Serotonin

Rozbalit box

Obsah boxu

Serotonin, chemicky 5-hydroxytryptamin (5-HT), je biogenní amin, který v lidském těle funguje jako neurotransmiter a v menší míře i jako hormon. Je široce známý pod přezdívkou "hormon štěstí", protože hraje klíčovou roli v regulaci nálady, pocitů spokojenosti a emoční stability. Jeho funkce je však mnohem komplexnější a zasahuje do široké škály fyziologických procesů, včetně spánku, trávení, chuti k jídlu, srážení krve a vnímání bolesti. Ačkoliv je často spojován s mozkem, přibližně 90–95 % veškerého serotoninu v těle se nachází v gastrointestinálním traktu, kde reguluje pohyblivost střev.

Nedostatek serotoninu v centrálním nervovém systému je spojován se vznikem deprese, úzkostných poruch, panických poruch a poruch spánku. Naopak jeho nadbytek může vést k život ohrožujícímu stavu známému jako serotoninový syndrom. Mnoho moderních antidepresiv, zejména ze skupiny SSRI, funguje na principu zvýšení dostupnosti serotoninu v mozku.

🔬 Chemie a biosyntéza

Serotonin patří mezi monoaminy a jeho chemický vzorec je C₁₀H₁₂N₂O. Tělo si ho syntetizuje z esenciální aminokyseliny tryptofan, kterou je nutné přijímat v potravě. Samotná biosyntéza probíhá ve dvou krocích:

Hydroxylace: V prvním kroku, který je zároveň krokem řídícím rychlost celé syntézy, enzym tryptofan hydroxyláza přidá na molekulu tryptofanu hydroxylovou skupinu (-OH). Tím vzniká meziprodukt 5-hydroxytryptofan (5-HTP).
Dekarboxylace: Následně enzym dekarboxyláza aromatických L-aminokyselin za pomoci vitaminu B6 (pyridoxinu) odstraní z 5-HTP karboxylovou skupinu (-COOH), čímž vzniká finální molekula – serotonin (5-hydroxytryptamin).

Protože samotný serotonin nemůže překročit hematoencefalickou bariéru, veškerý serotonin potřebný pro funkci mozku musí být syntetizován přímo v něm. Naopak 5-HTP, jeho prekurzor, touto bariérou procházet může.

🧠 Funkce v mozku a nervovém systému

V centrálním nervovém systému působí serotonin jako klíčový neurotransmiter, tedy jako chemický posel přenášející signály mezi neurony. Jeho účinky jsou velmi rozmanité a závisí na typu receptoru, na který se naváže. Ovlivňuje široké spektrum psychických funkcí:

Nálada a emoce: Dostatečná hladina serotoninu je spojována s pocity štěstí, klidu a emoční stability. Jeho nedostatek je jednou z hlavních hypotéz vzniku deprese a úzkosti.
Spánek a cirkadiánní rytmus: Serotonin je prekurzorem pro tvorbu melatoninu, hormonu, který reguluje cyklus spánku a bdění. Během dne podporuje bdělost a v noci se v epifýze přeměňuje na melatonin, který navozuje spánek.
Kognitivní funkce: Podílí se na procesech učení a formování paměťi.
Chuť k jídlu: Serotonin pomáhá regulovat pocity hladu a sytosti. Jeho vyšší hladina může snižovat chuť k jídlu, zejména na sacharidy.
Sexuální chování: Ovlivňuje libido; některé léky zvyšující serotonin (SSRI) mohou jako vedlejší účinek snižovat sexuální touhu.

🍽️ Funkce v gastrointestinálním traktu

Překvapivě, drtivá většina (kolem 90–95 %) serotoninu se tvoří a působí ve střevech. Zde ho produkují specializované enterochromafinní buňky a také některé střevní bakterie. V trávicím systému plní zásadní role:

Regulace střevní motility: Serotonin řídí peristaltické pohyby střev, tedy svalové stahy, které posouvají potravu trávicím traktem.
Vyvolání nevolnosti: Pokud je ve střevech přítomna dráždivá látka nebo patogen, produkce serotoninu se zvýší. To zrychlí peristaltiku (vyvolá průjem) a zároveň vyšle signál do mozku, který může spustit zvracení.
Komunikace na ose střevo-mozek: Střeva a mozek jsou propojeny hustou sítí nervů (zejména bloudivým nervem) a biochemických signálů. Serotonin produkovaný ve střevech hraje klíčovou roli v této obousměrné komunikaci, a proto se o střevech někdy mluví jako o "druhém mozku".

