Sasové
Obsah boxu
Sasové (latinsky Saxones, německy Sachsen, staroanglicky Seaxan) byli konfederací germánských kmenů obývajících původně severní pobřeží Německa. Část Sasů v 5. století migrovala do Británie, kde spolu s Angly a Juty vytvořili nový národ Anglosasů, který položil základy moderní Anglie. Sasové, kteří zůstali na kontinentu, byli později násilně začleněni do Franské říše Karlem Velikým. Jejich jméno je odvozeno od jejich charakteristické zbraně, jednosečného nože či krátkého meče zvaného Seax.
📜 Původ a raná historie
Jméno Sasů se poprvé objevuje ve spisech římského geografa Klaudia Ptolemaia ve 2. století n. l. Umisťuje je na území dnešního Holštýnska na severu Německa, severně od dolního toku řeky Labe. Jejich jméno, odvozené od zbraně seax, naznačuje, že byli vnímáni především jako válečníci.
V průběhu 3. a 4. století se Sasové, podobně jako jiné germánské kmeny (např. Frankové a Alamani), začali formovat do větších a silnějších kmenových svazů. Rozšiřovali své území na úkor sousedních kmenů a stali se známými jako zdatní mořeplavci a piráti, kteří podnikali nájezdy na pobřeží Galie a Británie, což vedlo Římany k vybudování obranného systému známého jako Litus Saxonicum (Saské pobřeží).
Jejich raná společnost byla kmenová, bez centralizované královské moci. Rozhodnutí se přijímala na shromážděních svobodných mužů, známých jako thing. Společnost byla rozdělena do tří hlavních vrstev: šlechty (edhilingui), svobodných mužů (frilingi) a polosvobodných či nevolníků (lazzi).
🌍 Migrace a osídlení
V období Stěhování národů se Sasové rozdělili do dvou hlavních skupin, jejichž osudy se dramaticky lišily.
🏴 Anglosaská Anglie
Po odchodu římských legií z Británie na počátku 5. století začaly na ostrov pronikat germánské kmeny, včetně Sasů, Anglů a Jutů. Podle tradice, zaznamenané kronikářem Bedou Ctihodným, byli germánští válečníci v čele s bratry Hengistem a Horsou pozváni britonským králem Vortigernem jako žoldnéři na ochranu proti Piktům a Skotům. Germáni se však brzy obrátili proti svým hostitelům a zahájili proces dobývání a osidlování země.
Sasové založili na jihu a jihovýchodě Británie několik království:
- Království Essex (Východní Sasové)
- Království Sussex (Jižní Sasové)
- Království Wessex (Západní Sasové)
- Království Middlesex (Střední Sasové), které bylo brzy pohlceno sousedy.
Z těchto království se nejmocnějším stal Wessex, jehož králové, zejména Alfréd Veliký, sjednotili Anglii v boji proti nájezdům Vikingů a položili základy Anglického království. Splynutím těchto germánských osadníků s původním britonským obyvatelstvem vznikl nový národ, Anglosasové, a jejich jazyk, stará angličtina, se stal základem moderní angličtiny.
🇩🇪 Kontinentální Sasové
Část Sasů, která zůstala na evropském kontinentu, obývala rozsáhlé území v severním Německu, známé jako Staré Sasko. Toto území sahalo od řeky Ems až po Labe a od Severního moře až k pohoří Harz. Na rozdíl od svých příbuzných v Británii si dlouho udrželi svou pohanskou víru a decentralizovanou kmenovou strukturu. Byli rozděleni do čtyř hlavních podskupin: Vestfálci, Ostfálci, Engernové a Nordalbingiové. Jejich odpor vůči centralizaci a křesťanství je přivedl do přímého konfliktu s expandující Franskou říší.
⚔️ Saské války
Nejvýznamnější kapitolou dějin kontinentálních Sasů jsou Saské války, série osmnácti vojenských tažení vedených franským králem a pozdějším císařem Karlem Velikým v letech 772 až 804. Cílem Karla Velikého bylo nejen podmanit si saské území, ale především zlomit jejich odpor a donutit je přijmout křesťanství.
