Hanza

Hanza
	Znak Hanzy (rekonstrukce)
Typ	Svaz obchodních měst
Vznik	cca 12. století (formálně 1356)
Zánik	1669 (poslední sněm), formálně 1862
Sídlo	Lübeck (neformální hlavní město)
Oblast působení	Severní moře, Baltské moře, severní Evropa
Počet členů	až 200 měst v době největšího rozmachu

Rozbalit box

Obsah boxu

Hanza (ze starohornoněmeckého Hansa – „skupina“, „svaz“) byl středověký a raně novověký obchodní a obranný svaz převážně německých obchodních měst, který po několik staletí ovládal obchod na Severním a Baltském moři. Na svém vrcholu sdružovala Hanza téměř 200 měst a představovala významnou ekonomickou, politickou a dokonce i vojenskou sílu schopnou konkurovat královstvím a vést války. Jejím neformálním hlavním městem byl Lübeck.

Cílem Hanzy bylo zajistit bezpečnost obchodních cest, chránit společné ekonomické zájmy, získávat obchodní privilegia a monopolizovat obchod v klíčových oblastech. Svaz neměl formální ústavu ani stálou armádu, jeho síla spočívala ve spolupráci a společném postupu členských měst, které se scházely na pravidelných sněmech (Hansetage). Odkaz Hanzy je dodnes patrný v architektuře, kultuře a samosprávné tradici mnoha severoevropských měst.

📜 Historie

Historii Hanzy lze rozdělit do tří hlavních období: formování, vrchol moci a postupný úpadek.

🌱 Počátky a formování (12.–13. století)

Kořeny Hanzy sahají do 12. století, kdy němečtí obchodníci začali expandovat do oblasti Baltu. Klíčovým momentem bylo založení města Lübeck v roce 1159 Jindřichem Lvem, které se díky své strategické poloze rychle stalo centrem obchodu mezi Severním a Baltským mořem. Obchodníci z různých měst, jako Kolín nad Rýnem, Hamburk a Brémy, začali vytvářet společenství (hanzy) v zahraničních městech, aby si vzájemně pomáhali a chránili své zájmy. Příkladem je založení německého obchodního dvora (kontoru) na ostrově Gotland ve městě Visby.

Postupně se tyto volné spolky obchodníků přetvářely v aliance celých měst. V roce 1241 uzavřely Lübeck a Hamburk smlouvu o ochraně obchodních cest mezi oběma městy, což je často považováno za jeden ze základních kamenů budoucího svazu. Během 13. století se k této alianci přidávala další města a Hanza se postupně stávala dominantní silou v regionu.

👑 Vrchol moci (14.–15. století)

Období 14. a počátku 15. století představuje zlatý věk Hanzy. Svaz ovládal obchod s klíčovými komoditami: obilí, dřevo, vosk, med a kožešiny z východu; sukno, víno a sůl ze západu. Hanza si dokázala vynutit rozsáhlá obchodní privilegia v zahraničí, například v Anglii, Flandrech, Norsku a Novgorodu.

Síla Hanzy nebyla jen ekonomická, ale i vojenská. Když se dánský král Valdemar IV. pokusil omezit její vliv a v roce 1361 dobyl hanzovní město Visby, Hanza proti němu vytvořila vojenskou koalici. Po počátečních neúspěších hanzovní flotila Dánsko porazila a v roce 1370 mu vnutila Stralsundský mír. Tato smlouva potvrdila obchodní nadvládu Hanzy v oblasti Baltu a je považována za vrchol její politické moci. V této době se také začaly konat pravidelné hanzovní sněmy (Hansetage) v Lübecku, které fungovaly jako hlavní rozhodovací orgán svazu.

📉 Úpadek a zánik (15.–17. století)

Od poloviny 15. století začala moc Hanzy postupně slábnout. Příčin bylo několik:

Vzestup národních států: Sílící monarchie v Anglii, Francii, Dánsku, Švédsku a Rusku začaly podporovat vlastní obchodníky a omezovat privilegia Hanzy.
Nová konkurence: Obchodníci z Nizozemska a Anglie se stali vážnými konkurenty, zejména v námořním obchodu.
Změna obchodních tras: Zámořské objevy na přelomu 15. a 16. století přesunuly těžiště evropského obchodu z Baltu do Atlantiku.
Vnitřní rozpory: Mezi členskými městy narůstaly spory a jejich zájmy se často rozcházely, což oslabovalo jednotu svazu.
Války: Třicetiletá válka (1618–1648) zdevastovala velkou část Německa a narušila tradiční obchodní sítě.

Poslední formální hanzovní sněm se konal v roce 1669 a zúčastnili se ho zástupci pouhých devíti měst. Ačkoliv svaz nikdy nebyl formálně rozpuštěn, v praxi přestal fungovat. Města Lübeck, Hamburk a Brémy si jako jediná udržela titul "svobodná a hanzovní města" až do moderní doby. Formálně Hanza zanikla až v roce 1862.

⚙️ Organizace a fungování

Hanza byla unikátní svou decentralizovanou strukturou. Nebyla státem, ale konfederací měst s vlastní samosprávou.

