Přeskočit na obsah

1966

Z Infopedia
Verze z 1. 9. 2025, 18:19, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Rok | rok = 1966 | obrázek = Mao Zedong poster.png | popisek = V roce 1966 Mao Ce-tung zahájil Velkou proletářskou kulturní revoluci, která uvrhla Čínu do chaosu. | století = 20. století | desetiletí = 60. léta | předchozí = 1965 | následující = 1967 }} '''1966''' (MCMLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou. Rok 1966 byl rokem eskaluj…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

1966
Století20. století
20. léta]]
80. léta]]
Následující1967
Předchozí1965
PopisekV roce 1966 Mao Ce-tung zahájil Velkou proletářskou kulturní revoluci, která uvrhla Čínu do chaosu.
50. léta]]
60. léta]]
1600]]
Francouzskou a indiánskou válku]]
Desetiletí60. léta
Gregoriánského kalendáře]], incident u honnó-dži, začátek ruského dobývání sibiře
Rok1966
Viléma iii. oranžského]] a marie ii. v westminsterském opatství
ObrázekMao Zedong poster.png
60. léta]]

1966 (MCMLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Rok 1966 byl rokem eskalující studené války a hlubokých společenských proměn. V Číně rozpoutal Mao Ce-tung Velkou proletářskou kulturní revoluci, masivní a brutální kampaň, která měla odstranit jeho politické rivaly a uvrhla zemi do desetiletí trvajícího chaosu a násilí. Ve Spojených státech vrcholilo hnutí za občanská práva a zároveň sílil odpor proti válce ve Vietnamu. V Československu pokračovalo pozvolné politické a kulturní uvolňování, které předznamenalo Pražské jaro. Ve světě kultury se zrodil fenomén Star Trek a Anglie na domácí půdě vyhrála svůj jediný titul mistrů světa ve fotbale.

🏛️ Události

🇨🇿 Československo

  • 31. března – Byla zahájena výroba legendárního nákladního automobilu Tatra 138.
  • 18. dubna – V Praze měla premiéru filmová komedie Fantom Morrisvillu režiséra Bořivoje Zemana.
  • 1. července – V Praze byl zahájen provoz první linky nočních tramvají.
  • 8. července – V kinech měl premiéru jeden z nejvýznamnějších filmů československé nové vlny, Ostře sledované vlaky režiséra Jiřího Menzela, který o rok později získal Oscara.
  • Probíhala příprava a diskuse o ekonomické reformě (tzv. Šikova reforma), která měla zavést prvky tržního hospodářství do centrálně plánované ekonomiky.

🌍 Svět

  • 16. května – V Číně vydal Ústřední výbor Komunistické strany Číny tzv. "Oznámení 16. května", které je považováno za oficiální začátek Velké proletářské kulturní revoluce. Mao Ce-tung tímto krokem zahájil masivní celospolečenskou kampaň s cílem zničit "staré myšlení" a odstranit své politické oponenty. Hlavní údernou silou se staly Rudé gardy, skupiny fanatické mládeže, které terorizovaly obyvatelstvo, ničily kulturní památky a útočily na intelektuály[1].
  • 13. června – Nejvyšší soud USA vydal přelomové rozhodnutí v případu Miranda versus Arizona. Stanovil, že každá osoba zatčená pro podezření ze spáchání trestného činu musí být informována o svých právech, včetně práva nevypovídat a práva na právníka. Vznikla tak slavná "Mirandova práva"[2].
  • 30. července – Anglie na domácí půdě ve Wembley vyhrála Mistrovství světa ve fotbale, když ve finále porazila Západní Německo 4:2 po prodloužení. Zápas je proslulý kontroverzním "gólem z Wembley"[3].
  • 1. srpna – V Austinu, Texas, zastřelil odstřelovač Charles Whitman z věže Texaské univerzity 16 lidí a desítky dalších zranil. Jednalo se o jeden z prvních a nejznámějších případů masové střelby v moderní americké historii.
  • 6. června – Černošský aktivista James Meredith zahájil svůj "Pochod proti strachu" z Memphisu do Jacksonu. Poté, co byl postřelen a zraněn, v pochodu pokračovali lídři hnutí za občanská práva, včetně Martina Luthera Kinga Jr. a Stokely Carmichaela. Během tohoto pochodu poprvé zaznělo heslo "Black Power"[4].
  • V USA byla založena feministická organizace National Organization for Women (NOW).
  • V USA byla založena Strana černých panterů (Black Panther Party), radikální černošská organizace.
  • Guyana (26. května), Botswana (30. září), Lesotho (4. října) a Barbados (30. listopadu) získaly nezávislost na Spojeném království.

