Maimonides
Obsah boxu
Maimonides, vlastním jménem Moše ben Majmon (hebrejsky משה בן מימון), známý také pod hebrejským akronymem Rambam (רמב"ם), byl jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších sefardských židovských učenců, filozofů, lékařů a kodifikátorů židovského práva (halacha) ve středověku. Narodil se pravděpodobně 30. března 1135 nebo 1138 v Córdobě v almorávidském Španělsku a zemřel 13. prosince 1204 ve Fustátu (Káhira) v Egyptě. Jeho dílo mělo hluboký dopad nejen na judaismus, ale také na islámskou a křesťanskou scholastickou filozofii.
Jeho nejznámějšími díly jsou monumentální kodex židovského práva Mišne Tora a filozofický traktát Průvodce zbloudilých, ve kterém se snažil sladit aristotelskou filozofii s židovskou teologií. Působil také jako osobní lékař sultána Saladina a jeho dvora v Káhiře.
📜 Život
Maimonides se narodil v Córdobě, která byla v té době významným centrem kultury a vzdělanosti pod muslimskou nadvládou. Jeho otec, Majmon ben Josef, byl váženým soudcem židovského soudu (dajan). Již v mládí získal rozsáhlé vzdělání nejen v tradičních židovských textech, jako je Tóra a Talmud, ale také v sekulárních vědách, zejména ve filozofii a medicíně. Studoval díla řeckých filozofů, především Aristotela, prostřednictvím arabských překladů a komentářů.
✈️ Útěk a exil
V roce 1148 dobyli Córdobu Almohadé, radikální muslimská dynastie, která nabídla Židům a křesťanům na výběr konverzi k islámu, exil, nebo smrt. Maimonidova rodina si zvolila exil a následujících dvanáct let strávila putováním po jižním Španělsku a severní Africe, přičemž se pravděpodobně nějaký čas skrývala a navenek předstírala konverzi.
Kolem roku 1160 se rodina usadila ve Fèsu v Maroku, dalším centru almohadské moci. Zde Maimonides pokračoval ve svém studiu a napsal své první významné dílo, Komentář k Mišně. I zde však čelili náboženskému tlaku, a proto se v roce 1165 rodina rozhodla odejít znovu. Po krátkém pobytu ve Svaté zemi, kde navštívili Hebron a Jeruzalém, se nakonec trvale usadili ve Fustátu (dnes součást Káhiry) v Egyptě, který byl pod vládou tolerantnějších Fátimovců a později Ajjúbovců.
⚕️ Kariéra v Egyptě
Po smrti svého bratra Davida, který se utopil při obchodní cestě do Indie a s nímž přišla rodina o veškerý majetek, se Maimonides musel začít živit praktickou profesí. Zvolil si medicínu a díky svým mimořádným znalostem a schopnostem se rychle stal vyhlášeným lékařem. Jeho pověst rostla natolik, že byl jmenován osobním lékařem velkovezíra al-Fádila a později i samotného sultána Saladina a jeho rodiny.
Navzdory své náročné lékařské praxi se Maimonides intenzivně věnoval psaní a vedení židovské komunity. Stal se hlavou (nagid) egyptských Židů a jeho autorita byla uznávána v celém židovském světě. Zemřel v roce 1204 a byl s velkými poctami pohřben. Podle tradice byly jeho ostatky později přeneseny do Tiberiady ve Svaté zemi, kde se jeho hrob nachází dodnes.
🧠 Filozofické a teologické dílo
Maimonidovo literární dílo je rozsáhlé a zahrnuje právo, filozofii, medicínu i etiku. Jeho hlavním cílem bylo systematizovat židovské myšlení a právo a ukázat, že mezi vírou a rozumem neexistuje rozpor.
📖 Mišne Tora
Mišne Tora (משנה תורה, "Opakování Zákona"), dokončená kolem roku 1178, je Maimonidovým magnum opus v oblasti židovského práva. Jedná se o systematický čtrnáctisvazkový kodex, který shrnuje veškerou halachu z Talmudu a dalších rabínských textů. Na rozdíl od Talmudu, který je psán formou diskuzí a argumentů, je Mišne Tora napsána v jasné a stručné hebrejštině jako přehledný zákoník.
Cílem díla bylo poskytnout každému Židovi srozumitelný a ucelený přehled všech přikázání, aniž by musel studovat rozsáhlé a složité talmudické debaty. Dílo je rozděleno do 14 knih podle témat, jako jsou modlitba, svátky, manželské právo nebo trestní právo. První kniha, Sefer ha-Mada (Kniha poznání), se věnuje základním principům víry a filozofickým konceptům, jako je existence Boha, jeho jednota a nehmotnost.
🤔 Průvodce zbloudilých
Průvodce zbloudilých (arabsky Dalálat al-há'irín, hebrejsky More Nevuchim, מורה נבוכים) je jeho nejvýznamnější filozofické dílo, napsané v judeo-arabštině a dokončené kolem roku 1190. Kniha je určena vzdělaným Židům, kteří byli zmateni zdánlivými rozpory mezi doslovným výkladem Tóry a poznatky aristotelské filozofie a vědy.
