Žlutá řeka
Obsah boxu
Žlutá řeka (čínsky v českém přepisu Chuang-che, pchin-jinem Huáng Hé, znaky zjednodušené 黄河, tradiční 黃河) je druhý nejdelší tok v Číně (po Jang-c'-ťiang) a šestý nejdelší na světě. Její délka se odhaduje na 5 464 kilometrů. Řeka je proslulá obrovským množstvím unášeného žlutého sprašového sedimentu, který jí dal jméno. Je považována za kolébku čínské civilizace, ale kvůli svým ničivým a častým povodním je také známá pod přezdívkou Čínský žal.
🏞️ Průběh toku
Žlutá řeka pramení v pohoří Bajan Char na severovýchodě Tibetské náhorní plošiny v provincii Čching-chaj, v nadmořské výšce přibližně 4 800 m n. m. Odtud teče klikatým tokem převážně východním směrem napříč severní Čínou a ústí do Pochajského zálivu Žlutého moře. Její povodí má rozlohu přibližně 752 000 km².
🏔️ Horní tok
Horní tok začíná v horách Bajan Char a končí u města Tökto (Tchu-ke-tchuo) ve Vnitřním Mongolsku. V této části řeka protéká převážně pastvinami, bažinami a úzkými soutěskami. Přijímá zde relativně málo přítoků a její voda je poměrně čistá. Protéká městem Lan-čou, hlavním městem provincie Kan-su.
🏜️ Střední tok
Střední tok je definován úsekem od města Tökto po Čeng-čou v provincii Che-nan. Zde řeka vytváří obrovský oblouk, známý jako Ordoská smyčka, a protéká Sprašovou plošinou. Právě zde řeka nabírá obrovské množství žlutého sedimentu (spraše), který jí dává charakteristickou barvu. Eroze je v této oblasti extrémní. Na středním toku se nachází několik velkých přehradních nádrží, včetně přehrady San-men-sia a Siao-lang-ti, které slouží k výrobě elektrické energie a regulaci povodní.
🌾 Dolní tok
Dolní tok se rozprostírá od Čeng-čou až po ústí do moře. Řeka zde teče přes hustě osídlenou Velkou čínskou nížinu. Kvůli masivní sedimentaci se koryto řeky neustále zanáší a zvyšuje. V důsledku toho teče řeka na mnoha místech nad úrovní okolní krajiny, chráněná pouze systémem umělých hrází. Tento fenomén, známý jako "nadzemní řeka", je hlavní příčinou katastrofálních povodní. Delta řeky se díky neustálému přísunu sedimentů posouvá do moře rychlostí několika kilometrů za století.
📜 Historie a význam
Žlutá řeka hrála klíčovou roli ve formování čínské historie, kultury a identity.
🏛️ Kolébka civilizace
Povodí Žluté řeky, zejména její střední tok v provincii Che-nan, je považováno za místo zrodu čínské civilizace. Úrodná půda naplavená řekou umožnila rozvoj zemědělství již v neolitu. V této oblasti vznikly nejstarší čínské dynastie, jako jsou legendární dynastie Sia, po ní následující dynastie Šang a dynastie Čou. Archeologické nálezy, jako jsou nápisy na kostech a bronzové nádoby, dokládají vysokou úroveň tehdejší společnosti.
🌊 Čínský žal: Povodně
Historie Žluté řeky je neoddělitelně spjata s katastrofálními povodněmi. Podle záznamů došlo za posledních 2 500 let k více než 1 500 velkým povodním. Příčinou je zanášení koryta sprašovým sedimentem, což vede ke zvyšování dna řeky. Když pak přijde období dešťů, voda se snadno přelije přes hráze nebo je protrhne.
- Povodně v roce 1887: Protržení hrází způsobilo záplavy na ploše 130 000 km² a odhaduje se, že si vyžádalo 900 000 až 2 miliony obětí.
- Povodně v roce 1931: Jsou považovány za jednu z nejhorších přírodních katastrof 20. století. Počet obětí se odhaduje na 1 až 4 miliony, a to jak přímým utonutím, tak následným hladomorem a epidemiemi.
- Povodně v roce 1938: Během druhé čínsko-japonské války nechala nacionalistická vláda Čankajška úmyslně protrhnout hráze, aby zastavila postup japonské armády. Tento akt sice zpomalil Japonce, ale způsobil smrt stovek tisíc čínských civilistů.
🔄 Změny toku
Extrémní sedimentace způsobila, že Žlutá řeka v historii mnohokrát dramaticky změnila svůj tok, zejména v oblasti dolního toku. Zaznamenáno bylo nejméně 26 velkých změn koryta. Před rokem 1852 ústila řeka do moře jižně od poloostrova Šan-tung, ale po masivních povodních si našla novou cestu a její ústí se přesunulo o stovky kilometrů na sever do Pochajského zálivu, kde se nachází dodnes.
