Kodaň
Obsah boxu
Kodaň (dánsky København [kʰøb̥ənˈhaʊ̯ˀn]) je hlavní a největší město Dánska. Leží na východním pobřeží ostrova Sjælland a částečně na ostrově Amager, při průlivu Öresund, který odděluje Dánsko od Švédska. Kodaň je politickým, ekonomickým a kulturním centrem Dánska a jedním z nejvýznamnějších měst v severní Evropě. Je proslulá vysokou kvalitou života, designem, udržitelným rozvojem a cyklistickou kulturou.
| Kodaň | |
|---|---|
| Ikonický přístav Nyhavn | |
| Vlajka | Soubor:Flag of Copenhagen.svg |
| Znak | |
| Mapa | Copenhagen in Denmark.svg |
| Stát | Dánsko |
| Region | Hovedstaden |
| Aglomerace | 1 378 649 |
| Rozloha | 90,88 |
| Počet obyvatel | 660886 |
| Starosta | Sophie Hæstorp Andersen |
| Web | www.kk.dk |
Geografie
Kodaň se rozkládá na dvou hlavních ostrovech, Sjælland (kde leží většina města) a Amager, a na několika menších přírodních i umělých ostrůvcích mezi nimi. Město je charakteristické svou nízkou nadmořskou výškou a rovinatým terénem. Průliv Öresund odděluje Kodaň od švédského města Malmö, se kterým je od roku 2000 spojena monumentálním mostem přes Öresund.
Město je protkáno sítí kanálů a jezer a obklopují ho parky a pláže. Administrativně se dělí na 10 městských čtvrtí, mezi nejznámější patří historické centrum Indre By, multikulturní Nørrebro, módní Vesterbro a na kanálech postavený Christianshavn.
Historie
Založení a středověký rozkvět
Původní osídlení na místě dnešní Kodaně bylo malou rybářskou vesnicí s názvem Havn (přístav). Zásadní význam pro rozvoj města měl v roce 1167 biskup Absalon z Roskilde, který zde nechal postavit hrad na obranu proti pirátům[1]. Město se díky své strategické poloze u jedné z nejdůležitějších námořních cest v Evropě rychle rozvíjelo.
Jeho název se postupně změnil na Køpmannæhafn (přístav obchodníků), z čehož vznikl dnešní název København. Ve 13. století získalo městská práva a stalo se důležitým obchodním centrem v rámci hanzovní ligy. V roce 1443 se Kodaň stala hlavním městem Dánska[2].
Renesance a éra Kristiána IV.
Největší stavební rozmach zažila Kodaň na počátku 17. století za vlády krále Kristiána IV., který je často považován za zakladatele moderní Kodaně. Během jeho panování vznikla řada ikonických staveb, které dodnes tvoří panorama města:
- Zámek Rosenborg s královskými zahradami.
- Věž Rundetårn (Kulatá věž), která sloužila jako astronomická observatoř.
- Budova Børsen (Burza) s charakteristickou věží ve tvaru propletených dračích ocasů.
- Čtvrť Christianshavn, postavená po vzoru Amsterdamu s umělými kanály.
V 17. a 18. století však město postihlo několik katastrof. V roce 1711 zasáhla Kodaň morová epidemie, která zabila třetinu obyvatel. V letech 1728 a 1795 zničily rozsáhlé požáry velkou část středověkého a renesančního města[3].
Napoleonské války
Na počátku 19. století se Dánsko v rámci napoleonských válek dostalo do konfliktu s Velkou Británií. V roce 1801 a znovu v roce 1807 byla Kodaň bombardována britským námořnictvem. Zejména druhé bombardování v roce 1807 bylo devastující, zničilo velkou část města a vedlo ke kapitulaci Dánska a ztrátě celého dánského loďstva. Tato událost je považována za jednu z největších tragédií v dějinách města.
Moderní historie a rozvoj (od 19. století)
Zlatý věk a průmyslová revoluce
Po devastaci v napoleonských válkách a státním bankrotu v roce 1813 zažilo Dánsko v první polovině 19. století období mimořádného kulturního a intelektuálního rozkvětu, známé jako Dánský zlatý věk (Den danske guldalder). Kodaň se stala centrem tohoto hnutí. Působili zde osobnosti jako:
- Spisovatel Hans Christian Andersen, autor světoznámých pohádek.
- Filozof Søren Kierkegaard, jeden ze zakladatelů existencialismu.
- Sochař Bertel Thorvaldsen, jehož díla zdobí celé město.
- Malíř Christoffer Wilhelm Eckersberg.
V polovině 19. století byla zbourána stará městská opevnění, což umožnilo masivní expanzi města. Začaly vznikat nové obytné čtvrti jako Nørrebro a Vesterbro pro dělníky přicházející do města v rámci průmyslové revoluce. V roce 1843 byl otevřen zábavní park Tivoli, který se stal jedním ze symbolů města.