Maimonides v něm tvrdí, že Bible často používá antropomorfní a metaforický jazyk, který není určen k doslovnému chápání. Snaží se racionálně vysvětlit biblické příběhy a přikázání. Mezi klíčová témata patří:
- Negativní teologie: O Bohu nemůžeme s jistotou říci, čím je, ale pouze čím není. Jakékoli pozitivní atributy (např. "moudrý", "mocný") omezují jeho absolutní dokonalost.
- Stvoření světa: Maimonides se kloní k biblickému pojetí stvoření z ničeho (creatio ex nihilo), ale připouští, že Aristotelův názor o věčnosti světa nelze filozoficky zcela vyvrátit.
- Proroctví: Proroctví není nadpřirozený zázrak, ale nejvyšší stupeň lidského intelektuálního a duchovního vývoje, kterého může dosáhnout jedinec s dokonalou myslí a představivostí.
- Smysl přikázání: Všechna přikázání (micvot) mají racionální účel, ať už pro blaho jednotlivce (zdraví, morálka) nebo společnosti (spravedlnost, řád).
💬 Komentář k Mišně
Jeho prvním velkým dílem byl Komentář k Mišně (arabsky Kitáb al-Sirádž), který napsal v mládí během svého putování. V tomto díle, psaném rovněž v judeo-arabštině, poskytuje jasný a systematický výklad celého textu Mišny. Nejslavnější částí tohoto komentáře je úvod k desáté kapitole traktátu Sanhedrin, kde Maimonides formuloval svých Třináct článků víry, které se staly základním krédem ortodoxního judaismu.
⚖️ Třináct článků víry
Těchto třináct principů shrnuje základní dogmata judaismu podle Maimonida:
- Víra v existenci Stvořitele.
- Víra v jeho absolutní a jedinečnou jednotu.
- Víra v jeho netělesnost.
- Víra v jeho věčnost.
- Víra, že jedině jemu přísluší uctívání.
- Víra v pravdivost slov proroků.
- Víra v nadřazenost proroctví Mojžíše nad všemi ostatními.
- Víra, že celá Tóra, kterou máme dnes, byla dána Mojžíšovi.
- Víra, že Tóra nebude nikdy změněna ani nahrazena.
- Víra, že Stvořitel zná všechny činy a myšlenky lidí.
- Víra, že odměňuje ty, kdo dodržují jeho přikázání, a trestá ty, kdo je porušují.
- Víra v příchod Mesiáše.
- Víra ve vzkříšení z mrtvých.
🏛️ Odkaz a vliv
Maimonidův odkaz je nesmírný. V židovském světě se stal nejvyšší autoritou v oblasti práva a filozofie, což shrnuje populární rčení: "Od Mojžíše [proroka] do Mojžíše [Maimonida] nebylo nikoho jako Mojžíš." Jeho Mišne Tora se stala základem pro pozdější kodexy, včetně Šulchan aruch.
Jeho filozofické spisy však vyvolaly i silné kontroverze (tzv. maimonidovské spory), kdy ho někteří rabíni obviňovali z přílišného racionalismu a znevažování tradice. Přesto jeho snaha o syntézu víry a rozumu hluboce ovlivnila celé židovské myšlení.
Mimo judaismus měl Maimonides velký vliv na islámské a křesťanské myslitele. Jeho Průvodce zbloudilých byl přeložen do latiny a studován předními scholastickými filozofy, jako byli Albert Veliký a Tomáš Akvinský, kteří se potýkali s podobným problémem sladění aristotelské filozofie s křesťanskou teologií. Maimonidovy argumenty a metody našly ohlas v jejich vlastních dílech, zejména v otázkách Boží existence a atributů.
💡 Pro laiky
Představte si, že máte obrovskou knihovnu plnou starých a složitých právnických knih (Talmud), kterým rozumí jen pár expertů. Maimonides udělal následující:
- Mišne Tora: Vzal všechny tyto knihy a přepsal je do jedné, přehledné a logicky uspořádané "encyklopedie židovského práva". Bylo to jako vytvořit srozumitelný zákoník z tisíců chaotických soudních záznamů.
- Průvodce zbloudilých: Napsal knihu pro lidi, kteří měli pocit, že jejich víra je v rozporu s vědou a logikou té doby (představovanou filozofií Aristotela). V této knize jim vysvětlil, že si nemusí vybírat mezi vírou a rozumem. Ukázal jim, jak lze náboženské texty chápat hlouběji a symbolicky, aby dávaly smysl i moderně uvažujícímu člověku.
- Lékař a vůdce: Kromě toho všeho byl jedním z nejlepších lékařů své doby, který léčil i samotného sultána, a zároveň byl hlavním představitelem a organizátorem židovské komunity v Egyptě. Byl to skutečný renesanční člověk, staletí před renesancí.
⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025