⚙️ Hospodářský význam
Žlutá řeka je životně důležitá pro ekonomiku severní Číny, i když její využívání přináší mnoho výzev.
💧 Zavlažování a zemědělství
Voda z řeky zavlažuje přibližně 15 % zemědělské půdy v Číně, na které se pěstuje především pšenice, bavlna a další plodiny. Intenzivní odběr vody pro zemědělství je však jedním z hlavních důvodů, proč řeka v minulosti v sušších obdobích vysychala.
⚡ Energetika
Na řece a jejích přítocích byla vybudována řada hydroelektráren. Mezi nejvýznamnější patří přehradní nádrže San-men-sia, Liou-ťia-sia a Siao-lang-ti. Tyto projekty hrají klíčovou roli v regulaci toku, ochraně před povodněmi a výrobě čisté energie, ale zároveň mají dopad na ekosystém řeky a sedimentaci.
🏭 Průmysl a znečištění
Povodí Žluté řeky je domovem mnoha velkých průmyslových měst, která využívají její vodu. To vedlo k masivnímu znečištění. Průmyslové a komunální odpadní vody často končí v řece bez dostatečného čištění, což ohrožuje kvalitu vody, zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. V některých úsecích byla řeka prohlášena za biologicky mrtvou.
🌍 Ekologie a životní prostředí
Ekologický stav Žluté řeky je vážně narušen lidskou činností.
📉 Sedimentace a vysychání
Žlutá řeka je nejbahnitější řekou na světě. Každý rok přenese do moře přibližně 1,6 miliardy tun sedimentu. Tato sedimentace je přirozený proces, ale lidská činnost, jako je odlesňování na Sprašové plošině, erozi ještě zhoršila. V 90. letech 20. století začal dolní tok řeky pravidelně vysychat, než dospěl k moři, a to i na více než 200 dní v roce. To bylo způsobeno kombinací nízkých srážek a nadměrného odběru vody. Čínská vláda od té doby zavedla přísnější regulace odběru vody, což situaci částečně zlepšilo.
🌿 Ochrana a revitalizace
Čínská vláda investuje obrovské prostředky do projektů na ochranu Žluté řeky. Mezi hlavní cíle patří:
- Zpevňování a zvyšování protipovodňových hrází.
- Zalesňování a zatravňování Sprašové plošiny s cílem snížit erozi.
- Regulace odběru vody prostřednictvím centrálního řízení.
- Budování čističek odpadních vod a snižování průmyslového znečištění.
💡 Zajímavosti
- Název "Žlutá řeka" je doslovným překladem čínského jména Huáng Hé.
- Množství sedimentu, které řeka unáší, by stačilo na vytvoření nového kusu pevniny o rozloze 20 km² s tloušťkou 1 metr každý rok.
- V čínské kultuře existuje rčení: "Když se Žlutá řeka vyčistí," což znamená "nikdy" nebo "až naprší a uschne".
- Podle legendy vypracoval první systém protipovodňové ochrany a zavlažování legendární císař Jü Veliký, zakladatel dynastie Sia.
🧑🏫 Pro laiky
Proč je řeka "žlutá"?
Představte si, že řeka teče přes obrovskou oblast, která je pokrytá jemným žlutým pískem a prachem (odborně se mu říká spraš). Řeka tento materiál neustále podemílá a odnáší s sebou. Voda je tak plná tohoto žlutého bahna, že vypadá jako tekuté bláto a má charakteristickou žlutou barvu.
Proč způsobuje tak hrozné povodně?
Všechno to žluté bahno, které řeka nese, se postupně usazuje na dně. Během staletí se takto dno řeky zvedlo tak vysoko, že na mnoha místech teče řeka výše než okolní pole a vesnice. Jediné, co ji drží v korytě, jsou uměle postavené hráze. Když přijde hodně vody, například při silných deštích, tlak na hráze je obrovský. Pokud hráz povolí a protrhne se, voda se s obrovskou silou vylije do níže položené krajiny a způsobí katastrofální záplavy.
Co znamená, že řeka "mění tok"?
Protože se dno řeky neustále zanáší bahnem, může se stát, že se její původní koryto úplně ucpe. Voda si pak musí najít novou, snazší cestu k moři. To znamená, že si "prorazí" úplně nové koryto, klidně i stovky kilometrů od toho starého. Pro lidi žijící v okolí je to obrovská pohroma, protože řeka najednou zmizí z jednoho místa a objeví se na jiném.