Surinam

Republika Surinam
Název originál	Republiek Suriname
Motto	Justitia – Pietas – Fides ; (latinsky: Spravedlnost – Zbožnost – Víra)
Hymna	God zij met ons Suriname
Rozloha	163 821 km²
Počet obyvatel	645 210 (odhad 2025)
Hustota zalidnění	4 obyv./km²
Úřední jazyk	Nizozemština
Prezident	Chan Santokhi
Viceprezident	Ronnie Brunswijk
Hlavní město	Paramaribo
Největší město	Paramaribo
Měna	Surinamský dolar (SRD)
Časové pásmo	(UTC-3)
Tel. předvolba	+597
Vznik	25. listopadu 1975 ; (nezávislost na Nizozemsku)

Rozbalit box

Obsah boxu

Surinam, plným názvem Republika Surinam (nizozemsky Republiek Suriname), je stát na severovýchodním pobřeží Jižní Ameriky. Je nejmenším suverénním státem na tomto kontinentu. Na východě sousedí s Francouzskou Guyanou, na jihu s Brazílií a na západě s Guyanou. Severní pobřeží omývá Atlantský oceán. Hlavním a největším městem je Paramaribo.

Surinam je výjimečný svou etnickou, kulturní a náboženskou rozmanitostí, která je výsledkem dlouhé koloniální historie a následných vln imigrace. Ačkoliv je úředním jazykem nizozemština, v běžné komunikaci se používá přes dvacet dalších jazyků, včetně kreolského jazyka Sranan Tongo. Země je jednou z nejméně hustě osídlených na světě, přičemž většina obyvatelstva žije v pobřežní oblasti. Více než 90 % rozlohy státu pokrývají tropické deštné pralesy, což ze Surinamu činí jednu z nejzalesněnějších zemí světa a klíčového hráče v ochraně Amazonského pralesa.

⏳ Historie

Původními obyvateli území dnešního Surinamu byly domorodé kmeny, především Aravakové a Karibové. Prvními Evropany, kteří region prozkoumávali, byli v 16. století Španělé, ale trvalejší osídlení založili až Angličané v polovině 17. století. V roce 1667, po druhé anglo-nizozemské válce, získali kontrolu nad územím Nizozemci výměnou za kolonii Nový Amsterdam, z níž se později stal New York.

Nizozemská kolonie, známá jako Nizozemská Guyana, se stala prosperujícím zdrojem cukru díky systému plantáží, na kterých pracovali otroci přivážení z Afriky. Mnoho otroků však z plantáží uprchlo do neprostupné džungle ve vnitrozemí, kde vytvořili vlastní autonomní komunity známé jako Maroni. Jejich potomci dodnes tvoří významnou část surinamské populace. Otroctví bylo v Surinamu zrušeno až v roce 1863.

Po zrušení otroctví čelili majitelé plantáží nedostatku pracovní síly. Nizozemská vláda proto zavedla systém smluvních dělníků, v jehož rámci do Surinamu přicházeli pracovníci z Britské Indie (tzv. Hindustánci), Nizozemské východní Indie (především z ostrova Jáva) a Číny. Tato migrace zásadně formovala dnešní multietnický charakter země. Surinam získal autonomii v rámci Nizozemského království v roce 1954 a plnou nezávislost vyhlásil 25. listopadu 1975. Post-koloniální období bylo poznamenáno politickou nestabilitou, včetně vojenského převratu v roce 1980 pod vedením Désiho Bouterseho a následné občanské války. Od počátku 90. let 20. století je Surinam parlamentní demokracií.

🗺️ Geografie a podnebí

Surinam leží na Guyanském štítu a jeho území lze rozdělit do tří hlavních geografických zón. Na severu se nachází úzká pobřežní nížina, kde žije většina populace a soustředí se zemědělská produkce. Tato oblast je zčásti bažinatá a nachází se na úrovni moře nebo dokonce pod ní. Jižněji se rozprostírá pás savan, který přechází v hustě zalesněnou Guyanskou vysočinu, která tvoří většinu vnitrozemí. Nejvyšší horou je Julianatop s výškou 1 286 metrů nad mořem.

Země má hustou síť řek, které tečou ze severu na jih do Atlantiku. Mezi nejvýznamnější patří Courantyne (tvořící hranici s Guyanou), Marowijne (hranice s Francouzskou Guyanou) a řeka Surinam, na níž se nachází Brokopondská přehrada, jedna z největších umělých nádrží na světě.