🩸 Další funkce v těle

Kromě mozku a střev ovlivňuje serotonin i další systémy v těle:

Srážení krve: Serotonin je uvolňován z krevních destiček v místě poranění. Způsobuje zúžení cév (vazokonstrikci), čímž pomáhá omezit krvácení a podporuje tvorbu krevní sraženiny.
Kardiovaskulární systém: Může ovlivňovat sílu srdečního stahu a krevní tlak.
Zdraví kostí: Chronicky vysoké hladiny serotoninu (zejména ve střevech) mohou negativně ovlivňovat hustotu kostí a zvyšovat riziko osteoporózy.

💊 Serotonin a duševní zdraví

Deprese a antidepresiva

Hypotéza, že nízká hladina serotoninu v mozku přispívá k depresi, vedla k vývoji nejrozšířenější skupiny antidepresiv – selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Mezi ně patří léky jako fluoxetin (Prozac), sertralin (Zoloft) nebo citalopram. Tyto léky neprodukují nový serotonin, ale blokují jeho zpětné vstřebávání (re-uptake) do presynaptického neuronu. Tím se zvyšuje jeho koncentrace v synaptické štěrbině a prodlužuje se doba jeho působení, což pomáhá zmírnit příznaky deprese.

Serotoninový syndrom

Serotoninový syndrom je potenciálně život ohrožující stav způsobený nadměrnou stimulací serotoninových receptorů v těle. Obvykle vzniká při kombinaci více léků nebo doplňků, které zvyšují hladinu serotoninu, například kombinací SSRI s jinými antidepresivy (inhibitory MAO), některými léky proti bolesti (tramadol), nebo doplňky stravy jako třezalka tečkovaná či 5-HTP.

Příznaky se dělí do tří hlavních skupin:

Kognitivní a psychické změny: Agitovanost, zmatenost, mánie, halucinace.
Autonomní dysfunkce: Horečka, pocení, zrychlený srdeční tep (tachykardie), vysoký krevní tlak, rozšířené zorničky.
Neuromuskulární hyperaktivita: Třes, svalové záškuby (myoklonus), zvýšené reflexy (hyperreflexie), svalová ztuhlost.

V těžkých případech může vést ke křečím, bezvědomí a smrti. Léčba vyžaduje okamžité vysazení všech serotonergních léků a podpůrnou péči.

🥗 Jak přirozeně ovlivnit hladinu serotoninu?

Hladinu serotoninu nelze přímo měřit pro účely diagnostiky psychického zdraví, protože krevní hladiny neodrážejí stav v mozku. Existuje však několik přirozených způsobů, jak podpořit jeho produkci a funkci:

Strava bohatá na tryptofan: Konzumace potravin s vysokým obsahem tryptofanu, jako jsou vejce, sýr, drůbeží maso, losos, ořechy, semínka a tofu, poskytuje tělu základní stavební kámen pro syntézu serotoninu.
Pohybová aktivita: Pravidelné cvičení, zejména aerobní, prokazatelně zvyšuje produkci a uvolňování serotoninu v mozku.
Vystavení slunečnímu světlu: Sluneční svit stimuluje produkci serotoninu. Nedostatek světla, zejména v zimních měsících, může přispívat k sezónní afektivní poruše (SAD).
Dostatek spánku: Kvalitní a pravidelný spánek je nezbytný pro udržení rovnováhy neurotransmiterů, včetně serotoninu.

💡 Pro laiky: Serotonin v kostce

Představte si, že vaše tělo je obrovské město a serotonin je jeho hlavní komunikační a regulační služba. Má na starosti hned několik oddělení:

Oddělení nálady (v mozku): Zde serotonin funguje jako dirigent orchestru. Když je ho dostatek, hudba hraje harmonicky – cítíte se dobře, klidně a spokojeně. Když ho je málo, orchestr hraje falešně – můžete být smutní, úzkostliví nebo podráždění.
Dopravní podnik (ve střevech): Ve střevech je serotonin šéfem dopravy. Zajišťuje, aby se potrava plynule posouvala vpřed správnou rychlostí. Když se objeví "nehoda" (špatné jídlo), serotonin zrychlí dopravu, aby se problém co nejdříve dostal z města ven (průjem).
Záchranná služba (v krvi): Při zranění přijíždí serotonin na místo jako první. Okamžitě "stáhne" silnice (cévy) v okolí nehody, aby se zabránilo velkým ztrátám (krvácení), a pomáhá vytvořit "zátaras" (krevní sraženinu).
Noční hlídač (přeměna na melatonin): Když se ve městě setmí, serotonin se převlékne do uniformy nočního hlídače (melatoninu) a postupně celé město uspí, aby si mohlo odpočinout a nabrat síly na další den.

Stručně řečeno, serotonin je všestranný pomocník, který se stará o to, aby v "městě-těle" vše fungovalo, jak má – od dobré nálady přes plynulé trávení až po klidný spánek.

Zdroje