Alban Berg

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - hudební skladatel Alban Maria Johannes Berg (* 9. února 1885, Vídeň – † 24. prosince 1935, Vídeň) byl rakouský hudební skladatel. Spolu se svým učitelem Arnoldem Schoenbergem a kolegou Antonem Webernem je klíčovým představitelem Druhé vídeňské školy. Jeho hudba je charakteristická unikátním spojením mahlerovského romantismu s dvanáctitónovou technikou a atonalitou. Proslul především svými operami Vojcek a Lulu, které se staly pilíři moderního operního repertoáru.

📜 Život

👶 Dětství a mládí

Alban Berg se narodil ve Vídni jako třetí ze čtyř dětí Johanny a Conrada Bergových. Jeho otec provozoval úspěšný obchod s knihami a uměleckými předměty, což rodině zajišťovalo finanční stabilitu a kulturní prostředí. V dětství se více zajímal o literaturu než o hudbu, ačkoliv se od patnácti let začal učit na klavír a komponovat své první písně v pozdně romantickém stylu.

Po smrti otce v roce 1900 se finanční situace rodiny zhoršila. Berg propadl u maturitní zkoušky a z nešťastné lásky se pokusil o sebevraždu. Po dokončení studií začal pracovat jako neplacený účetní praktikant. V tomto období stále intenzivně komponoval, avšak bez jakéhokoliv formálního hudebního vzdělání.

🎓 Studium u Schoenberga

Zásadní zlom v jeho životě nastal v říjnu 1904, kdy jeho bratr Charly bez Albanova vědomí předložil jeho skladby Arnoldu Schoenbergovi. Ten rozpoznal Bergův mimořádný talent a přijal ho jako svého žáka, zpočátku dokonce bezplatně. Spolu s dalším Schoenbergovým žákem, Antonem Webernem, vytvořili úzkou skupinu, která později vešla ve známost jako Druhá vídeňská škola.

Schoenbergovo vedení bylo pro Berga formativní. Pod jeho dohledem studoval kontrapunkt, harmonii a hudební teorii. Schoenberg ho vedl od tradičních forem k postupnému opouštění tonality. Mezi první díla z tohoto období patří Sedm raných písní a Klavírní sonáta, op. 1, která již nese znaky uvolňující se tonality. Vztah mezi Schoenbergem a Bergem byl velmi hluboký, Berg v něm viděl nejen učitele, ale i otcovskou figuru.

🎶 První úspěchy a první světová válka

V roce 1911 se Berg oženil se zpěvačkou Helene Nahowski, navzdory nesouhlasu její rodiny. Jejich manželství bylo složité, ale vydrželo až do Bergova konce. V roce 1913 došlo během vídeňského koncertu, kde zazněly i Bergovy Písně na texty pohlednic Petera Altenberga, op. 4, k jednomu z největších skandálů v dějinách hudby. Publikum, šokované expresivní a atonální hudbou, vyvolalo nepokoje, které musela ukončit policie. Tento tzv. Skandalkonzert Berga hluboce zasáhl.

Během první světové války sloužil v letech 1915–1918 v rakousko-uherské armádě, většinou v kancelářských pozicích ve Vídni kvůli svému chatrnému zdraví (trpěl astmatem). Válečné zkušenosti a byrokratická mašinérie ho inspirovaly k práci na jeho první opeře.

🎭 Vrcholné období: Vojcek a Lyrická suita

V roce 1914 viděl Berg divadelní hru Vojcek od Georga Büchnera a okamžitě se rozhodl ji zhudebnit. Práci na opeře přerušila válka, ale dokončil ji v roce 1922. Premiéra Vojcka se konala 14. prosince 1925 v Berlíně pod taktovkou dirigenta Ericha Kleibera a přinesla Bergovi mezinárodní věhlas. Opera, která syrově zobrazuje útlak a psychický rozpad prostého vojáka, se stala mistrovským dílem hudebního expresionismu.