Podnebí je tropické, horké a vlhké po celý rok, s průměrnými teplotami okolo 27 °C. Střídají se dvě období dešťů (od dubna do srpna a od listopadu do února) a dvě období sucha. Díky rozsáhlým lesním porostům, které pokrývají přes 93 % země, má Surinam jednu z nejnižších mír odlesňování na světě a je považován za uhlíkově negativní zemi. Centrální surinamská přírodní rezervace je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.

🏛️ Politika a vláda

Surinam je prezidentská republika s parlamentním systémem. Hlavou státu a vlády je prezident, který je volen na pětileté období jednokomorovým Národním shromážděním (De Nationale Assemblée). Prezident jmenuje a odvolává ministry. K jeho zvolení je potřeba dvoutřetinová většina v parlamentu; pokud není dosažena, rozhoduje Sjednocené lidové shromáždění složené z poslanců a regionálních zástupců.

Zákonodárnou moc vykonává Národní shromáždění, které má 51 členů volených v přímých volbách na pět let systémem poměrného zastoupení. Politická scéna je silně fragmentovaná a často založená na etnických liniích, což vede k tvorbě širokých vládních koalic. Soudní systém je nezávislý a vychází z nizozemského práva. Nejvyšší soudní instancí je Nejvyšší soud.

Administrativně se Surinam dělí na 10 distriktů. Současným prezidentem je od roku 2020 Chan Santokhi. Jeho vláda se zaměřuje na řešení ekonomických problémů, boj proti korupci a posílení mezinárodních vztahů.

💰 Ekonomika

Ekonomika Surinamu je silně závislá na těžbě nerostných surovin, které tvoří většinu exportu a státních příjmů. Klíčovými komoditami jsou zlato, ropa a v minulosti bauxit, jehož těžba však v posledních letech výrazně poklesla. Závislost na cenách komodit na světových trzích činí ekonomiku zranitelnou vůči vnějším šokům.

Zemědělství se soustředí především na pěstování rýže a banánů pro export. Dalšími plodinami jsou tropické ovoce a zelenina. Významný je také rybolov, zejména lov krevet. Dřevařský průmysl má velký potenciál díky obrovským lesním zdrojům, ale jeho rozvoj je brzděn snahou o udržitelnou těžbu a ochranu životního prostředí.

V posledních letech se vláda snaží diverzifikovat ekonomiku a podporovat sektory jako cestovní ruch, zejména ekoturistiku zaměřenou na unikátní přírodu vnitrozemí. Země se potýká s vysokou inflací, zahraničním dluhem a strukturálními problémy. Měnou je Surinamský dolar (SRD). Hlavními obchodními partnery jsou Spojené státy americké, Nizozemsko, Čína a země Karibského společenství.

🧑‍🤝‍🧑 Obyvatelstvo

Surinam je jednou z etnicky a kulturně nejrozmanitějších zemí na světě. Populace, odhadovaná v roce 2025 na přibližně 645 000 obyvatel, je soustředěna převážně v hlavním městě Paramaribo a v pobřežní nížině.

Největší etnickou skupinou jsou Hindustánci (asi 27 %), potomci smluvních dělníků z Indie. Následují Maroni (asi 22 %), potomci uprchlých afrických otroků, kteří si v džungli vytvořili vlastní kulturu. Kreolové, kteří jsou smíšeného afrického a evropského původu, tvoří asi 16 % populace. Javánci, potomci dělníků z Indonésie, představují asi 14 %. Dále zde žijí menšiny původních obyvatel (indiánské kmeny), Číňanů, Libanonců a Evropanů.

Tato etnická pestrost se odráží i v náboženském složení. Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství (přibližně 48 %, s převahou protestantů a katolíků), následované hinduismem (22 %) a islámem (14 %). Zbytek tvoří tradiční víry a lidé bez vyznání. Úředním jazykem je nizozemština, ale jako lingua franca slouží kreolský jazyk Sranan Tongo. Široce se používají i další jazyky jako surinamská hindština (Sarnami) nebo jávština.

🌳 Životní prostředí a biodiverzita

Surinam je globálním hotspotem biodiverzity. Více než 93 % jeho území je pokryto nedotčeným tropickým deštným pralesem, který je součástí Amazonského pralesa. Tyto lesy hostí obrovské množství rostlinných a živočišných druhů, včetně ohrožených zvířat jako jaguár, tapír jihoamerický, vydra obrovská a harpyje pralesní.