🔬 Věda a technika

  • 3. února – Sovětská sonda Luna 9 jako první objekt v historii lidstva měkce přistála na Měsíci a odeslala na Zemi první fotografie z jeho povrchu[5].
  • 16. března – Američtí astronauti Neil Armstrong a David Scott provedli první spojení dvou vesmírných těles na oběžné dráze, když se jejich loď Gemini 8 úspěšně spojila s bezpilotním stupněm Agena[6].
  • 2. června – Americká sonda Surveyor 1 měkce přistála na Měsíci a stala se tak prvním americkým aparátem, kterému se to podařilo.
  • Byl proveden první úspěšný test prvního stupně rakety Saturn V, která měla v budoucnu vynést lidi na Měsíc.
  • Ve Velké Británii byl vyvinut první prototyp letounu Harrier Jump Jet, schopného vertikálního startu a přistání (V/STOL).

🎭 Kultura

  • 12. ledna – Na stanici ABC měl premiéru hraný televizní seriál Batman s Adamem Westem v hlavní roli, který se stal fenoménem popkultury.
  • 21. března – V Londýně se konala první aukce pop-artu, na které byla dražena díla Andyho Warhola a Roye Lichtensteina.
  • 8. září – Na stanici NBC měl premiéru vědeckofantastický seriál Star Trek. Ačkoliv zpočátku neměl velký divácký úspěch, postupně se stal jedním z nejvlivnějších a nejmilovanějších seriálů v historii televize[7].
  • Film: Mezi nejvýznamnější filmy roku patřily Hodný, zlý a ošklivý režiséra Sergia Leoneho, Kdo se bojí Virginie Woolfové? a Zvětšenina od Michelangela Antonioniho. Oscara za nejlepší film získal snímek Člověk pro každé počasí.
  • Hudba: Skupina The Beatles vydala své přelomové album Revolver a The Beach Boys své mistrovské dílo Pet Sounds, obě alba jsou považována za jedna z nejlepších v historii. V San Franciscu se konal poslední oficiální koncert skupiny The Beatles.
  • Literatura: Truman Capote vydal svůj román-literaturu faktu Chladnokrevně.

👶 Narození

🇨🇿 Česko

🌍 Svět

🥀 Úmrtí

🇨🇿 Česko

🌍 Svět

  • 11. ledna – Alberto Giacometti, švýcarský sochař a malíř (* 10. října 1901)
  • 14. ledna – Sergej Koroljov, hlavní konstruktér sovětského vesmírného programu (* 12. ledna 1907)
  • 1. února – Buster Keaton, americký herec a komik (* 4. října 1895)
  • 20. února – Chester W. Nimitz, americký admirál loďstva (* 24. února 1885)
  • 5. března – Anna Andrejevna Achmatovová, ruská básnířka (* 23. června 1889)
  • 1. dubna – Brian O'Nolan (Flann O'Brien), irský spisovatel a satirik (* 5. října 1911)
  • 7. června – Jean Arp, německo-francouzský sochař, malíř a básník (* 16. září 1886)
  • 23. července – Montgomery Clift, americký herec (* 17. října 1920)
  • 28. září – André Breton, francouzský spisovatel, zakladatel surrealismu (* 19. února 1896)
  • 15. prosince – Walt Disney, americký podnikatel, animátor a filmový producent (* 5. prosince 1901)

Nobelova cena

  • FyzikaAlfred Kastler (za objev a vývoj optických metod pro studium Hertzových rezonancí v atomech)
  • ChemieRobert S. Mulliken (za základní práci na chemických vazbách a elektronové struktuře molekul metodou molekulárních orbitalů)
  • Fyziologie nebo lékařstvíPeyton Rous (za objev nádory indukujících virů) a Charles Brenton Huggins (za objevy týkající se hormonální léčby rakoviny prostaty)
  • LiteraturaŠmu'el Josef Agnon a Nelly Sachs
  • Mírcena nebyla udělena

Reference