Michail I. Fjodorovič

Rozbalit box

Obsah boxu

Michail I. Fjodorovič
Soubor:Tsar Mikhail I by an unknown artist (17th c., GIM).jpg
Portrét cara Michaila I. od neznámého umělce, 17. století
Titul	Car vší Rusi
Období vlády	21. února 1613 – 12. července 1645
Korunovace	11. července 1613
Předchůdce	Vladislav IV. Vasa (zvolený, ale nevládl) (Interregnum)
Nástupce	Alexej I. Michajlovič
Datum narození	12. července 1596
Místo narození	Moskva, Ruské carství
Datum úmrtí	12. července 1645 (49 let)
Místo úmrtí	Moskva, Ruské carství
Místo pohřbení	Archandělský chrám, Moskevský kreml
Dynastie	Romanovci
Otec	Fjodor Nikitič Romanov
Matka	Xenija Ivanovna Šestovová
Manželka/y	1. Maria Dolgorukovová 2. Jevdokija Lukjanovna Strešněvová
Děti	Irina Michajlovna Pelageja Michajlovna Alexej I. Michajlovič Anna Michajlovna Marfa Michajlovna Ivan Michajlovič Sofie Michajlovna Taťána Michajlovna Jevdokija Michajlovna Vasilij Michajlovič

Michail I. Fjodorovič Romanov (rusky Михаил Фёдорович Романов; 12. července 1596, Moskva – 12. července 1645, Moskva) byl první ruský car z dynastie Romanovců. Jeho nástup na trůn v roce 1613 ukončil dlouhé období politického chaosu, občanských válek a zahraničních intervencí známé jako Smuta (Období zmatků). Jeho vláda, trvající 32 let, byla zaměřena na obnovu zničené země, konsolidaci centrální moci a položení základů pro budoucí vzestup Ruského carství.

👑 Život před nástupem na trůn

Michail se narodil v Moskvě jako syn bojara Fjodora Nikitiče Romanova a jeho ženy Xenije Ivanovny Šestovové. Rod Romanovců patřil k nejstarší a nejvlivnější ruské šlechtě. Jejich postavení se však dramaticky zhoršilo po nástupu Borise Godunova na carský trůn v roce 1598. Godunov, který se obával konkurence ze strany Romanovců, nechal Fjodora Nikitiče a jeho bratry násilně postřihnout na mnichy a poslat do vyhnanství. Fjodor přijal jméno Filaret a jeho žena Xenija jméno Marfa. Mladý Michail byl spolu s matkou a tetou poslán do vyhnanství do Beloozera.

Po pádu Godunovců a během chaotického období Smuty se jejich osud změnil. Po propuštění z klášterního vězení se Filaret stal významnou politickou postavou, byl jmenován metropolitou v Rostově. Během polské intervence byl však zajat a odvezen do polsko-litevského zajetí, kde strávil devět let. Mladý Michail žil v té době s matkou v jejich rodových statcích a později se ukrývali v Ipaťjevském klášteře poblíž Kostromy. Právě zde ho zastihla zpráva, která navždy změnila jeho život i dějiny Ruska.

📜 Volba carem a konec Smuty

Na počátku roku 1613 se v Moskvě sešel Zemský sobór (shromáždění zástupců všech stavů), aby zvolil nového cara a ukončil tak devastující období bezvládí. Po dlouhých debatách a odmítnutí zahraničních kandidátů, jako byl polský princ Vladislav IV. Vasa nebo švédský princ Karel Filip, padla volba na šestnáctiletého Michaila Romanova.

Pro jeho volbu hovořilo několik faktorů:

• Příbuzenství s Rurikovci: Jeho pratetou byla Anastasie Romanovna, první a milovaná manželka cara Ivana IV. Hrozného, což vytvářelo zdání dynastické kontinuity.
• Mladý věk a nezkušenost: Bojaři doufali, že mladého a mírného panovníka budou moci snadno ovládat.
• Popularita jeho otce: Filaret byl vnímán jako mučedník a vlastenec, který trpěl v polském zajetí.
• Kompromisní kandidát: Nebyl spojen s žádnou z bojarských frakcí, které mezi sebou během Smuty bojovaly.

Dne 21. února 1613 byl Michail Fjodorovič jednohlasně zvolen carem. Poselstvo Zemského soboru ho našlo s matkou v Ipaťjevském klášteře, kde ho po dlouhém přemlouvání přesvědčili, aby korunu přijal. S touto událostí je spjata legenda o Ivanu Susaninovi, rolníkovi, který měl obětovat svůj život, aby polský oddíl, pátrající po nově zvoleném carovi, zavedl do neprostupných bažin. Michail byl slavnostně korunován v Uspenském chrámu v Moskevském kremlu 11. července 1613.

🏛️ Vláda (1613–1645)

Michailova vláda byla zpočátku silně ovlivněna jeho matkou, řeholnicí Marfou, a jejími příbuznými. Klíčový zlom nastal po návratu jeho otce Filareta z polského zajetí v roce 1619.

