdčích postav francouzského intelektuálního života. V roce 1973 dosáhl nejvyššího uznání, když byl zvolen do Francouzské akademie. Dožil se velmi vysokého věku 100 let a zemřel v Paříži v říjnu 2009.
🧠 Klíčové myšlenky a dílo
Lévi-Straussovo dílo je založeno na předpokladu, že za zdánlivě chaotickou rozmanitostí lidských kultur se skrývají univerzální, logické struktury, které jsou produktem lidského mozku. Cílem antropologie je tyto struktury odhalit a popsat.
🏗️ Strukturální antropologie
Jádrem Lévi-Straussovy metody je aplikace poznatků strukturální lingvistiky na antropologii. Stejně jako jazyk je systémem, kde jednotlivé prvky (fonémy) získávají význam pouze ve vztahu k jiným prvkům, tak i kulturní jevy (příbuzenské systémy, mýty, rituály) je třeba analyzovat jako systémy vztahů.
Klíčovým nástrojem jeho analýzy je koncept binárních opozic. Lévi-Strauss tvrdil, že lidská mysl má tendenci organizovat realitu prostřednictvím protikladných párů, jako jsou:
- Příroda vs. Kultura
- Syrové vs. Vařené
- Život vs. Smrt
- Muž vs. Žena
- My vs. Oni
Tyto opozice tvoří základní "gramatiku" kultury a projevují se ve všech oblastech lidského života.
👨👩👧👦 Teorie příbuzenství a aliance
Ve svém díle Elementární struktury příbuzenství (1949) Lévi-Strauss radikálně proměnil studium rodinných vztahů. Tvrdil, že základním kamenem lidské společnosti není rodina, ale univerzální zákaz incestu. Tento zákaz podle něj představuje přechod od přírody ke kultuře.
Zákaz incestu nutí muže hledat si partnerky mimo svou vlastní pokrevní skupinu (exogamie). To vede ke vzniku systému výměny žen mezi různými sociálními skupinami. Manželství tak není primárně záležitostí citů, ale sociální smlouvou – aliancí, která vytváří a upevňuje vazby mezi klany a rody. Společnost je tedy postavena na reciprocitě a výměně.
🗣️ Analýza mýtů
Své monumentální dílo věnoval Lévi-Strauss analýze mýtů jihoamerických indiánů ve čtyřsvazkovém cyklu Mythologica (1964–1971). Mýty pro něj nebyly naivní pohádky nebo primitivní věda, ale složité logické nástroje, jejichž úkolem je řešit základní rozpory a dilemata lidské existence (např. rozpor mezi životem a smrtí).
Mýtus analyzoval tak, že ho rozložil na nejmenší významové jednotky, které nazval mytémy. Tyto mytémy pak uspořádal do binárních opozic. Ukázal, že mýty z různých kultur, které se na první pohled zdají zcela odlišné, často řeší stejné strukturální problémy a používají podobnou logiku. První díl, Syrové a vařené, se stal symbolem jeho přístupu.
🛠️ "Myšlení přírodních národů" a bricolage
V knize Myšlení přírodních národů (1962, v originále La Pensée sauvage) Lévi-Strauss zpochybnil tradiční evolucionistické dělení na "primitivní" a "civilizované" myšlení. Tvrdil, že neexistuje kvalitativní rozdíl v logice, ale pouze v oblastech, na které se tato logika aplikuje.
Zavedl slavný koncept bricolage (kutění). Myšlení "přírodních" národů přirovnal k práci kutila (bricoleur), který tvoří nové věci kombinováním již existujících, předem daných prvků. Naproti tomu moderní vědec či inženýr postupuje systematicky, vytváří nové nástroje a koncepty pro specifický účel. Obě formy myšlení jsou však stejně složité a logické, jen operují s jinými prostředky.
📚 Významná díla
- Les Structures élémentaires de la parenté (1949, česky Elementární struktury příbuzenství) – Zásadní práce o teorii příbuzenství.
- Race et Histoire (1952, česky Rasa a dějiny) – Vlivný esej pro UNESCO odmítající rasismus.
