1434
| 1434 | |
|---|---|
| Rok | 1434 |
| Století | 15. století |
| Předchozí | 1433 |
| Následující | 1435 |
1434 (MCDXXXIV) byl rok, který podle juliánského kalendáře započal v pátek 1. ledna. V kontextu českých a středoevropských dějin se jedná o jeden z nejvýznamnějších vojensko-politických milníků 15. století, neboť v tomto roce došlo k bitvě u Lipan, jež znamenala drtivou porážku radikálních polních vojsk a faktický konec patnáct let trvajících husitských válek. V celosvětovém měřítku přinesl rok 1434 prolomení psychologických i navigačních bariér v portugalských zámořských objevech, zlom v italské politice nástupem Medicejských ve Florencii a radikální ústup čínské Říše Ming od námořních expedic.
🗓 Dobový kontext a kalendářní datace
Letopočet 1434 spadá do období pozdního středověku. Pro přesnou historickou chronologii je nutné zohlednit datace v odlišných celosvětových kalendářních systémech, které se v té době souběžně používaly pro datování státních i náboženských dokumentů:
- Juliánský kalendář: 1434 (šlo o nepřestupný rok začínající pátkem).
- Gregoriánský proleptický kalendář (teoreticky zpětně dopočítaný): 1434.
- Islámský kalendář: Roky 837–838 (přelom letopočtů nastal v průběhu srpna).
- Židovský kalendář: Roky 5194–5195 (přelom letopočtů spadal do září).
- Byzantský (konstantinopolský) kalendář: Roky 6942–6943 (rok 6943 začal 1. září).
- Čínský kalendář: Rok 4131 (cyklus 癸丑 – vodní buvol), v průběhu února přešel do roku 4132 (cyklus 甲寅 – dřevěný tygr).
- Indický kalendář (Vikram Samvat): Roky 1490–1491.
⚔️ České země: Konec husitské revoluce a bitva u Lipan
Rok 1434 představuje v Českém království vyvrcholení vnitropolitické a vojenské krize. Po neúspěšných vyjednáváních radikálního husitského křídla s basilejským koncilem v roce 1433 došlo k definitivnímu rozštěpení husitského hnutí.
Politické pozadí a rozkol v hnutí
Dlouhotrvající válečný stav přivedl ekonomiku českých zemí ke kolapsu. Radikální polní vojska (svaz sirotků a svaz táboritů) se i nadále snažila prosazovat své požadavky vojenskou silou a pokračovala v obléhání katolické Plzně, jež odolávala již od léta 1433. Část umírněných utrakvistů (kališníků), reprezentovaná pražským městským svazem a kališnickou šlechtou, se rozhodla ukončit hospodářský rozvrat a vytvořila takzvanou Panskou koalici (či panskou jednotu) společně s českou a moravskou katolickou šlechtou. Tato aliance obsadila 6. května 1434 Nové Město pražské. Vrchní velitel radikálů Prokop Holý na situaci reagoval opuštěním obléhání Plzně, svoláním vojsk a ústupem směrem ke Kolínu, aby se mohl zformovat k rozhodujícímu střetu.
Průběh a taktika bitvy u Lipan
Dne 30. května 1434 se armády střetly na severním úbočí Lipské hory u vesnice Lipany. Rozložení sil obou armád bylo následující:
- Radikální strana (táborité a sirotci): Disponovala silou 10 000 až 12 000 pěšáků, 700 jezdců a přibližně 400 bojových vozů. Vojsku formálně velel Prokop Holý, vojenské operace řídili Ondřej Keřský z Řimovic a velitel jízdy Jan Čapek ze Sán. Radikálové zaujali výhodné defenzivní postavení za vozovou hradbou posílenou příkopem.
- Panská jednota (umírnění kališníci a katolíci): Shromáždila přesilu 18 000 až 20 000 pěšáků, 1 200 jezdců a 700 vozů. Vojsku velel zkušený hejtman a bývalý Žižkův spolubojovník Diviš Bořek z Miletínka.
Jelikož obě armády detailně ovládaly taktiku obranné vozové hradby, přímý frontální útok panské jednoty by vedl k devastujícím ztrátám. Diviš Bořek z Miletínka proto vydal rozkaz k provedení taktického manévru předstíraného ústupu. Předsunutý odřad panské koalice zaútočil na hradbu radikálů, vystřelil z děl a následně začal v předstíraném zmatku prchat z bojiště. Velitelé radikálů, přesvědčení o kolapsu nepřítele, vydali povel k rozpojení vozové hradby a zahájení pronásledování.
