Jan Bezzemek
Obsah boxu
Jan Bezzemek (anglicky John Lackland, latinsky Johannes Sine Terra; * 24. prosince 1166, Oxford – 19. října 1216, Newark-on-Trent) byl král Anglie od roku 1199 až do své smrti. Byl pátým a nejmladším synem krále Jindřicha II. a Eleonory Akvitánské. Během své vlády ztratil klíčová kontinentální území ve Francii, dostal se do ostrého sporu s papežem a čelil masivní vzpouře vlastních baronů, která ho donutila podepsat přelomový dokument – Magna Charta Libertatum. Jeho panování je tradičně hodnoceno jako jedno z nejméně úspěšných v anglické historii.
🌱 Původ a mládí
Jan se narodil na Štědrý den roku 1166 jako nejmladší z osmi dětí Jindřicha II. a Eleonory Akvitánské. Na rozdíl od svých starších bratrů – Jindřicha Mladíka, Richarda Lví srdce a Geoffreye – mu otec při dělení rozsáhlé Angevinské říše nepřidělil žádné významné území, což mu vyneslo přezdívku Bezzemek (Lackland). Otec ho však měl údajně v oblibě a snažil se mu zajistit majetek a vliv jinými způsoby, například sňatkem s bohatou dědičkou Isabelou z Gloucesteru nebo jmenováním pánem Irska v roce 1185.
Jeho mládí bylo poznamenáno neustálými spory a vzpourami jeho starších bratrů proti otci. Jan se zpočátku držel stranou, ale v roce 1189 se nakonec přidal ke spiknutí svého bratra Richarda a francouzského krále Filipa II. Augusta proti stárnoucímu Jindřichu II. Tento akt zrady údajně zlomil Jindřichovi srdce a přispěl k jeho brzké smrti.
👑 Vláda Richarda Lví srdce
Po smrti otce se králem stal Richard I. Lví srdce. Ačkoliv Janovi udělil rozsáhlá panství v Anglii a potvrdil jeho titul pána Irska, jejich vztah byl napjatý. Když Richard odjel na Třetí křížovou výpravu, Jan se pokusil zpochybnit autoritu regentů, které Richard pověřil správou země.
V roce 1193, když se Jan dozvěděl, že Richard byl při návratu z křížové výpravy zajat rakouským vévodou Leopoldem V., otevřeně se vzbouřil. Spojil se s francouzským králem Filipem II. Augustem a pokusil se uchvátit anglický trůn. Nabídl dokonce císaři Jindřichu VI., který Richarda držel v zajetí, obrovskou sumu peněz, aby ho nepropouštěl. Věrní Richardovi stoupenci však Janovu vzpouru potlačili. Po svém návratu v roce 1194 Richard Janovi odpustil, ale odebral mu většinu jeho pozemků a moci.
सिंहासन Nástup na trůn a ztráta francouzských držav
Richard I. zemřel bez legitimních potomků v roce 1199 a Jan se stal králem. Jeho nárok na trůn však zpochybnil jeho synovec Artur I. Bretaňský, syn jeho staršího bratra Geoffreye. Artura podporoval francouzský král Filip II. August, který využil sporu k oslabení anglické moci na kontinentu.
Válka, která následovala, byla pro Jana katastrofální. V roce 1202 se mu sice podařilo Artura zajmout, ale ten za záhadných okolností zmizel a je všeobecně přijímáno, že ho Jan nechal zavraždit. Tento čin popudil proti Janovi francouzskou šlechtu a Filip II. toho využil. V průběhu několika let dobyl Normandii (1204), Anjou, Maine a část Poitou. Ztráta těchto rodových držav Plantagenetů byla pro anglickou korunu obrovskou ranou a trvale poškodila Janovu pověst.
📜 Magna Charta Libertatum
Janova vláda v Anglii byla charakterizována svévolným a tyranským přístupem. Aby mohl financovat své neúspěšné války ve Francii, uvaloval na své barony a poddané drtivé daně, zabavoval majetky a často obcházel zavedené zákony a zvyklosti. Jeho justiční systém byl vnímán jako nespravedlivý a sloužící pouze k obohacení koruny.
Kromě toho se dostal do vážného konfliktu s církví. Když v roce 1207 odmítl přijmout papežem Inocencem III. jmenovaného arcibiskupa z Canterbury, Stephena Langtona, papež uvalil na Anglii interdikt (zákaz konání církevních obřadů) a později Jana exkomunikoval. Jan nakonec v roce 1213 kapituloval, přijal Langtona a dokonce uznal Anglii jako papežské léno, což byla pro mnoho baronů další potupa.
