Barrandov

Šablona:Infobox Čtvrť

Barrandov je rozsáhlá rezidenční, filmová a historická čtvrť, která se nachází v jihozápadní části hlavního města Prahy. Geograficky a administrativně spadá do městské části Praha 5 a z převážné většiny se rozkládá na katastrálním území Hlubočepy. Čtvrť je situována na vyvýšeném skalním masivu tyčícím se nad levým břehem řeky Vltavy a nad hlubokým zářezem Prokopského údolí. Své jméno získala na počest francouzského paleontologa a geologa Joachima Barranda, který v devatenáctém století v tamních vápencových skalách prováděl své přelomové výzkumy prvohorních zkamenělin.

Z urbanistického a historického hlediska se Barrandov dělí na několik diametrálně odlišných celků. Původní Starý Barrandov představuje luxusní vilovou zahradní čtvrť z první republiky, na kterou plynule navazuje světově proslulý komplex filmových ateliérů Barrandov Studio a funkcionalistický areál výletní restaurace Barrandovské terasy. Naproti tomu takzvaný Nový Barrandov (Sídliště Barrandov) je tvořen masivním panelovým sídlištěm vybudovaným v osmdesátých letech dvacátého století, které poskytuje bydlení pro necelých třicet tisíc obyvatel. Celá oblast dnes tvoří jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících celků na okraji vnitřní Prahy.

🗓 Současnost a události roku 2026

V polovině roku 2026 prochází Barrandov historickými změnami jak v oblasti filmového průmyslu, tak na mediální a realitní scéně.

Nejvýznamnější událost se odehrála v pátek 26. června 2026, kdy společnost Barrandov Studio slavnostně otevřela dva zbrusu nové, vysoce moderní zvukotěsné ateliéry s číselným označením 11 a 12. Pásku slavnostně přestřihl generální ředitel společnosti Petr Tichý společně s filmovým režisérem Davidem Ondříčkem a herečkou Antonií Martinec Formanovou. Investice do výstavby dosáhla výše 210 milionů českých korun. Každý z nových ateliérů nabízí 1 200 metrů čtverečních čisté natáčecí plochy s vnitřní výškou 12,3 metru a speciálně vyztuženou podlahou s nosností až 1 000 kilogramů na metr čtvereční, která je určena pro instalaci masivních dekorací. Podle oficiálního prohlášení byly kapacity okamžitě pronajaty velkým zahraničním i domácím produkcím, a to navzdory skutečnosti, že Státní fond audiovize v témže roce dočasně pozastavil příjem nových žádostí do systému filmových pobídek.

Kritickým obdobím si naopak na přelomu května a června 2026 prošla televizní společnost sídlící v této lokalitě. Pražský městský soud na konci května oficiálně rozhodl o ukončení provozu zadlužené společnosti Barrandov Televizní studio (BTS). Nový majitel podniku, podnikatel Jan Čermák (který stanici převzal po Jaromíru Soukupovi), musel organizaci přesunout do režimu konkurzu. Kontinuita vysílání hlavního kanálu byla dočasně zajištěna formou pronájmu licencí externí dceřiné firmě S-24. Orgán státní správy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) nicméně zahájila správní řízení o odnětí licencí pro doplňkové kanály Barrandov Krimi a Barrandov Kino.

V oblasti rezidenčního developmentu čelí Barrandov v roce 2026 extrémnímu nárůstu zástavby. Finišuje výstavba ekologicky koncipovaného projektu Terra Barrandov (investor JRD), který na trh přináší 225 bytů s využitím geotermálních vrtů a mokřadních střech. Souběžně probíhá masivní prodej bytů v etapách projektu Kaskády Barrandov (společnost FINEP) a v rezidenci Nad skálou (Metrostav Development). Tento překotný nárůst počtu obyvatel vyvolal reakci občanské společnosti. V březnu 2026 inicioval spolek Za lepší Barrandov veřejnou petici adresovanou pražskému magistrátu, která kategoricky požaduje okamžité vybudování chybějící střední školy a úpravu Metropolitního plánu směrem ke snížení hustoty zástavby v takzvané lokalitě 184 (Pražská čtvrť).