V polovině 20. let se Berg zamiloval do Hanny Fuchs-Robettin, manželky pražského průmyslníka. Tento tajný a vášnivý vztah se stal inspirací pro jeho smyčcový kvartet Lyrická suita (1926). Dílo je protkáno hudebními šiframi a symboly odkazujícími na jejich lásku, včetně zakódovaných iniciál (A.B. a H.F.).

🎻 Poslední léta a smrt

Nástup nacismu v Německu v roce 1933 znamenal pro Berga a celou Druhou vídeňskou školu katastrofu. Jejich hudba byla označena za zvrhlé umění (Entartete Kunst) a její provádění bylo zakázáno. Berg tak přišel o významný zdroj příjmů.

Jeho posledním dokončeným dílem je Houslový koncert (1935), zkomponovaný na památku Manon Gropius, osmnáctileté dcery Almy Mahlerové a Waltera Gropia, která zemřela na dětskou obrnu. Koncert nese podtitul "Památce anděla" a je hluboce emotivním a duchovním dílem, které cituje Bachův chorál Es ist genug.

V létě 1935 Berga bodl hmyz, což vedlo k rozvoji abscesu na zádech. Infekce se rozšířila a způsobila sepsi (otravu krve). Alban Berg zemřel na Štědrý den, 24. prosince 1935, ve Vídni ve věku 50 let. Jeho druhá opera, Lulu, zůstala nedokončená. Třetí dějství později zkompletoval rakouský skladatel Friedrich Cerha a v této podobě byla uvedena v roce 1979.

🎼 Hudební styl a technika

Bergův styl je jedinečný svou schopností syntetizovat zdánlivě protichůdné prvky: expresivní sílu pozdního romantismu a přísnou strukturální logiku dodekafonie.

🔗 Spojení romantismu a moderny

Na rozdíl od Weberna, který usiloval o maximální stručnost a abstrakci, Berg nikdy zcela neopustil emocionální svět Gustava Mahlera a Richarda Strausse. Jeho hudba je plná lyrických melodií, dramatických gest a bohaté instrumentace. Dokázal do atonálních a dvanáctitónových struktur včlenit prvky, které znějí téměř tonálně, což činí jeho hudbu pro posluchače přístupnější než díla jeho kolegů.

🎵 Atonalita a dvanáctitónová technika

Berg přijal Schoenbergovu dvanáctitónovou metodu, ale přistupoval k ní velmi svobodně. Často konstruoval dvanáctitónové řady tak, aby obsahovaly tonální prvky, jako jsou kvintové a terciové vztahy. Příkladem je řada v Houslovém koncertu, která je složena z řady malých a velkých tercií, což umožňuje začlenění tonálních akordů a dokonce i citaci lidové písně. V opeře Vojcek používá volnou atonalitu s neuvěřitelnou psychologickou silou k vyjádření duševního stavu postav.

🔢 Symbolismus a numerologie

Berg byl fascinován numerologií a skrytými významy. Do svých skladeb často vkládal hudební šifry, iniciály a symbolická čísla. Klíčovou roli v jeho díle hraje číslo 23, které považoval za své osudové. Tento prvek je nejzřetelnější v Komorním koncertu a Lyrické suitě, kde je celá struktura podřízena složitým numerologickým a symbolickým vztahům.

📖 Hlavní díla

🎹 Klavírní a komorní tvorba

Klavírní sonáta, op. 1 (1907–1908): Jednovětá skladba, která stojí na pomezí pozdního romantismu a atonality.
Smyčcový kvartet, op. 3 (1910): První rozsáhlejší dílo psané volně atonálním stylem.
Čtyři kusy pro klarinet a klavír, op. 5 (1913): Série aforisticky krátkých, expresivních miniatur.
Lyrická suita (1926): Šestivětý smyčcový kvartet, který je skrytou autobiografií jeho lásky k Hanně Fuchs-Robettin.
Komorní koncert (1923–1925): Pro klavír, housle a 13 dechových nástrojů, věnovaný 50. narozeninám Arnolda Schoenberga.