🤝 Spoluvláda s otcem

Po svém návratu byl Filaret zvolen moskevským patriarchou a získal titul Veliký gosudar (Velký vládce). Až do své smrti v roce 1633 prakticky vládl spolu se svým synem. Filaret byl energický a zkušený politik, který se stal skutečnou hlavou státu. Vedl zahraniční politiku, řídil státní pokladnu a prováděl reformy. Tato dvojvláda (diarchie) cara a patriarchy byla unikátním jevem v ruských dějinách a přispěla k rychlé stabilizaci země. Filaretova autorita pomohla upevnit postavení mladého cara a centralizovat moc.

🌍 Zahraniční politika

Hlavním cílem zahraniční politiky bylo ukončit války se sousedy a získat zpět území ztracená během Smuty.

• Stolbovský mír (1617): Touto smlouvou byla ukončena rusko-švédská válka. Rusko muselo Švédsku postoupit strategicky důležitou Ingrii a ztratilo tak přístup k Baltskému moři. Na druhou stranu Švédové vrátili Rusku Novgorod a uznali Michaila za právoplatného cara.
• Deulinské příměří (1618): Ukončilo válku s Polsko-litevskou unií. Pro Rusko bylo velmi nevýhodné, protože Poláci si ponechali Smolensk, Černigov a další rozsáhlá území. Příměří však zajistilo propuštění Filareta ze zajetí.
• Smolenská válka (1632–1634): Po smrti polského krále Zikmunda III. Vasy se Rusko pokusilo získat zpět Smolensk. Válka však skončila ruskou porážkou a Poljanovským mírem, který v podstatě potvrdil předchozí stav. Jediným úspěchem bylo, že se polský král Vladislav IV. Vasa definitivně vzdal svých nároků na ruský trůn.

⚙️ Vnitřní politika a reformy

Vnitřní politika se soustředila na obnovu hospodářství a státní správy.

• Daňová reforma: Byly provedeny soupisy půdy a obyvatelstva, aby se zefektivnil výběr daní a naplnila prázdná státní pokladna.
• Upevňování nevolnictví: Byla prodloužena lhůta, po kterou mohli statkáři hledat a navracet uprchlé rolníky. Tím se dále upevňoval systém nevolnictví.
• Armádní reforma: Začaly se vytvářet tzv. "pluky nového typu" (полки нового строя), které byly organizovány a cvičeny podle západoevropských vzorů a využívaly zahraniční důstojníky.
• Kolonizace Sibiře: Během Michailovy vlády pokračovala ruská expanze na východ. Kozáci a průzkumníci založili města jako Krasnojarsk (1628) a Jakutsk (1632) a dosáhli pobřeží Tichého oceánu.

👨‍👩‍👧‍👦 Rodina a potomci

Michail I. byl dvakrát ženatý. Jeho první manželství s kněžnou Marií Dolgorukovovou v roce 1624 skončilo po několika měsících její smrtí. V roce 1626 se oženil s Jevdokijí Lukjanovnou Strešněvovou, dcerou zchudlého šlechtice. Toto manželství bylo šťastné a vzešlo z něj deset dětí, z nichž se dospělosti dožily čtyři:

• Irina (1627–1679)
• Pelageja (1628–1629)
• Alexej I. Michajlovič (1629–1676), následník trůnu a budoucí car
• Anna (1630–1692)
• Marfa (1631–1632)
• Ivan (1633–1639)
• Sofie (1634–1636)
• Taťána (1636–1706)
• Jevdokija (1637)
• Vasilij (1639)

Car Michail zemřel na svůj 49. narozeninový den, 12. července 1645, pravděpodobně na následky vodnatelnosti. Byl pohřben v Archandělském chrámu v Moskevském kremlu.

📜 Odkaz a význam

Michail I. Fjodorovič nebyl charismatickým ani silným vládcem ve smyslu Ivana Hrozného nebo Petra Velikého. Byl spíše tichý, zbožný a v mládí nerozhodný. Jeho historický význam však spočívá v tom, že jeho zvolením a vládou:

• Byla založena dynastie Romanovců, která vládla Rusku více než 300 let.
• Bylo ukončeno katastrofální období Smuty.
• Byla obnovena centrální státní moc a pořádek v zemi.
• Byly položeny základy pro budoucí politickou, hospodářskou a vojenskou konsolidaci Ruska.

Jeho vláda představuje přechod od středověkého chaosu k novověkému absolutismu, který plně rozvinuli jeho následovníci, zejména jeho syn Alexej I. a vnuk Petr I. Veliký.

🤔 Pro laiky

• Smuta (Období zmatků): Představte si, že v zemi najednou není žádný král ani vláda. Různé skupiny bojují o moc, sousední státy posílají armády, aby si urvaly kus území, a po celé zemi řádí bandy lupičů. Přesně to byla Smuta na začátku 17. století v Rusku. Trvala asi 15 let a zemi téměř zničila. Nástup Michaila Romanova tento chaos ukončil.
• Zemský sobór: Jednalo se o jakýsi starý ruský parlament, kde se sešli zástupci šlechty, církve, měst a někdy i rolníků, aby projednali nejdůležitější státní záležitosti, jako byla například volba nového cara. Právě tento "parlament" zvolil Michaila carem.
• Nevolnictví: Systém, ve kterém rolníci nebyli svobodní. Byli "připoutáni" k půdě, na které pracovali, a patřili šlechtici, kterému patřila i půda. Nemohli se volně stěhovat a jejich pán měl nad nimi téměř neomezenou moc. Za Michailovy vlády se tento systém ještě více utužil.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 25.12.2025