1215
Obsah boxu
1215 (MCCXV) byl rok, který zásadním způsobem ovlivnil vývoj západní i východní civilizace. V Anglii byl král Jan Bezzemek donucen podepsat Magna charta libertatum, dokument, který se stal základním kamenem ústavního práva a omezení moci panovníka. V Římě svolal papež Inocenc III. vlivný Čtvrtý lateránský koncil, který definoval klíčové aspekty katolické doktríny. Na Dálném východě mezitím Mongolové pod vedením Čingischána dobyli a zničili Čung-tu (dnešní Peking), hlavní město říše Ťin, což byl klíčový krok v jejich expanzi.
📜 Události
🌍 Evropa
Anglické království: Magna Charta a První válka baronů
Rok 1215 je v anglických dějinách nesmazatelně spjat s vydáním Velké listiny práv a svobod (Magna charta libertatum). Napětí mezi králem Janem Bezzemkem a jeho barony eskalovalo po letech neúspěšné a nákladné zahraniční politiky (ztráta držav ve Francii po bitvě u Bouvines v roce 1214), vysokého zdanění a svévolného výkonu moci.
- Leden: Skupina vzbouřených baronů předložila králi své požadavky.
- Květen: Baroni vypověděli králi feudální poslušnost a s armádou obsadili Londýn.
- 15. červen: Na louce Runnymede u řeky Temže se král Jan setkal s barony a pod nátlakem zpečetil dokument, který se stal známým jako Magna Charta. Listina obsahovala 63 článků, které omezovaly královu moc, zaručovaly církevní svobody, chránily barony před nezákonným vězněním, zaručovaly právo na spravedlivý proces a omezovaly daňovou zátěž bez souhlasu královské rady. Klíčovým byl článek 39, který stanovil: „Žádný svobodný člověk nebude zatčen, uvězněn..., leda na základě zákonného rozsudku jemu rovných nebo podle zákona země.“
- Srpen: Papež Inocenc III., který byl Janovým lenním pánem, prohlásil na králův popud listinu za neplatnou, což vedlo k vypuknutí První války baronů.
- Konec roku: Vzbouření baroni nabídli anglickou korunu francouzskému princi Ludvíkovi, který se připravoval na invazi do Anglie.
Papežský stát: Čtvrtý lateránský koncil
V listopadu svolal papež Inocenc III., jeden z nejmocnějších papežů středověku, do Lateránské baziliky v Římě Čtvrtý lateránský koncil. Jednalo se o dvanáctý ekumenický koncil a jeden z nejdůležitějších v dějinách katolické církve. Zúčastnilo se ho přes 400 biskupů a 800 opatů a vyslanců světských panovníků.
Koncil přijal 70 kánonů, které se týkaly víry i církevní disciplíny. Mezi nejdůležitější patří:
- **Definice transsubstanciace:** Poprvé byla dogmaticky definována nauka o přepodstatnění, tedy reálné přítomnosti Kristova těla a krve v eucharistii.
- **Povinnost zpovědi a přijímání:** Kánon Omnis utriusque sexus uložil všem věřícím povinnost vyzpovídat se ze svých hříchů alespoň jednou ročně a přijmout eucharistii v období Velikonoc.
- **Opatření proti kacířům:** Koncil zpřísnil postupy proti heretickým hnutím, zejména katarům a valdenským.
- **Regulace pro Židy a muslimy:** Bylo nařízeno, aby Židé a muslimové žijící v křesťanských zemích nosili odlišující oděv, aby se zabránilo smíšeným sňatkům.
- **Vyhlášení páté křížové výpravy:** Koncil oficiálně naplánoval a vyhlásil pátou křížovou výpravu do Svaté země.
- **Potvrzení císaře:** Koncil formálně uznal Fridricha II. jako zvoleného císaře Svaté říše římské na úkor Oty IV. Brunšvického.
