Sedmiletá válka

Rozbalit box

Obsah boxu

Sedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý vojenský konflikt, který je často označován za první skutečnou světovou válku. Boje probíhaly nejen v Evropě, ale také v Severní Americe, Indii, Africe a na světových oceánech. Proti sobě stály dvě hlavní koalice: na jedné straně Prusko a Velká Británie s Hannoverskem, na druhé straně Rakousko, Francie, Rusko, Švédsko a později i Španělsko.

Válka byla souběhem dvou hlavních sporů. Prvním byla pokračující rivalita mezi rakouskými Habsburky a Pruskem o nadvládu ve střední Evropě, konkrétně o Slezsko, které Fridrich II. Veliký zabral Marii Terezii v předchozích slezských válkách. Druhým, globálním sporem, byla koloniální a námořní rivalita mezi Velkou Británií a Francií.

Výsledkem války bylo potvrzení Pruska jako nové evropské velmoci a vzestup Velké Británie na pozici dominantní koloniální a námořní síly na úkor Francie. Konflikt měl dalekosáhlé důsledky, včetně finančního vyčerpání Francie, které přispělo k Francouzské revoluci, a změny vztahů mezi Británií a jejími americkými koloniemi, což vedlo k americké válce za nezávislost.

📜 Příčiny konfliktu

Kořeny sedmileté války sahají do nevyřešených sporů z předchozí války o rakouské dědictví (1740–1748).

Boj o Slezsko: Marie Terezie se nikdy nesmířila se ztrátou bohatého Slezska, které v roce [] anektoval pruský král Fridrich II. Veliký. Jejím hlavním zahraničněpolitickým cílem bylo získat toto území zpět a oslabit rostoucí moc Pruska.

Koloniální rivalita: Velká Británie a Francie byly úhlavními soupeři v boji o kolonie a obchodní nadvládu, zejména v Severní Americe (kde konflikt probíhal pod názvem Francouzsko-indiánská válka) a v Indii. Spor se soustředil na kontrolu nad údolím řeky Ohio a lukrativním obchodem s kožešinami.

Diplomatická revoluce (1756): Těsně před válkou došlo k zásadnímu přeskupení aliancí. Tradiční nepřátelství mezi Habsburky a Bourbony bylo ukončeno, když se Rakousko spojilo s Francií. Tento krok byl reakcí na Westminsterskou konvenci, ve které se Velká Británie, obávající se o své Hannoversko, spojila s Pruskem. Tím vznikly dva nepřátelské bloky, které proti sobě brzy stanuly na bojištích po celém světě.

🌍 Průběh války v Evropě

Evropské bojiště bylo dominováno střetem mezi Pruskem a koalicí Rakouska, Francie, Ruska a Švédska. Fridrich II. Veliký, vědom si obklíčení, se rozhodl pro preventivní úder. V srpnu [] vpadl bez vyhlášení války do Saska a obsadil jej, čímž válka začala.

Rok 1757: Fridrich vpadl do Čech, zvítězil v bitvě u Štěrbohol a oblehl Prahu. Utrpěl však drtivou porážku od rakouských vojsk pod velením maršála Dauna v bitvě u Kolína (18. června), která ho donutila se z Čech stáhnout. Na konci roku však Fridrich dokázal svůj vojenský génius v bitvách u Rossbachu, kde porazil francouzsko-říšskou armádu, a u Leuthenu, kde rozdrtil početně silnější rakouskou armádu.

Roky 1758–1760: Válka se proměnila v opotřebovávací boj. Prusko čelilo útokům ze všech stran. V roce [] Fridrich odrazil ruský postup v krvavé bitvě u Zorndorfu. V roce [] však utrpěl nejtěžší porážku své kariéry od spojených rakousko-ruských sil v bitvě u Kunersdorfu. Situace Pruska byla kritická, jeho nepřátelé dočasně obsadili i Berlín (1760).

Zázrak domu Braniborského (1762): Když bylo Prusko na pokraji totálního kolapsu, došlo k nečekanému zvratu. V lednu [] zemřela ruská carevna Alžběta I. Petrovna, nesmiřitelná nepřítelkyně Fridricha. Její nástupce, car Petr III., který Fridricha obdivoval, okamžitě uzavřel s Pruskem mír a stáhl ruská vojska z války. Tím se protipruská koalice rozpadla a Rakousko zůstalo v boji osamocené.

Válka v Evropě skončila mírem v Hubertusburgu (15. února []), který potvrdil status quo ante bellum (stav před válkou). Prusko si definitivně udrželo Slezsko a Kladsko, což potvrdilo jeho postavení evropské velmoci.

