Vilém III. Oranžský (20 odkazů)

Rozbalit box

Obsah boxu

Vilém III. Oranžský
Portrét Viléma III. od Godfreye Knellera, kolem roku 1690
Titul	Král Anglie, Skotska a Irska Místodržitel Holandska, Zélandu, Utrechtu, Gelderlandu a Overijsselu
Období vlády	Král Anglie, Skotska a Irska: 13. února 1689 – 8. března 1702 (s Marií II. do roku 1694) Místodržitel: 1672–1702
Korunovace	11. dubna 1689
Předchůdce	Jakub II. (jako král) První období bez místodržitele (jako místodržitel)
Nástupce	Anna
Datum narození	14. listopadu 1650
Místo narození	Haag, Nizozemská republika
Datum úmrtí	8. března 1702
Místo úmrtí	Kensingtonský palác, Londýn, Anglické království
Místo pohřbení	Westminsterské opatství, Londýn
Dynastie	Oranžsko-nasavská dynastie
Otec	Vilém II. Oranžský
Matka	Marie Henrietta Stuartovna
Manželka/y	Marie II. Stuartovna

Vilém III. Oranžský (nizozemsky Willem Hendrik, Prins van Oranje; anglicky William III of Orange; * 14. listopadu 1650, Haag – † 8. března 1702, Londýn) byl od narození oranžský kníže, od roku 1672 místodržitel (stadtholder) Holandska, Zélandu a dalších provincií Nizozemské republiky a od roku 1689 král Anglie a Irska (jako Vilém III.) a král Skotska (jako Vilém II.).

Jeho nástup na anglický, skotský a irský trůn je spojen s událostí známou jako Slavná revoluce, během níž byl s manželkou a sestřenicí Marií II. pozván, aby nahradil svého tchána, katolického krále Jakuba II.. Vilém a Marie vládli společně až do její smrti v roce 1694, poté Vilém vládl sám. Jako přesvědčený protestant se Vilém účastnil mnoha válek proti mocnému katolickému králi Francie, Ludvíku XIV.. Pro mnoho protestantů byl hrdinou, který bránil jejich víru, zatímco pro katolíky, zejména v Irsku, zůstává kontroverzní postavou kvůli svému vítězství v bitvě na řece Boyne v roce 1690, které potvrdilo protestantskou nadvládu. Jeho vláda v Británii znamenala začátek přechodu od osobní vlády Stuartovců k parlamentnější formě monarchie.

📜 Život a vláda

👶 Dětství a mládí

Vilém se narodil v Haagu v Nizozemské republice osm dní po smrti svého otce, místodržitele Viléma II. Oranžského, který zemřel na neštovice. Jeho matkou byla Marie Henrietta Stuartovna, nejstarší dcera anglického krále Karla I.. Tím byl Vilém od narození spřízněn s anglickou královskou rodinou.

Jeho dětství bylo poznamenáno napětím mezi stoupenci oranžistů, kteří chtěli Viléma jako budoucího místodržitele, a republikánskou frakcí v čele s Johanem de Wittem, která si přála republiku bez dominantního vlivu jednoho rodu. Toto období je známé jako První období bez místodržitele. Navzdory politickým tlakům se Vilémovi dostalo vynikajícího vzdělání, které ho připravilo na budoucí vůdčí roli.

⚔️ Nizozemský místodržitel

V roce 1672 zažila Nizozemská republika katastrofu, známou jako Rampjaar (Rok pohromy). Země byla současně napadena Francií pod vedením krále Ludvíka XIV., Anglií, a dvěma německými státy. Francouzská armáda rychle postupovala a zdálo se, že republika padne. Veřejné mínění se obrátilo proti bratrům de Wittovým, kteří byli viněni z nepřipravenosti země. Byli brutálně zlynčováni davem v Haagu a moc přešla do rukou Viléma, který byl jmenován místodržitelem a vrchním velitelem armády.

