Anglosasové
Obsah boxu
Šablona:Infobox Historický stát
Anglosasové byli kulturní skupinou, která obývala velkou část dnešní Anglie v období raného středověku. Jejich původ sahá ke germánským kmenům – Anglům, Sasům a Jutům – které v 5. století migrovaly na ostrov Velká Británie z kontinentální Evropy, konkrétně z oblastí dnešního severního Německa, jižního Dánska a Nizozemska. Etnonymum Anglosasové se používá pro odlišení od kontinentálních Sasů.
Anglosaské období anglických dějin trvá přibližně od roku 450 do roku 1066, kdy Normané v čele s Vilémem Dobyvatelem dobyli Anglii. Během této doby se zformovala anglosaská identita, vznikl staroanglický jazyk a literatura (např. epos Beowulf), byla založena království, která se postupně sjednotila v Anglické království, a země prošla christianizací. Odkaz Anglosasů je patrný v anglickém jazyce, kultuře, právním systému a geografickém uspořádání dodnes.
📜 Původ a migrace
Po odchodu římských legií z Británie na počátku 5. století se provincie stala zranitelnou vůči nájezdům Piktů ze severu a Irů (Skotů) ze západu. Podle kronikáře Bedy Ctihodného pozval britonský vládce Vortigern germánské žoldnéře, aby mu pomohli v boji proti těmto nepřátelům. Tradičně se uvádí, že prvními vůdci byli bratři Hengist a Horsa.
Tito germánští bojovníci se však brzy obrátili proti svým hostitelům a zahájili proces osidlování. Migrace probíhala v několika vlnách během 5. a 6. století.
- Anglové: Osídlili východní a severní Anglii, oblasti známé jako Východní Anglie, Mercie a Northumbrie.
- Sasové: Usadili se na jihu a vytvořili království Essex, Sussex a Wessex.
- Jutové: Obsadili Kent, ostrov Wight a část Hampshire.
Tento proces nebyl mírumilovný. Archeologické nálezy i písemné prameny (např. De Excidio et Conquestu Britanniae od Gildy) svědčí o násilných konfliktech mezi nově příchozími a původními romano-britskými obyvateli. Mnoho Britonů bylo vytlačeno na západ (do Walesu a Cornwallu) a na sever (do Hen Ogledd) nebo emigrovalo na kontinent do oblasti, která je dnes známá jako Bretaň.
🏛️ Heptarchie: Sedm království
Po usazení se germánské kmeny zformovaly do několika soupeřících království. Období od 6. do 9. století je tradičně označováno jako Heptarchie (z řeckého "sedm vlád"), ačkoliv počet a hranice království se v čase měnily a často jich bylo více či méně než sedm. Mezi nejvýznamnější patřila:
- Wessex: Království Západních Sasů. Postupně se stalo nejmocnějším a pod jeho vedením byla Anglie sjednocena.
- Mercie: Království ve střední Anglii. V 8. století za vlády krále Offy dosáhlo hegemonie.
- Northumbrie: Severní království, vzniklé spojením menších království Bernicie a Deiry. Bylo centrem vzdělanosti a umění (např. Evangeliář z Lindisfarne).
- Východní Anglie: Království Východních Anglů, známé díky bohatému pohřebišti v Sutton Hoo.
- Kent: Nejstarší a v raném období nejvlivnější království, které mělo úzké vazby na Franskou říši.
- Essex: Království Východních Sasů.
- Sussex: Království Jižních Sasů.
Tato království mezi sebou neustále bojovala o nadvládu. Nejvyšší král, který si podmanil ostatní, byl označován titulem Bretwalda.
⚔️ Éra Vikingů a sjednocení Anglie
Na konci 8. století začaly nájezdy Vikingů z Skandinávie. První zaznamenaný nájezd se odehrál v roce 793 na klášter v Lindisfarne. Zpočátku se jednalo o loupeživé výpravy, které se v polovině 9. století změnily v rozsáhlou invazi a osidlování. V roce 865 přistála v Anglii tzv. Velká pohanská armáda a dobyla Northumbrii, Mercii i Východní Anglii.