🦕 Geologický a paleontologický význam

Dlouho předtím, než se území stalo symbolem filmu a architektury, získala skála nad Vltavou světové renomé ve vědeckých kruzích. Většinu podloží Barrandova tvoří usazené vápencové a břidlicové vrstvy pocházející z období siluru a devonu (prvohory). V polovině devatenáctého století zde prováděl systematické vykopávky francouzský inženýr a paleontolog Joachim Barrande, který byl povolán do Čech kvůli posouzení trasování koněspřežné železnice.

Barrande ve zdejších skalních profilech objevil tisíce do té doby neznámých druhů fosilií, především trilobitů, hlavonožců a ramenonožců. Své nálezy publikoval v monumentálním vícedílném díle Système silurien du centre de la Bohême. Na jeho počest byla tato geologická oblast označena jako Barrandien a samotná skalní oblast nad Hlubočepy přijala jméno Barrandov, které jí v roce 1928 oficiálně udělila rodina Havlových. V lokalitě se dnes nachází chráněná přírodní památka Barrandovské skály.

⏳ Historie a vznik zahradní čtvrti

Moderní historie Barrandova je neoddělitelně spjata s bratry Havlovými – stavebním inženýrem Václavem M. Havlem a filmovým producentem Milošem Havlem (strýci pozdějšího prezidenta Václava Havla).

Ve dvacátých letech dvacátého století cestoval Václav M. Havel po Spojených státech amerických, kde jej hluboce inspirovala koncepce luxusních univerzitních kampusů a především vyhlídková restaurace Cliff House posazená na útesech v San Franciscu. Po návratu do Prahy se rozhodl na pusté, neúrodné plošině kopce Habrová vybudovat prestižní zahradní čtvrť určenou pro pražskou smetánku a inteligenci.

Založil akciovou společnost, vykoupil rozsáhlé pozemky a zadal architektu Maxi Urbanovi vypracování urbanistického plánu. Celá čtvrť byla navržena v harmonii s terénem. Křivolaké ulice kopírovaly vrstevnice, pozemky měly přesně stanovené limity pro výstavbu, aby si vily navzájem nestínily výhled do údolí. V letech 1929 až 1932 zde začaly růst luxusní rodinné domy, do kterých se stěhovali diplomaté, bankéři a později především hvězdy stříbrného plátna.

🎬 Filmové ateliéry Barrandov Studio

Bratr Václava Havla, Miloš Havel, vlastnil produkční společnost AB. Počátkem třicátých let dospěl k závěru, že staré pražské ateliéry (například v pivovaru na Vinohradech) technologicky nedostačují nástupu zvukového filmu. Rozhodl se proto využít bratrova projektu a na nejvyšším bodě barrandovské plošiny nechal postavit nejmodernější filmové továrny v Evropě.

Výstavba podle návrhu architekta Maxe Urbana začala v listopadu 1931 a již v lednu 1933 zde padla první klapka k filmu Vražda v Ostrovní ulici. Ateliéry disponovaly dokonalým technickým zázemím, vlastní elektrárnou a laboratořemi. Během druhé světové války byl areál arizován nacistickou okupační správou, pod jejíž kontrolou fungovala společnost Prag-Film. Nacisté areál výrazně rozšířili o další rozlehlé haly.

Po válce byl celý komplex znárodněn na základě dekretu podepsaného prezidentem Edvardem Benešem. V dobách socialismu zde sídlilo Filmové studio Barrandov, které chrlilo desítky celovečerních snímků ročně a pro svůj věhlas získalo označení „Hollywood Východu“.

V 21. století funguje komerční společnost Barrandov Studio a.s. Před otevřením ateliérů č. 11 a 12 v roce 2026 vlastnila společnost osmnáct zvukotěsných hal, přičemž ateliér MAX patří se svou plochou přes 4 000 metrů čtverečních mezi největší na světě. Součástí areálu je masivní oddělení kostýmů a rekvizit (Fundus) obsahující stovky tisíc historických položek. Komplex využívají největší zámořské produkce (natáčely se zde filmy jako Casino Royale, Mission: Impossible, Kletba bratří Grimmů nebo projekty pro streamovací platformy, jako seriál Carnival Row a snímek Nosferatu). Na přilehlém rozlehlém pozemku o rozloze 160 000 metrů čtverečních jsou pravidelně budovány gigantické exteriérové kulisy (například replika pařížských ulic nebo středověkých hradů).