Ochrana přírody je pro Surinam prioritou. Země má několik národních parků a chráněných oblastí. Nejvýznamnější je Centrální surinamská přírodní rezervace, která má rozlohu 1,6 milionu hektarů (asi 12 % území státu) a je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Díky masivnímu lesnímu pokrytí a nízkým emisím je Surinam jednou z mála zemí na světě s negativní uhlíkovou bilancí, což znamená, že jeho lesy absorbují více oxidu uhličitého, než kolik země vyprodukuje.

Hlavními environmentálními hrozbami jsou nelegální a neregulovaná těžba zlata, která vede ke kontaminaci řek rtutí a k odlesňování. Problémem je také pytláctví a nelegální těžba dřeva, i když v menším měřítku než v jiných zemích regionu.

🎭 Kultura

Surinamská kultura je živou a dynamickou směsicí vlivů z Afriky, Asie, Evropy a Ameriky. Každá etnická skupina si zachovala své tradice, jazyk a zvyky, které se zároveň vzájemně prolínají a vytvářejí jedinečnou národní identitu. Tato kulturní syntéza je patrná ve všech aspektech života.

Surinamská kuchyně je proslulá svou rozmanitostí. Mezi typická jídla patří pom (pokrm z kořene taro s kuřecím masem), roti (indická placka podávaná s kari), moksi-alesi (směs rýže s masem, fazolemi a zeleninou) nebo saoto, polévka jávského původu.

Hudba je nedílnou součástí života. Populární jsou žánry jako kaseko, energická hudba s africkými kořeny a dechovými nástroji, a kawina, která je spojena s maroonskými tradicemi. V zemi se slaví svátky všech hlavních náboženství, včetně křesťanských Vánoc a Velikonoc, hinduistického svátku světel Díválí a muslimského Íd al-fitr. Významným státním svátkem je Keti Koti (1. červenec), který připomíná zrušení otroctví. Historické centrum hlavního města Paramaribo s unikátní dřevěnou koloniální architekturou je zapsáno na seznamu UNESCO.

🌍 Mezinárodní vztahy

Surinam udržuje aktivní zahraniční politiku a je členem mnoha mezinárodních organizací, včetně OSN, CARICOM (Karibské společenství), UNASUR a Organizace islámské spolupráce. Jako jediná nizozemsky mluvící země v Jižní Americe hraje roli mostu mezi karibskou a jihoamerickou oblastí.

Historicky nejužší vztahy má s Nizozemskem, bývalou koloniální mocností, ačkoliv tyto vztahy byly v minulosti občas napjaté, zejména během vojenské vlády. Důležitými partnery jsou také Spojené státy americké, Čína, Brazílie a sousední státy. Vztahy s Guyanou a Francouzskou Guyanou jsou obecně dobré, i když přetrvávají některé nevyřešené hraniční spory, zejména s Guyanou ohledně námořní hranice v oblasti bohaté na ropu.

Surinam se aktivně podílí na regionální spolupráci v rámci CARICOM a usiluje o hlubší integraci do jihoamerických struktur. Vzhledem ke svému přírodnímu bohatství a negativní uhlíkové stopě hraje stále významnější roli v mezinárodních diskusích o změně klimatu a ochraně životního prostředí.

⚛️ Pro laiky

Představte si Surinam jako malý, ale neuvěřitelně pestrý kulturní "tavicí kotlík" ukrytý v srdci deštného pralesa. Je to, jako byste vzali kus Indie, Indonésie, Afriky a Evropy, zasadili je do jedné z nejzelenějších zahrad Jižní Ameriky a nechali je vytvořit úplně novou, jedinečnou společnost. Je to jedna z mála zemí na světě, kde vedle sebe v harmonii stojí mešita, synagoga, kostel a mandir.

Většina lidí žije namačkaná na úzkém pruhu země u moře, zatímco zbytek země je obrovský, téměř nedotčený prales plný jaguárů, opic a exotických ptáků. Oficiálně se tu mluví nizozemsky, jako v Amsterdamu, ale na ulici uslyšíte desítky jiných jazyků a dialektů. Surinam je důkazem, že lidé z naprosto odlišných koutů světa mohou žít společně a vytvořit něco zcela nového a fascinujícího.

Zdroje