České království
V Českém království vládl pevnou rukou král Přemysl Otakar I.. Po získání dědičného královského titulu potvrzeného Zlatou bulou sicilskou v roce 1212 se soustředil na upevňování královské moci a hospodářský rozvoj země. Pokračovala německá kolonizace pohraničních oblastí a zakládání nových měst, což přinášelo prosperitu. V tomto roce se Přemysl Otakar I. zúčastnil říšského sněmu a podporoval Fridricha II. v jeho snaze o císařskou korunu.
🌏 Asie
Mongolská říše a Čína
Mongolská říše pod vedením Čingischána dosáhla jednoho ze svých největších raných vítězství. Po dlouhém obléhání dobyla 1. června mongolská armáda Čung-tu, hlavní město džürčenské říše Ťin. Město, které bylo jedním z největších na světě, bylo po dobytí systematicky pleněno a vypáleno. Obyvatelstvo bylo z velké části zmasakrováno. Pád Čung-tu znamenal faktický konec vlády říše Ťin v severní Číně a otevřel Mongolům cestu k dalším výbojům. Tato událost demonstrovala brutální efektivitu mongolské válečné mašinérie a stala se symbolem nezadržitelné expanze Čingischánovy říše.
👑 Hlava státu
České království: Přemysl Otakar I.
Anglické království: Jan Bezzemek
Francouzské království: Filip II. August
Svatá říše římská: Fridrich II. Štaufský a Ota IV. Brunšvický (sporné)
Papežský stát: Inocenc III.- Mongolská říše: Čingischán
Japonsko: císař Džuntoku, šógun Minamoto no Sanetomo- Byzantská říše (v exilu): Theodoros I. Laskaris (Nikájské císařství)
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
👶 Narození
- 23. září – Kublaj, mongolský velký chán a první císař čínské dynastie Jüan († 1294)
- Celestýn V., papež († 1296)
- Jan XXI., papež († 1277)
- Eleonora Provensálská, anglická královna jako manželka Jindřicha III. († 1291)
- Robert I. z Artois, francouzský princ, syn krále Ludvíka VIII. († 1250)
⚰️ Úmrtí
- Esclarmonde de Foix, významná katarská osobnost v Okcitánii (* asi 1151)
💡 Pro laiky
Co byla Magna Charta?
Představte si, že král může dělat naprosto cokoliv: zavřít vás bez soudu, sebrat vám majetek nebo neustále zvyšovat daně. Přesně tak se choval anglický král Jan Bezzemek. Jeho šlechtici (baroni) toho měli dost a donutili ho podepsat dokument, který se jmenuje Magna Charta (Velká listina). V něm se král zavázal, že i on musí dodržovat zákony. Nejdůležitější myšlenkou bylo, že nikdo, ani král, nestojí nad zákonem. I když to tehdy platilo hlavně pro šlechtu, stal se z toho symbol svobody a základ pro budoucí ústavy a lidská práva po celém světě.
Co byl Čtvrtý lateránský koncil?
Jednalo se o obrovský církevní sjezd v Římě, něco jako "valná hromada" celé katolické církve, kterou svolal tehdy velmi mocný papež Inocenc III.. Na tomto setkání se stanovila důležitá pravidla, která ovlivnila život každého křesťana na staletí dopředu. Například se oficiálně potvrdilo, co se děje s chlebem a vínem při mši (tzv. transsubstanciace), a nařídilo se, že každý musí jít alespoň jednou za rok ke zpovědi. Koncil také řešil politiku, například kdo bude císařem, a naplánoval další křížové výpravy. Ukázal, jak obrovský vliv měla církev na veškeré dění ve středověké Evropě.
Proč bylo dobytí Pekingu Mongoly tak důležité?
V Asii v té době vznikala obrovská a nesmírně silná Mongolská říše pod vedením legendárního Čingischána. Peking (tehdy se jmenoval Čung-tu) byl hlavním městem mocné čínské říše Ťin. To, že ho Mongolové po dlouhém obléhání dobyli a zničili, byl pro celý svět šok. Ukázalo to, že mongolská armáda je téměř neporazitelná a že jejich cílem je ovládnout svět. Pro Čínu to byla katastrofa, ale pro Mongoly klíčový krok k vytvoření jedné z největších říší v historii.