Přeskočit na obsah

Server

Z Infopedia
Verze z 29. 12. 2025, 14:35, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox hardware

Server (z anglického to serve – sloužit, obsluhovat) je v informatice označení pro počítač nebo počítačový program, který poskytuje své služby, data nebo výpočetní výkon jiným počítačům nebo programům, označovaným jako klienti. Tato komunikace probíhá nejčastěji v rámci počítačové sítě a řídí se modelem klient-server. Server je navržen pro nepřetržitý provoz (často 24 hodin denně, 7 dní v týdnu) a je optimalizován pro spolehlivost, výkon a bezpečnost.

Servery tvoří základní páteř moderního internetu a firemních sítí. Umožňují fungování webových stránek, e-mailové komunikace, online her, cloudových úložišť a nespočtu dalších digitálních služeb, které jsou dnes považovány za samozřejmost.

📜 Historie a vývoj

Koncept centralizovaného počítače poskytujícího zdroje více uživatelům sahá až do éry sálových počítačů (mainframe) v 60. a 70. letech 20. století. Tyto obrovské a drahé stroje obsluhovaly mnoho terminálů, které samy o sobě měly jen minimální výpočetní výkon.

Skutečný zrod serverů, jak je známe dnes, je spojen s vývojem sítě ARPANET, předchůdce internetu. V rámci této sítě začaly jednotlivé uzly nabízet specifické služby ostatním, například sdílení souborů nebo vzdálený přístup.

Klíčovým momentem byl příchod modelu klient-server a rozvoj lokálních sítí (LAN) v 80. letech. Firmy začaly využívat dedikované počítače pro sdílení souborů (souborové servery) nebo tiskáren (tiskové servery) mezi zaměstnanci.

Masivní exploze serverů nastala v 90. letech s nástupem World Wide Web. Vynález HTTP protokolu a webových stránek Timem Berners-Leem vytvořil potřebu pro nový typ serveru – webový server. První webový server běžel na počítači NeXT v laboratořích CERN. S komercializací internetu rostl počet serverů exponenciálně a začala se formovat velká datová centra pro jejich hostování.

V 21. století přinesla revoluci virtualizace a cloud computing. Místo jednoho fyzického serveru pro jednu službu je dnes běžné, že na jednom výkonném stroji běží mnoho virtuálních serverů, což vede k efektivnějšímu využití hardwaru. Cloudové služby jako Amazon Web Services (AWS), Microsoft Azure nebo Google Cloud Platform umožňují pronájem výpočetního výkonu serverů na dálku bez nutnosti vlastnit fyzický hardware.

⚙️ Princip fungování

Server funguje na principu neustálého "naslouchání" na síti. Čeká na požadavky od klientů, které přicházejí na specifické síťové porty. Každá služba (např. web, e-mail) má přidělen standardní port.

🤝 Model klient-server

Základem je architektura klient-server. Tento model popisuje vztah mezi dvěma programy:

Komunikace probíhá podle přesně definovaných pravidel, tzv. protokolů. Pro web se používá HTTP nebo HTTPS, pro e-maily SMTP, POP3 nebo IMAP, pro přenos souborů FTP a tak dále.

🖥️ Hardware

Hardware serveru se od běžného osobního počítače liší v několika klíčových aspektech, které zdůrazňují spolehlivost, výkon a škálovatelnost.

  • Procesor (CPU): Servery často používají specializované procesory (např. řady Intel Xeon nebo AMD Epyc), které mají více jader, větší cache a podporují pokročilé funkce pro virtualizaci a bezpečnost. Často jsou osazeny dva i více procesorů na jedné základní desce.
  • Operační paměť (RAM): Používá se paměť typu ECC (Error-Correcting Code), která dokáže detekovat a opravit jednobitové chyby v datech za běhu, což je klíčové pro stabilitu. Kapacita RAM se pohybuje od desítek gigabajtů po několik terabajtů.
  • Úložiště: Místo běžných pevných disků (HDD) nebo SSD se používají disky určené pro nepřetržitý provoz. Často jsou zapojeny do diskových polí RAID (Redundant Array of Independent Disks), která zajišťují ochranu dat při selhání jednoho z disků a zvyšují rychlost čtení/zápisu.
  • Síťové rozhraní: Servery mají obvykle více síťových karet (NIC) s vyšší propustností (10 Gb/s, 40 Gb/s i více) pro zajištění rychlé a redundantní konektivity.
  • Napájení a chlazení: Běžné jsou redundantní (zdvojené) napájecí zdroje, které umožňují výměnu za chodu. Systém chlazení je robustnější, aby zvládl odvádět teplo z výkonných komponent při nepřetržitém provozu.
  • Provedení: Servery se vyrábějí v různých formátech. Nejběžnější jsou rackové servery (ploché, určené k montáži do standardizovaných skříní – racků), blade servery (velmi tenké servery zasouvané do společného šasi, které sdílí napájení a chlazení) a tower servery (vzhledem připomínající klasický PC).

💾 Software

Softwarová stránka serveru je stejně důležitá jako hardware.

🗂️ Typy serverů podle funkce

Servery lze dělit podle služby, kterou primárně poskytují. Jeden fyzický server může často plnit více rolí najednou.