Jediným královstvím, které odolalo, byl Wessex pod vedením krále Alfréda Velikého. Po letech bojů Alfréd v roce 878 porazil Vikingy v bitvě u Edingtonu. Následná smlouva rozdělila Anglii na dvě části:
- Wessex a jemu podřízená území na jihu a západě.
- Danelaw: Oblast na severu a východě pod dánskou nadvládou a právem.
Alfréd a jeho nástupci, zejména jeho syn Eduard I. Starší a vnuk Æthelstan, postupně dobývali území Danelawu zpět. Æthelstan je považován za prvního skutečného krále celé Anglie, když v roce 927 dobyl York. Proces sjednocování byl dokončen v polovině 10. století.
👑 Společnost a vláda
Anglosaská společnost byla hierarchicky uspořádaná.
- Král (Cyning): Stál na vrcholu, byl vojenským vůdcem a zákonodárcem. Jeho moc však nebyla absolutní.
- Witenagemot (Witan): Shromáždění "moudrých mužů" – šlechticů (thegnů) a vysokých duchovních (biskupů a opatů), které radilo králi a schvalovalo jeho nástupce.
- Šlechta (Thegns): Válečnická aristokracie, která držela půdu od krále výměnou za vojenskou službu.
- Svobodní rolníci (Ceorls): Tvořili většinu populace. Vlastnili půdu a měli určitá práva, ale byli povinni odvádět daně a sloužit v armádě (fyrdu).
- Otroci (Þrælls): Byli na nejnižším stupni společnosti, často se jednalo o válečné zajatce nebo dlužníky.
Základní administrativní jednotkou bylo hrabství (shire), v jehož čele stál ealdorman (později earl). Hrabství se dále dělila na menší jednotky zvané hundreds. Právní systém byl založen na zvykovém právu a krevní mstě, kterou se postupně snažili nahradit systémem pokut (wergild), jejichž výše závisela na společenském postavení oběti.
🗣️ Jazyk a literatura
Anglosasové mluvili starou angličtinou (Ænglisc), germánským jazykem, který je přímým předchůdcem moderní angličtiny. Zapisoval se nejprve pomocí runového písma (futhorc), později byla přijata latinka.
Staroanglická literatura je jednou z nejstarších v Evropě. Mezi nejvýznamnější dochovaná díla patří:
- Beowulf: Hrdinský epos, nejdelší a nejvýznamnější dochovaná báseň ve staré angličtině. Vypráví o hrdinovi, který bojuje s nestvůrami.
- Anglosaská kronika: Soubor letopisů, které zaznamenávají dějiny Anglie od římských dob až do 12. století. Byla iniciována za vlády Alfréda Velikého.
- Caedmonova hymna: Jedna z nejstarších dochovaných anglických básní, náboženského charakteru.
- Elegie: Básně jako Poutník (The Wanderer) nebo Mořeplavec (The Seafarer), které se vyznačují melancholickou náladou a reflexí nad osudem.
Významnými autory byli také křesťanští učenci jako Beda Venerabilis (psal latinsky) a král Alfréd Veliký, který podporoval překlady latinských děl do staré angličtiny.
✝️ Náboženství a kultura
Původní Anglosasové byli pohané a uctívali panteon germánských bohů, podobný severské mytologii (např. Woden/Odin, Þunor/Thor). Dny v týdnu v angličtině dodnes nesou jejich jména (Wednesday - Woden's day, Thursday - Thor's day).
Christianizace Anglie probíhala od konce 6. století ze dvou směrů: 1. Římská misie: V roce 597 vyslal papež Řehoř I. Veliký do Kentu misi vedenou Augustinem, který se stal prvním arcibiskupem z Canterbury. 2. Irsko-skotská misie: Z kláštera na ostrově Iona působili mniši jako Aidan a Cuthbert, kteří šířili keltské křesťanství v Northumbrii.
Oba směry se střetly na synodě ve Whitby v roce 664, kde bylo rozhodnuto o přijetí římských zvyklostí (např. výpočet data Velikonoc). Křesťanství přineslo s sebou latinskou vzdělanost, stavbu kamenných kostelů a klášterů, které se staly centry umění a vědy. Anglosaské umění je známé pro své propracované iluminované rukopisy (např. Evangeliář z Lindisfarne) a kovotepecké práce (např. poklad ze Staffordshire).
