Krevní sraženina

Krevní sraženina (Trombus)
	Soubor:Red blood cells in a fibrin mesh.jpg
	Červené krvinky zachycené v síti fibrinových vláken pod elektronovým mikroskopem.
Klasifikace	I80-I82 (Žilní trombóza), I21-I22 (Srdeční infarkt), I63 (Cévní mozková příhoda)
Příčiny	Poškození cévní stěny, zpomalení krevního toku, zvýšená srážlivost krve (Virchowova triáda)
Rizikové faktory	Dlouhodobá imobilizace, operace, těhotenství, kouření, obezita, rakovina, genetické predispozice (Leidenská mutace), hormonální antikoncepce, vyšší věk, fibrilace síní
Příznaky	Záleží na lokalizaci: otok a bolest končetiny (hluboká žilní trombóza), dušnost a bolest na hrudi (plicní embolie), náhlá slabost, poruchy řeči (cévní mozková příhoda), bolest na hrudi vystřelující do paže (infarkt myokardu)
Diagnostika	Krevní testy (D-dimery), dopplerovská ultrasonografie, CT angiografie, magnetická rezonance, EKG
Léčba	Antikoagulancia (heparin, warfarin, NOAC), trombolýza, mechanická trombektomie, angioplastika
Prevence	Časná mobilizace po operaci, kompresní punčochy, profylaktické podávání antikoagulancií u rizikových pacientů, zdravý životní styl
MKN-10	I82.9
MKN-9	453.9

Rozbalit box

Obsah boxu

Krevní sraženina, odborně nazývaná trombus, je pevný útvar tvořený složkami krve, který vzniká uvnitř cévy nebo srdce za života jedince. Jedná se o klíčový proces zvaný hemostáza, který za normálních okolností slouží k zastavení krvácení při poranění. Pokud však dojde ke vzniku sraženiny v neporušené cévě nebo je-li srážení nadměrné, stává se z ní patologický jev zvaný trombóza, který může vést k život ohrožujícím stavům, jako je infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo plicní embolie.

Pokud se část trombu nebo celý trombus uvolní a je unášen krevním řečištěm, nazývá se embolus. Tento proces se označuje jako tromboembolismus.

⚙️ Fyziologie a vznik

Vznik krevní sraženiny je komplexní, přesně regulovaný proces známý jako hemostáza (zástava krvácení). Jeho cílem je rychle a efektivně ucpat poraněnou cévu a zabránit tak ztrátě krve. Patologický vznik sraženiny, tedy trombóza, je často spojen s narušením rovnováhy mezi prokoagulačními (srážení podporujícími) a antikoagulačními (srážení tlumícími) mechanismy.

🩸 Hemostáza

Proces zástavy krvácení lze rozdělit do několika fází:

Vazokonstrikce: První okamžitou reakcí na poranění cévy je její stažení (smrštění hladké svaloviny ve stěně cévy). Tím se dočasně omezí průtok krve poraněným místem.
Primární hemostáza: Krevní destičky (trombocyty) přilnou k obnaženému kolagenu v poškozené cévní stěně (adheze), aktivují se, mění svůj tvar a uvolňují látky, které lákají další destičky (agregace). Vytvoří se tak nestabilní destičková zátka, která dočasně ucpe defekt.
Sekundární hemostáza (koagulační kaskáda): Jedná se o sérii na sebe navazujících enzymatických reakcí, kterých se účastní plazmatické bílkoviny zvané koagulační faktory. Výsledkem této kaskády je přeměna rozpustného fibrinogenu na nerozpustnou síť vláken fibrinu. Tato fibrinová síť zpevní a stabilizuje primární destičkovou zátku a zachytí v sobě další krevní elementy (červené krvinky, bílé krvinky), čímž vzniká definitivní, stabilní trombus.
Fibrinolýza: Po zhojení cévy je nutné sraženinu odstranit, aby se obnovil normální průtok krve. Tento proces se nazývá fibrinolýza a jeho hlavním aktérem je enzym plazmin, který štěpí fibrinová vlákna.

📜 Virchowova triáda

Německý patolog Rudolf Virchow v 19. století popsal tři základní faktory, které přispívají k patologickému vzniku trombózy. Tato takzvaná Virchowova triáda je platná dodnes: 1. Poškození cévní stěny (endotelu): Endotel je vnitřní výstelka cév, která má za normálních okolností protisrážlivé vlastnosti. K jejímu poškození může dojít aterosklerózou, zánětem (vaskulitida), traumatem nebo chirurgickým zákrokem. 2. Změny v krevním proudu (stáza nebo turbulence): Zpomalení krevního toku (stáza), typické pro hluboké žíly dolních končetin při dlouhém sezení či ležení, umožňuje hromadění koagulačních faktorů a destiček. Turbulentní proudění, například v místě zúžení cévy nebo u umělých srdečních chlopní, může poškozovat endotel a aktivovat srážení. 3. Zvýšená srážlivost krve (hyperkoagulační stav): Může být vrozená (např. Leidenská mutace faktoru V) nebo získaná (např. při nádorových onemocněních, v těhotenství, při užívání hormonální antikoncepce nebo při dehydrataci).