20. století
Na počátku 20. století se Kodaň dále rozvíjela jako moderní průmyslové město. Byla postavena nová radnice (1905) a hlavní nádraží (1911). Během druhé světové války bylo Dánsko okupováno nacistickým Německem. Kodaň se stala centrem dánského odboje.
Po válce pokračoval rozvoj města. V roce 1947 byl schválen ambiciózní urbanistický plán známý jako "Finger Plan" (Fingerplanen), který určil rozvoj města podél pěti hlavních "prstů" tvořených linkami příměstské železnice (S-tog), mezi nimiž měly zůstat zelené klíny pro rekreaci[4]. Tento plán dodnes formuje podobu kodaňské aglomerace.
Vznik Christianie
V roce 1971 skupina hippies a squatterů obsadila opuštěná vojenská kasárna ve čtvrti Christianshavn a vyhlásila zde Svobodné město Christiania (Fristaden Christiania). Tato částečně samosprávná komuna s vlastními pravidly se stala symbolem alternativní kultury a sociálním experimentem, který přetrvává dodnes[5]. Vztah mezi Christianií a dánským státem je po celou dobu její existence komplikovaný a plný sporů, zejména kvůli otevřenému prodeji lehkých drog.
Transformace v 21. století
Na přelomu 20. a 21. století prošla Kodaň zásadní transformací. Z průmyslového města se stala moderní metropole zaměřená na služby, design, technologie a udržitelný rozvoj. Klíčovým projektem bylo otevření mostu přes Öresund v roce 2000, které propojilo Kodaň se švédským Malmö a vytvořilo dynamický nadnárodní region.
Vznikly nové moderní čtvrti, jako je Ørestad na ostrově Amager, s ikonickými stavbami moderní architektury. Přístavní oblasti byly revitalizovány a přeměněny na obytné a rekreační zóny s čistou vodou, kde je možné se v létě koupat. Kodaň se stala světovým lídrem v oblasti urbanismu a cyklistické dopravy a pravidelně se umisťuje na předních příčkách žebříčků měst s nejvyšší kvalitou života na světě.
Doprava
Kodaň je celosvětově proslulá svým inovativním a udržitelným dopravním systémem, který klade důraz na veřejnou dopravu a zejména na cyklistiku.
Cyklistická doprava
Cyklistika je nedílnou součástí kodaňské identity a nejpopulárnějším způsobem dopravy. Více než 62 % obyvatel města dojíždí do práce a do školy na kole[6]. Město je protkáno více než 400 km segregovaných cyklostezek, které jsou často širší než přilehlé chodníky nebo jízdní pruhy pro auta.
Kodaň investuje masivně do cyklistické infrastruktury, jejíž součástí jsou speciální cyklistické mosty (jako např. Cykelslangen – Cyklistický had), zelené vlny pro cyklisty a velkokapacitní parkoviště pro kola. Cílem města je stát se nejlepším městem pro cyklisty na světě.
Veřejná doprava
Systém veřejné dopravy je plně integrovaný a zahrnuje:
- Kodaňské metro: Moderní, plně automatizovaný systém bez řidičů, který funguje 24 hodin denně. Jeho linky spojují centrum města s letištěm a novými čtvrtěmi.
- S-tog (příměstská železnice): Páteřní síť, která spojuje centrum s předměstími v rámci tzv. "Finger Planu".
- Autobusy a vodní autobusy: Doplňují kolejovou dopravu a zajišťují spojení po celém městě i po vodních kanálech.
Letiště Kodaň (Kastrup)
Letiště Kodaň (CPH), nacházející se na ostrově Amager, je největším a nejrušnějším letištěm ve Skandinávii. Slouží jako hlavní uzel pro leteckou společnost SAS a je klíčovou branou do severní Evropy. S centrem města je spojeno metrem a vlakem, cesta trvá přibližně 15 minut.
Ekonomika
Kodaň je ekonomickým motorem Dánska a jedním z nejbohatších měst v Evropě. Je sídlem mnoha nadnárodních korporací a dánských firem. Mezi klíčová odvětví patří:
- Farmaceutický a biotechnologický průmysl: V regionu Kodaně a jižního Švédska se nachází tzv. "Medicon Valley", jeden z největších a nejvýznamnějších klastrů v oblasti věd o živé přírodě v Evropě. Sídlo zde mají firmy jako Novo Nordisk nebo Lundbeck.
- Doprava a logistika: Díky svému přístavu a blízkosti mostu přes Öresund je Kodaň klíčovým logistickým uzlem. Sídlo zde má například největší kontejnerový přepravce na světě, společnost Maersk.
- Informační technologie a design: Město je centrem inovací, designu a herního průmyslu.
- Zelené technologie: Kodaň je lídrem v oblasti udržitelných řešení, energetické účinnosti a větrné energie.