🛡️ Válečnictví a technologie
Anglosaská armáda, známá jako fyrd, byla tvořena dvěma složkami: elitní královskou družinou (húskarl v pozdějším období) a všeobecnou brannou povinností svobodných mužů.
Hlavní taktikou byl tzv. štítový val (shield wall), pevná formace pěchoty, kde se bojovníci kryli velkými kulatými štíty a bojovali oštěpy, sekerami a meči. Jízda se používala primárně k přesunům, nikoliv k boji. Typickou zbraní byla dlouhá bojová sekera (dane axe), oblíbená zejména u Vikingů a později adoptovaná i Anglosasy.
Opevnění tvořily především dřevěné a zemní hradby (burhs), které nechal systematicky budovat Alfréd Veliký jako obranu proti Vikingům.
📉 Úpadek a normanský zábor
Na počátku 11. století byla Anglie krátce součástí severské říše dánského krále Knuta Velikého. Po obnovení anglosaské dynastie nastoupil na trůn Eduard III. Vyznavač. Jeho smrt na začátku roku 1066 bez přímého dědice vyvolala nástupnickou krizi. O trůn se ucházeli tři hlavní pretendenti:
- Harold II. Godwinson: Nejvýznamnější anglosaský šlechtic, zvolený Witenagemotem.
- Harald III. Hardrada: Norský král, který si nárokoval trůn na základě starých dohod.
- Vilém Dobyvatel: Vévoda z Normandie, který tvrdil, že mu Eduard trůn slíbil.
Harold Godwinson nejprve porazil invazi Haralda Hardrady v bitvě u Stamford Bridge v září 1066. Jen o několik týdnů později se musel přesunout na jih, aby čelil vylodění Viléma Dobyvatele. Dne 14. října 1066 se obě armády střetly v bitvě u Hastingsu. Anglosasové byli poraženi a král Harold zabit. Vilém Dobyvatel byl na Vánoce téhož roku korunován anglickým králem, což znamenalo konec anglosaské vlády a začátek nové éry pod nadvládou Normanů.
🏛️ Odkaz a dědictví
Přestože normanský zábor znamenal konec anglosaské politické moci, jejich kulturní odkaz přetrval.
- Jazyk: Stará angličtina se pod vlivem normanské francouzštiny vyvinula ve střední angličtinu a později v moderní angličtinu. Základní slovní zásoba (slova jako man, woman, house, eat, drink) je anglosaského původu.
- Právo: Koncepty jako porota nebo role šerifa mají kořeny v anglosaském právním systému.
- Administrativní dělení: Rozdělení Anglie na hrabství (shires) přetrvalo dodnes.
- Literatura a identita: Příběhy jako Beowulf a postavy jako Alfréd Veliký jsou klíčovou součástí anglické národní identity.
🔎 Pro laiky
- Kdo byli Anglosasové? Byli to lidé z germánských kmenů (Anglové, Sasové, Jutové), kteří přišli do Británie poté, co ji opustili Římané. Postupně zde vytvořili vlastní kulturu a království, ze kterých později vznikla Anglie.
- Co je to Heptarchie? Je to název pro období, kdy v Anglii existovalo několik (tradičně sedm) hlavních anglosaských království, která mezi sebou soupeřila o moc. Bylo to něco jako "Hra o trůny" raného středověku.
- Co je Danelaw? Když do Anglie vtrhli Vikingové (Dánové), dobyli velkou část země. Danelaw byla ta část Anglie, kde platily dánské zákony a kde se usadilo mnoho Vikingů.
- Proč skončili? Jejich vláda skončila v roce 1066, kdy Anglii dobyl Vilém Dobyvatel z Normandie (část Francie). Tento rok a bitva u Hastingsu jsou jedním z nejdůležitějších mezníků v anglických dějinách.
- Co po nich zbylo? Velmi mnoho. Základ anglického jazyka, rozdělení země na hrabství, některé právní zvyklosti a mnoho místních názvů po celé Anglii.
⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025