Slovanské jazyky
Rozbalit box
Obsah boxu
Slovanské jazyky jsou jednou z hlavních větví indoevropské jazykové rodiny. Jsou charakteristické svými společnými rysy ve fonologii, morfologii, syntaxi a lexiku, které odrážejí jejich původ ze společného předka, praslovanštiny. Hovoří jimi přibližně 300–350 milionů lidí, převážně ve východní, střední a jihovýchodní Evropě a v severní Asii. Studium slovanských jazyků je předmětem slavistiky.
---
⏳ Historie a původ
Slovanské jazyky se vyvinuly z praslovanštiny, hypotetického prajazyka, kterým hovořili Slované před jejich rozptýlením po východní a střední Evropě v 6.–9. století n. l.
- Praslovanština: Původní jazyk všech Slovanů, který se začal diferencovat pravděpodobně mezi 6. a 9. stoletím n. l. Její rekonstrukce je založena na srovnávací metodě současných slovanských jazyků a staroslověnštiny.
- Oddělení od balto-slovanských jazyků: Slovanské jazyky tvoří spolu s baltskými jazyky (litevština, lotyština) větev balto-slovanských jazyků v rámci indoevropské rodiny. Jejich oddělení proběhlo zřejmě ve 2.–1. tisíciletí př. n. l.
- Staroslověnština: První spisovný slovanský jazyk, který byl standardizován Konstantinem (Cyril) a Metodějem v 9. století pro misijní účely. Její základ tvořilo nářečí z okolí Soluně. Je klíčovým pramenem pro studium praslovanštiny a vývoje slovanských jazyků.
- Diferenciace: Rozdělení na jednotlivé skupiny (východní, západní, jižní) bylo způsobeno geografickou expanzí a kontakty s jinými národy a jazyky.
---
📚 Klasifikace slovanských jazyků
Slovanské jazyky se tradičně dělí do tří hlavních geografických skupin, které se vyznačují specifickými jazykovými znaky a vývojem.
- Vznikly na území Kyjevská Rus a tvoří největší skupinu z hlediska počtu mluvčích. Používají cyrilice.
- Ruština: Nejrozšířenější slovanský jazyk s přibližně 150 miliony rodilých mluvčích. Úřední jazyk Ruska, jeden z šesti úředních jazyků OSN.
- Ukrajinština: Úřední jazyk Ukrajiny, přibližně 40 milionů mluvčích.
- Běloruština: Úřední jazyk Běloruska, významně ovlivněna ruštinou a polštinou.
- Rusínština: Menšinový jazyk s několika dialekty, používaný na východním Slovensku, v Ukrajině (Zakarpatí), Polsku a Srbsku.
- Rozšířené ve střední Evropě. Typické je pro ně zachování skupin tl, dl (na rozdíl od jižních a východních), reflexy nosovek a používání latinky.
- Polština: Úřední jazyk Polska, přes 40 milionů mluvčích.
- Čeština: Úřední jazyk České republiky, přibližně 10,7 milionu mluvčích.
- Slovenština: Úřední jazyk Slovenska, přibližně 5 milionů mluvčích. Velmi blízká češtině.
- Lužická srbština: Menšinový jazyk ve východním Německu, rozlišuje se hornolužická srbština a dolnolužická srbština.
- Kašubština: Regionální jazyk v Polsku, často považován za dialekt polštiny.
- Rozšířené na Balkánském poloostrově. Vyznačují se řadou inovací a kontakty s neslovanskými jazyky (např. albánština, řečtina). Používají cyrilice i latinku.
- Bulharština: Úřední jazyk Bulharska.
- Makedonština: Úřední jazyk Severní Makedonie.
- Srbochorvatština: Souhrnný termín pro velmi blízké jazyky, které se dělí podle politických a národních hranic:
- Srbština: Úřední jazyk Srbska, píše se cyrilicí i latinkou.
- Chorvatština: Úřední jazyk Chorvatska, píše se latinkou.
- Bosenština: Úřední jazyk Bosny a Hercegoviny, píše se cyrilicí i latinkou.
- Černohorština: Úřední jazyk Černé Hory, píše se cyrilicí i latinkou.
- Slovinština: Úřední jazyk Slovinska, odlišuje se svými dialekty a zachováním dvojného čísla.
