Přeskočit na obsah

Jižní Vietnam

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - zaniklý stát

Jižní Vietnam, oficiálním názvem Vietnamská republika (vietnamsky Việt Nam Cộng Hòa), byl stát, který existoval v letech 1955 až 1975 v jihovýchodní Asii na území jižně od 17. rovnoběžky. Vznikl po rozdělení Vietnamu na základě Ženevských dohod z roku 1954, které ukončily první indočínskou válku. Hlavním městem byl Saigon (dnešní Ho Či Minovo Město).

Stát byl pevně zakotven v západním, antikomunistickém bloku během studené války a jeho hlavním spojencem a podporovatelem byly Spojené státy americké. Jeho existence byla neoddělitelně spjata s válkou ve Vietnamu, ve které bojoval proti komunistickému Severnímu Vietnamu (Vietnamské demokratické republice) a jeho spojencům z Vietkongu. Jižní Vietnam zanikl 30. dubna 1975 po pádu Saigonu, což vedlo k následnému sjednocení země pod komunistickou vládou a vzniku Vietnamské socialistické republiky.

📜 Historie

Historie Jižního Vietnamu je dramatickým příběhem politické nestability, války a silného zahraničního vlivu.

Genevská konference a rozdělení Vietnamu (1954)

Po porážce francouzských koloniálních sil v bitvě u Dien Bien Phu v roce 1954 byla svolána Ženevská konference, která měla vyřešit budoucnost Francouzské Indočíny. Výsledkem bylo dočasné rozdělení Vietnamu podél 17. rovnoběžky na dva státy:

Dohody předpokládaly, že v roce 1956 proběhnou celostátní volby, které měly zemi znovu sjednotit. K těmto volbám však nikdy nedošlo, protože jihovietnamský premiér Ngô Đình Diệm a jeho američtí spojenci se obávali drtivého vítězství Ho Či Mina.

Éra Ngô Đình Diệma (1955–1963)

V roce 1955 zorganizoval Ngô Đình Diệm zmanipulované referendum, ve kterém drtivou většinou (údajně 98,2 %) odvolal císaře Bảo Đại a vyhlásil Vietnamskou republiku, jejímž se stal prvním prezidentem. Diệmův režim byl silně autoritářský, nacionalistický a antikomunistický. Opíral se o podporu USA, menšinové katolické komunity (sám byl katolík) a úzkého okruhu své rodiny.

Jeho vláda se vyznačovala potlačováním politické opozice a perzekucí buddhistické většiny. To vedlo k rostoucí nespokojenosti a odporu, který vyvrcholil v roce 1963 buddhistickou krizí. Šokující záběry buddhistického mnicha Thích Quảng Đứca, který se upálil na protest proti režimu, obletěly svět a vedly k tomu, že Kennedyho administrativa v USA ztratila v Diệma důvěru. Dne 1. listopadu 1963 provedla skupina generálů jihovietnamské armády (ARVN) s tichým souhlasem USA státní převrat, při kterém byli prezident Diệm a jeho bratr Ngô Đình Nhu zavražděni.

Období nestability a vojenských vlád (1963–1967)

Po Diệmově pádu následovalo období chaosu a politické nestability. Vlády se rychle střídaly v sérii vojenských převratů, což výrazně oslabilo schopnost země čelit rostoucímu tlaku komunistických povstalců z Vietkongu, podporovaných Severním Vietnamem. V této době Spojené státy americké výrazně zvýšily svou vojenskou přítomnost v zemi, což eskalovalo konflikt v plnohodnotnou válku ve Vietnamu.

Druhá republika a Nguyễn Văn Thiệu (1967–1975)

V roce 1967 byla přijata nová ústava a proběhly volby, ve kterých zvítězili generálové Nguyễn Văn Thiệu (prezident) a Nguyễn Cao Kỳ (viceprezident). Jejich vláda přinesla určitou míru stability, ale stále se jednalo o autoritářský režim silně závislý na americké podpoře.

Klíčovým momentem války byla Ofenzíva Tet v lednu 1968. Ačkoliv byla z vojenského hlediska pro komunistické síly porážkou, politicky a psychologicky otřásla americkou veřejností, která ztratila víru ve vítězství. To vedlo k postupnému stahování amerických vojsk v rámci politiky tzv. "vietnamizace", která měla přenést břemeno bojů na jihovietnamskou armádu.

V roce 1973 byly podepsány Pařížské mírové dohody, které formálně ukončily americkou vojenskou účast. Dohody však nezajistily trvalý mír.

