Hradčany

Hradčany
	Soubor:Hradcany prague view.jpg
	Panorama Hradčan s Pražským hradem a katedrálou sv. Víta
Stát
Okres	Hlavní město Praha
Kraj	Hlavní město Praha
Status	Katastrální území, městská čtvrť

Rozbalit box

Obsah boxu

Hradčany (německy Hradschin) jsou historické město, městská čtvrť a katastrální území v centru Prahy. Tvoří jeden z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších urbanistických celků v Česku. Jejich dominantou je areál Pražského hradu, který je sídlem hlavy státu a historickým sídlem českých králů. Hradčany byly původně samostatným městem založeným ve 14. století, které bylo v roce 1784 sloučeno do Královského hlavního města Prahy.

Dnes jsou Hradčany synonymem pro vysokou politiku, diplomacii a turistický ruch. Na jejich území se nachází nejen prezidentské sídlo, ale také klíčové budovy Ministerstva zahraničních věcí, Pražského arcibiskupství a řada velvyslanectví. Historické jádro je součástí památkové rezervace zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO.

📝 Pro laiky: Co jsou vlastně Hradčany?

Mnoho návštěvníků i místních si plete pojmy „Pražský hrad“ a „Hradčany“. Zde je jednoduché vysvětlení:

Pražský hrad je konkrétní opevněný komplex budov (katedrála, paláce, nádvoří) obehnaný hradbami. Je to "město ve městě".
Hradčany jsou celá čtvrť (bývalé město), která Hrad obklopuje. Zahrnují nejen samotný Hrad, ale i rozsáhlé Hradčanské náměstí s paláci, romantický Nový Svět, poutní areál Loreta, Strahovský klášter a zahrady kolem.

Představte si Hradčany jako kopec, na kterém stojí Hrad, ale také městečko poddaných, šlechticů a duchovních, které se k němu přimyká.

⏳ Historie

Dějiny Hradčan jsou neoddělitelně spjaty s vývojem Pražského hradu, avšak jako samostatný právní subjekt se formovaly postupně.

Založení třetího pražského města

Zatímco Pražský hrad existoval již od 9. století, osídlení v jeho bezprostředním předpolí bylo dlouho neorganizované. Teprve kolem roku 1320 (za vlády Jana Lucemburského) založil nejvyšší purkrabí Hynek Berka z Dubé Hradčany jako poddanské město. Tím se staly třetím pražským městem (po Starém Městě a Malé Straně). Původně šlo o malou osadu kolem dnešního Hradčanského náměstí, která neměla vlastní hradby a byla právně závislá na purkrabím, nikoliv přímo na králi.

Významný rozvoj nastal za Karla IV., který v roce 1360 nechal Hradčany rozšířit a obehnat novými hradbami, které zahrnuly i Strahovský klášter a Pohořelec. Tím byly Hradčany fakticky integrovány do obranného systému "Velké Prahy", ačkoliv si zachovaly právní samostatnost.

Osudový rok 1541: Velký požár

Zcela zásadním mezníkem v historii čtvrti byl 2. červen 1541. V domě „Na Baště“ na Malé Straně vypukl požár, který se vlivem silného větru a sucha rozšířil na Hradčany a Pražský hrad.

Rozsah zkázy: Shořela většina gotické zástavby, poškozen byl i chrámu sv. Víta a Starý královský palác. Nenávratně byly zničeny i Zemské desky, klíčový právní dokument Českého království.
Důsledek: Katastrofa paradoxně umožnila vznik dnešní podoby Hradčan. Měšťané a drobní řemeslníci, kteří si nemohli dovolit obnovu domů, své parcely prodali. Pozemky skoupila bohatá šlechta (např. Schwarzenbergové, Lobkowiczové, Černínové) a církev, kteří zde vybudovali monumentální renesanční a později barokní paláce. Z původně chudšího města se stala exkluzivní rezidenční čtvrť aristokracie.

