Přeskočit na obsah

Autobusová linka 124 (Praha)

Z Infopedia

Šablona:Infobox Autobusová linka

Autobusová linka 124 je jednou z nejvytíženějších a historicky nejvýznamnějších tangenciálních autobusových linek v rámci systému Pražské integrované dopravy (PID). Její provoz na území hlavního města Prahy smluvně zajišťuje městská akciová společnost Dopravní podnik hl. m. Prahy. Trasa linky propojuje východní, jižní a západní sektory širšího centra metropole, přičemž fyzicky propojuje tři klíčové trasy pražského metra (linky A, C a B) bez nutnosti cestovat přes historické centrum města.

Za více než šedesát let své existence prošla linka 124 radikálním vývojem. Původně byla zavedena v roce 1959 jako zcela marginální, krátký lokální spoj sloužící obyvatelům vilové čtvrti v Podolí pro svoz k nejbližší tramvajové zastávce. V průběhu desetiletí však vlivem masivní urbanizace a výstavby rozsáhlých kancelářských komplexů (zejména administrativního centra BB Centrum na Brumlovce) absorbovala enormní počty cestujících. Tento vývoj vyústil v nasazení velkokapacitních kloubových vozidel. Zásadním historickým milníkem v životě linky se stal 18. duben 2026, kdy byla u příležitosti slavnostního otevření nového Dvoreckého mostu přes řeku Vltavu revolučně prodloužena až do velkého dopravního terminálu na Smíchově.

🗓 Současnost a trasa v roce 2026

V roce 2026 představuje linka 124 páteřní spojení střední a jižní části Prahy. Její význam rapidně stoupl s otevřením Dvoreckého mostu, který je určen výhradně pro městskou hromadnou dopravu, pěší a cyklisty. Díky tomuto mostu se autobusy zcela vyhýbají chronicky dopravně přetíženému Barrandovskému mostu, což zajistilo lince bezprecedentní spolehlivost a dodržování jízdních řádů.

Trasa linky v platném uspořádání od dubna 2026 začíná ve východní části města na obratišti u stanice metra A Želivského (na hranici Vinohrad a Žižkova). Odtud směřuje jižně skrze hustě osídlenou zástavbu čtvrti Vršovice. Obsluhuje zastávky Bělocerkevská, Na Míčánkách (kde zajišťuje dopravní dostupnost obřího Justičního areálu), Kodaňská a Čechovo náměstí. Následně křižuje tramvajové tratě v zastávkách Bohemians a Koh-i-noor.

Z Vršovic trasa pokračuje přes vršovické seřaďovací nádraží zastávkami Ukrajinská a Kloboučnická do čtvrti Michle. Zde projíždí ulicí Michelská (zastávky Pod Jezerkou, Michelská, Hadovitá, Jemnická) a vjíždí do klíčového komerčního uzlu na Vyskočilově ulici. Obsluhuje zastávku Brumlovka v samotném srdci byznysového parku BB Centrum, kde denně nastupují a vystupují tisíce administrativních pracovníků.

Následuje příjezd na terminál Budějovická, který slouží jako masivní přestupní uzel na linku metra C a další autobusové spoje směřující na jižní okraj Prahy. Z Budějovické pokračuje linka jihozápadním směrem dolů k řece ulicí Jeremenkova (zastávky Krčská, Na Strži, Nové Podolí, Pod Pekařkou, Za Skalkou). Po sjezdu k řece obslouží zastávku Dvorecké náměstí a nově vybudovanou zastávku Dvorce na Podolském nábřeží.

Následně trasa vjíždí na nový Dvorecký most, přes který překonává Vltavu a plynule přejíždí do čtvrti Smíchov. Po sjezdu z mostu obslouží uzel Lihovar a svou trasu končí v gigantickém přestupním terminálu Smíchovské nádraží, kde je zajištěna přímá návaznost na metro linky B a příměstské i dálkové vlaky.

⏳ Historie a vývoj linky

Chronologie linky 124 je ukázkovým příkladem toho, jak se veřejná doprava v Praze adaptovala na rozvoj města. Až do konce padesátých let 20. století neměly oblasti horního Podolí a Krče vlastní autobusovou obsluhu a obyvatelé byli nuceni docházet k tramvajím na nábřeží.

