Přeskočit na obsah

Nejvyšší soud Spojených států amerických

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Nejvyšší soud Spojených států amerických (anglicky Supreme Court of the United States, zkráceně SCOTUS) je nejvyšší soudní orgán ve federálním soudnictví Spojených států. Jako vrchol soudní moci je konečnou autoritou ve výkladu federálních zákonů a Ústavy USA. Jeho rozhodnutí jsou závazná pro všechny ostatní federální i státní soudy a nelze se proti nim odvolat[1]. Soud hraje klíčovou roli v systému brzd a protivah americké vlády a jeho rozhodnutí zásadně ovlivňují americkou společnost a politiku.

Šablona:Infobox Soud

⏳ Historie

Vznik a pravomoci Nejvyššího soudu jsou zakotveny ve třetím článku Ústavy Spojených států. Na rozdíl od detailních popisů zákonodárné a výkonné moci je článek o soudnictví poměrně stručný a ponechal mnoho detailů na budoucím zákonodárství.

🏛️ Vznik a první léta

Kongres přijal Zákon o soudnictví z roku 1789 (Judiciary Act of 1789), který ustanovil Nejvyšší soud složený z jednoho předsedy a pěti soudců. Prvním předsedou Nejvyššího soudu se stal John Jay, jmenovaný prezidentem Georgem Washingtonem. V prvních letech své existence neměl soud velký vliv a zasedal v tehdejších hlavních městech, New Yorku a Filadelfii.

⚖️ Marshallův soud a princip soudního přezkumu

Postavení soudu se dramaticky změnilo pod vedením předsedy Johna Marshalla (v úřadu 1801–1835). Nejvýznamnějším rozhodnutím tohoto období byl případ Marbury v. Madison (1803). V tomto přelomovém rozsudku soud poprvé uplatnil doktrínu soudního přezkumu (judicial review), tedy pravomoc rušit zákony Kongresu, které jsou v rozporu s Ústavou. Tím se Nejvyšší soud etabloval jako rovnocenný partner legislativní a výkonné moci.

📈 Proměny v 19. a 20. století

Počet soudců se několikrát změnil, až se v roce 1869 ustálil na devíti, což platí dodnes. Soud v 19. století řešil klíčové otázky, jako bylo otroctví. Rozhodnutí v případu Dred Scott v. Sandford (1857), které upřelo Afroameričanům občanství, je považováno za jedno z nejhorších v historii soudu a přispělo k vypuknutí americké občanské války. Ve 20. století, zejména pod předsedou Earlem Warrenem (1953–1969), vydal soud řadu přelomových rozhodnutí v oblasti občanských práv, včetně zrušení rasové segregace ve školách v případu Brown v. Board of Education (1954).

🧑‍⚖️ Složení soudu

Nejvyšší soud se skládá z předsedy (Chief Justice of the United States) a osmi soudců (Associate Justices).

📜 Jmenování a funkční období

Soudce Nejvyššího soudu jmenuje prezident Spojených států a následně je musí schválit Senát prostou většinou hlasů. Soudci jsou jmenováni doživotně. Jejich mandát končí pouze smrtí, odchodem do důchodu nebo odvoláním v procesu impeachmentu, což se v historii Nejvyššího soudu ještě nestalo. Doživotní funkční období má zajistit nezávislost soudců na politických tlacích.

🗳️ Současné složení

K červnu 2025 je ideologické složení soudu považováno za konzervativní, s většinou šesti soudců jmenovaných republikánskými prezidenty a třemi soudkyněmi jmenovanými demokratickými prezidenty.

Současní členové soudu jsou:

🔑 Pravomoci soudu

Nejvyšší soud disponuje dvěma typy jurisdikce (soudní pravomoci): prvoinstanční a odvolací.

  • Prvoinstanční pravomoc (Original Jurisdiction): Znamená, že soud je první a jediný, kdo případ projednává. Ústava tuto pravomoc omezuje na velmi úzký okruh případů, především na spory mezi dvěma nebo více státy USA a případy týkající se velvyslanců a jiných vysokých diplomatů[11]. Těchto případů je velmi málo.
  • Odvolací pravomoc (Appellate Jurisdiction): Tvoří drtivou většinu agendy soudu. Soud projednává odvolání proti rozhodnutím nižších federálních soudů (odvolacích soudů) a také proti rozhodnutím nejvyšších soudů jednotlivých států, pokud se případ týká federálního práva nebo Ústavy USA[12].

Klíčovou pravomocí je již zmíněný soudní přezkum (judicial review), který soudu umožňuje zrušit zákony nebo akty výkonné moci, které shledá protiústavními. Tato pravomoc není v Ústavě explicitně zmíněna, ale byla ustanovena v případu Marbury v. Madison.

⚙️ Proces rozhodování

Cesta případu k Nejvyššímu soudu a jeho projednání je přísně formalizovaný proces. Z více než 7 000 žádostí, které soud ročně obdrží, je k ústnímu projednání přijato pouze asi 100 až 150[13].