Pád Saigonu a zánik (1975)

Po odchodu amerických vojsk a snížení finanční pomoci se jihovietnamský režim ocitl v hluboké krizi. Na jaře 1975 zahájil Severní Vietnam masivní ofenzívu. Jihovietnamská armáda (ARVN), demoralizovaná a bez americké letecké podpory, se rychle zhroutila. Prezident Thiệu 21. dubna rezignoval a uprchl ze země. Dne 30. dubna 1975 vstoupily severovietnamské tanky do Saigonu a obsadily prezidentský palác. Poslední prezident Dương Văn Minh bezpodmínečně kapituloval. Tím Jižní Vietnam jako stát zanikl.

🌍 Geografie a demografie

Jižní Vietnam se rozkládal na území o velikosti přibližně 173 809 km². Na severu byl ohraničen demilitarizovanou zónou podél 17. rovnoběžky, na západě sousedil s Kambodžou a Laosem, na jihu a východě byl omýván Jihočínským mořem.

Klíčovými geografickými oblastmi byly:

  • Delta Mekongu: Hustě osídlená a úrodná oblast na jihu, považovaná za "obilnici" Vietnamu.
  • Pobřežní nížiny: Pás země podél pobřeží, kde se nacházela většina velkých měst.
  • Centrální vysočina: Hornatá a řídce osídlená oblast ve vnitrozemí, strategicky důležitá během války.

Největšími městy byly Saigon (hlavní město), Đà Nẵng, Huế, Cần Thơ a Biên Hòa.

Populace v roce 1974 čítala přibližně 19,3 milionu obyvatel. Většinu tvořili etničtí Vietnamci (Kinh). Významnými menšinami byli Číňané (Hoa), zejména v městských obchodních centrech, Khmer Krom v deltě Mekongu a horské kmeny souhrnně označované jako Montagnardové.

🏛️ Politický systém a státní správa

Jižní Vietnam byl formálně prezidentskou republikou s vícestranickým systémem. Realita však byla odlišná. Politický život byl poznamenán autoritářstvím, korupcí a silným vlivem armády.

  • Prezident: Hlava státu a vlády s rozsáhlými pravomocemi.
  • Národní shromáždění: Dvoukomorový parlament (Senát a Sněmovna reprezentantů), jehož vliv byl často omezený.
  • Armáda (ARVN): Hrála klíčovou roli v politice a často zasahovala do vlády prostřednictvím státních převratů.

Celý systém byl silně závislý na finanční a vojenské podpoře ze Spojených států, které měly na politické dění v zemi zásadní vliv.

⚔️ Armáda a bezpečnost

Ozbrojené síly Vietnamské republiky (vietnamsky Quân lực Việt Nam Cộng hòa, QLVNCH) byly klíčovým nástrojem státu v boji proti komunistickým silám. Jejich hlavní složkou byla Armáda Vietnamské republiky (ARVN).

ARVN byla jednou z největších armád světa, na vrcholu své síly čítala přes milion vojáků. Byla plně vyzbrojena a financována Spojenými státy. Přes moderní vybavení trpěla chronickými problémy:

  • Všudypřítomná korupce.
  • Nízká morálka a vysoká míra dezerce.
  • Politizace velitelského sboru (důstojníci byli často jmenováni na základě loajality, nikoliv schopností).
  • Závislost na americké logistice a letecké podpoře.

Kromě pozemní armády disponoval Jižní Vietnam také silným letectvem (VNAF) a námořnictvem.

💰 Ekonomika

Ekonomika Jižního Vietnamu byla smíšená, s prvky volného trhu, ale silně ovlivněná válkou a masivní americkou pomocí. Hlavním odvětvím bylo zemědělství, zejména pěstování rýže v deltě Mekongu. Průmysl byl omezený a soustředil se na lehkou výrobu pro domácí spotřebu.

Válečný stav měl na hospodářství zničující dopad. Obrovské americké výdaje způsobovaly vysokou inflaci, vedly ke vzniku rozsáhlého černého trhu a prohlubovaly korupci. Ekonomika byla uměle udržována nad vodou americkými dolary a po jejich stažení se rychle zhroutila.

💡 Pro laiky: Co byl Jižní Vietnam?

Představte si, že po velké válce se jedna země dočasně rozdělí na dvě části – severní komunistickou a jižní nekomunistickou. To se stalo Vietnamu v roce 1954. Jižní Vietnam byl stát, který podporovaly USA a další západní země, protože se bály, že se komunismus rozšíří po celé Asii. Severní Vietnam chtěl zemi sjednotit pod komunistickou vládou a podporoval partyzánskou válku na jihu.

Z tohoto sporu vznikla slavná a krutá válka ve Vietnamu. USA poslaly do Jižního Vietnamu statisíce vojáků, aby mu pomohly bojovat. Válka ale byla velmi nepopulární a drahá, a tak se Američané nakonec stáhli. Krátce poté, v roce 1975, armáda Severního Vietnamu obsadila hlavní město Jižního Vietnamu, Saigon. Tím Jižní Vietnam přestal existovat a celá země byla sjednocena pod komunistickou vládou, jak ji známe dnes.


Šablona:Aktualizováno