Přeskočit na obsah

Amazonie

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Region

Amazonie je rozsáhlý přírodní region v Jižní Americe, který zahrnuje největší tropický deštný les na světě – Amazonský deštný prales. Tento prales se rozkládá na ploše přibližně 6,7 milionu km² a zasahuje na území devíti států, přičemž největší část (přes 60 %) leží v Brazílii[1]. Amazonie je definována především povodím řeky Amazonky a jejích více než 1 100 přítoků, což z ní činí největší říční systém na světě.

Region je proslulý svou naprosto mimořádnou biodiverzitou a hraje klíčovou roli v regulaci globálního klimatu a koloběhu vody, díky čemuž je často přezdíván "plíce planety"[2]. Je také domovem stovek domorodých etnik, z nichž některá žijí v dobrovolné izolaci od okolního světa.

🌳 "Plíce planety" - Globální význam

Význam Amazonie dalece přesahuje hranice Jižní Ameriky. Je to ekosystém s klíčovým vlivem na zdraví celé planety.

  • Produkce kyslíku a pohlcování CO₂: Ačkoliv přezdívka "plíce planety" je mírně zjednodušující (prales spotřebuje většinu kyslíku, který vyprodukuje), Amazonie hraje zásadní roli v pohlcování a ukládání obrovského množství oxidu uhličitého (CO₂) z atmosféry. Amazonské stromy a půda zadržují odhadem 150 až 200 miliard tun uhlíku, což je ekvivalent několika let celosvětových emisí[3].
  • Regulace klimatu a koloběh vody: Amazonie funguje jako obrovská klimatizace a pumpa na vodu. Stromy uvolňují do atmosféry obrovské množství vodní páry procesem zvaným transpirace. Tato vlhkost vytváří nad pralesem tzv. "létající řeky" (flying rivers), které přenášejí vodu na tisíce kilometrů daleko a ovlivňují srážky v celé Jižní Americe a potenciálně i v dalších částech světa[4].

🦜 Mimořádná biodiverzita

Amazonie je nejbohatším a nejrozmanitějším ekosystémem na Zemi. Odhaduje se, že je domovem pro přibližně 10 % všech známých druhů rostlin a živočichů na planetě[5]. Mnoho z nich navíc stále čeká na objevení.

🏞️ Řeka Amazonka

Životodárnou tepnou celého regionu je řeka Amazonka. Je to nejvodnatější řeka na světě – do Atlantského oceánu přivádí více vody než sedm dalších největších řek dohromady. Co do délky soupeří o prvenství s Nilem. Její povodí je tak obrovské, že ovlivňuje slanost oceánu stovky kilometrů od svého ústí.

🏹 Domorodé obyvatelstvo

Amazonie je domovem přibližně 400 různých domorodých etnik, která hovoří více než 300 jazyky. Tyto komunity žijí v pralese po tisíce let a mají hluboké znalosti o jeho ekosystému. Mnohé z nich čelí obrovskému tlaku ze strany těžařů, dřevařů a farmářů. Odhaduje se, že v hlubinách pralesa žije ještě několik desítek kmenů v naprosté izolaci, které nikdy nepřišly do kontaktu s moderní civilizací[7].

🔥 Hrozby a odlesňování

Navzdory svému klíčovému významu čelí Amazonie existenční hrozbě. Hlavním problémem je masivní odlesňování (deforestace), které je poháněno především ekonomickými zájmy.

🌲 Příčiny odlesňování

  • Chov dobytka: Největší a hlavní příčinou je přeměna pralesa na pastviny pro chov hovězího dobytka. Odhaduje se, že chov dobytka je zodpovědný za přibližně 70–80 % veškerého odlesňování v brazilské Amazonii[8].
  • Pěstování sóji: Dalším významným faktorem je pěstování sóji, která se používá především jako krmivo pro hospodářská zvířata po celém světě.
  • Těžba dřeva: Legální i nelegální těžba cenných druhů dřeva.
  • Těžba nerostných surovin: Těžba zlata, železné rudy, bauxitu a dalších minerálů.
  • Stavba infrastruktury: Budování silnic (jako je kontroverzní Transamazonská dálnice), přehrad a osad otevírá dříve nepřístupné části pralesa dalšímu ničení.

📉 Bod zvratu

Vědci varují, že Amazonie se blíží k tzv. bodu zvratu (tipping point). Pokud míra odlesňování překročí určitou hranici (odhaduje se na 20–25 % původní rozlohy), ekosystém pralesa se může zhroutit. Snížená schopnost produkovat vlastní srážky by vedla k jeho postupné a nevratné přeměně na suchou, křovinatou savanu[9]. To by mělo katastrofální důsledky pro globální klima, biodiverzitu a dostupnost vody v Jižní Americe. K roku 2024 bylo zničeno již přibližně 17 % amazonského pralesa[10].

      1. 🔥 Lesní požáry

Odlesňování je úzce spojeno s lesními požáry. Farmáři a těžaři často používají metodu žďáření (tzv. "slash-and-burn"), aby vyčistili půdu. Tyto požáry se často vymknou kontrole a ničí obrovské plochy pralesa, který na oheň není přirozeně adaptován. Dým z požárů má také závažné zdravotní dopady na obyvatele regionu.

✨ Pro laiky

Představit si Amazonii je jako představit si obrovský, živý organismus o velikosti téměř celé Evropy. Není to jen obyčejný les, je to globální klimatizační a zavlažovací systém.

Jak to funguje? 1. Dýchá za planetu: Jako obrovský les pohlcuje ze vzduchu oxid uhličitý (CO₂), který způsobuje oteplování planety, a ukládá ho do stromů a půdy. Tím nám pomáhá udržovat klima stabilní. 2. Vytváří si vlastní déšť: Stromy v Amazonii vypařují tolik vody, že nad pralesem vytvářejí obrovské vzdušné řeky plné vlhkosti. Tyto "létající řeky" pak cestují po kontinentu a přinášejí déšť do oblastí vzdálených tisíce kilometrů. Bez Amazonie by se z velké části Jižní Ameriky stala poušť. 3. Je to knihovna života: Je to největší "knihovna" života na Zemi. Žije zde desetina všech známých druhů zvířat a rostlin. Mnohé z nich ještě ani neznáme a mohou obsahovat látky pro výrobu nových léků.

Proč je v nebezpečí? Hlavním problémem je, že lidé kácejí a vypalují prales, aby získali půdu. Nejde jim o dřevo, ale o to, aby na vyčištěné půdě mohli chovat krávy na maso a pěstovat sóju, kterou se krmí hospodářská zvířata po celém světě.

Když se kácí prales, je to jako vypínat klimatizaci a zároveň ničit zavlažovací systém pro celý kontinent. Vědci se obávají, že pokud zničíme ještě kousek, celý systém se může zhroutit a z deštného pralesa se stane suchá savana. To by byla katastrofa nejen pro zvířata a domorodé kmeny, které tam žijí, ale pro celou planetu.

Reference