  1. Podání žádosti o přezkum (Writ of Certiorari): Strana, která prohrála u nižšího soudu, musí podat Nejvyššímu soudu žádost, aby případ přijal k přezkumu. Tento dokument se nazývá "writ of certiorari" (často zkracováno jako "cert")[14].
  2. Pravidlo čtyř (Rule of Four): O přijetí případu rozhodují soudci na neveřejných konferencích. Aby byl případ přijat ("certiorari granted"), musí pro to hlasovat alespoň čtyři z devíti soudců[15]. Toto pravidlo má zajistit, aby i menšina soudců mohla prosadit projednání důležitého případu.
  3. Písemná podání (Briefs): Pokud je případ přijat, obě strany předloží soudu podrobná písemná stanoviska, ve kterých argumentují svůj právní postoj.
  4. Ústní jednání (Oral Arguments): Každá strana má obvykle 30 minut na to, aby přednesla své argumenty přímo před devíti soudci a odpovídala na jejich otázky. Tato jednání jsou přístupná veřejnosti.
  5. Konference a hlasování: Po ústním jednání se soudci opět sejdou na neveřejné konferenci, kde o případu diskutují a hlasují. Konference vede předseda soudu.
  6. Vypracování stanovisek (Opinions): Po hlasování je určeno, kdo napíše stanovisko soudu.
   *   Většinové stanovisko (Majority Opinion): Oficiální rozhodnutí soudu, které vysvětluje právní důvody. Stává se závazným precedentem.
   *   Souhlasné stanovisko (Concurring Opinion): Píše soudce, který sice souhlasí s výsledkem, ale z jiných právních důvodů.
   *   Disentní stanovisko (Dissenting Opinion): Píše soudce, který s většinovým rozhodnutím nesouhlasí a vysvětluje proč. Ačkoliv disent nemá právní sílu, může ovlivnit budoucí rozhodování.

🏛️ Nejdůležitější případy v historii

Kromě již zmíněných případů Marbury v. Madison a Brown v. Board of Education ovlivnila tvář amerického práva a společnosti řada dalších klíčových rozhodnutí.

Vybrané přelomové případy Nejvyššího soudu USA
Případ Rok Podstata rozhodnutí a jeho dopad
McCulloch v. Maryland 1819 Soud potvrdil, že federální zákony mají přednost před zákony jednotlivých států (princip nadřazenosti) a posílil pravomoci Kongresu.
Gideon v. Wainwright 1963 Zaručil právo na právního zástupce (obhájce) obviněným v trestních řízeních, kteří si ho nemohou dovolit.
Miranda v. Arizona 1966 Ustanovil povinnost policie informovat zadržené osoby o jejich právech, včetně práva nevypovídat a práva na obhájce. Toto je známé jako "Mirandovo varování"[16].
Roe v. Wade 1973 Uznal ústavní právo ženy na potrat, založené na právu na soukromí. Toto rozhodnutí bylo jedno z nejkontroverznějších v historii soudu.
Citizens United v. FEC 2010 Zrušil omezení pro financování politických kampaní korporacemi a odbory, což zásadně změnilo financování americké politiky.
Obergefell v. Hodges 2015 Zlegalizoval sňatky osob stejného pohlaví ve všech státech USA s odvoláním na doložku o řádném procesu a rovném zacházení 14. dodatku Ústavy[17].
Dobbs v. Jackson Women's Health 2022 Zrušil přelomové rozhodnutí Roe v. Wade a konstatoval, že Ústava USA nezaručuje právo na potrat. Pravomoc regulovat interrupce se tak vrátila jednotlivým státům[18].

🏛️ Budova Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud sídlí v majestátní neoklasicistní budově ve Washingtonu, D.C., která se nachází východně od budovy Kapitolu. Ačkoliv soud existuje od roku 1789, vlastní budovu získal až v roce 1935. Do té doby zasedal na různých místech, včetně staré budovy Senátu v Kapitolu[19].

Stavba budovy byla prosazena předsedou soudu a bývalým prezidentem Williamem Howardem Taftem ve 20. letech 20. století. Budovu navrhl architekt Cass Gilbert a je postavena z mramoru. Její design má symbolizovat spravedlnost a autoritu práva. Nad hlavním vchodem je vytesán nápis "Equal Justice Under Law" (Rovná spravedlnost podle zákona), který se stal mottem amerického soudnictví.

⚔️ Kritika a kontroverze

Navzdory své prestiži čelí Nejvyšší soud v moderní době řadě kritik a kontroverzí, které se týkají jeho fungování a role ve společnosti.