🏛️ Hansetage (Hanzovní sněmy)

Nejvyšším orgánem svazu byl Hanzovní sněm (Hansetag), který se nepravidelně scházel v Lübecku. Zde se projednávaly společné záležitosti, jako byly obchodní smlouvy, spory mezi městy, vyhlašování obchodních blokád (Verhansung) nebo vedení válek. Usnesení sněmu však nebyla pro města právně závazná; jejich dodržování záviselo na dobrovolnosti a tlaku ostatních členů.

🏙️ Struktura měst

Členská města se dělila do regionálních skupin, tzv. Quartiere (čtvrtí), které se postupně ustálily na čtyřech: 1. Lübecká (wendická) čtvrť: V čele s Lübeckem, zahrnovala města v oblasti Baltu (Hamburk, Rostock, Wismar, Stralsund). 2. Kolínská (vestfálská) čtvrť: V čele s Kolínem nad Rýnem, sdružovala města v Porýní a Vestfálsku. 3. Braunschweigská (saská) čtvrť: V čele s Braunschweigem, zahrnovala města ve vnitrozemí (Berlín, Magdeburg, Halle). 4. Gdaňská (pruská-livonská) čtvrť: V čele s Gdaňskem (Danzig), sdružovala města v Prusku a Pobaltí (Riga, Tallinn).

⚖️ Právo a soudnictví

Hanza neměla jednotný právní systém, ale mnoho měst přebíralo tzv. Lübecké právo (Lübisches Recht), které se stalo vzorem pro městské právo v celé oblasti Baltu. Spory mezi obchodníky se často řešily u soudů v kontorech nebo na hanzovních sněmech.

💰 Obchod a ekonomika

Ekonomická síla byla základem moci Hanzy. Její obchodní síť propojovala východní a západní Evropu.

🚢 Obchodní trasy a zboží

Hlavní obchodní tepnou byla trasa mezi východním Baltem a Flandry či Anglií.

Z Východu (Rusko, Polsko, Pobaltí): Obilí (hlavně žito), dřevo, vosk, med, jantar, kožešiny (sobol, hermelín), len.
Ze Západu (Flandry, Anglie, Francie): Sukno a textilie, kovové výrobky, zbraně, víno, pivo.
Ze Skandinávie: Ryby (hlavně sleď a treska), měď, železo.
Z Německa: Sůl (z Lüneburgu), stříbro, řemeslné výrobky.

Typickou lodí hanzovních obchodníků byla koga, robustní jednoramenná plachetnice s vysokými boky, ideální pro přepravu velkého množství nákladu.

🏭 Kontory (Faktorie)

Pro organizaci obchodu v zahraničí zřizovala Hanza tzv. kontory – opevněné obchodní osady s vlastní správou, sklady a ubytovnami pro obchodníky. Čtyři nejdůležitější kontory byly: 1. Peterhof v Novgorodu: Klíčový pro obchod s Ruskem. 2. Tyske Bryggen v Bergenu: Monopol na obchod s norskou sušenou treskou. 3. Kontor v Bruggách: Brána k trhům ve Flandrech, Francii a Středomoří. 4. Steelyard (Stalhof) v Londýně: Centrum obchodu s anglickou vlnou a suknem.

🌍 Geografický rozsah a hlavní města

Na svém vrcholu zahrnovala Hanza přibližně 70 aktivních a přes 100 pasivních členských měst. Mezi nejvýznamnější patřila:

🏛️ Dědictví a odkaz

Odkaz Hanzy je v severní Evropě stále živý.

Architektura: Mnoho hanzovních měst se pyšní charakteristickou cihlovou gotikou (Backsteingotik), která je vidět na radnicích, kostelech a měšťanských domech.
Městská hrdost: Města jako Hamburk, Brémy nebo Lübeck si dodnes v oficiálním názvu ponechávají přídomek "hanzovní" (Hansestadt), což odráží hrdost na jejich bohatou obchodní a samosprávnou historii.
Nová Hanza: V roce 1980 byla v nizozemském Zwolle založena "Nová Hanza" (City League the Hanse), spolek bývalých hanzovních měst, který se zaměřuje na podporu kultury, turismu a vzájemné spolupráce.
Kulturní vliv: Hanza přispěla k šíření německého jazyka (dolní němčiny), práva a kultury po celém Pobaltí.

💡 Pro laiky

Představte si Hanzu jako středověký "obchodní klub" nebo "alianci" mocných měst. Nebyl to stát s jedním králem, ale spolek, kde se města dohodla na společných pravidlech pro obchod. Jejich hlavním cílem bylo vydělat co nejvíce peněz a chránit své obchodníky před piráty, konkurencí a svévolí panovníků. Tento spolek byl tak silný, že si mohl dovolit stavět vlastní flotily, vést války proti celým královstvím a diktovat ceny zboží v celé severní Evropě. Jejich hlavními "zbraněmi" nebyly meče, ale lodě, peníze a chytré obchodní dohody.

Šablona:Aktualizováno