Akbar Veliký

Džaláluddín Muhammad Akbar
	Abú'l-Fath Džaláluddín Muhammad Akbar
	Portrét císaře Akbara z počátku 17. století
Titul	Padišáh Mughalské říše
Korunovace	14. února 1556
Předchůdce	Humájún
Nástupce	Džahángír
Datum narození	15. října 1542
Místo narození	Pevnost Umarkot, Sindh (dnešní Pákistán)
Datum úmrtí	27. října 1605
Místo úmrtí	Fatehpur Síkrí, Mughalská říše (dnešní Indie)
Místo pohřbení	Akbarova hrobka, Sikandra
Dynastie	Timurovci (Mughalové)
Otec	Humájún
Matka	Hamída Bánú Bégam
Manželka/y	Mariam-uz-Zamaní; Rúkaja Sultán Bégam; Salíma Sultán Bégam
Děti	Džahángír; Murád Mirza; Danijál Mirza

Rozbalit box

Obsah boxu

Džaláluddín Muhammad Akbar (persky جلال الدین محمد اکبر), známý jako Akbar Veliký (* 15. října 1542, Umarkot – 27. října 1605, Fatehpur Síkrí), byl třetí císař (padišáh) Mughalské říše v Indii. Vládl v letech 1556 až 1605 a je považován za jednoho z nejvýznamnějších panovníků v indické historii. Jeho vláda se vyznačovala masivní územní expanzí, která zformovala Mughalskou říši do podoby dominantní mocnosti na indickém subkontinentu, a také hlubokými administrativními, daňovými a především náboženskými reformami. Jeho politika náboženské tolerance a snaha o vytvoření synkretického náboženství Dín-i Iláhí z něj učinily unikátní postavu své doby.

📜 Život a vláda

Akbarova cesta k moci a jeho dlouhá vláda formovaly osud Indie na staletí. Z mladého chlapce, který zdědil nestabilní trůn, se stal architektem jedné z nejmocnějších říší světa.

👑 Narození a mládí

Akbar se narodil v pevnosti Umarkot v Sindhu (dnešní Pákistán) v době, kdy byl jeho otec, císař Humájún, na útěku. Humájún byl totiž poražen afghánským vojevůdcem Šér Šáh Súrím a přišel o vládu nad Dillí. Akbarovo dětství bylo poznamenáno nejistotou a exilem v Persii a Afghánistánu. Místo formálního vzdělání v četbě a psaní (předpokládá se, že byl dyslektik) se věnoval lovu, běhu a boji, což z něj učinilo vynikajícího válečníka a stratéga.

Po smrti Šér Šáha se Humájúnovi podařilo s perskou pomocí znovu dobýt Dillí v roce 1555. Jeho triumf však netrval dlouho. Již v roce 1556 zemřel po pádu ze schodů ve své knihovně. Třináctiletý Akbar byl okamžitě prohlášen jeho nástupcem.

⚔️ Konsolidace moci

V době Akbarova nástupu na trůn byla mughalská moc křehká a omezovala se pouze na oblast kolem Dillí a Ágry. Regentem mladého císaře se stal zkušený a loajální generál Bajram Chán. Klíčovým momentem pro přežití říše byla druhá bitva u Pánipátu v listopadu 1556. Mughalská armáda pod vedením Bajram Chána se zde střetla s mnohem početnější armádou hindského generála Hemu, který se prohlásil indickým císařem. Přestože situace vypadala pro Mughaly beznadějně, byl Hemu zasažen šípem do oka, což způsobilo paniku v jeho armádě a vedlo k rozhodujícímu vítězství Akbarových vojsk.

V roce 1560 se osmnáctiletý Akbar rozhodl převzít plnou kontrolu nad vládou a zbavil Bajram Chána regentství. Tím začala éra jeho samostatné a cílevědomé vlády.

🗺️ Územní expanze

Akbar byl neúnavný dobyvatel. Během své téměř padesátileté vlády systematicky rozšiřoval hranice Mughalské říše. Jeho vojenská tažení byla pečlivě plánována a kombinovala masivní nasazení dělostřelectva, rychlé jízdy a efektivní obléhací techniky.

