Transvaal

Rozbalit box

Obsah boxu

Transvaal (doslova "za řekou Vaal") byl v letech 1852 až 1902 nezávislý búrský stát, oficiálně nazývaný Jihoafrická republika (nizozemsky Zuid-Afrikaansche Republiek, ZAR). Po porážce v druhé búrské válce se stal britskou kolonií a od roku 1910 do roku 1994 byl jednou ze čtyř provincií Jihoafrické unie (později Jihoafrické republiky). Jeho území se nacházelo v severovýchodní části dnešní Jihoafrické republiky.

Transvaal hrál klíčovou roli v dějinách jižní Afriky, zejména kvůli obrovskému nerostnému bohatství, především zlata, které bylo objeveno na jeho území v 80. letech 19. století. Tento objev vedl k masivnímu přílivu cizinců (uitlanders), vyostřil napětí mezi Búry a Britským impériem a nakonec vyústil v druhou búrskou válku, jeden z nejkrvavějších konfliktů v koloniální historii Afriky. Po pádu apartheidu v roce 1994 byla provincie Transvaal zrušena a její území rozděleno mezi nové provincie Gauteng, Limpopo, Mpumalanga a Severozápadní provincie.

📜 Historie

🌍 Velký trek a založení

Historie Transvaalu jako politického útvaru začíná s Velkým trekem (afrikánsky Groot Trek) ve 30. a 40. letech 19. století. Tisíce Búrů (také známých jako Voortrekkers), potomků nizozemských, německých a francouzských hugenotských osadníků, opustily britskou Kapskou kolonii, aby unikli britské nadvládě, anglikanizaci a zrušení otroctví. Hledali novou zemi, kde by mohli žít podle svých vlastních pravidel a náboženských zásad.

Skupiny Voortrekkerů pod vedením osobností jako Andries Hendrik Potgieter a Andries Pretorius překročily řeku Vaal a usadily se na území, které bylo řídce osídleno a oslabeno předchozími konflikty mezi africkými kmeny, známými jako Mfecane. Po několika střetech s místními kmeny, zejména s královstvím Ndebele krále Mzilikaziho, Búrové ovládli rozsáhlé území.

Nezávislost búrských osad severně od řeky Vaal byla formálně uznána Velkou Británií v Sandriverské konvenci v roce 1852. Tím oficiálně vznikla Jihoafrická republika (ZAR), běžně označovaná jako Transvaal. Prvním prezidentem se stal Marthinus Wessel Pretorius. Vnitřní politika byla často poznamenána spory mezi různými búrskými frakcemi, ale postupně došlo ke konsolidaci moci v Pretorii, která se stala hlavním městem.

💎 Objev diamantů a zlata

Zpočátku byl Transvaal chudou, převážně zemědělskou republikou. Vše se změnilo s objevem nerostného bohatství. Nejprve byly v 60. letech 19. století objeveny diamanty poblíž soutoku řek Vaal a Oranje, což vedlo ke sporu o území s britským Oranžským svobodným státem.

Skutečným zlomem byl však objev největšího světového ložiska zlata v pohoří Witwatersrand v roce 1886. Tento objev spustil zlatou horečku, která do Transvaalu přilákala desítky tisíc hledačů a investorů z celého světa, především z Británie. Tito cizinci, Búry nazývaní uitlanders, brzy početně převýšili búrské obyvatelstvo v klíčových oblastech, jako byl nově založený Johannesburg.

Vláda prezidenta Paula Krugera se obávala, že uitlandeři, pokud by získali volební právo, by mohli ohrozit nezávislost a tradiční způsob života Búrů. Proto jim odepřela občanská práva, ačkoliv platili většinu daní. Tato situace vytvořila obrovské politické napětí, které obratně využívali britští imperialisté jako Cecil Rhodes, kteří usilovali o kontrolu nad zlatými doly a připojení Transvaalu k Britskému impériu.

⚔️ Búrské války

Napětí mezi Transvaalem a Británií vyvrcholilo ve dvou válkách.

První búrská válka (1880–1881): V roce 1877 Británie anektovala Transvaal pod záminkou ochrany před domorodými kmeny a řešení jeho finanční krize. Búrové se však proti britské nadvládě vzbouřili. Válka byla krátká a pro Brity katastrofální. Búrská komanda, skvělí střelci a znalci terénu, uštědřila britským silám drtivou porážku v bitvě na Majuba Hill. Válka skončila Pretoria Convention (1881), která Transvaalu vrátila samosprávu pod britskou suverenitou.

Druhá búrská válka (1899–1902): Po objevu zlata napětí opět eskalovalo. Neúspěšný Jamesonův nájezd v roce 1895, sponzorovaný Cecilem Rhodesem s cílem vyvolat povstání uitlanderů, situaci ještě zhoršil. Diplomatická jednání selhala a v říjnu 1899 vyhlásil Transvaal spolu se svým spojencem, Oranžským svobodným státem, válku Británii. Válka byla mnohem delší a brutálnější. Po počátečních búrských úspěších britská armáda, posílená vojáky z celého impéria, obsadila hlavní města. Búrové přešli na partyzánskou válku. Britové odpověděli taktikou spálené země a zřizováním koncentračních táborů pro búrské civilisty, kde zemřely desítky tisíc žen a dětí na nemoci a podvýživu. Válka skončila v roce 1902 smlouvou z Vereenigingu, která znamenala konec nezávislosti Transvaalu a jeho začlenění do Britského impéria jako Transvaalská kolonie.