- Staroslověnština: Již nepoužívaný spisovný jazyk, základ pro církevní slovanštinu.
---
🖋️ Písmo
Slovanské jazyky používají dvě hlavní písma:
- Cyrilice: Vychází z řecké abecedy a byla upravena pro potřeby staroslověnštiny Cyrila a Metoděje. Používá se především ve východoslovanských a některých jihoslovanských jazycích (ruština, ukrajinština, běloruština, srbština, bulharština, makedonština).
- Latinka: Používá se v západoslovanských a některých jihoslovanských jazycích (čeština, slovenština, polština, lužickosrbština, chorvatština, slovinština, bosenština, černohorština). Často je doplněna o diakritická znaménka pro vyjádření specifických slovanských zvuků.
---
✨ Společné rysy a odlišnosti
Navzdory geografickému rozdělení sdílí slovanské jazyky mnoho společných rysů.
- Společné rysy:
- Bohatá flexe: Slovanské jazyky jsou flektivní, což znamená, že ohýbají slova pomocí koncovek (např. podstatná jména a přídavná jména se skloňují v 7 pádech, slovesa se časují).
- Nedokonavost/dokonavost sloves: Slovesa se často vyskytují v párech, které vyjadřují vid (dokonavý/nedokonavý) – zda je děj ukončen, nebo probíhá.
- Volný slovosled: Díky bohaté flexi je slovosled poměrně volný, ačkoli základní slovosled je SVO (podmět-sloveso-předmět).
- Bohatý konsonantický systém: Mnoho slovanských jazyků má složitý systém souhlásek, včetně palatalizovaných (měkčených) a sibilantních zvuků.
- Velká zásoba společných slov: Mnoho slov je v různých slovanských jazycích podobných nebo identických (např. voda, ruka, noc, dobrý).
- Hlavní odlišnosti:
- Fonetické změny: Různé reflexy praslovanských hlásek (např. g v češtině, slovenštině vs. h v ruštině, polštině; nosovky v polštině).
- Slovní zásoba: Zatímco základní slovní zásoba je společná, rozdíly vznikly vlivem kontaktů s jinými jazyky (např. germanismy v češtině, turcismy v jihoslovanských jazycích).
- Gramatické kategorie: Některé jazyky si zachovaly více archaických prvků (např. dvojné číslo ve slovinštině a některých českých dialektech), jiné vyvinuly nové (např. ztráta pádů a vývoj postpozitivních členů v bulharštině a makedonštině).
---
Pro laiky
Představte si slovanské jazyky jako takovou velkou "jazykovou rodinu", kde jsou si všechny jazyky navzájem "příbuzné". Vznikly kdysi dávno z jednoho společného "pradědečka" jazyka, kterému říkáme praslovanština.
- Jsme takoví bratranci a sestřenice: Když mluvíte česky, rozumíte sice bez problémů slovensky, ale s polštinou nebo ruštinou už je to těžší, i když tam najdete spoustu podobných slov (třeba voda, dobrý, ruka). Je to proto, že jsou si jazykově blízcí.
- Kdo do rodiny patří:
- Naši blízcí: čeština, slovenština, polština.
- Ti z východu: ruština, ukrajinština, běloruština.
- Ti z jihu: srbština, chorvatština, bulharština, slovinština.
- Dva typy písma: Některé slovanské jazyky (jako čeština, polština, slovenština) píšou latinkou (jako my), jiné (jako ruština, srbština, bulharština) píšou cyrilicí (to jsou ta jiná písmenka, co známe třeba z ruštiny).
Takže slovanské jazyky jsou velká skupina jazyků, které mají hodně společného, ale zároveň se v průběhu času vyvíjely jinak, a tak zní a vypadají trochu odlišně.
---
🔗 Externí odkazy
- Slovanské jazyky na Wikipedii – Detailní článek o slovanských jazycích.
- Univerzita Palackého v Olomouci – Katedra slavistiky – Informace o studiu slovanských jazyků.
- Britannica – Slavic languages – Komplexní článek o slovanských jazycích (anglicky).
- Slavic and East European Language Resource Center – Zdroje pro studium slovanských a východoevropských jazyků (anglicky).