Mezi jeho nejdůležitější výboje patřily:

Málva a Gondwana: Dobytí centrální Indie v 60. letech 16. století.
Rádžputána: Akbar si uvědomoval strategický význam rádžputských států. Místo pouhého dobývání zvolil kombinaci vojenského tlaku a diplomacie. Mnoho rádžputských vládců uznalo jeho svrchovanost a stalo se jeho spojenci, často i příbuznými skrze sňatky. Akbar si například vzal za ženu rádžputskou princeznu Mariam-uz-Zamaní (často ztotožňovanou s Džódhá Báí). Pouze stát Mévár pod vedením hrdinného Mahárány Pratápa se mughalské nadvládě dlouhodobě bránil.
Gudžarát (1573): Zisk tohoto bohatého pobřežního regionu poskytl říši přístup k důležitým přístavům a námořnímu obchodu s Osmanskou říší a Evropou.
Bengálsko (1576): Anexe nejbohatší provincie Indie zajistila říši obrovské příjmy.
Kašmír (1586), Sindh (1591) a Kandahár (1595): Zabezpečení severozápadní hranice říše.

Na konci jeho vlády se Mughalská říše rozkládala od Afghánistánu na západě po Bengálský záliv na východě a od Himalájí na severu po plošinu Dekan na jihu.

🏛️ Reformy a správa říše

Akbar nebyl jen dobyvatel, ale také geniální administrátor. Jeho reformy položily základy stability a prosperity říše na další století.

⚖️ Administrativní systém

Zavedl centralizovaný systém správy. Říše byla rozdělena na 15 provincií (súb). V čele každé provincie stál guvernér (súbedár), který měl k dispozici finančního správce (díván) a vojenského velitele (bakší). Tato dělba moci bránila přílišné koncentraci moci v rukou jedné osoby.

Klíčovou reformou byl systém mansabdárí. Každý vyšší úředník a velitel v říši (mansabdár) měl přidělenu hodnost vyjádřenou číslem, které určovalo jeho postavení, plat a počet vojáků, které musel udržovat pro císařskou armádu. Tento systém vytvořil loajální vojensko-byrokratickou elitu, jejíž postavení záviselo přímo na císaři.

💰 Daňová reforma

Pod vedením svého ministra financí, Rádži Tódara Mala, zavedl Akbar propracovaný systém výběru daní z půdy, známý jako zabt. Tento systém zahrnoval pečlivé zaměřování půdy, klasifikaci její úrodnosti a stanovení pevné daňové sazby (obvykle třetina průměrného výnosu za posledních deset let). Daně se mohly platit v hotovosti, což podporovalo rozvoj peněžní ekonomiky. Systém byl spravedlivější a transparentnější než předchozí a vedl ke zvýšení státních příjmů.

🕊️ Náboženská politika

Nejoriginálnějším a nejdiskutovanějším aspektem Akbarovy vlády byla jeho náboženská politika. Jako muslim vládnoucí převážně hinduistické populaci si uvědomoval nutnost náboženské smířlivosti pro stabilitu říše.

🕌 Sulh-i-Kul: Univerzální mír

Akbar postupně opustil ortodoxní islám a přiklonil se k politice Sulh-i-Kul, což znamená "univerzální mír" nebo "mír se všemi". V roce 1564 zrušil džizju, daň uvalenou na nemuslimské poddané, což bylo revoluční opatření, které mu získalo sympatie milionů hinduistů. Zrušil také daň z poutí na svatá hinduistická místa. Aktivně se zajímal o hinduismus, džinismus, křesťanství, zoroastrismus a další víry.

💬 Ibadat Khana: Dům uctívání

V roce 1575 nechal ve svém novém hlavním městě Fatehpur Síkrí postavit Ibadat Khanu (Dům uctívání). Zde pořádal pravidelné debaty, na které zval učence různých náboženství – sunnitské a šíitské ulamá, bráhmany, džinistické mnichy, zoroastrijské kněze i jezuitské misionáře z Goy. Tyto diskuse ho však často utvrdily v přesvědčení o nesnášenlivosti a dogmatismu mnoha ortodoxních duchovních.