- Tristes Tropiques (1955, česky Smutné tropy) – Slavná kniha na pomezí cestopisu, autobiografie a filozofické eseje.
- Anthropologie structurale (1958, česky Strukturální antropologie) – Soubor klíčových teoretických statí.
- Le Totémisme aujourd'hui (1962, česky Totemismus dnes)
- La Pensée sauvage (1962, česky Myšlení přírodních národů)
- Mythologiques I–IV (1964–1971) – Čtyřsvazkový opus o mýtech:
* Le Cru et le Cuit (Syrové a vařené) * Du miel aux cendres (Od medu k popelu) * L'Origine des manières de table (Původ stolování) * L'Homme nu (Nahý člověk)
- La Voie des masques (1975, česky Cesta masek)
🌍 Vliv a kritika
✨ Odkaz a vliv
Lévi-Straussův vliv na myšlení 20. století je srovnatelný s vlivem Sigmunda Freuda nebo Karla Marxe. Jeho strukturální metoda se rozšířila daleko za hranice antropologie a ovlivnila osobnosti jako Jacques Lacan v psychoanalýze, Michel Foucault ve filozofii, Roland Barthes v literární teorii a Louis Althusser v marxismu.
Jeho práce také inspirovala poststrukturalismus, který se vůči jeho rigidním a univerzálním strukturám kriticky vymezoval (např. Jacques Derrida).
➖ Kritika
Přes svůj obrovský vliv čelil Lévi-Strauss i značné kritice. Bylo mu vytýkáno:
- Ahistoricismus: Jeho modely jsou statické a ignorují historický vývoj a společenské změny.
- Abstraktnost: Jeho analýzy jsou často odtržené od reálného života a empirických dat, soustředí se příliš na formální logické struktury.
- Deterministický pohled: Struktury v jeho pojetí určují lidské jednání a ponechávají malý prostor pro individuální svobodu, tvořivost a aktivní roli jedince.
- Etnocentrická slepota: Někteří kritici tvrdili, že binární opozice, které považoval za univerzální, jsou ve skutečnosti produktem západního myšlení.
🔬 Pro laiky
Představte si, že lidská kultura je jako jazyk. Můžeme mluvit různými jazyky (čeština, angličtina, čínština), které znějí úplně jinak. Ale všechny tyto jazyky mají nějakou základní, skrytou "gramatiku" – pravidla, jak se tvoří věty, jak se skloňuje, jaké jsou slovní druhy. Claude Lévi-Strauss se snažil najít právě takovou univerzální "gramatiku" pro všechny lidské kultury.
- Strukturalismus: Lévi-Strauss nevěřil, že je důležité zkoumat jednotlivé kulturní zvyky samy o sobě (např. proč jeden kmen jí mravence). Důležité je, jaký vztah má tento zvyk k jiným zvykům v dané kultuře. Stejně jako písmeno "A" nemá samo o sobě význam, ale až ve slově "AUTO". Hledal tedy vztahy a systémy.
- Binární opozice: Tvrdil, že náš mozek přirozeně třídí svět do protikladných párů: den/noc, teplo/zima, muž/žena. Podle něj jsou tyto protiklady základními stavebními kameny všech mýtů, rituálů a společenských pravidel. Například mýty často řeší, jak propojit svět lidí (kultura) se světem zvířat (příroda).
- Kutil (Bricoleur): Lévi-Strauss odmítal, že by lidé z "primitivních" kmenů mysleli hůře než my. Přirovnal je ke kutilovi, který má doma krabici se starými šroubky, drátky a kousky dřeva. Když potřebuje něco opravit, použije to, co má po ruce, a kreativně to zkombinuje. Podobně "přírodní národy" používají svůj svět (zvířata, rostliny, hvězdy) k tomu, aby přemýšlely o světě a společnosti. Moderní vědec je spíše jako inženýr, který si na každý problém navrhne úplně nový, specializovaný nástroj. Oba přístupy jsou ale stejně chytré.