Dne 1. září 1959 byla poprvé v historii zavedena autobusová linka číslo 124. Její původní trasa byla velmi krátká a vedla v relaci: Dvorecké náměstí (dnešní Dvorce) – U školy – Na Dobešce – Na Zemance – Ryšánka. Linka byla provozována celotýdenně a zajišťovala čistě lokální návoz cestujících k tramvajím.

Již 3. října 1960 byla trasa z Ryšánky poprvé prodloužena přes zastávky Zelená liška a Hadovitá až na Michelskou. O necelý rok později, 2. května 1961, došlo k dalšímu prodloužení do zastávky Kloboučnická. V této podobě linka stabilně fungovala po mnoho let jako klasická obvodová linka spojující Prahu 4 a okraj Prahy 10, obsluhovaná výhradně standardními (krátkými) autobusy.

V devadesátých letech, konkrétně 18. ledna 1997, došlo k prodloužení linky do zastávky Kavkazská. Další masivní skok nastal 2. září 2006. Z důvodu otevření nového Justičního paláce (soudního komplexu) v areálu bývalých kasáren Na Míčánkách byla linka prodloužena přes Vršovice až k terminálu Želivského, čímž poprvé ve své historii vytvořila spojení s linkou metra A.

Dne 1. září 2009 nahradila linka 124 zrušenou linku 234 a byla prodloužena ze Želivského přes Třebešín až na obratiště Habrová (na hranici Žižkova a Malešic). V tomto období dosáhla linka své historicky největší délky z Dvorců až na Habrovou. Poptávka cestujících v tomto desetiletí však začala raketově narůstat, a to především kvůli budování administrativních budov v Michli a na Pankráci.

Zlomový rok 2018 přinesl zásadní reorganizaci. Z kapacitních důvodů rozhodla organizace ROPID (Regionální organizátor pražské integrované dopravy), že na linku 124 musí být plošně nasazeny osmnáctimetrové kloubové autobusy. Tyto dlouhé vozy by však měly fyzické problémy s průjezdem některými starými obratišti na obou koncích dlouhé trasy (zejména stoupání v oblasti Jeremenkovy ulice a na Dobešce, a stejně tak obratiště na Habrové). Proto byla v roce 2018 linka na obou koncích "oříznuta". Na severu byla zkrácena zpět na Želivského, na jihu byla odkloněna ze své historické trasy do Dvorců a ukončena na zastávce Zelený pruh.

Poslední a nejvýraznější revoluce přišla na jaře roku 2026. Město Praha dokončilo strategickou stavbu Dvoreckého mostu mezi Podolím a Smíchovem. Dne 18. dubna 2026 byla proto linka 124 vyjmuta ze své konečné na Zeleném pruhu (tento úsek převzala linka 114) a od Budějovické byla svedena prudkým klesáním rovnou k řece, přejela nový most a zakotvila na Smíchovském nádraží. Toto propojení vyřešilo letitý problém chybějící kapacitní tangenty mezi jihem a jihozápadem města.

🚌 Vozový park a organizace provozu

Vozový park linky odrážel dobový stav techniky pražského Dopravního podniku. V šedesátých a sedmdesátých letech zajišťovaly provoz legendární autobusy Škoda 706 RO a Škoda 706 RTO, následované hranatými vozy Karosa ŠM 11. V osmdesátých a devadesátých letech lince dominovaly standardní vozy Karosa B 732 a Karosa B 931. V nultých letech 21. století se na lince začaly objevovat první nízkopodlažní vozy typu Renault Citybus 12M a Irisbus Citelis. Zajímavostí byl rok 2012, kdy byl na lince krátkodobě testován předváděcí autobus Volvo 7700LH s hybridním pohonem.

Největší změna ve flotile nastala v roce 2018 nasazením velkokapacitních osmnáctimetrových kloubových autobusů. Od tohoto roku lince dominují kloubové vozy SOR NB 18 a novější modely od výrobce Iveco a Solaris. V roce 2026 je již garantována stoprocentní nízkopodlažnost na všech spojích, což umožňuje bezbariérový nástup pro osoby se sníženou pohyblivostí i cestující s kočárky.

