Periklés
Obsah boxu
Periklés (řecky Περικλῆς, cca 495 př. n. l. – 429 př. n. l.) byl prominentní a vlivný řecký státník, orátor a stratég (generál) Athén během jejich zlatého věku. Konkrétně v období mezi perskými a peloponéskou válkou. Díky jeho dominantnímu vlivu na athénskou politiku je toto období často nazýváno „Periklova doba“. Periklés proměnil Délský spolek v athénskou říši a vedl své spoluobčany během prvních dvou let peloponéské války. Období, ve kterém vedl Athény, je považováno za vrchol athénské moci, vzdělanosti a kultury.
Zahájil ambiciózní stavební program, jehož nejvýznamnějším výsledkem je výstavba Parthenónu a dalších monumentálních staveb na athénské Akropoli. Tento program zkrášlil město, demonstroval jeho slávu a poskytl práci tisícům obyvatel. Periklés také podporoval athénskou demokracii do takové míry, že ho kritici nazývali populistou. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších politiků v dějinách lidstva.
📜 Život a politická kariéra
Periklés pocházel z velmi vlivné a bohaté aristokratické rodiny. Jeho otec, Xanthippus, byl hrdinou od bitvy u Mykalé a jeho matka Agaristé byla neteří slavného athénského reformátora Kleisthena z rodu Alkmeonovců.
🏛️ Vzestup k moci
Svou politickou kariéru zahájil ve 30. letech 5. století př. n. l. jako státní žalobce proti Kimónovi, vůdci konzervativní strany. Ačkoliv Kimóna neodsoudili, Periklés tímto aktem ukázal, že je jedním z hlavních zastánců demokratického hnutí. Spojil se s Efialtem, vůdcem demokratické frakce, a společně pracovali na oslabení Areopágu, tradiční rady ovládané athénskou aristokracií. V roce 461 př. n. l. prosadili reformu, která Areopágu odebrala většinu politických pravomocí a přenesla je na lidové shromáždění (ekklésiá), radu pěti set (búlé) a lidové soudy. Po zavraždění Efialta se Periklés stal nejvlivnějším politikem v Athénách.
V roce 454 př. n. l. prosadil přenesení pokladnice Délského spolku z ostrova Délos do Athén. Tento krok formálně stvrdil athénskou nadvládu nad spojenci a poskytl Athénám obrovské finanční prostředky, které Periklés využil k financování svého velkolepého stavebního programu.
👑 Zlatý věk Athén
Od roku 443 př. n. l. byl Periklés téměř nepřetržitě po dobu patnácti let volen jedním z deseti stratégů, což byla nejvyšší vojenská a výkonná funkce ve státě. Ačkoliv byl formálně pouze jedním z deseti, jeho autorita a rétorické schopnosti mu zajistily dominantní postavení. Historik Thúkydidés ho nazval „prvním občanem Athén“.
Během jeho vedení Athény dosáhly vrcholu své moci a kulturního rozkvětu. Periklés se obklopil nejvýznamnějšími mysliteli, umělci a filozofy své doby, jako byli sochař Feidiás, filozof Anaxagorás nebo dramatik Sofoklés. Jeho životní partnerkou byla vzdělaná a inteligentní Aspasia z Mílétu, která měla na jeho politiku značný vliv, což bylo v tehdejší společnosti velmi kontroverzní.
⚔️ Válečné konflikty a strategie
Periklés byl také schopným vojevůdcem. Vedl několik úspěšných vojenských expedic, například proti Samu nebo do Černomoří. Jeho největší vojenskou výzvou byl však konflikt se Spartou a jejím Peloponéským spolkem.
Když v roce 431 př. n. l. vypukla peloponéská válka, Periklés navrhl strategii, která měla využít athénských předností. Athéňané se měli vyhnout rozhodující pozemní bitvě s nepřemožitelnou spartskou armádou. Místo toho se obyvatelstvo Attiky stáhlo za Dlouhé zdi, které spojovaly Athény s přístavem Pireus. Athénské námořnictvo, které ovládalo moře, mělo zajišťovat zásobování města a zároveň napadat pobřeží Peloponésu. Periklés věřil, že Sparta se časem vyčerpá a bude nucena přistoupit na mír výhodný pro Athény.
🥀 Úpadek a smrt
Tato strategie byla v prvních letech války úspěšná, ale měla katastrofální vedlejší efekt. V přeplněných Athénách vypukla v roce 430 př. n. l. strašlivá epidemie, známá jako Athénský mor. Moru podlehla přibližně třetina obyvatel města, včetně Periklových dvou synů z prvního manželství, Xanthippa a Parala.
