Nikolaj Chabibulin

Nikolaj Chabibulin
	Soubor:Nikolai Khabibulin Oilers.jpg
	Nikolaj Chabibulin v dresu Edmonton Oilers (2010)
Přezdívka	The Bulin Wall (Bulinova zeď)
Datum narození	13. ledna 1973
Místo narození	Sverdlovsk, Sovětský svaz (dnes Jekatěrinburg, Rusko)
Výška	185 cm
Váha	96 kg
Pozice	Brankář
Držení hole	Levá (chytá v levé)
Kariéra	1989–2014 (aktivní návrat 2023)
Draft	1992, 204. celkově, Winnipeg Jets
Bývalé týmy	Avtomobilist Sverdlovsk; CSKA Moskva; Winnipeg Jets; Phoenix Coyotes; Tampa Bay Lightning; Ak Bars Kazaň; Chicago Blackhawks; Edmonton Oilers; Torpedo Nižnij Novgorod
Reprezentace	SNS; Rusko
Úspěchy	🏆; První ruský brankář-vítěz Stanley Cupu; 4× účastník NHL All-Star Game
Trenérská kariéra	Trenér brankářů Torpedo Nižnij Novgorod (a nouzový brankář)

Rozbalit box

Obsah boxu

Nikolaj Ivanovič Chabibulin (rusky: Николай Иванович Хабибулин; v anglickém přepisu Nikolai Khabibulin; * 13. ledna 1973, Sverdlovsk) je ruský profesionální hokejový brankář, olympijský vítěz a vítěz Stanley Cupu z roku 2004.

Chabibulin, kterému v zámoří nikdo neřekl jinak než "The Bulin Wall" (slovní hříčka odkazující na Berlínskou zeď), byl průkopníkem ruské brankářské školy v NHL. V době, kdy se evropským brankářům v zámoří příliš nevěřilo, se vypracoval mezi absolutní elitu. Jeho styl byl akrobatický, často neortodoxní, ale v klíčových momentech neprůstřelný. V roce 2004 se stal prvním ruským gólmanem v historii, který jako jednička zvedl nad hlavu Stanley Cup. Jeho kariéra je také fascinující svou délkou – ještě ve věku 50 let podepsal profesionální hráčskou smlouvu v KHL.

Klubová kariéra

Z Uralu do pouště (1989–1999)

Nikolaj Chabibulin začínal v rodném Sverdlovsku, ale brzy si ho vytáhlo slavné CSKA Moskva. V roce 1992 byl draftován týmem Winnipeg Jets až v 9. kole. Do zámoří odešel v roce 1994 a brzy se stal miláčkem fanoušků v Manitobě. V roce 1996 se klub přestěhoval do Arizony a stal se z něj Phoenix Coyotes. Právě v poušti se zrodila legenda "The Bulin Wall". Chabibulin podával heroické výkony v týmu, který se spoléhal na defenzivu. V play-off 1999 proti St. Louis Blues přiváděl střelce soupeře k šílenství, ačkoliv Coyotes nakonec padli v sedmém zápase. Jeho angažmá ve Phoenixu však skončilo sporem o smlouvu. Chabibulin vynechal celou sezónu 1999/00 a část další, trucoval a hrál za Long Beach Ice Dogs v IHL, dokud nebyl vysvobozen výměnou.

Tampa Bay Lightning: Vrchol kariéry (2001–2004)

V roce 2001 ho získala Tampa Bay Lightning. Generální manažer Jay Feaster věděl, že mladý tým s hvězdami jako Vincent Lecavalier a Martin St. Louis potřebuje jistotu v brance. Chabibulin se jí stal. Sezóna 2003/04 byla jeho mistrovským dílem. V play-off byl fenomenální. Vychytal pět čistých kont (shutouts). Ve finále Východní konference proti Philadelphii i ve finále Stanley Cupu proti Calgary Flames byl rozdílovým hráčem. V rozhodujícím sedmém zápase finále proti Calgary inkasoval pouze jednou a dovedl Tampu k historicky prvnímu titulu. Stal se prvním Rusem v masce, který to dokázal, a otevřel tak dveře pro následovníky jako Vasilevskij nebo Bobrovskij.

Chicago a Edmonton: Pád a zranění (2005–2013)

Po výluce a zavedení platových stropů podepsal v roce 2005 lukrativní smlouvu s Chicago Blackhawks (27 milionů dolarů na 4 roky), čímž se stal nejlépe placeným brankářem světa. V Chicagu se však trápil. Tým byl v přestavbě, obrana nefungovala a Chabibulina pronásledovala zranění zad a třísel. Nakonec ztratil pozici jedničky ve prospěch Cristobala Hueta. V roce 2009 podepsal s Edmonton Oilers, ale jeho působení v Kanadě bylo poznamenáno dalším zhoršováním zdraví a také problémy mimo led (zatčení za řízení pod vlivem alkoholu v Arizoně). Většinu času trávil na marodce.

Návrat a hrající trenér (2013–2024)

Kariéru v NHL zakončil krátkým návratem do Chicaga v sezóně 2013/14, kde však odchytal jen 4 zápasy, než si vážně poranil kyčel. Po dlouhé pauze se vrátil k hokeji jako trenér brankářů v ruských reprezentacích a v KHL. V sezóně 2023/24 však šokoval svět. Ve věku 50 let podepsal hráčskou smlouvu s týmem Torpedo Nižnij Novgorod (kde působil jako trenér brankářů), aby byl připraven zaskočit v případě zranění gólmanů. Ačkoliv do soutěžního zápasu nenastoupil, jeho přítomnost na soupisce byla světovým unikátem.

Reprezentační kariéra

Chabibulin má ve sbírce nejcennější kovy, ale jeho vztah s ruskou federací byl často napjatý.

Zlato 1992 (Albertville): Jako devatenáctiletý byl třetím brankářem Sjednoceného týmu (SNS), který vyhrál olympiádu. Do branky se nedostal, ale zlatou medaili obdržel.
Bronz 2002 (Salt Lake City): Zde byl jasnou jedničkou a hvězdou. Ve čtvrtfinále proti České republice (obhájcům z Nagana) podal životní výkon. Vychytal Jágra a spol. při výhře 1:0 a v podstatě sám vyřadil Čechy z turnaje. Rusko nakonec získalo bronz a Chabibulin byl vyhlášen nejlepším brankářem olympiády.

Herní styl

"Bulin Wall" měl specifický styl.

Atletičnost: V mladších letech spoléhal na neuvěřitelnou flexibilitu. Dokázal udělat rozštěp a chytit puk, který už mířil do prázdné branky.
Butterfly: Byl jedním z prvních ruských brankářů, kteří dokonale ovládli styl motýlka (rozleku), ale kombinoval ho s agresivním vyjížděním.
Vybavení: Proslul používáním betonů značky Bauer/Nike s unikátním designem, které se staly jeho poznávacím znamením.

Pro laiky

Proč je Nikolaj Chabibulin legenda?

První ruský vítěz: Před ním se říkalo, že Rusové umí dávat góly, ale neumí chytat. On tento mýtus zbořil a vyhrál Stanley Cup.
Kat Čechů: Pokud si pamatujete čtvrtfinále olympiády 2002, kde Češi tlačili, ale nedali gól, tak v té brance stál on. Byla to jeho "jednochlapová show".
Hrající dědeček: Podepsat profesionální smlouvu v 50 letech v jedné z nejlepších lig světa (KHL) je kuriozita, která ukazuje jeho vášeň pro hokej (a dobrou kondici).

Zdroje