  • Političnost jmenovacího procesu: Proces jmenování a schvalování soudců se stal extrémně politizovaným. Místo hledání nejlepších právních expertů se proces často mění v politický boj, kde jsou kandidáti nominováni a schvalováni primárně na základě své předpokládané ideologie[20]. To vede k polarizujícím slyšením v Senátu a snižuje důvěru veřejnosti v nestrannost soudu.
  • Soudcovský aktivismus vs. originalismus: Neustále probíhá debata o tom, jak by měli soudci vykládat Ústavu. Soudcovský aktivismus je přístup, kdy soudci interpretují Ústavu flexibilně ve světle současných společenských hodnot. Naopak originalismus nebo textualismus tvrdí, že Ústava by měla být vykládána přesně tak, jak ji zamýšleli její autoři v 18. století. Kritici tvrdí, že oba přístupy mohou být zneužity k prosazování politických cílů.
  • Doživotní jmenování: Doživotní mandát soudců, původně zamýšlený k zajištění jejich nezávislosti, je stále častěji kritizován. Argumenty proti zahrnují nedostatek odpovědnosti vůči veřejnosti, riziko, že soudci s klesajícími kognitivními schopnostmi zůstávají v úřadu, a fakt, že ideologická rovnováha soudu se může na desítky let zakonzervovat. V USA sílí debata o zavedení funkčních období (např. 18 let) pro soudce Nejvyššího soudu[21].
  • Klesající důvěra veřejnosti: V posledních letech, zejména po kontroverzních rozhodnutích jako zrušení precedentu Roe v. Wade, dramaticky poklesla důvěra americké veřejnosti v Nejvyšší soud. Soud je stále více vnímán jako politická instituce, nikoliv jako nezávislý arbitr práva[22].

🧐 Pro laiky

Představte si americkou vládu jako velkou sportovní hru se třemi týmy: Kongres (tvoří pravidla), Prezident (hru řídí a vede) a soudy (dohlíží na dodržování pravidel). Nejvyšší soud je v této analogii hlavní rozhodčí. Jeho devět členů má konečné slovo ve všech sporech o pravidla.

  • Jak se někdo stane rozhodčím? Prezident navrhne kandidáta a Senát (část Kongresu) ho musí schválit. Protože jsou rozhodčí jmenováni na celý život, je výběr každého z nich obrovsky důležitý a často se o něj vedou velké politické bitvy.
  • Co rozhodčí dělají? Když se nižší soudy nemohou shodnout na výkladu pravidel (zákonů a hlavně Ústavy), případ se může dostat až k Nejvyššímu soudu. Ten si vybírá jen ty nejdůležitější a nejspornější případy. Jejich úkolem je říct: "Toto pravidlo Ústavy znamená přesně tohle."
  • Proč je to tak důležité? Jejich rozhodnutí je konečné a platí pro celou zemi. Když Nejvyšší soud řekne, že nějaký zákon porušuje Ústavu, tento zákon přestává platit. Když řekne, že Ústava zaručuje nějaké právo (jako třeba právo na sňatek pro všechny), musí to respektovat všech 50 států. Jejich rozhodnutí tak mohou změnit životy milionů lidí.

Stručně řečeno, Nejvyšší soud je pojistka, která má hlídat, aby se hra hrála podle základních pravidel Ústavy, a jeho rozhodnutí utvářejí podobu americké společnosti na desítky let dopředu.

Reference

  1. ↑ https://www.supremecourt.gov/about/about.aspx
  2. ↑ https://www.supremecourt.gov/about/biographies.aspx
  3. ↑ https://www.supremecourt.gov/about/biographies.aspx
  4. ↑ https://www.supremecourt.gov/about/biographies.aspx
  5. ↑ https://www.supremecourt.gov/about/biographies.aspx
  6. ↑ https://www.supremecourt.gov/about/biographies.aspx
  7. ↑ https://www.supremecourt.gov/about/biographies.aspx
  8. ↑ https://www.supremecourt.gov/about/biographies.aspx
  9. ↑ https://www.supremecourt.gov/about/biographies.aspx
  10. ↑ https://www.supremecourt.gov/about/biographies.aspx
  11. ↑ https://www.uscourts.gov/educational-resources/educational-activities/supreme-court-procedures
  12. ↑ https://cs.wikipedia.org/wiki/Nejvy%C5%A1%C3%AD_soud_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_americk%C3%BDch
  13. ↑ https://www.uscourts.gov/educational-resources/educational-activities/supreme-court-procedures
  14. ↑ https://www.law.cornell.edu/wex/writ_of_certiorari
  15. ↑ https://en.wikipedia.org/wiki/Rule_of_four
  16. ↑ https://cs.wikipedia.org/wiki/Miranda_vs._Arizona
  17. ↑ https://en.wikipedia.org/wiki/Obergefell_v._Hodges
  18. ↑ https://en.wikipedia.org/wiki/Dobbs_v._Jackson_Women%27s_Health_Organization
  19. ↑ https://www.supremecourt.gov/about/buildinghistory.aspx
  20. ↑ https://www.pewresearch.org/politics/2023/07/20/how-americans-view-the-supreme-court/
  21. ↑ https://www.brennancenter.org/our-work/research-reports/supreme-court-term-limits
  22. ↑ https://news.gallup.com/poll/401053/supreme-court-trust-sinks-new-low.aspx
Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Nejvyšší_soud_Spojených_států_amerických&oldid=8944“