Vilém se ukázal jako schopný a odhodlaný vojevůdce. Podařilo se mu zastavit francouzský postup (mimo jiné nařízením prokopání hrází a zaplavením části území) a postupně vybudovat širokou protifrancouzskou koalici. Jeho celoživotní boj proti expanzivní politice Ludvíka XIV. se stal hlavním motivem jeho zahraniční politiky.

👑 Slavná revoluce

V roce 1677 se Vilém oženil se svou sestřenicí Marií, dcerou Jakuba, vévody z Yorku, který se později stal anglickým králem Jakubem II.. V Anglii mezitím rostla nespokojenost s Jakubovou vládou. Jakub byl katolík a jeho snahy o posílení moci monarchie a rekatolizaci země narážely na odpor protestantské většiny a parlamentu.

V roce 1688, po narození Jakubova syna, který by zajistil katolickou dynastii, se skupina vlivných anglických šlechticů (tzv. "Nesmrtelná sedma") tajně obrátila na Viléma, aby vojensky zasáhl a ochránil protestantství a svobody Angličanů. Vilém se s armádou vylodil v Torbay a pochodoval na Londýn. Jakubova podpora se rychle zhroutila a král uprchl do Francie. Tato nekrvavá změna na trůně vešla do dějin jako Slavná revoluce.

🇬🇧 Panování v Anglii, Skotsku a Irsku

V únoru 1689 anglický parlament nabídl korunu Vilémovi a Marii jako spoluvládcům. Jejich nástup byl podmíněn přijetím Listiny práv, která zásadně omezila pravomoci panovníka ve prospěch parlamentu a položila základy moderní konstituční monarchie.

Vilémova vláda však nebyla bez problémů. Musel čelit jakobitským povstáním ve Skotsku a Irsku, která usilovala o návrat Jakuba II. na trůn. Klíčovým střetem byla bitva na řece Boyne v Irsku v roce 1690, kde Vilém osobně vedl vojska k vítězství nad jakobitskou armádou.

Většinu své vlády strávil Vilém vedením válek proti Francii, zejména Devítileté války (1688–1697). Tyto války byly finančně náročné a vedly k založení Anglické banky v roce 1694 za účelem financování válečného úsilí. Po smrti své milované manželky Marie v roce 1694 vládl Vilém sám.

⚰️ Pozdní léta a smrt

Ke konci života se Vilém soustředil na diplomatické úsilí, jak zabránit spojení francouzské a španělské koruny, což vedlo k přípravám na válku o španělské dědictví. V roce 1701 schválil Zákon o nástupnictví, který zajistil protestantskou posloupnost na britském trůně.

V únoru 1702 si Vilém při pádu z koně zlomil klíční kost. Zranění se zkomplikovalo zápalem plic, na který 8. března 1702 v Kensingtonském paláci zemřel. Jelikož neměl žádné legitimní potomky, na trůn po něm nastoupila Mariina sestra Anna.

🧐 Pro laiky

• Místodržitel (Stadtholder): V Nizozemské republice to nebyl král, ale spíše nejvyšší úředník a vojenský velitel. Jeho moc byla dědičná v rodu Oranžských, ale formálně ho musely jmenovat jednotlivé provincie. Byla to unikátní kombinace republikánského a monarchistického prvku.
• Slavná revoluce (Glorious Revolution): Jedná se o převrat v Anglii v roce 1688. Anglický parlament v podstatě "vyhodil" neoblíbeného katolického krále Jakuba II. a na jeho místo pozval jeho protestantskou dceru Marii a jejího manžela Viléma Oranžského. Říká se jí "slavná", protože proběhla téměř bez krveprolití a vedla k posílení moci parlamentu na úkor krále.
• Jakobité: Byli to stoupenci sesazeného krále Jakuba II. (latinsky Jacobus) a jeho potomků. Po Slavné revoluci se několikrát pokusili vrátit Stuartovce na britský trůn, ale neúspěšně. Jejich hnutí bylo silné hlavně ve Skotsku a Irsku.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 24.12.2025