Povýšení a sjednocení

V roce 1598 udělil císař Rudolf II. Hradčanům status královského města, čímž je právně zrovnoprávnil s ostatními pražskými městy. Definitivní konec samostatnosti přinesl rok 1784, kdy byla čtyři pražská města (Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany) sjednocena dekretem Josefa II. do jednoho celku – hlavního města Prahy.

Moderní dějiny a 20. století

Po vzniku Československa v roce 1918 se Hradčany staly symbolem nové republiky. Architekt Josip Plečnik upravil areál Hradu a Hradčany se transformovaly z ospalé čtvrti na administrativní centrum státu. Za německé okupace (1939–1945) byl Hrad sídlem říšského protektora. V roce 1953 došlo k úpravě hranic obvodů, kdy většina Hradčan připadla pod Prahu 1, zatímco okrajové části (u hradeb) pod Prahu 6.

🗓 Současnost (2025–2026)

V letech 2025 a 2026 čelí Hradčany několika výzvám. Čtvrť se potýká s extrémním turistickým tlakem (overtourism), který vytlačuje poslední stálé obyvatele (počet rezidentů klesl pod 700). Zároveň probíhají rozsáhlé rekonstrukce infrastruktury.

**Dopravní omezení:** Na přelomu let 2025/2026 je plánována zásadní rekonstrukce stanice metra Hradčanská, která komplikuje dopravní dostupnost oblasti pro zaměstnance i turisty.
**Ceny nemovitostí:** Hradčany patří k nejdražším adresám v Česku, s cenami nemovitostí vysoko nad průměrem Prahy, což vede k gentrifikaci a přeměně bytů na krátkodobé pronájmy či firemní sídla.
**Kulturní oživení:** Probíhají snahy o oživení kulturního života mimo hlavní turistické trasy, například v oblasti Nového Světa nebo v zahradách Černínského paláce, které jsou v letní sezóně zpřístupňovány veřejnosti.

🏰 Památky a významná místa

Hradčanské náměstí a paláce

Monumentální prostranství před branami Hradu je lemováno paláci, které patří k vrcholům pražské architektury:

Schwarzenberský palác – Renesanční perla s charakteristickou sgrafitovou fasádou (psaníčkové sgraffito). Dnes slouží Národní galerii pro expozice starého umění.
Arcibiskupský palác – Barokní (původně renesanční) sídlo pražských arcibiskupů s rokokovou fasádou. Je to jedno z mála míst, které nepřetržitě slouží svému původnímu účelu.
Šternberský palác – Ukrytý za Arcibiskupským palácem, vrcholně barokní stavba, rovněž součást Národní galerie.
Martinický palác – Další renesanční skvost se sgrafitovou výzdobou zobrazující biblické výjevy.
Toskánský palác – Mohutná barokní budova uzavírající západní stranu náměstí, dnes využívána Ministerstvem zahraničních věcí.

Církevní památky

Pražská Loreta – Barokní poutní místo na Loretánském náměstí se slavnou zvonkohrou a Loretánskou klenotnicí (uchovávající monstranci Pražské slunce osázenou 6 222 diamanty).
Strahovský klášter – Nejstarší premonstrátský klášter v Čechách (založen 1143). Jeho součástí je slavná Strahovská knihovna s Teologickým a Filosofickým sálem, které patří k nejkrásnějším historickým knihovnám světa.
Klášter kapucínů – Působí skromným dojmem v kontrastu s okolní pompou, známý svými jesličkami.

Nový Svět

Malebná lokalita v údolí potoka Brusnice, která si zachovala atmosféru malého městečka. Křivolaké uličky a malé domky zde původně obývala hradní čeládka. Dnes je to jedna z nejromantičtějších částí Prahy.

Významní obyvatelé: V domě U Zlatého noha bydlel dánský astronom Tycho Brahe. Později zde žili a tvořili umělci jako Jan Zrzavý, režisér Karel Kachyňa nebo výtvarník Jan Švankmajer.
Zlatá horečka: Místní domy mají v názvu často "zlato" (U Zlaté hrušky, U Zlatého hroznu, U Zlatého žaludu), což byla chudinská snaha o vylepšení prestiže.

