1897

1897
	Oslavy diamantového jubilea královny Viktorie v Londýně
Století	19. století
Desetiletí	90. léta 19. století
Předchozí rok	1896
Následující rok	1898

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1897 (MDCCCXCVII) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal v pátek. Tento rok je součástí období známého jako Belle Époque v Evropě a Gilded Age ve Spojených státech. Je charakterizován pokračující průmyslovou revolucí, vrcholem evropského kolonialismu a rostoucím národním napětím, které později vyústilo v první světovou válku.

📜 Události

🌍 Politika a společnost

22. června – V Spojeném království a celém Britském impériu proběhly velkolepé oslavy diamantového jubilea (60. výročí nástupu na trůn) královny Viktorie. Událost demonstrovala vrchol britské imperiální moci.
18. dubna – 20. května – Proběhla řecko-turecká válka, známá také jako "Třicetidenní válka". Válku vyvolalo povstání na Krétě proti osmanské nadvládě. Osmanská říše drtivě porazila Řecko, ale díky intervenci evropských velmocí získala Kréta autonomii.
5. dubna – V Rakousku-Uhersku byla vydána tzv. Badeniho jazyková nařízení, která zrovnoprávňovala češtinu s němčinou v úředním styku v Čechách a na Moravě. To vyvolalo masivní protesty a obstrukce německých poslanců v Říšské radě a vedlo k pádu vlády Kazimíra Badeniho.
8. srpna – Španělský premiér Antonio Cánovas del Castillo byl zavražděn italským anarchistou Michelem Angiolillem.
29. – 31. srpna – Ve švýcarské Basileji se konal První sionistický kongres, organizovaný Theodorem Herzlem. Kongres položil základy moderního politického sionismu s cílem vytvořit židovskou domovinu v Palestině.
16. července – Začala Zlatá horečka na Klondiku, když do Seattle a San Francisca dorazily první lodě se zlatem z oblasti řeky Klondike v Kanadě.
V Japonsku byl přijat zlatý standard, což stabilizovalo měnu a podpořilo mezinárodní obchod.
V Paříži došlo k tragickému požáru na Bazar de la Charité, při kterém zahynulo 126 lidí, převážně žen z aristokratických kruhů. Událost šokovala veřejnost a vedla ke zpřísnění protipožárních předpisů.

🔬 Věda a technika

Britský fyzik Joseph John Thomson oznámil objev elektronu při studiu katodového záření. Tento objev zásadně změnil chápání stavby atomu a položil základy elektroniky.
Německý chemik Felix Hoffmann, pracující pro společnost Bayer, úspěšně syntetizoval chemicky čistou a stabilní formu kyseliny acetylsalicylové, která se později začala prodávat pod obchodním názvem Aspirin.
Německý inženýr Rudolf Diesel zkonstruoval a úspěšně otestoval první prototyp svého vznětového motoru, který byl výrazně účinnější než tehdejší parní stroje a zážehový motory.
Britský lékař Ronald Ross v Indii prokázal, že malárie je přenášena komáry rodu Anopheles. Za tento objev později obdržel Nobelovu cenu.
Byla otevřena Yerkesova observatoř ve Wisconsinu, která v té době disponovala největším refraktorem na světě.

🎨 Kultura a umění

Irský spisovatel Bram Stoker vydal svůj slavný gotický román Dracula.
Britský spisovatel H. G. Wells publikoval vědeckofantastický román Neviditelný (The Invisible Man).
V Paříži měla premiéru divadelní hra Edmonda Rostanda Cyrano z Bergeracu, která se okamžitě stala obrovským úspěchem.
Ve Vídni založili Gustav Klimt, Koloman Moser, Josef Hoffmann a další umělci umělecké sdružení Vídeňská secese jako protest proti konzervativismu vídeňského Künstlerhausu.
Francouzský malíř Paul Gauguin na Tahiti namaloval své monumentální dílo Odkud přicházíme? Co jsme? Kam jdeme?.
V Praze byla založena Česká filharmonie jako samostatný orchestrální soubor.

🏆 Sport

19. dubna – V Bostonu se konal první ročník Bostonského maratonu, inspirovaný úspěchem maratonského běhu na olympijských hrách v Athénách. Vítězem se stal John McDermott.
Anglický fotbalový klub Aston Villa získal "double", když vyhrál jak nejvyšší ligovou soutěž (First Division), tak i FA Cup.
V cyklistice se konal druhý ročník závodu Paříž–Roubaix, který vyhrál Maurice Garin.

👶 Narození

3. ledna – Pola Negri, polská filmová herečka († 1. srpna 1987)
4. února – Ludwig Erhard, německý politik a kancléř († 5. května 1977)
27. března – Douglas Rayner Hartree, britský matematik a fyzik († 12. února 1958)
17. dubna – Thornton Wilder, americký spisovatel a dramatik († 7. prosince 1975)
18. května – Frank Capra, americký filmový režisér († 3. září 1991)
10. června – Taťána Nikolajevna, ruská velkokněžna, dcera cara Mikuláše II. († 17. července 1918)
12. června – Anthony Eden, britský politik a premiér († 14. ledna 1977)
24. července – Amelia Earhartová, americká pilotka, první žena, která přeletěla Atlantský oceán († 1937)
11. srpna – Enid Blytonová, britská spisovatelka knih pro děti († 28. listopadu 1968)
25. září – William Faulkner, americký spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 6. července 1962)
26. září – Pavel VI., 262. papež katolické církve († 6. srpna 1978)
29. října – Joseph Goebbels, německý nacistický politik a ministr propagandy († 1. května 1945)
9. prosince – Paavo Nurmi, finský atlet, běžec na dlouhé tratě, devítinásobný olympijský vítěz († 2. října 1973)

🖤 Úmrtí

19. února – Karl Weierstrass, německý matematik (* 31. října 1815)
3. dubna – Johannes Brahms, německý hudební skladatel (* 7. května 1833)
12. května – Minna Canth, finská spisovatelka a dramatička (* 19. března 1844)
8. srpna – Antonio Cánovas del Castillo, španělský premiér (* 8. února 1828)
30. září – Terezie z Lisieux, francouzská řeholnice a světice (* 2. ledna 1873)
19. listopadu – Alphonse Daudet, francouzský spisovatel (* 13. května 1840)

💡 Pro laiky

Rok 1897 byl typickým rokem konce 19. století. Představte si svět bez letadel, televize a internetu. Nejrychlejší dopravou byly vlaky a parníky. Města se rychle rozrůstala díky továrnám, ale život v nich byl často těžký, s velkým znečištěním a špatnými hygienickými podmínkami. Většina Afriky a velká část Asie byla pod nadvládou evropských mocností, jako byla Velká Británie nebo Francie. Lidé byli fascinováni novými vynálezy, jako byl kinematograf (předchůdce kina) nebo rentgenové záření. Vědci dělali převratné objevy, které měnily pohled na svět – například objev elektronu ukázal, že atom není nejmenší částicí hmoty. I když toto období působilo jako "zlatý věk" míru a pokroku (odtud název Belle Époque, "krásná epocha"), pod povrchem rostlo napětí mezi velmocemi, které o necelých dvacet let později vedlo k první světové válce.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 15.12.2025