Organizačně spadá řízení linky pod dispečink organizace ROPID. Kvůli extrémní dopravní poptávce mezi stanicí metra Budějovická a přestupním uzlem Smíchovské nádraží jezdí od roku 2026 autobusy ve špičkách pracovních dnů v neuvěřitelně krátkém intervalu 3 až 4 minuty, čímž linka z hlediska kapacity supluje chybějící trasu metra nebo tramvaje v tomto směru. O víkendech a svátcích je nasazen interval 7 až 8 minut.

🌍 Dopravní význam a návaznosti

Páteřní charakter linky 124 spočívá v jejím tangenciálním vedení. Pražská doprava byla historicky budována radiálně (od okrajů do centra), což znamenalo, že pokud chtěl cestující jet z Vršovic na Smíchov, musel jet tramvají do centra a tam přestoupit na metro, nebo jet metrem A na Můstek a přestoupit na metro B.

Linka 124 tento zdlouhavý postup eliminuje. Její trasa tvoří pomyslný půlkruh (tangentu) v jižní polovině města, který propojuje radiální tratě metra:

  • Metro A (Želivského): Rychlý svoz obyvatel východního sektoru.
  • Metro C (Budějovická): Klíčový bod pro obyvatele Pankrácké pláně a Krče.
  • Metro B (Smíchovské nádraží): Vstupní brána na levý břeh Vltavy a do jihozápadního sektoru města.

Mimo systém metra linka tvoří zásadní přestupní vazby na tramvajovou síť. V oblasti Čechova náměstí a zastávky Bohemians kříží tramvaje jedoucí ze Strašnic na Karlovo náměstí. V zastávce Dvorce zajišťuje přestup na vytížené podolské tramvaje směrem do centra a do Braníka. V zastávce Lihovar umožňuje bleskový přestup na tramvaje směřující na Barrandov.

📈 Statistiky a data

Pro ilustraci vývoje a stability provozu jsou níže uvedeny tabulky detailně pokrývající historický vývoj provozních parametrů bez jakéhokoliv vynechání dat pro sledované období let 2010 až 2026. Toto období zachycuje nejdynamičtější proměny linky v moderní historii PID.

Tabulka 1: Vývoj parametrů a trasování linky (2010–2026)

Ucelený přehled ukazující postupnou transformaci linky z hlediska koncových bodů a objemu nasazených vozidel v každém jednotlivém kalendářním roce.

Rok Počáteční zastávka (Sever/Východ) Konečná zastávka (Jih/Západ) Významná provozní událost v daném roce
2010 Habrová Dvorce Plný provoz v dlouhé trase po prodloužení z roku 2009.
2011 Habrová Dvorce Provoz stabilizován, mírný nárůst počtu cestujících.
2012 Habrová Dvorce Dočasné testování hybridních technologií na vybraných spojích.
2013 Habrová Dvorce Beze změn, standardní intervaly v pracovních dnech i o víkendu.
2014 Habrová Dvorce Rozšiřování počtu garantovaných nízkopodlažních spojů v jízdním řádu.
2015 Habrová Dvorce Trasa beze změn, pokračující růst poptávky u BB Centra v Michli.
2016 Habrová Dvorce Vyhodnocování kapacitních nedostatků 12metrových autobusů ve špičkách.
2017 Habrová Dvorce Přípravné analýzy pro nasazení velkokapacitních vozidel.
2018 Želivského Zelený pruh Zkrácení okrajových úseků z důvodu fyzického nasazení 18metrových kloubových autobusů.
2019 Želivského Zelený pruh Plná implementace a stabilizace provozu kloubových vozů.
2020 Želivského Zelený pruh Plošné omezování intervalů a rušení vybraných spojů v důsledku pandemie onemocnění COVID-19.
2021 Želivského Zelený pruh Postupné a fázované obnovování předpandemických jízdních řádů.
2022 Želivského Zelený pruh Beze změn, návrat poptávky po dojížďce do kancelářských center.
2023 Želivského Zelený pruh Masivní obnova vozového parku, nasazování nejmodernějších naftových kloubových vozidel.
2024 Želivského Zelený pruh Úpravy jízdních dob v letních měsících, standardní provoz.
2025 Želivského Zelený pruh Přípravy na zprovoznění Dvoreckého mostu, simulace jízdních dob v Jeremenkově ulici.
2026 Želivského Smíchovské nádraží Od 18. dubna revoluční odklon přes Dvorecký most, převzetí úseku na Zelený pruh linkou 114.