V momentě, kdy radikální pěchota opustila bezpečnost svého opevnění, vyrazila ze skrytých pozic těžká jízda panské jednoty, vpadla do otevřené mezery a vozovou hradbu zevnitř obsadila. Radikálové se ocitli obklíčeni v otevřeném terénu a čelili drtivé přesile. Následoval masakr pěchoty, při kterém padl samotný Prokop Holý i sirotčí kněz Prokůpek. Jan Čapek ze Sán vyhodnotil taktickou situaci jako beznadějnou a s jízdou ustoupil ke Kolínu, za což si v pozdější literatuře vysloužil pověst zrádce.
Následky a vyjednávání s císařem
Drtivá porážka u Lipan znamenala zničení polních vojsk. Následně, 21. prosince 1434, se zástupci přeživších husitských frakcí sešli na sněmu v Táboře. Zde byla nastolena cesta kompromisu, jež vyústila v přijetí basilejských kompaktát (1436) a k dohodě s císařem Zikmundem Lucemburským, čímž válka formálně skončila.
🌍 Evropská politika a společnost
Vně českých hranic procházela politická mapa Evropy zásadními dynastickými i občanskými konflikty.
Polsko-litevská unie a nástupnictví
Dne 1. června 1434 zemřel ve věku přibližně 72 let polský král a zakladatel vládnoucí dynastie Vladislav II. Jagello. Jeho takřka padesátiletá vláda přinesla polsko-litevské unii christianizaci Litvy a vítězství nad Řádem německých rytířů (1410). Úmrtí panovníka vyvolalo krizovou situaci, neboť nástupci trůnu, Vladislavu III., bylo pouhých deset let (korunován byl 25. července 1434 v Krakově). Správu nad Polským královstvím převzala regentská rada ovládaná mocným krakovským biskupem Zbigniewem Oleśnickým. Tento přesun moci upevnil dominanci velmožů (magnátů) na úkor panovnického dvora.
Florentská republika a vzestup Medicejských
V italské Florencii došlo v průběhu roku 1434 k politickému převratu, který formoval italské dějiny na další tři století. Bankéř Cosimo de' Medici (Cosimo Starý) se v září 1434 vrátil z ročního vyhnanství v Benátkách, kam jej předtím uvrhla konkurenční oligarchická frakce rodiny Albizzi. Volby do městské Signorie totiž vyhráli pro-medicejští stoupenci. Návratem Cosima de' Medici započala faktická, ačkoliv nikoliv formálně deklarovaná, dědičná vláda rodu Medicejských nad Florencií. Tento rod prostřednictvím masivního finančního patronátu spustil architektonický a umělecký boom známý jako italská renesance.
Moskevská občanská válka
Moskevské velkoknížectví bylo paralyzováno krutou občanskou válkou o trůn. V březnu 1434 kníže Jurij Dmitrijevič vojensky napadl svého synovce, právoplatného moskevského velkoknížete Vasilije II. Temného. Dne 16. března 1434 se armády střetly u Rostova. Jurij svého synovce drtivě porazil, vstoupil do Moskvy a prohlásil se velkoknížetem. Jeho vláda však trvala pouhých několik týdnů, neboť 5. června téhož roku náhle zemřel. K moci se následně vrátil Vasilij II., ačkoliv boje s Jurijovými syny pokračovaly i v dalších letech.
Engelbrektovo povstání ve Švédsku
Na severu Evropy, v rámci severské Kalmarské unie, vyvolala tvrdá daňová politika dánského krále Erika Pomořanského masivní odpor. Švédští horníci z regionu Dalarna a rolníci zahájili na pomezí jara a léta 1434 takzvané Engelbrektovo povstání. Vůdcem rebelů se stal šlechtic a vlastenec Engelbrekt Engelbrektsson, který dobyl na dánských posádkách většinu švédských opevnění, čímž zásadně destabilizoval centrální moc Kalmarské unie.
⛵ Zámořské objevy a věda
Geografické obzory středověké Evropy zaznamenaly v roce 1434 fundamentální posun v oblasti atlantické navigace.