Nespokojenost baronů dosáhla vrcholu po Janově drtivé porážce v bitvě u Bouvines v roce 1214, která zmařila poslední naděje na znovuzískání francouzských držav. Baroni se vzbouřili, obsadili Londýn a donutili krále k jednání. Dne 15. června 1215 se Jan na louce u Runnymede setkal se zástupci baronů a pod nátlakem stvrdil svou pečetí dokument známý jako Magna Charta Libertatum (Velká listina svobod). Tento dokument omezoval královu moc, zaručoval církevní svobody, chránil barony před nezákonným vězněním a omezoval daňovou zátěž. Nejdůležitější je, že stanovil princip, že i panovník podléhá zákonu.
⚔️ První válka baronů a smrt
Jan neměl v úmyslu Magnu Chartu dodržovat. Téměř okamžitě se od ní distancoval a požádal papeže Inocence III., aby ji anuloval, což papež učinil. To vedlo k vypuknutí občanské války, známé jako První válka baronů.
Vzbouření baroni nabídli anglickou korunu francouzskému princi Ludvíkovi (pozdějšímu králi Ludvíku VIII.), který se v roce 1216 vylodil v Anglii a rychle získal kontrolu nad velkou částí země, včetně Londýna. Jan se ocitl v zoufalé situaci. Během tažení na východě Anglie ho postihla úplavice. Podle legendy navíc při přechodu zálivu The Wash ztratil v pohyblivých píscích a přílivu velkou část svého pokladu, včetně korunovačních klenotů. Krátce nato, v noci z 18. na 19. října 1216, zemřel na hradě Newark.
Jeho smrt změnila politickou situaci. Angličtí baroni se raději přiklonili k Janovu devítiletému synovi Jindřichovi III. než k francouzskému princi, čímž byla zachována dynastie Plantagenetů. Jan Bezzemek byl pohřben ve Worcesterské katedrále.
🏛️ Odkaz a hodnocení
Jan Bezzemek je tradičně považován za jednoho z nejhorších anglických králů. Kronikáři ho popisovali jako krutého, chamtivého, proradného a neschopného vojevůdce. Byl obviňován ze ztráty klíčových francouzských území, z vraždy svého synovce Artura a z tyranské vlády, která vyústila v občanskou válku. Jeho negativní obraz byl popularizován i v legendách o Robinu Hoodovi, kde vystupuje jako hlavní padouch.
Moderní historici se snaží o vyváženější pohled. Uznávají, že Jan byl energický a inteligentní panovník a schopný administrátor, který čelil mimořádně obtížným okolnostem – zdědil říši v krizi, bojoval proti jednomu z nej schopnějších francouzských králů a potýkal se s mocnou a nejednotnou šlechtou. Jeho největším a paradoxně nechtěným odkazem je Magna Charta. Ačkoliv ji podepsal z donucení a okamžitě ji zavrhl, stala se základním kamenem anglického (a později i světového) ústavního práva a symbolem boje proti absolutistické moci.
👨👩👧👦 Rodina a potomstvo
Jan byl dvakrát ženatý. Jeho první manželství s Isabelou z Gloucesteru bylo v roce 1199 anulováno z důvodu příbuzenství a bylo bezdětné.
V roce 1200 se oženil s Isabelou z Angoulême, se kterou měl pět dětí:
- Jindřich III. Anglický (1207–1272), král Anglie
- Richard Cornwallský (1209–1272), římský král
- Jana Anglická (1210–1238), manželka skotského krále Alexandra II.
- Isabela Anglická (1214–1241), manželka císaře Fridricha II.
- Eleonora Anglická (1215–1275), manželka Šimona z Montfortu
Kromě legitimních potomků měl Jan také velké množství nemanželských dětí.
🧐 Pro laiky
- Proč "Bezzemek"? Jan dostal tuto přezdívku jako malý chlapec. Jeho otec, král Jindřich II., rozdělil své obrovské panství mezi své starší syny, ale pro nejmladšího Jana nic nezbylo. Byl tedy "bez země". I když později získal velký majetek, přezdívka mu už zůstala.
- Co je to Magna Charta? Představte si to jako seznam pravidel, která musel král dodržovat. Angličtí šlechtici (baroni) byli naštvaní, že si král Jan dělá, co chce, bere jim peníze a nespravedlivě je trestá. Donutili ho proto podepsat tento dokument, který říkal, že ani král nestojí nad zákonem. Byl to první velký krok k omezení moci panovníka a k ochraně práv lidí.
- Byl opravdu tak zlý? Historie ho tak většinou vykresluje. Ztratil důležitá území, hádal se s papežem a byl krutý ke svým nepřátelům. Na druhou stranu byl inteligentní a čelil velmi složité situaci. Jeho špatná vláda ale paradoxně vedla k vytvoření Magna Charty, jednoho z nejdůležitějších dokumentů v dějinách svobody.