Město se také pyšní jednou z nejvyšších HDP na obyvatele na světě a vysokou úrovní mezd.
Kultura
Kodaň je živé kulturní centrum s bohatou nabídkou muzeí, divadel, galerií a hudebních scén.
- Muzea: Mezi nejvýznamnější patří Dánská národní galerie (Statens Museum for Kunst) s rozsáhlými sbírkami dánského i mezinárodního umění, Dánské národní muzeum (Nationalmuseet) mapující historii Dánska a Ny Carlsberg Glyptotek se sbírkami antického a moderního umění.
- Opera a divadlo: Moderní budova Kodaňské opery (Operaen), otevřená v roce 2005, je jednou z nejmodernějších operních scén na světě. Královské dánské divadlo (Det Kongelige Teater) je národní scénou pro činohru, operu a balet.
- Hudba: Kodaň hostí řadu hudebních festivalů, z nichž nejznámější je Copenhagen Jazz Festival, jeden z největších jazzových festivalů v Evropě.
Pamětihodnosti a turistické cíle
Kodaň nabízí velké množství historických i moderních památek a atrakcí.
Hlavní atrakce
- Nyhavn (Nový přístav): Pravděpodobně nejznámější a nejfotografovanější místo v Kodani. Původně rušný obchodní přístav ze 17. století je dnes lemován barevnými štítovými domy, ve kterých se nachází restaurace a bary. Žil zde i spisovatel Hans Christian Andersen.
- Malá mořská víla (Den lille Havfrue): Bronzová socha sedící na kameni v přístavu je nejznámějším symbolem města. Byla vytvořena v roce 1913 na motivy pohádky Hanse Christiana Andersena a je překvapivě malá, měří jen 1,25 metru.
- Zábavní park Tivoli: Otevřen v roce 1843, je to druhý nejstarší zábavní park na světě. Nachází se v samém centru města a nabízí kombinaci historických atrakcí, moderních horských drah, zahrad, restaurací a koncertních sálů.
- Amalienborg: Hlavní sídlo dánské královské rodiny. Komplex se skládá ze čtyř identických rokokových paláců obklopujících osmihranné náměstí s jezdeckou sochou krále Frederika V. Každý den v poledne zde probíhá slavnostní střídání královské gardy.
- Zámek Christiansborg: Nachází se na ostrově Slotsholmen a je sídlem dánského parlamentu (Folketing), úřadu předsedy vlády a nejvyššího soudu. Části zámku, včetně královských reprezentačních prostor, jsou přístupné veřejnosti.
Další významná místa
- Stroget: Jedna z nejdelších pěších nákupních zón v Evropě, která se táhne centrem města.
- Rundetårn (Kulatá věž): Věž ze 17. století, známá svou unikátní spirálovitou rampou místo schodiště, která vede až na vrchol s vyhlídkou na město.
- Zámek Rosenborg: Renesanční zámek obklopený Královskou zahradou (Kongens Have). V jeho sklepení jsou uloženy dánské korunovační klenoty.
- Christianshavn: Půvabná čtvrť s kanály, hausbóty a barevnými domy, často přirovnávaná k Amsterdamu. Nachází se zde i Svobodné město Christiania.
- Kodaňská opera: Moderní architektonický skvost na nábřeží, přímo naproti paláci Amalienborg.
Gastronomie
Kodaň se v 21. století stala jedním z nejvýznamnějších gastronomických center světa. Je kolébkou hnutí Nové severské kuchyně (New Nordic Cuisine), které klade důraz na lokální, sezónní a udržitelné suroviny a inovativní techniky.
- Noma: Restaurace šéfkuchaře Reného Redzepiho, která byla několikrát vyhlášena nejlepší restaurací na světě, stála u zrodu tohoto hnutí a proslavila Kodaň na gastronomické mapě[7].
- Michellinské hvězdy: Město se pyšní největším počtem restaurací oceněných michellinskou hvězdou ve Skandinávii.
- Street Food: Kromě luxusních restaurací je Kodaň známá i svou bohatou street food scénou. Populární je například tržnice Reffen, která nabízí jídla z celého světa.
- Smørrebrød: Tradičním dánským pokrmem je smørrebrød, bohatě obložený chlebíček na tmavém žitném chlebu, který se podává v nesčetných variacích.
Reference
- ↑ https://denmark.dk/people-and-culture/history
- ↑ https://www.britannica.com/place/Copenhagen
- ↑ https://www.wonderfulcopenhagen.com/wonderful-copenhagen/copenhagen-facts/history-copenhagen
- ↑ https://denmark.dk/society-and-business/sustainable-living/the-copenhagen-finger-plan
- ↑ https://www.christiania.org/info-english/
- ↑ https://www.cycling-embassy.dk/facts-about-cycling-in-denmark/
- ↑ https://www.theworlds50best.com/the-list/1-10/noma.html