Ztráta blízkých a válečné neúspěchy podkopaly Periklovu pozici. Athéňané, frustrovaní situací, ho dočasně zbavili funkce stratéga a odsoudili k pokutě. Brzy si však uvědomili jeho nepostradatelnost a znovu ho zvolili do čela státu. Periklés však sám onemocněl morem a v roce 429 př. n. l. zemřel. Jeho smrt byla pro Athény obrovskou ztrátou a znamenala konec jedné éry. Po něm nastoupili méně schopní a radikálnější politici, jako byl Kleón, kteří Athény dovedli k porážce ve válce.
🏛️ Periklovy reformy a odkaz
Periklův odkaz je nesmírný a ovlivnil vývoj západní civilizace. Jeho jméno je synonymem pro vrchol demokracie, umění a vzdělanosti.
🗳️ Demokratizace Athén
Periklés prohloubil demokratické reformy svých předchůdců. Zavedl klíčovou inovaci: plat (misthos) pro občany, kteří vykonávali veřejné funkce, například jako členové porotních soudů nebo rady pěti set. To umožnilo i nejchudším občanům aktivně se podílet na politickém životě, což bylo do té doby privilegiem bohatých. Tímto krokem se athénská demokracie stala skutečně vládou lidu.
✨ Stavební program na Akropoli
Nejviditelnějším odkazem Periklovy vlády je monumentální přestavba athénské Akropole, která byla zničena během perské invaze. Z pokladny Délského spolku financoval stavby, které dodnes patří k vrcholům světové architektury.
- Parthenón: Chrám zasvěcený bohyni Athéně Parthenos, patronce města. Na jeho výzdobě pracoval největší sochař té doby, Feidiás.
- Propyleje: Monumentální vstupní brána na Akropoli.
- Erechtheion: Chrám postavený na nejposvátnějším místě Akropole, zasvěcený Athéně a Poseidónovi.
- Chrám Athény Niké: Malý chrám oslavující vítězství.
Tento program nejenže oslavoval moc a bohatství Athén, ale také poskytoval zaměstnání pro tisíce řemeslníků, umělců a dělníků.
🗣️ Rétorika a Periklův pohřební projev
Periklés byl proslulý jako vynikající řečník. Jeho nejslavnější projev, zaznamenaný historikem Thúkydidem, je "Pohřební řeč" pronesená na počest prvních padlých v peloponéské válce. V tomto projevu Periklés nechválí ani tak padlé vojáky, jako spíše samotné Athény – jejich demokratické zřízení, svobodu, otevřenost a kulturní vyspělost. Tento projev je považován za manifest politických ideálů klasických Athén a jedno z největších děl politické rétoriky.
💬 Kritika a hodnocení
Ačkoliv je Periklés obecně vnímán pozitivně, již ve starověku se objevili jeho kritici. Historik Thúkydidés sice Perikla obdivoval, ale poznamenal, že Athény za jeho vlády byly „jménem demokracií, ale ve skutečnosti vládou prvního muže“. Filozof Platón kritizoval Perikla za to, že svou politikou a velkorysými platy z veřejných peněz učinil Athéňany línými a závislými na státu.
Moderní historikové mu někdy vyčítají jeho imperialistickou politiku vůči spojencům v Délském spolku, jejichž peníze bez skrupulí použil na zkrášlení Athén. Někteří také tvrdí, že jeho nekompromisní postoj vůči Spartě přispěl k nevyhnutelnosti peloponéské války, která nakonec vedla ke zkáze Athén. Navzdory této kritice zůstává Periklés symbolem jedné z nejzářivějších epoch lidských dějin.
💡 Pro laiky
- Kdo byl Periklés? Představte si ho jako nejmocnějšího politika, něco jako prezidenta nebo premiéra, ve starověkých Athénách v době jejich největší slávy. Byl tak vlivný, že se celé této slavné době říká „Periklův věk“.
- Co udělal pro demokracii? Zařídil, aby i chudí lidé mohli pracovat v politice. Zavedl pro ně plat, takže si mohli dovolit zúčastnit se soudů nebo zasedání rady, aniž by přišli o denní mzdu. Tím se demokracie stala dostupnější pro všechny, nejen pro bohaté.
- Co postavil? Byl to on, kdo inicioval stavbu slavných budov na athénské Akropoli, především chrámu Parthenón. Použil na to peníze, které Athénám platili jejich spojenci za ochranu.
- Jak souvisí s válkou? Periklés vedl Athény na začátku velké války proti jejich hlavnímu rivalovi, Spartě. Jeho strategie byla schovat všechny za hradby města a spoléhat na silné námořnictvo. Bohužel, v přeplněném městě pak vypukl mor, na který zemřel i sám Periklés.
⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025