🏛 Barrandovské terasy a architektura

Ikonickým symbolem původního projektu Václava Havla se staly vyhlídkové Barrandovské terasy. Jde o rozlehlý funkcionalistický komplex restaurace a venkovních teras vetknutý přímo do vápencové skály. Budovu navrhl v roce 1929 architekt Max Urban (interiéry navrhl Vladimír Grégr) a její otevření se stalo pražskou společenskou událostí desetiletí.

Restaurace s výhledem na Vltavu a bazén postavený o něco níže ve skále se staly v průběhu třicátých a čtyřicátých let nejoblíbenějším místem pražské honorace. Ke koupališti dokonce vedla speciální lanovka. Součástí areálu byl proslulý Trilobit bar, který fungoval jako epicentrum noční zábavy dobových filmových hvězd (navštěvovali jej Oldřich Nový, Adina Mandlová či Lída Baarová).

Po komunistickém znárodnění v roce 1948 ztratil podnik svou exkluzivní klientelu. Byl sice provozován jako restaurace vyšší cenové skupiny, ale chyběly peníze na složitou údržbu železobetonových struktur. Po roce 1989 se komplex stal obětí nevyjasněných vlastnických vztahů a soudních sporů s manželkou Václava Havla, Dagmar Havlovou. Areál se stal útočištěm bezdomovců a v roce 2001 došlo k tragické události, kdy historický Trilobit bar kompletně vyhořel a zanikl.

Po mnoha letech chátrání areál odkoupil investor Michalis Dzikos. Od roku 2021 probíhá masivní rekonstrukce a revitalizace. Zatímco historická věžová budova restaurace prochází citlivou obnovou interiéru i exteriéru, v jejím bezprostředním sousedství vyrostly dvě zcela nové apartmánové budovy podle návrhu ateliéru Kuba & Pilař architekti, které obsahují 61 luxusních bytových jednotek, čímž areál nadobro ztratil svůj původní výhradně výletní charakter.

🏢 Sídliště Barrandov a rezidenční výstavba

Kromě prvorepublikové zástavby je pojem Barrandov dnes definován především rozlehlým panelovým sídlištěm, které se rozkládá na západ od původních filmových ateliérů, směrem k obcím Holyně a Slivenec.

Rozhodnutí o výstavbě padlo v sedmdesátých letech, samotná stavební činnost probíhala primárně v letech 1981 až 1988. Hlavním architektem projektu byl Gorazd Čelechovský. Na rozdíl od mnoha jiných fádních pražských sídlišť (Jižní Město, Bohnice) se Čelechovský snažil vtisknout Barrandovu osobitější tvář. Využil svažitého terénu a domy uspořádal do terasovitých struktur s mnoha průchody a vyhlídkovými osami. Sídliště se dělí na dvě hlavní části (Barrandov I a Barrandov II) a poskytuje domov zhruba třiceti tisícům obyvatel. Zajímavostí je uliční toponymie – naprostá většina ulic na sídlišti je pojmenována po významných osobnostech československé a světové kinematografie (například ulice Högerova, Tréglova, Voskovcova, Štěpařská nebo Chaplinovo náměstí), což vzdává hold nedalekým ateliérům.

V 21. století se na volných pozemcích mezi sídlištěm a obcí Holyně rozběhla druhá vlna masivní zástavby. Kolem prodloužené tramvajové trati vznikají tisíce nových bytových jednotek v rezidenčních projektech Kaskády Barrandov, Výhledy Barrandov nebo zmíněný komplex Terra.

📺 Televize Barrandov a mediální scéna

Název čtvrti rezonuje v české společnosti také díky celoplošné televizní stanici TV Barrandov. Tato komerční stanice zahájila své vysílání 11. ledna 2009. Zpočátku sídlila přímo v historických budovách barrandovského studia a profilovala se jako stanice s důrazem na lokální tvorbu a nostalgické formáty.

Výrazný přelom v její historii nastal po jejím ovládnutí podnikatelem Jaromírem Soukupem prostřednictvím mediální agentury Médea. Soukup vytvořil zcela ojedinělý fenomén, kdy sám moderoval drtivou většinu diskuzních, politických a publicistických pořadů své vlastní televize. Stanice se orientovala na nízkonákladovou produkci, reprízy (například legendární vědomostní soutěž Kurňa, co to je?) a telenovely.

