1204
Obsah boxu
Tento článek je o roku 1204. O čísle pojednává článek 1204 (číslo). Šablona:Infobox rok
1204 (MCCIV) byl přestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal ve čtvrtek. Tento rok je v dějinách zapsán především jako rok jedné z nejtragičtějších a nejkontroverznějších událostí středověku – dobytí a vyplenění Konstantinopole, hlavního města Byzantské říše, vojsky čtvrté křížové výpravy. Tato událost vedla k dočasnému zániku Byzantské říše a založení Latinského císařství, což trvale poznamenalo vztahy mezi západním a východním křesťanstvím. Současně v západní Evropě pokračovala konsolidace moci francouzského krále Filipa II. Augusta na úkor anglického krále Jana Bezzemka.
📜 Události
✝️ Čtvrtá křížová výprava a pád Konstantinopole
Rok 1204 byl zcela ve znamení dramatického vyvrcholení čtvrté křížové výpravy, která se definitivně odklonila od svého původního cíle, Egypta, a obrátila se proti křesťanské Konstantinopoli.
- **Leden:** Spolucísaři Izák II. Angelos a jeho syn Alexios IV. Angelos, dosazení na trůn křižáky v předchozím roce, se ocitají v neřešitelné situaci. Nemají prostředky na zaplacení obrovské sumy, kterou křižákům slíbili, a jejich prozápadní politika vyvolává v Konstantinopoli silný odpor.
- **25. leden:** Vypuká v Konstantinopoli povstání. Izák II. i Alexios IV. jsou svrženi a uvězněni. Alexios IV. je později uškrcen.
- **5. únor:** Novým byzantským císařem je prohlášen Alexios V. Dukas, známý jako Murtzuflos ("Huňaté obočí"), vůdce protilatinské strany. Okamžitě ukončuje veškerá vyjednávání s křižáky a začíná opevňovat město.
- **Březen:** Křižáci a Benátčané pod vedením dóžete Enrica Dandola a Bonifáce z Montferratu si uvědomují, že slíbené peníze nikdy nedostanou. Uzavírají proto dohodu o dobytí města a rozdělení Byzantské říše.
- **9. duben:** Křižáci zahajují generální útok na Konstantinopol z moře. První útok je obránci odražen.
- **12. duben:** Křižáci podnikají druhý, tentokrát úspěšný útok. Po urputných bojích se jim podaří prolomit hradby v oblasti paláce Blacherny. Císař Alexios V. prchá z města.
- **13. – 15. duben:** Následuje třídenní brutální plenění města. Křižáci masakrují obyvatelstvo, znásilňují, rabují kostely a paláce a ničí neocenitelná umělecká díla a rukopisy. Mnoho relikvií a pokladů, včetně slavných bronzových koní, je odvezeno do Benátek a dalších západních měst. Vyplenění Konstantinopole je považováno za jednu z největších kulturních katastrof středověku.
- **16. květen:** Balduin, hrabě flanderský, je v chrámu Hagia Sofia korunován prvním císařem nově zřízeného Latinského císařství.
- **Říjen:** Je podepsána smlouva Partitio terrarum imperii Romaniae (Rozdělení zemí říše římské), která formálně rozděluje území Byzantské říše mezi Benátky a křižácké vůdce. Benátky získávají klíčové přístavy a ostrovy, včetně Kréty a Euboie, čímž si zajišťují dominanci ve východním Středomoří.
- Byzantská aristokracie, která uprchla z města, zakládá exilové státy, které se stávají centry odporu proti latinské nadvládě: Nikájské císařství v Malé Asii (vedené Theodorem I. Laskarisem), Epirský despotát v západním Řecku a Trapezuntské císařství na pobřeží Černého moře (založené Alexiem a Davidem Komnenovci).
🌍 Evropa
- **Francie a Anglie:** Francouzský král Filip II. August pokračuje ve svém tažení proti anglickému králi Janu Bezzemkovi.