🎤 Písňová tvorba

Sedm raných písní (1905–1908): Sbírka písní zkomponovaných ještě před plným přechodem k atonalitě.
Pět písní na texty pohlednic Petera Altenberga, op. 4 (1912): Orchestrální písně, které způsobily Skandalkonzert.
Der Wein (Víno) (1929): Koncertní árie pro soprán a orchestr na text Charlese Baudelaira.

🎻 Koncertantní tvorba

Houslový koncert (1935): Jedno z nejvýznamnějších a nejhranějších děl 20. století, psané "Památce anděla" Manon Gropius.

🎭 Operní tvorba

Vojcek (Wozzeck), op. 7 (1914–1922): Tříaktová opera podle fragmentu dramatu Georga Büchnera. Je považována za první atonální operu, která dosáhla celosvětového úspěchu. Každá scéna je postavena na klasické hudební formě (např. suita, sonáta, passacaglia).
Lulu (1929–1935): Nedokončená tříaktová opera na motivy her Duch země a Pandořina skříňka od Franka Wedekinda. Příběh femme fatale, která ničí muže kolem sebe a nakonec sama tragicky umírá. Dílo je přísně komponováno dvanáctitónovou technikou.

🏛️ Odkaz a vliv

Alban Berg je často vnímán jako "nejromantičtější" a nejlyričtější člen Druhé vídeňské školy. Jeho schopnost naplnit přísné kompoziční struktury hlubokou emocionalitou a dramatickým nábojem zajistila jeho hudbě trvalé místo na koncertních pódiích a v operních domech po celém světě. Jeho opery Vojcek a Lulu zásadně ovlivnily vývoj operního žánru ve 20. století a inspirovaly skladatele jako Benjamin Britten, Hans Werner Henze nebo György Ligeti. Jeho dílo je důkazem, že i ty nejsložitější modernistické techniky mohou sloužit k vyjádření hlubokých lidských citů.

🤓 Pro laiky

Atonalita: Představte si hudbu, která nemá žádné "domovské" centrum, žádnou základní tóninu (jako C dur nebo a moll), ke které by se vracela. Všechny tóny jsou si rovnocenné. Zní to často disonantně a napjatě, protože chybí tradiční pocit uvolnění. Berg používal atonalitu k vyjádření extrémních psychických stavů, jako je úzkost nebo šílenství ve Vojckovi.
Dodekafonie (Dvanáctitónová technika): Je to metoda, jak organizovat atonální hudbu. Skladatel si vytvoří "řadu" ze všech 12 tónů chromatické stupnice (všechny bílé a černé klávesy v jedné oktávě). Pořadí si zvolí sám, ale pravidlem je, že žádný tón se nesmí opakovat, dokud nezazní všech ostatních 11. Tuto řadu pak používá jako základní stavební materiál pro celou skladbu. Berg tuto techniku používal velmi volně a často do ní vkládal prvky, které zněly příjemněji a melodičtěji.
Expresionismus: Umělecký směr (hlavně v Německu a Rakousku na začátku 20. století), který se snažil vyjádřit subjektivní vnitřní pocity a emoce, často ty temné a znepokojivé, namísto zobrazování objektivní reality. Bergova hudba, zejména jeho opery, je dokonalým příkladem hudebního expresionismu.

📸 Zajímavosti

Berg trpěl triskaidekafobií, chorobným strachem z čísla 13.
Tajný program Lyrické suity, odhalující milostný příběh s Hannou Fuchs-Robettin, byl plně odkryt až v roce 1977, kdy muzikolog George Perle objevil Bergovu anotovanou kopii partitury.
Berg zemřel na Štědrý den, což je ironická paralela k vánočnímu tématu v opeře Vojcek.
Jeho vdova Helene Berg po jeho smrti zakázala komukoliv dokončit třetí dějství opery Lulu. K dokončení a premiéře mohlo dojít až po její smrti v roce 1976.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025