Agresivní úvěrová politika a klesající sledovanost však přivedly mediální impérium k hluboké insolvenci. V letech 2024 a 2025 vstoupil do struktury krizový investor Jan Čermák, který postupně převzal plnou kontrolu. Jak bylo zmíněno v analýze roku 2026, provozní společnost spadla do definitivního konkurzu nařízeného soudem a vysílání pokračovalo pouze přes záchranné dceřiné subjekty.

🚇 Dopravní infrastruktura

Barrandov představuje z dopravního hlediska specifickou pražskou enklávu. Kvůli svému umístění na vysokém kopci a oddělení hlubokým údolím byla lokalita po celá desetiletí odkázána výhradně na přetíženou autobusovou dopravu směřující do Smíchova.

Historickým přelomem se stal 29. listopad 2003, kdy byla slavnostně uvedena do provozu nová rychlodrážní tramvajová trať Hlubočepy – Sídliště Barrandov. Architektonické a technické řešení této trati navrhl architekt Patrik Kotas. Trať překonává výškový rozdíl pomocí dvou gigantických ocelových estakád podepřených atypickými pilíři, díky nimž tramvaje v podstatě letí vzduchem nad údolím Růžičkovy rokle. Zastávky podél tratě (K Barrandovu, Chaplinovo náměstí) mají originální design s prosklenými střechami připomínajícími konstrukce ze světa sci-fi.

V letech 2022 a 2023 se hlavní město rozhodlo tramvajovou trať prodloužit dále na jihozápad. Přes nově vznikající pražskou čtvrť byla trať dovedena až do sousední obce Slivenec, kde byla vybudována moderní bloková smyčka, čímž byla kapacitní kolejová doprava přivedena k novým developerským projektům.

Spojení s pravým břehem Vltavy (potažmo s městskými částmi Braník a Krč) obstarává monumentální Barrandovský most, jenž je součástí Městského okruhu a s provozem vysoce přesahujícím 140 000 vozidel denně představuje nejvytíženější komunikaci v celé České republice.

💡 Pro laiky

Když se řekne Barrandov, lidem se obvykle vybaví dvě věci: filmy a paneláky. Tato pražská čtvrť, postavená na obrovské vápencové skále nad řekou, má v sobě ale mnohem víc vrstev. Všechno začalo ve dvacátých letech minulého století, kdy dva bratři jménem Havel (strýcové našeho budoucího prezidenta) vyjeli do Ameriky. Byli fascinováni tím, jak se tam staví luxusní čtvrti v zeleni, a rozhodli se něco podobného postavit v Praze na holém kopci, kde předtím jeden francouzský vědec (Joachim Barrande) sbíral tisíce starověkých zkamenělin.

Bratři tu postavili krásné vily, a protože měli blízko k tehdy začínajícímu filmu, vybudovali hned vedle obří továrnu na sny – filmové ateliéry. Pamatujete si slavnou pohádku Tři oříšky pro Popelku? Nebo třeba nové akční filmy z Hollywoodu? Spousta z nich se točila právě tady, v halách na kopci, které patří k největším v Evropě. Pro všechny ty slavné herce z ateliérů pak postavili na kraji skály luxusní restauraci s terasami a bazénem, kam se chodila bavit tehdejší smetánka.

Když se po druhé světové válce k moci dostali komunisté, restaurace pomalu zchátrala. Zato ale bylo potřeba někde ubytovat lidi, a tak hned vedle luxusních prvorepublikových vil vyrostlo v osmdesátých letech ohromné sídliště pro třicet tisíc lidí. Aby tito lidé měli jak cestovat dolů do centra, postavila se po roce 2000 unikátní tramvajová trať, která v podstatě letí vzduchem po obřích železných mostech. Takže když dnes jedete na Barrandov, potkáte luxusní vily, nejmodernější filmové továrny, ruiny slavné restaurace (kterou dnes ovšem přestavují na drahé byty) a vedle toho obří masu panelových domů s ulicemi pojmenovanými po hercích a režisérech.

Zdroje