Alexandr VI.
Obsah boxu
Alexandr VI. (rodným jménem Roderic de Borja i Borja, italsky Rodrigo Borgia; * 1. ledna 1431, Xàtiva, Aragonské království – † 18. srpna 1503, Řím) byl 214. papež katolické církve. Jeho pontifikát, trvající od roku 1492 do 1503, je jedním z nejkontroverznějších v dějinách papežství. Je symbolem světské moci, nepotismu a morálního úpadku renesančního papežství, ale zároveň byl schopným administrátorem a diplomatem, který významně ovlivnil politickou mapu Evropy i nově objeveného světa.
Jeho jméno je neoddělitelně spjato s mocenskými ambicemi jeho rodiny, především jeho dětí, kterými byli Cesare Borgia, Lucrezia Borgia, Juan a Gioffre. Jejich politické a vojenské akce, financované z papežské pokladny, měly za cíl vytvořit v centrální Itálii dědičný stát pod vládou rodu Borgiů.
📜 Život před pontifikátem
👶 Původ a mládí
Roderic de Borja se narodil v Xàtivě poblíž Valencie v Španělsku do vlivné aragonské šlechtické rodiny. Jeho matka Isabel byla sestrou Alonsa de Borja, který se v roce 1455 stal papežem pod jménem Kalixtus III.. Právě jeho strýc se stal klíčovou postavou pro Rodericovu závratnou církevní kariéru.
Po studiích práva na univerzitě v Bologni byl svým strýcem, již papežem, povolán do Říma. Ačkoliv neprokázal žádné zvláštní duchovní sklony, jeho kariéra rychle stoupala.
⛪ Kardinálská kariéra
V roce 1456, ve věku pouhých 25 let, jej Kalixtus III. jmenoval kardinálem-jáhnem. O rok později se stal vicekancléřem Svatého stolce, což byla jedna z nejmocnějších a nejvýnosnějších pozic v římské kurii. Tuto funkci si udržel po dobu pontifikátu pěti po sobě jdoucích papežů (Pia II., Pavla II., Sixta IV. a Inocence VIII.), což mu zajistilo obrovské bohatství, vliv a hluboký vhled do fungování vatikánské politiky.
Během svého působení jako kardinál žil životem renesančního knížete. Byl známý svým luxusním životním stylem, pořádáním opulentních hostin a milostnými aférami. Z jeho dlouholetého vztahu s Vannozza dei Cattanei se narodily čtyři děti, které veřejně uznal za své: Giovanni (Juan), Cesare, Lucrezia a Gioffre. Později měl další děti s jinými ženami, včetně slavné Giulie Farnese. Jeho otevřené otcovství bylo v té době skandální, i když ne zcela neobvyklé.
👑 Pontifikát (1492–1503)
🗳️ Volba papežem
Po smrti papeže Inocence VIII. v roce 1492 vstoupil Rodrigo Borgia do konkláve jako jeden z nejbohatších a nejvlivnějších kardinálů. Jeho zvolení 11. srpna 1492, kdy přijal jméno Alexandr VI., bylo téměř jistě výsledkem masivní simonie (svatokupectví). Údajně si hlasy ostatních kardinálů zajistil štědrými úplatky ve formě peněz, pozemků a církevních úřadů. Jeho hlavním rivalem byl kardinál Giuliano della Rovere, budoucí papež Julius II., který se stal jeho nesmiřitelným nepřítelem.
政治 Politika a diplomacie
Alexandrův pontifikát byl definován snahou o posílení Papežského státu a především o vytvoření mocenské základny pro svou rodinu.
Smlouva z Tordesillas
Krátce po svém zvolení se Alexandr VI. musel vypořádat s důsledky objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Španělská a portugalská koruna se přely o nadvládu nad nově objevenými územími. Alexandr, sám původem Španěl, zasáhl jako arbitr. V roce 1493 vydal bulu Inter caetera, která stanovila demarkační linii od severního k jižnímu pólu 100 legií západně od Azor a Kapverd. Všechna území na západ od této linie měla patřit Španělsku, na východ Portugalsku. O rok později byla tato linie na základě smlouvy z Tordesillas posunuta na 370 legií západně od Kapverd, což později umožnilo Portugalsku nárokovat si Brazílii.
Italské války a rodina Borgiů
Hlavní náplní Alexandrovy zahraniční politiky byly Italské války, série konfliktů, které zpustošily Apeninský poloostrov. V roce 1494 vtrhl do Itálie francouzský král Karel VIII., aby si nárokoval Neapolské království. Alexandr se zpočátku snažil o neutralitu, ale nakonec se proti Francouzům postavil a zformoval Svatou ligu, která Karla VIII. donutila k ústupu.
Jeho politika byla však vždy podřízena zájmům jeho dětí:
- Cesare Borgia: Původně kardinál, později se vzdal církevní hodnosti, aby se stal vojevůdcem. S francouzskou pomocí a papežskými penězi si podrobil řadu měst v Romagni a Marche, čímž vytvořil silný, centralizovaný stát pod svou vládou. Jeho bezohledné a efektivní metody obdivoval Niccolò Machiavelli, který jej použil jako předlohu pro svého Vladaře.