  • Webový server: Ukládá a poskytuje obsah webových stránek klientům (webovým prohlížečům) pomocí protokolu HTTP/HTTPS.
  • Souborový server (File server): Slouží k centrálnímu ukládání a sdílení souborů v rámci sítě. Využívá protokoly jako SMB (ve Windows) nebo NFS (v Unix/Linux).
  • Databázový server: Spravuje a poskytuje přístup k databázím. Klienti posílají dotazy (např. v jazyce SQL) a server vrací požadovaná data.
  • Poštovní server (Mail server): Zajišťuje odesílání, přijímání a ukládání e-mailových zpráv. Používá protokoly SMTP, POP3 a IMAP.
  • Herní server (Game server): Umožňuje online hraní her pro více hráčů. Spravuje herní svět, synchronizuje akce hráčů a zajišťuje plynulý průběh hry.
  • DNS server (Domain Name System server): Překládá lidsky čitelné doménová jména (např. `www.example.com`) na IP adresy (např. `93.184.216.34`), kterým rozumí počítače. Je to v podstatě "telefonní seznam" internetu.
  • Proxy server: Funguje jako prostředník mezi klientem a cílovým serverem. Může sloužit k anonymizaci, filtrování obsahu nebo ke zrychlení přístupu díky cachování.
  • Autentizační server: Ověřuje identitu uživatelů a spravuje jejich přístupová práva k síťovým zdrojům (např. pomocí protokolu LDAP nebo v rámci Active Directory).
  • Tiskový server (Print server): Spravuje tiskové úlohy od více počítačů a posílá je na sdílenou tiskárnu.
  • Aplikační server: Poskytuje prostředí pro běh podnikových aplikací a zpracovává jejich logiku, často jako mezivrstva mezi webovým serverem a databází.
  • Virtualizační server: Hostitelský počítač, na kterém běží software (hypervizor) umožňující vytvářet a spravovat více nezávislých virtuálních serverů.

🏢 Fyzické umístění a správa

Servery vyžadují specifické prostředí pro svůj provoz, které zajišťuje jejich stabilitu a bezpečnost.

☁️ Datová centra

Většina serverů na světě je umístěna v datových centrech. Jedná se o specializované budovy navržené pro bezpečný a nepřetržitý provoz obrovského množství serverů. Poskytují:

  • Redundantní napájení: Více nezávislých přípojek elektřiny, záložní UPS a dieselové generátory pro případ výpadku.
  • Klimatizace: Výkonné chladicí systémy udržují konstantní teplotu a vlhkost.
  • Konektivita: Rychlé a redundantní připojení k internetu od více poskytovatelů.
  • Fyzická bezpečnost: Ostraha, kamerové systémy, přístupové systémy na bázi karet nebo biometrie.
  • Protipožární ochrana: Detekční systémy a automatické hašení (často pomocí inertních plynů, aby nedošlo k poškození elektroniky).

🏠 On-premise servery

Některé firmy, zejména z důvodu bezpečnosti nebo specifických požadavků, provozují servery ve vlastních prostorách (tzv. on-premise). I zde je nutné zajistit vhodné podmínky, což se řeší vyhrazenou místností (serverovnou) s klimatizací a záložním napájením.

🌐 Hosting

Provoz vlastního serveru je nákladný, proto mnoho firem i jednotlivců využívá služeb hostingu.

  • Sdílený hosting: Mnoho webových stránek sdílí výkon jednoho serveru. Je to nejlevnější, ale také nejméně výkonná a flexibilní varianta.
  • Virtuální privátní server (VPS): Jeden fyzický server je pomocí virtualizace rozdělen na několik menších, nezávislých virtuálních serverů. Uživatel má plnou kontrolu nad svým virtuálním strojem.
  • Dedikovaný server: Zákazník si pronajímá celý fyzický server, který má plně k dispozici. Nabízí maximální výkon a flexibilitu.
  • Cloud hosting: Služby běží na rozsáhlé síti propojených serverů. Výhodou je vysoká škálovatelnost (výkon lze snadno navyšovat nebo snižovat podle potřeby) a platí se jen za skutečně využité zdroje.

📈 Význam a dopad

Servery jsou neviditelnou, ale naprosto klíčovou součástí moderní digitální společnosti. Bez nich by nefungoval internet, online obchodování, sociální sítě, streamovací služby jako Netflix nebo YouTube, mobilní bankovnictví ani cloudová úložiště. Umožňují globální propojení, okamžitou komunikaci a přístup k nepředstavitelnému množství informací. S rostoucí digitalizací a nástupem technologií jako Internet věcí (IoT) a umělá inteligence (AI) jejich význam a potřeba výpočetního výkonu neustále roste.

💡 Pro laiky

Představte si server jako specializovanou knihovnu s velmi rychlým a ochotným knihovníkem, která je otevřená nonstop.

  • Knihovna je samotný server (počítač).
  • Knihy a informace v nich jsou data uložená na serveru (webové stránky, fotky, videa).
  • Knihovník je serverový software, který neustále čeká na žádosti.
  • Vy (čtenář) jste klient. Když do svého webového prohlížeče (vašeho poslíčka) zadáte adresu, poslíček běží do knihovny a řekne knihovníkovi, co chcete.
  • Knihovník bleskově najde správnou "knihu" (webovou stránku), udělá její kopii a pošle ji po poslíčkovi zpět k vám, aby se vám zobrazila na obrazovce.

Tato "knihovna" navíc obsluhuje tisíce čtenářů najednou, aniž by se unavila, a má záložní zdroje energie, aby se nikdy nezavřela.


⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Server&oldid=19739“