🇿🇦 Provincie Jihoafrické unie

Po válce Britové zahájili program rekonstrukce. V roce 1910 byla vytvořena Jihoafrická unie, dominium v rámci Britského impéria, spojením čtyř kolonií: Kapské kolonie, Natalu, Oranžského svobodného státu a Transvaalu. Transvaal se stal jednou z jejích čtyř provincií s hlavním městem Pretorií, která se zároveň stala administrativním hlavním městem celé Unie.

Během 20. století byl Transvaal ekonomickým srdcem Jižní Afriky díky svému zlatému a průmyslovému komplexu soustředěnému v oblasti Johannesburgu a Witwatersrandu. Politicky byl baštou afrikánského nacionalismu a Národní strany, která v roce 1948 zavedla systém apartheidu.

Po pádu apartheidu a prvních multirasových volbách v roce 1994 byla provincie Transvaal v rámci nové administrativní reformy zrušena. Její území bylo rozděleno mezi čtyři nové provincie:

Gauteng – nejmenší, ale nejhustěji osídlená a ekonomicky nejvýznamnější provincie, zahrnující Pretorii a Johannesburg.
Limpopo – severní část.
Mpumalanga – východní část, známá Krugerovým národním parkem.
Severozápadní provincie – západní část.

🌍 Geografie a přírodní podmínky

Území bývalého Transvaalu se nachází v severovýchodní části Jihoafrické republiky. Na severu je ohraničeno řekou Limpopo, která tvoří hranici se Zimbabwe a Botswanou, a na jihu řekou Vaal, která ho oddělovala od Oranžského svobodného státu.

Většinu území tvoří náhorní plošina známá jako Highveld, s nadmořskou výškou mezi 1 200 a 1 800 metry. Směrem na východ terén klesá do nížiny Lowveld, kde se nachází slavný Krugerův národní park. Na východě se také zvedá pohoří Drakensberg.

Klima je převážně subtropické, s horkými, vlhkými léty a mírnými, suchými zimami. Oblast je bohatá na nerostné suroviny, kromě zlata a diamantů se zde těží také platina, uhlí, železná ruda a chrom.

💰 Ekonomika

Ekonomika Transvaalu prošla dramatickou proměnou. Původně byla založena na pastevectví a soběstačném zemědělství Búrů, kteří pěstovali kukuřici a chovali dobytek.

Objev zlata v 80. letech 19. století zcela změnil ekonomickou strukturu. Těžba se stala dominantním odvětvím a přitáhla obrovské investice, především z Británie. Vznikl mohutný průmyslový komplex kolem Johannesburgu, který se stal finančním a průmyslovým centrem celé jižní Afriky. Tento model, založený na těžbě a levné pracovní síle, přetrval po většinu 20. století a byl základem bohatství Jihoafrické republiky.

👥 Obyvatelstvo a společnost

Společnost v Transvaalu byla od počátku etnicky a rasově rozdělená. Dominantní skupinou byli Búrové (později Afrikánci), kteří tvořili politickou a vojenskou elitu. Byli to hluboce věřící kalvinisté s patriarchální a konzervativní kulturou.

Původní africké obyvatelstvo patřilo k různým etnickým skupinám, jako byli Sotho, Tswana, Pedi, Venda a Tsonga. Búrové je často vytlačovali z jejich půdy a využívali jako levnou pracovní sílu.

S příchodem zlaté horečky se objevila nová skupina – uitlanders, převážně anglicky mluvící přistěhovalci. Jejich přítomnost vytvořila třetí, ekonomicky silnou, ale politicky bezprávnou vrstvu, což bylo hlavním zdrojem konfliktu s búrskou vládou. Tento složitý společenský mix položil základy pro pozdější systém rasové segregace a apartheidu.

💡 Pro laiky

Búrové (Afrikánci): Potomci evropských osadníků (hlavně z Nizozemska), kteří se v 17. a 18. století usadili v jižní Africe. Mluví afrikánštinou, jazykem odvozeným z nizozemštiny. Byli známí svou nezávislostí a farmářským způsobem života.
Velký trek (Great Trek): Masová migrace Búrů z britské Kapské kolonie do vnitrozemí Afriky ve 30. letech 19. století. Cílem bylo založit vlastní nezávislé státy mimo britský vliv.
Uitlander: Afrikánské slovo pro "cizince". Označovali se tak především britští a další zahraniční pracovníci, kteří přišli do Transvaalu během zlaté horečky. Búrská vláda jim odpírala občanská práva.
Apartheid: Systém tvrdé rasové segregace a diskriminace zavedený v Jihoafrické republice v roce 1948. Rozděloval obyvatelstvo na základě rasy a dával veškerou moc bílé menšině. Transvaal byl jednou z jeho bašt.

Šablona:Aktualizováno