- Lucrezia Borgia: Byla nástrojem v otcově politice. Její sňatky byly uzavírány a rušeny podle aktuálních politických potřeb. Byla provdána za Giovanniho Sforzu, Alfonse Aragonského (který byl později na Cesareho příkaz zavražděn) a nakonec za Alfonse d'Este, vévodu z Ferrary.
- Juan Borgia: Stal se vévodou z Gandie a vrchním velitelem papežských vojsk. V roce 1497 byl záhadně zavražděn a jeho tělo bylo vyloveno z řeky Tibery. Z vraždy byl podezříván jeho bratr Cesare.
✝️ Církevní a náboženské záležitosti
Ačkoliv byl Alexandr VI. primárně politik, zasahoval i do církevních záležitostí. Jeho nejznámějším náboženským protivníkem byl dominikánský mnich Girolamo Savonarola z Florencie. Savonarola kázal proti morálnímu úpadku církve a přímo napadal papeže a jeho rodinu. Alexandr ho v roce 1497 exkomunikoval a o rok později, když Savonarola ztratil politickou podporu ve Florencii, byl upálen jako kacíř.
V roce 1500 Alexandr VI. předsedal velkému Svatému roku (Jubileu), který do Říma přilákal tisíce poutníků a přinesl obrovské příjmy do papežské pokladnice. Tyto prostředky byly následně použity k financování vojenských kampaní jeho syna Cesareho.
Byl také významným mecenášem umění. Pověřil malíře Pinturicchia výzdobou svých soukromých komnat ve Vatikánském paláci, dnes známých jako Apartmány Borgiů.
☠️ Smrt a odkaz
最後の Poslední dny a smrt
Alexandr VI. zemřel 18. srpna 1503 po účasti na hostině, po níž on i jeho syn Cesare těžce onemocněli. Zatímco mladší Cesare se z nemoci zotavil, 72letý papež zemřel. Oficiální příčinou smrti byla malárie, která byla v letním Římě běžná. Po staletí se však šířily pověsti, že byl omylem otráven jedem, který byl určen pro jiného hosta.
Jeho smrt vyvolala v Římě chaos. Moc rodiny Borgiů se zhroutila téměř přes noc. Cesare, oslabený nemocí, nebyl schopen udržet kontrolu nad svými državami a ovlivnit volbu nového papeže.
legado Dědictví a hodnocení
Alexandr VI. zanechal po sobě jeden z nejtemnějších odkazů v historii papežství. Jeho jméno se stalo synonymem pro korupci, simonii, nepotismus a sexuální nevázanost. Kritici, jak za jeho života, tak i po něm, ho vykreslovali jako monstrum, které znesvětilo Petrův stolec. Tato "černá legenda" byla dále živena jeho politickými nepřáteli, zejména papežem Juliem II..
Moderní historici se snaží o vyváženější pohled. Uznávají jeho administrativní schopnosti, diplomatickou obratnost a roli v udržení stability Papežského státu v bouřlivé době. Jeho rozhodnutí v případu rozdělení Nového světa mělo dalekosáhlé globální dopady. Přesto nelze popřít, že jeho pontifikát, zaměřený na světskou moc a rodinné ambice, hluboce poškodil morální autoritu církve a přispěl k náladám, které o několik let později vedly k protestantské reformaci.
🤔 Pro laiky
- Pontifikát: Je to prostě doba, po kterou je papež ve svém úřadu, tedy od zvolení až do smrti nebo rezignace.
- Simonie: Představte si to jako kupování si církevních funkcí. Místo toho, aby se někdo stal biskupem nebo kardinálem pro své duchovní kvality, zaplatil za to velkou sumu peněz. Alexandr VI. byl obviňován, že si takto "koupil" post papeže.
- Nepotismus: To je, když někdo ve vysoké funkci upřednostňuje a dosazuje do důležitých pozic své příbuzné a přátele, i když na to nemají schopnosti. Alexandr VI. je extrémním příkladem – ze svého syna Cesareho udělal kardinála a generála, a své dceři Lucrezii zařizoval politicky výhodné svatby.
- Konkláve: Tajná schůzka kardinálů, kteří jsou zamčeni (latinsky cum clave - s klíčem), dokud nezvolí nového papeže.
- Papežský stát: Území ve střední Itálii, kterému papež vládl nejen jako duchovní vůdce, ale i jako světský panovník, podobně jako král. Měl vlastní armádu, úředníky a vybíral daně.
👨👩👧👦 Rodina a potomci
Alexandr VI. měl několik dětí s různými ženami. Nejznámější jsou ty, které měl se svou dlouholetou milenkou Vannozza dei Cattanei:
- Cesare Borgia (1475–1507) – kardinál, vojevůdce, vévoda z Valentinois.
- Juan Borgia (1476–1497) – vévoda z Gandie, zavražděn.
- Lucrezia Borgia (1480–1519) – vévodkyně z Ferrary, známá svou krásou a politickými sňatky.
- Gioffre Borgia (1482–1518) – kníže ze Squillace.
Papež měl i další děti, jejichž matky nejsou vždy s jistotou známy. Jednou z nich byla i dcera Laura Orsini, jejíž matkou byla jeho další milenka, Giulia Farnese.