🌎 Válka v Severní Americe

V Severní Americe, kde je konflikt znám jako Francouzsko-indiánská válka, začaly boje již v roce []. Hlavní spor se vedl o kontrolu nad údolím řeky Ohio. Francouzi, jejichž kolonie Nová Francie byla řídce osídlená, se spoléhali na spojenectví s indiánskými kmeny. Britové měli naopak obrovskou početní převahu v osadnících.

Zpočátku měli navrch Francouzi, kteří pod velením markýze de Montcalm dosáhli několika vítězství. Klíčový obrat nastal, když se britským premiérem stal William Pitt starší, který soustředil britské úsilí na zničení francouzské koloniální říše. Britové začali masivně investovat do války v Americe, vyslali tisíce vojáků a využili své námořní převahy k blokádě francouzských posil.

Rozhodujícím momentem byla bitva na Abrahamových pláních v roce [], kde britské síly pod velením generála Jamese Wolfa dobyly město Québec, srdce Nové Francie. V bitvě padli oba velitelé, Wolfe i Montcalm. Pád Montrealu v následujícím roce znamenal konec francouzské nadvlády v Kanadě.

🇮🇳 Válka v Indii

V Indii se střetla Britská Východoindická společnost s Francouzskou Východoindickou společností, přičemž obě strany využívaly spojenectví s místními indickými vládci. Zásadní bitvou byla Bitva u Palásí v roce [], kde britské síly vedené Robertem Clivem drtivě porazily mnohem početnější armádu bengálského navába, spojence Francouzů. Toto vítězství položilo základy britské nadvlády v Indii a postupně vytlačilo Francouze z celého subkontinentu.

🕊️ Mírové smlouvy a důsledky

Sedmiletá válka byla ukončena dvěma mírovými smlouvami v roce []:

1. Pařížský mír (10. února) ukončil koloniální válku mezi Velkou Británií, Francií a Španělskem. Francie ztratila téměř všechny své državy v Severní Americe ve prospěch Británie (Kanadu a území východně od Mississippi) a Španělska (Louisiana). V Indii si Francie mohla ponechat jen několik neopevněných obchodních stanic. 2. Hubertusburský mír (15. února) ukončil válku ve střední Evropě mezi Pruskem, Rakouskem a Saskem. Smlouva potvrdila pruskou anexi Slezska.

Dlouhodobé důsledky:

Vzestup Velké Británie: Stala se nejmocnější koloniální a námořní velmocí světa. Obrovský válečný dluh ji však donutil zvýšit daně ve svých amerických koloniích, což se stalo jednou z hlavních příčin americké revoluce.
Potvrzení Pruska: Prusko se definitivně zařadilo mezi pět evropských velmocí (pentarchie).
Úpadek Francie: Ztráta koloniální říše a obrovské zadlužení přispěly ke krizi, která vyvrcholila Velkou francouzskou revolucí v roce [].
Změna pro České země: Pro Země Koruny české znamenala válka definitivní ztrátu většiny Slezska a Kladska ve prospěch Pruska.

💡 Pro laiky

Představte si, že svět je jedna velká školní zahrada a v ní probíhají dva velké spory najednou.

První spor je mezi dvěma silnými kluky, Fridrichem (Prusko) a Marií (Rakousko), o nejlepší pískoviště (Slezsko). Fridrich ho Marii sebral v minulé rvačce a Marie ho chce za každou cenu zpátky. Aby na to nebyla sama, domluví se se svými kamarády – s Francií, Ruskem a dalšími.

Druhý, ještě větší spor, probíhá mezi dvěma největšími gangy na zahradě – britským a francouzským. Hádají se o to, kdo bude ovládat nejlepší prolézačky a houpačky na vzdálených koncích zahrady (v Americe a v Indii).

A teď to nejlepší: Britové, kteří jsou nepřátelé Francouzů, se domluví s Fridrichem (protože ten taky nemá rád Francouze a jejich kamarády). Tím se oba spory propojí v jednu obrovskou celosvětovou bitku. Zatímco se Fridrich statečně brání obrovské přesile v Evropě, Britové využijí toho, že Francouzi jsou zaneprázdnění, a seberou jim skoro všechny jejich hračky v Americe a Indii.

Nakonec to dopadne tak, že Fridrich své pískoviště uhájí a všichni ho začnou brát jako jednoho z největších borců. Britové vyhrají na celé čáře, ovládnou většinu zahrady a stanou se novými šéfy. Francouzi prohrají, přijdou o spoustu hraček a jsou z toho tak zničení, že to u nich doma za pár let způsobí obrovský chaos (revoluci).

🌐 Zdroje