* **6. březen:** Po sedmiměsíčním obléhání dobývá Filip II. klíčovou pevnost Château Gaillard, kterou nechal postavit Richard I. Lví srdce. Pád této pevnosti otevírá cestu do srdce Normandie. * **24. červen:** Francouzská vojska vstupují do Rouenu, hlavního města Normandie. Celé Normandské vévodství, které bylo v držení anglických králů po více než 150 let, se stává součástí francouzské korunní domény. * Filip II. August následně dobývá také Anjou a část Poitou. Tyto ztráty drasticky oslabují Angevinskou říši a pozici krále Jana v Anglii, což přispěje k pozdějšímu konfliktu s barony a vzniku Magna charta libertatum.
- **České království:** Český král Přemysl Otakar I. obratně manévruje v boji o trůn Svaté říše římské mezi Štaufem Filipem Švábským a Welfem Otou IV. Brunšvickým. V tomto roce dočasně opouští Filipa a přiklání se na stranu Oty IV., který mu potvrzuje královský titul.
- **Norsko:** Končí érlingovská fáze norských občanských válek.
🌏 Asie
- **Mongolsko:** Temüdžin (budoucí Čingischán) poráží v bitvě kmen Najmanů, své poslední velké rivaly ve sjednocování mongolských kmenů. Během tohoto tažení zajme ujgurského písaře Tatatungu, který na jeho příkaz adaptuje ujgurské písmo pro zápis mongolštiny. Vzniká tak základ klasického mongolského písma.
👶 Narození
- Haakon IV. Norský, norský král, za jehož vlády dosáhlo středověké Norsko svého největšího územního a kulturního rozmachu († 1263)
- Jindřich Raspe, durynský lantkrabě a vzdorokrál Svaté říše římské († 1247)
⚰️ Úmrtí
- 31. března – Eleonora Akvitánská, vévodkyně Akvintánie, francouzská a později anglická královna, jedna z nejmocnějších a nejvlivnějších žen středověku (* cca 1122)
- 8. února – Alexios IV. Angelos, byzantský císař (zavražděn) (* cca 1182)
- duben – Izák II. Angelos, byzantský císař (* cca 1156)
- 14. srpna – Minamoto no Joriie, druhý šógun šógunátu Kamakura v Japonsku (* 1182)
- 13. prosince – Maimonides (Moše ben Majmon), významný sefardský židovský filozof, teolog a lékař (* 1138)
- ? – Alexios V. Dukas, byzantský císař (popraven křižáky) (* ?)
- ? – Süreyya de Hauteville, poslední normanský král Sicílie (* 1154)
💡 Pro laiky
Rok 1204 si můžeme představit jako rok dvou velkých historických zvratů.
1. **Velká zrada v křesťanství:** Představte si, že armáda, která se vydala bojovat proti společnému nepříteli, se v půli cesty otočí a místo toho napadne a zničí svého nejbohatšího a nejmocnějšího spojence. Přesně to se stalo v roce 1204. Křižáci, kteří měli osvobozovat Svatou zemi od muslimů, místo toho dobyli a strašlivě vyplenili Konstantinopol, největší křesťanské město světa. Tím na téměř 60 let zničili Byzantskou říši a způsobili obrovskou a dodnes nezahojenou ránu mezi západní (katolickou) a východní (pravoslavnou) církví. Bylo to, jako by se zhroutil jeden z pilířů tehdejšího světa.
2. **Vzestup Francie, pád Anglie:** Na západě Evropy se mezitím odehrával jiný příběh. Francouzský král Filip II. August byl chytrý a trpělivý politik, který využil slabosti anglického krále Jana Bezzemka. V roce 1204 mu sebral obrovské a bohaté území v dnešní Francii, především Normandii. Pro Anglii to byla katastrofa, která krále Jana stála prestiž i peníze a vedla k tomu, že ho později jeho vlastní šlechtici donutili podepsat slavnou Magnu Chartu. Pro Francii to byl naopak klíčový krok k tomu, aby se stala nejsilnější mocností v Evropě.