Portugalské obeplutí mysu Bojador
Na pokyn portugalského prince Jindřicha Mořeplavce se kapitán Gil Eanes vydal podél pobřeží západní Afriky k mysu Bojador (na území dnešní Západní Sahary). Před rokem 1434 tento výběžek ztroskotalo obeplout patnáct po sobě jdoucích expedic. Kartografové považovali Bojador za hranici známého světa (non plus ultra). Námořníci byli paralyzováni mýty o existenci "Moře temnoty" (Mare Tenebrarum), kde moře vře, proudy stahují lodě do propasti a slunce pálí lidi na prach.
Gil Eanes změnil kurz, vyhnul se zrádným pobřežním mělčinám, zamířil hluboko do otevřeného oceánu a následně se po širokém oblouku vrátil k africkému pobřeží daleko jižně od mysu. Tento navigační manévr vyvrátil staleté geografické omyly. Námořníci zjistili, že moře na jihu je splavné, čímž Eanes otevřel trasu pro další portugalskou kolonizaci Afriky a budoucí objevení námořní cesty do Indie.
🌏 Asie a islámský svět
Na asijském kontinentu procházely významné říše strategickými změnami s dlouhodobým dopadem na globální geopolitiku.
Říše Ming a ústup od námořních expedic
V Čínské říši Ming, jíž vládl císař Süan-te, došlo k dokončení sedmé (a historicky zcela poslední) velké zámořské expedice pod velením eunušského admirála Čeng Che. Přesná data jeho smrti kolísají mezi lety 1433 a 1435, avšak po návratu jeho masivní flotily do Číny ovládl císařský dvůr konfuciánský byrokratický aparát. Úředníci prosadili vydání ediktů, které pod hrozbou trestu smrti zakázaly stavbu zaoceánských lodí a zastavily veškeré financování státních objevných plaveb. Říše přešla k politice naprostého izolacionismu (Chaj-ťin). Čína tak dobrovolně opustila Indický oceán a uvolnila jej budoucí expanzi evropských námořnictev.
Dillíský sultanát
Na území indického subkontinentu zažil Dillíský sultanát dynastický otřes. Dne 19. února 1434 byl zavražděn sultán Mubarak Šáh II. z dynastie Sajjidovců, který sultanátu úspěšně vládl třináct let. Atentát provedla frakce vedená nespokojeným vezírem. Na trůn byl následně dosazen panovníkův synovec Muhammad Šáh IV.
🎨 Kultura a umění
Rok 1434 je spojen se vznikem jednoho z nejslavnějších uměleckých děl období takzvané severské renesance a zároveň s existencí velmi kontroverzních knižních hypotéz.
Portrét manželů Arnolfiniových
Vlámský malíř Jan van Eyck dokončil v roce 1434 deskový obraz "Portrét manželů Arnolfiniových" (Svatba manželů Arnolfiniových). Toto dílo se vyznačuje do té doby nevídaným mistrovským použitím olejových barev. Obraz zavedl revoluční standardy v práci s perspektivou, odrazem světla (slavné konvexní zrcadlo v pozadí obrazu) a detailním vykreslením textur látek a materiálů, čímž navždy změnil směřování západoevropského malířství.
Kniha 1434 a historiografická kritika
Letopočet dal název knize britského autora Gavina Menziese „1434: The Year a Magnificent Chinese Fleet Sailed to Italy and Ignited the Renaissance“. Menzies v publikaci tvrdí, že eskadra čínských lodí dorazila v roce 1434 do Florencie a předala papeži astronomické a kartografické mapy, což údajně zažehlo evropskou renesanci. Tato hypotéza je ovšem celosvětovou akademickou obcí striktně a jednomyslně odmítána jako pseudohistorie, neboť postrádá jakékoliv dochované primární listinné, archeologické či fyzické důkazy.
👑 Hlavy států a světoví lídři v roce 1434
Kompletní přehled panovníků nejvýznamnějších říší, států a svazů, kteří vykonávali úřad v průběhu daného kalendářního roku. Tabulka odráží exaktní data nástupnictví.