✨ Dín-i Iláhí: Božské náboženství

Na základě svých zkušeností a synkretických myšlenek se Akbar v roce 1582 pokusil vytvořit vlastní nábožensko-etický systém nazvaný Dín-i Iláhí (Božské náboženství). Nejednalo se o plnohodnotné náboženství s cílem nahradit islám nebo hinduismus, ale spíše o elitní řád pro jeho nejbližší dvořany. Systém kombinoval prvky islámského súfismu, hinduismu, zoroastrismu a křesťanství. Kladl důraz na ctnosti jako loajalita k císaři, štědrost a zřeknutí se světských tužeb. Dín-i Iláhí si nikdy nezískalo masovou podporu a zaniklo po Akbarově smrti.

🎨 Kultura a umění

Akbar byl velkým patronem umění, architektury a literatury. Jeho dvůr se stal centrem kulturního rozkvětu, kde docházelo k unikátní syntéze perských, indických a středoasijských vlivů.

🏰 Architektura

Akbarova éra je známá svým monumentálním architektonickým stylem, který kombinuje perské a indické prvky, především použití červeného pískovce. Mezi nejvýznamnější stavby patří:

Fatehpur Síkrí: Nové hlavní město, které nechal postavit nedaleko Ágry. Ačkoliv bylo kvůli problémům se zásobováním vodou po několika letech opuštěno, zůstává velkolepou ukázkou mughalské architektury.
Pevnost v Ágře: Akbar nechal přestavět starou pevnost na masivní rezidenci z červeného pískovce.
Humájúnova hrobka v Dillí: Ačkoliv byla stavba iniciována jeho matkou, byla dokončena za Akbarovy vlády a stala se předchůdcem a inspirací pro Tádž Mahal.
Buland Darwaza: Monumentální "Brána vítězství" ve Fatehpur Síkrí, postavená na památku dobytí Gudžarátu.

🖌️ Malířství a literatura

Na Akbarově dvoře vzkvétalo mughalské miniaturní malířství. Založil císařské dílny (karkhany), kde stovky umělců z celé Indie a Persie ilustrovaly rukopisy, jako byl epos Hamzanama nebo kronika jeho vlády Akbarnama.

Akbarnama, sepsaná jeho dvorním historikem a přítelem Abú'l-Fazlem, je nejdůležitějším pramenem o jeho životě a vládě. Akbar také podporoval překlady sanskrtových děl, jako jsou eposy Mahábhárata a Rámájana, do perštiny, aby podpořil kulturní porozumění mezi muslimy a hinduisty.

💡 Pro laiky

Kdo byl Akbar Veliký? Představte si ho jako jednoho z nejmocnějších a nejchytřejších králů v historii Indie. Vládl v 16. století, tedy v době, kdy v Anglii vládla Alžběta I. a v českých zemích Rudolf II.
Proč "Veliký"? Tento titul si zasloužil, protože z malé a nestabilní říše vybudoval obrovské a bohaté impérium, které pokrývalo většinu dnešní Indie, Pákistánu a Afghánistánu. Navíc nebyl jen dobyvatel, ale i moudrý reformátor.
Co byla daň džizja? Byla to speciální daň, kterou v mnoha muslimských říších museli platit nemuslimové (např. hinduisté, křesťané). Akbar ji zrušil, což bylo v té době velmi pokrokové a pomohlo mu to získat si loajalitu svých hinduistických poddaných.
Co je to synkretické náboženství? Je to víra, která se snaží smíchat a spojit prvky z různých náboženství. Akbarovo Dín-i Iláhí si bralo nápady z islámu, hinduismu i křesťanství. Chtěl tak vytvořit systém, který by spojoval elity jeho říše bez ohledu na jejich původní víru.

Legacy and Significance

Akbar Veliký zemřel v roce 1605 a byl pohřben v mauzoleu v Sikandře poblíž Ágry. Jeho odkaz je nesmírný. Položil pevné základy Mughalské říše, která díky jeho reformám prosperovala ještě více než sto let. Jeho politika náboženské tolerance a kulturní syntézy vytvořila unikátní indo-islámskou civilizaci. Pro mnoho Indů, bez ohledu na náboženství, je Akbar symbolem moudrého a spravedlivého vládce, který se snažil sjednotit rozmanitý subkontinent.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 25.12.2025