Tabulka 2: Technologický standard vozidel na lince (2010–2026)

Tato tabulka nepřetržitě mapuje kapacitní a kvalitativní vývoj nasazované techniky ze strany Dopravního podniku hl. m. Prahy na lince 124 v každém roce sledovaného období.

Rok Dominantní délka nasazovaných vozů Bezbariérovost (Garantované spoje) Interval v ranní špičce (cca)
2010 Standardní (12 metrů) Částečná (cca 50 %) 6 - 8 minut
2011 Standardní (12 metrů) Částečná (cca 60 %) 6 - 8 minut
2012 Standardní (12 metrů) Částečná (cca 60 %) 6 - 8 minut
2013 Standardní (12 metrů) Převážná (cca 70 %) 6 - 8 minut
2014 Standardní (12 metrů) Převážná (cca 80 %) 6 minut
2015 Standardní (12 metrů) Převážná (cca 85 %) 6 minut
2016 Standardní (12 metrů) Téměř úplná (nad 90 %) 6 minut
2017 Standardní (12 metrů) Téměř úplná (nad 90 %) 6 minut
2018 Kloubové (18 metrů) Téměř úplná (nad 95 %) 6 minut
2019 Kloubové (18 metrů) Téměř úplná (nad 95 %) 6 minut
2020 Kloubové (18 metrů) Téměř úplná (nad 95 %) 8 - 10 minut (pandemický režim)
2021 Kloubové (18 metrů) Úplná (100 %) 6 minut (návrat k normálu)
2022 Kloubové (18 metrů) Úplná (100 %) 6 minut
2023 Kloubové (18 metrů) Úplná (100 %) 6 minut
2024 Kloubové (18 metrů) Úplná (100 %) 6 minut
2025 Kloubové (18 metrů) Úplná (100 %) 5 - 6 minut
2026 Kloubové (18 metrů) Úplná (100 %) 3 - 4 minuty (po prodloužení na Smíchov)

💡 Pro laiky

Představte si autobusovou linku 124 v Praze jako jakýsi živý organismus, který se po desetiletí přizpůsoboval tomu, jak město kolem něj rostlo. Když linka v roce 1959 vznikla, šlo vlastně jen o takový malý "vesnický" autobus. Spojovala vilky a rodinné domy v klidném Podolí s nejbližší tramvají. Jezdily na ní krátké autobusy a nikoho by nenapadlo, že se stane jednou z nejdůležitějších linek v republice.

Jak ale roky plynuly, Praha se obrovsky rozrůstala. V Michli, kde dříve nebylo nic moc k vidění, vyrostlo gigantické byznys centrum (BB Centrum na Brumlovce). Najednou se každé ráno potřebovaly tisíce lidí v oblecích dostat z metra Budějovická do kanceláří. Krátké autobusy už nestačily, praskaly ve švech. Proto organizátoři dopravy v roce 2018 přikázali nasadit "kloubáky" (osmnáctimetrové autobusy, takzvané housenky). Aby tyto dlouhé vozy projely úzkými ulicemi, musela se trasa linky trochu zkrátit na obou koncích.

Největší zlom přišel nedávno, na jaře 2026. Město postavilo přes řeku Vltavu úplně nový most (Dvorecký most), na který nesmí vjíždět auta, ale jen MHD. Do té doby musely autobusy jezdit oklikou přes ucpaný Barrandovský most, kde trávily i desítky minut v zácpách. Dnes linka 124 u metra Budějovická nabere lidi, sjede z kopce rovnou k řece, přejede volný Dvorecký most a za chvíli už je u nádraží na Smíchově. Obyčejný člověk se tak dostane z jedné strany Prahy na druhou mnohem rychleji a pohodlněji, než kdyby musel sjíždět pod zem a zdlouhavě přestupovat v centru z metra na metro. Linka tak funguje jako chytrá zkratka na okraji širšího centra.

Zdroje