| Státní útvar | Panovník / Hlava státu | Poznámka k funkčnímu období |
|---|---|---|
| Svatá říše římská | Císař Zikmund Lucemburský | Vládl říši nepřetržitě po celý rok. |
| Papežský stát | Papež Evžen IV. | Vykonal pontifikát po celý rok. |
| České království | Bezvládí (Interregnum) | Trůn formálně prázdný, moc držely stavy a koalice. |
| Uherské království | Král Zikmund Lucemburský | Vládl v Budíně nepřetržitě po celý rok. |
| Polské království | Král Vladislav II. Jagello / Král Vladislav III. Varnenčik | Vladislav II. zemřel 1. června, na trůn usedl jeho syn. |
| Anglické království | Král Jindřich VI. | Vládl nepřetržitě po celý rok. |
| Francouzské království | Král Karel VII. | Vládl nepřetržitě v kontextu stoleté války. |
| Kastilská koruna | Král Jan II. Kastilský | Vládl nepřetržitě po celý rok. |
| Aragonská koruna | Král Alfons V. Aragonský | Vládl Aragonsku a Sicílii nepřetržitě po celý rok. |
| Portugalské království | Král Eduard I. Portugalský | Vládl v Lisabonu nepřetržitě po celý rok. |
| Moskevské velkoknížectví | Velkokníže Vasilij II. Temný / Jurij Dmitrijevič | Vasilij byl na jaře dočasně sesazen Jurijem (zemřel v červnu). |
| Byzantská říše | Císař Jan VIII. Palaiologos | Vládl v Konstantinopoli nepřetržitě po celý rok. |
| Osmanská říše | Sultán Murad II. | Vládl nepřetržitě po celý rok. |
| Říše Ming (Čína) | Císař Süan-te (Zhu Zhanji) | Vládl nepřetržitě po celý rok. |
| Dillíský sultanát | Sultán Mubarak Šáh II. / Muhammad Šáh IV. | Mubarak zavražděn 19. února, moc převzal Muhammad. |
| Etiopské císařství | Císař Zära Ja'qob (Zara Yaqob) | Nastoupil na trůn v roce 1434 a zahájil zásadní reformy. |
| Aztécká říše | Tlatoani Itzcóatl | Vládl v Tenochtitlánu nepřetržitě po celý rok. |
| Incká říše | Sapa Inka Viracocha Inca | Přibližná datace, vládl v Cuzcu. |
📊 Chronologický přehled událostí
Následující tabulka obsahuje kompletní statistický přehled všech historicky doložitelných geopolitických a vojenských událostí roku 1434 seřazených exaktně podle data.
| Datum | Geografická oblast | Zaznamenaná událost |
|---|---|---|
| 9. ledna | Aragonská koruna / Sicilské království | Král Alfons V. Aragonský uzavřel kontrakt s tkalcem Guillemem d'Uxelles za účelem zavedení flanderských metod tkaní na Iberském poloostrově. |
| 19. února | Dillíský sultanát | Vládnoucí sultán Mubarak Šáh II. byl obětí politického atentátu. Novým panovníkem byl prohlášen Muhammad Šáh IV. |
| 16. března | Moskevské velkoknížectví | Během moskevské občanské války proběhla bitva u Rostova. Zvenigorodský kníže Jurij Dmitrijevič vojensky porazil velkoknížete Vasilije II. |
| duben / květen | Švédsko | Vzplálo takzvané Engelbrektovo povstání švédských horníků a rolníků proti unijnímu dánskému králi Eriku Pomořanskému. |
| 6. května | České království | Spojená vojska umírněné husitské a katolické panské jednoty dobyly Nové Město pražské. |
| 30. května | České království | Proběhla Bitva u Lipan. Radikální vojska táboritů a sirotků byla drtivě poražena a eliminována v otevřeném bojišti. |
| 1. června | Polské království | Ve městě Gorodok zemřel polský král a vítěz od Grunwaldu Vladislav II. Jagello. |
| 5. června | Moskevské velkoknížectví | Náhle zemřel kníže Jurij Dmitrijevič, což umožnilo návrat velkoknížete Vasilije II. do Moskvy. |
| 25. července | Polské království | Desetiletý syn zesnulého krále, Vladislav III. Varnenčik, byl korunován polským králem v katedrále na Wawelu. |
| září | Florentská republika | Bankéř Cosimo de' Medici se vrátil z ročního vyhnanství a fakticky převzal moc nad Florencií. |
| 21. prosince | České království | Zástupci přeživších husitských stran se sjeli k mírové konferenci a sněmu do Tábora. |
| Přesné datum neznámé | Západní Sahara (Atlantský oceán) | Kapitán Gil Eanes úspěšně obeplul mys Bojador a vyvrátil mýty o existenci ohnivého a neplavného jižního oceánu. |
| Přesné datum neznámé | Etiopské císařství | Císař Zära Ja'qob se ujal vlády a započal proces centralizace křesťanského etiopského státu. |
👶 Narození
Kompletní výčet významných osobností napříč kontinenty, které se narodily v roce 1434.