Černínský palác

Nejdelší barokní stavba v Praze (průčelí měří 150 metrů) na Loretánském náměstí. Sídlo Ministerstva zahraničních věcí.

Historie: Jeho stavba rod Černínů téměř zruinovala. Za druhé světové války zde sídlil říšský protektor Konstantin von Neurath a Reinhard Heydrich.
Tragédie: V roce 1948 zde byl za nevyjasněných okolností nalezen mrtvý ministr Jan Masaryk (tzv. Třetí pražská defenestrace).

🚇 Doprava

Přestože jsou Hradčany centrální čtvrtí, jejich dopravní obslužnost je specifická kvůli historickému charakteru a kopcovitému terénu.

Tramvaje: Páteřní linkou je linka 22 (a historická 23), která projíždí celou čtvrtí. Klíčové zastávky jsou Pohořelec, Brusnice, Pražský hrad a Královský letohrádek. Tato trať je považována za jednu z nejhezčích vyhlídkových tras v Praze.
Metro: Stanice metra A Hradčanská se technicky nachází na území Dejvic, nikoliv Hradčan, ale slouží jako hlavní přestupní bod pro vstup do čtvrti ze severu.
Automobilová doprava: Vjezd do historického jádra je pro nerezidenty výrazně omezen. Parkování je možné téměř výhradně v zónách placeného stání (modré zóny).

📈 Statistiky a demografie

Hradčany jsou specifické extrémním nepoměrem mezi denní návštěvností (desítky tisíc turistů) a počtem stálých obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel Hradčan
Rok	Počet obyvatel	Poznámka
1869	3 205	Historické maximum
1950	1 936	Poválečný pokles
2001	2 313	Krátkodobý nárůst
2011	1 738	Odliv rezidentů
2021	1 254	Pokračující trend
2024	cca 680	Dramatický úbytek vlivem turismu

Tento demografický trend (depopulace) je způsoben přeměnou bytového fondu na hotely, apartmány (Airbnb) a kanceláře. Hradčany se tak stávají čtvrtí "muzeálního" typu, která se po odjezdu turistů ve večerních hodinách téměř vylidní.

🌳 Příroda a parky

Hradčany nejsou jen kámen, ale i rozsáhlé zelené plochy:

Jelení příkop: Přírodní rokle podél potoka Brusnice, která odděluje Hrad od severního předpolí. Nabízí unikátní pohledy na opevnění.
Královská zahrada: Renesanční zahrada s Letohrádkem královny Anny (Belveder) a Zpívající fontánou. Známá pěstováním tulipánů (prvních v Evropě mimo Turecko).
Zahrady Černínského paláce: Barokní zahrada anglického typu, přístupná v sezóně.
Petřín: Část svahů vrchu Petřín (Strahovská zahrada) spadá pod katastr Hradčan.

🔬 Vědecký a kulturní význam

Hradčany byly v době rudolfinské (přelom 16. a 17. století) evropským centrem vědy a alchymie. Na dvoře Rudolfa II. i v domech na Hradčanech působili:

Johannes Kepler – V Keplerově ulici (dříve u domu U Pomezí) formuloval své zákony pohybu planet.
Tycho Brahe – Dánský astronom, jehož hrob se nachází v Týnském chrámu, ale žil na Hradčanech.

Dnes na tuto tradici navazuje **Památník národního písemnictví** (sídlící ve Strahovském klášteře) a množství galerií.

📜 Lingvistický rozbor názvu

Název "Hradčany" (původně Hradčane) je odvozen od obyvatelského jména. Znamenalo "lidé patřící k hradu" nebo "obyvatelé podhradí". Přípona -any je typická pro označení obyvatel určitého místa (podobně jako Podskalany, Benátčany). Německý název Hradschin je fonetickým přepisem českého originálu.

Zdroje