Války byly mimořádně brutální a zdlouhavé. Sasové, vedeni charismatickým vůdcem Widukindem, kladli houževnatý odpor a opakovaně povstávali proti franské nadvládě. Karel Veliký odpovídal s velkou krutostí. Symbolem této brutality se stal Verdenský masakr z roku 782, kde nechal Karel údajně popravit 4 500 saských zajatců, kteří se odmítli vzdát své víry. Dalším symbolem saského pohanství byl Irminsul, posvátný sloup nebo strom, který nechal Karel Veliký zničit hned na počátku válek.
Po více než třiceti letech bojů byl saský odpor zlomen. Widukind byl v roce 785 pokřtěn a Sasové byli násilně začleněni do Franské říše. Jejich území bylo reorganizováno, byla zde zřízena biskupství (např. v Brémách a Münsteru) a postupně došlo k jejich christianizaci. Ze Starého Saska později vzniklo mocné Saské vévodství, které se stalo jedním z nejdůležitějších útvarů ve Východofranské říši a později ve Svaté říši římské.
🗣️ Jazyk a kultura
Jazyk
Sasové hovořili západogermánskými dialekty. Z jazyka kontinentálních Sasů se vyvinula stará saština, která je předchůdcem moderní dolní němčiny. Je dochována v několika literárních památkách, z nichž nejvýznamnější je epická báseň Heliand z 9. století, která převypravuje život Ježíše Krista v germánském hrdinském stylu. Jazyk Sasů, kteří se usadili v Británii, se vyvinul ve starou angličtinu, základ moderní angličtiny.
Náboženství
Původním náboženstvím Sasů bylo germánské pohanství. Uctívali panteon bohů podobný severské mytologii, v čele s bohem Wodenem (severský Ódin) a hromovládcem Thunarem (severský Thór). Významnou roli hrály posvátné háje a objekty, jako byl již zmíněný Irminsul. Proces christianizace byl na kontinentu násilný a vynucený Franky, zatímco v anglosaské Anglii probíhal postupně od konce 6. století díky misiím z Říma (vedené Augustinem z Canterbury) a z Irska.
🏛️ Odkaz
Odkaz Sasů je patrný dodnes v geografických názvech i v národním povědomí.
- V Anglii: Názvy hrabství Essex, Sussex a Wessex přímo odkazují na jejich saské zakladatele. Termín Anglosasové se používá pro označení raně středověkého období anglických dějin a samotní Angličané jsou do velké míry jejich potomky.
- V Německu: Jméno Sasů přežilo v názvech spolkových zemí Dolní Sasko (na území původního osídlení), Sasko-Anhaltsko a Sasko. Je však důležité poznamenat, že moderní spolková země Sasko leží mimo původní saské kmenové území; její obyvatelé nejsou přímými potomky kmene Sasů. Název se sem přenesl s titulem saského vévody ve středověku.
- V jiných jazycích: V některých keltských jazycích (irština, skotská gaelština, velština) se slovo odvozené od "Sas" (např. irsky Sasanach) používá jako označení pro Angličany. Podobně ve finštině a estonštině se Německo nazývá Saksa, respektive Saksamaa.
🧑🏫 Pro laiky
Představte si Sasy jako skupinu starověkých německých kmenů, něco jako "bratrance" Vikingů. Žili na pobřeží dnešního Německa. V 5. století se jedna velká část Sasů rozhodla přestěhovat přes moře na ostrov, který dnes známe jako Anglie. Tam se spojili s dalšími kmeny (Angly a Juty) a vytvořili základ pro anglický národ a anglický jazyk. Druhá část Sasů zůstala doma v Německu. Dlouho se bránili přijetí křesťanství a bojovali proti mocnému králi Karlu Velikému, který je nakonec po mnoha krutých bitvách porazil a donutil stát se součástí jeho říše. Jejich jméno pochází od jejich typického krátkého meče zvaného "seax".