| Datum | Jméno a titul | Geografická oblast |
|---|---|---|
| 18. září | Eleonora Portugalská, císařovna Svaté říše římské a manželka Fridricha III. | Portugalské království |
| 29. srpna | Janus Pannonius, chorvatsko-uherský diplomat, biskup a latinsky píšící básník | Uherské království |
| 23. září | Violanta Francouzská, savojská vévodkyně a dlouholetá regentka | Francouzské království |
| Přesné datum neznámé | Michael Wolgemut, německý malíř, grafik a učitel Albrechta Dürera | Svatá říše římská |
| Přesné datum neznámé | Kanó Masanobu, japonský výtvarný umělec a hlavní zakladatel malířské školy Kanó | Japonsko |
| Přesné datum neznámé | Konstantin Laskaris, byzantský učenec a gramatik šířící antickou vzdělanost v Itálii | Byzantská říše |
⚰️ Úmrtí
Kompletní výčet politických i kulturních osobností z celého světa, které zemřely v roce 1434.
| Datum | Jméno a titul | Geografická oblast |
|---|---|---|
| 19. února | Mubarak Šáh II., dillíský sultán z dynastie Sajjidovců | Dillíský sultanát |
| 30. května | Prokop Holý, nejvyšší radikální husitský politik a velitel polních vojsk (padl v boji) | České království |
| 30. května | Prokůpek, radikální kněz a vrchní velitel sirotčího polního vojska (padl v boji) | České království |
| 1. června | Vladislav II. Jagello, polský král a zakladatel silné mocenské dynastie Jagellonců | Polské království |
| 5. června | Jurij Dmitrijevič, zvenigorodský kníže a krátkodobý moskevský vládce | Moskevské velkoknížectví |
| červen | Marie z Berry, vévodkyně z Auvergne (narozena 1375) | Francouzské království |
| 4. srpna | Kuneš III. ze Zvole, vlivný biskup olomoucký | Moravské markrabství |
| 12. listopadu | Ludvík III. z Anjou, titulární král neapolský a hrabě provensálský (oběť malárie) | Apeninský poloostrov |
| Přesné datum neznámé | Šen Tu, vysoce postavený čínský dvorní kaligraf a malíř | Říše Ming |
| Přesné datum neznámé | Petr z Kravář a Strážnice, moravský zemský hejtman a nejvyšší komorník olomoucké cúdy | Moravské markrabství |
💡 Pro laiky
Z pohledu obyčejného člověka žijícího v patnáctém století znamenal rok 1434 zcela odlišné věci v závislosti na tom, na jakém místě planety se nacházel.
Pro obyvatele českých vesnic a měst představoval rok 1434 především obrovskou existenční úlevu. Patnáct let neustálých husitských válek přivedlo zemi k naprostému hladomoru. Neustále se přesouvající armády (ať už to byla zahraniční křižácká vojska nebo samotní husité) vesnice opakovaně vypalovaly a zabavovaly rolníkům úrodu a dobytek. Drtivá porážka radikálních vojsk u Lipan znamenala, že vojenské plundrování krajiny utichne a obyvatelstvo bude moci znovu zasít obilí bez strachu, že jim ho zítra někdo spálí. Šlo o začátek dlouhé cesty k míru.
Pro obyčejného portugalského námořníka na druhé straně kontinentu znamenal rok 1434 překonání doslova noční můry. Představte si, že plujete na jih podél afrického pobřeží a narazíte na mys Bojador. Všechny mapy a legendy té doby tvrdily, že za tímto bodem začíná takzvané Moře temnoty. Mezi prostým lidem panovala absolutní jistota, že lodě za tímto mysem sežehne žhavé slunce na prach, že mořská voda tam doslova vře jako v hrnci a že tam čekají krvelačné oceánské příšery. Když kapitán Gil Eanes tento mys bezpečně obeplul, celá tato pověra se ze dne na den zhroutila. Zjistilo se, že oceán pokračuje dál a je splavný. Tento jediný rok a jediná plavba tak otevřely dveře procesu, na jehož konci Evropané dopuli přes Afriku až do Indie.