🧬 Typy krevních sraženin

Podle složení a místa vzniku se tromby dělí na několik typů:

Arteriální trombus

Vzniká v tepnách, kde je rychlý krevní proud. Typicky se tvoří na poškozeném aterosklerotickém plátu. Je tvořen převážně krevními destičkami a menším množstvím fibrinu, proto se mu také říká bílý trombus. Arteriální trombóza je příčinou akutních stavů, jako jsou:

Infarkt myokardu: Uzávěr věnčité tepny zásobující srdce.
Ischemická cévní mozková příhoda: Uzávěr tepny v mozku.
Akutní končetinová ischemie: Uzávěr tepny v končetině, hrozí její odumření (gangréna).

Venózní trombus

Vzniká v žilách, kde je krevní tok pomalejší. Je tvořen převážně fibrinovou sítí s velkým množstvím zachycených červených krvinek, proto se označuje jako červený trombus. Nejčastěji postihuje hluboké žíly dolních končetin (hluboká žilní trombóza, HŽT). Jeho největším nebezpečím je utržení a vmetení do plicního řečiště, což způsobuje život ohrožující plicní embolie.

Nástěnný (murální) trombus

Tvoří se na stěně srdce (např. po infarktu myokardu v oblasti poškozené svaloviny) nebo ve výduti velké tepny (aneurysma). Může být zdrojem embolů do systémového oběhu.

⚠️ Rizikové faktory a příčiny

Existuje mnoho faktorů, které zvyšují pravděpodobnost vzniku krevní sraženiny. Mezi nejvýznamnější patří:

Imobilizace: Dlouhodobé sezení (cestování letadlem, autobusem), upoutání na lůžko po operaci nebo nemoci.
Chirurgické zákroky: Zvláště velké operace v oblasti břicha, pánve a ortopedické operace (náhrady kyčelního a kolenního kloubu).
Úrazy: Zejména zlomeniny dlouhých kostí nebo pánve.
Věk: Riziko stoupá s věkem, obvykle nad 60 let.
Nádorová onemocnění: Některé typy rakoviny produkují látky podporující srážení krve.
Těhotenství a šestinedělí: Hormonální změny a tlak zvětšené dělohy na pánevní žíly zvyšují riziko.
Hormonální léčba: Užívání kombinované hormonální antikoncepce nebo hormonální substituční terapie.
Srdeční onemocnění: Zejména fibrilace síní, při které krev v srdečních síních stagnuje a mohou se zde tvořit sraženiny.
Vrozené poruchy srážlivosti (trombofilní stavy): Například Leidenská mutace, deficit proteinu C, proteinu S nebo antitrombinu.
Životní styl: Kouření, obezita, nedostatek pohybu.
Autoimunitní onemocnění: Například antifosfolipidový syndrom.

🩺 Diagnostika

Diagnostika trombózy závisí na podezření na její lokalizaci.

Fyzikální vyšetření: Lékař posuzuje příznaky jako otok, zarudnutí, bolestivost končetiny.
Krevní testy: Stanovení hladiny D-dimerů – produktů rozpadu fibrinu. Jejich nízká hladina s vysokou pravděpodobností vylučuje přítomnost akutní trombózy. Zvýšená hladina je však nespecifická a může být způsobena i jinými stavy (zánět, operace, těhotenství).
Dopplerovská ultrasonografie: Neinvazivní, rychlá a přesná metoda pro zobrazení žil (zejména na končetinách) a posouzení průtoku krve. Je metodou volby při podezření na hlubokou žilní trombózu.
CT angiografie: Vyšetření pomocí počítačové tomografie s podáním kontrastní látky do žíly. Je zlatým standardem pro diagnostiku plicní embolie.
Ventilačně-perfuzní sken plic: Alternativní metoda k CT angiografii, používá se například u pacientů s alergií na kontrastní látku nebo s poruchou funkce ledvin.
EKG a srdeční enzymy: Základní vyšetření při podezření na infarkt myokardu.
CT nebo MRI mozku: Používá se k diagnostice cévní mozkové příhody.

🏥 Léčba a prevence

Cílem léčby je zabránit růstu sraženiny, předejít jejímu utržení a vzniku embolie a umožnit tělu, aby sraženinu postupně rozpustilo.

Léčba

Antikoagulancia (léky na ředění krve): Jsou základem léčby. Nez rozpouštějí již existující sraženinu, ale brání jejímu narůstání a tvorbě nových.

   *   Hepariny: Podávají se injekčně, působí rychle. Používají se na začátku léčby.
   *   Warfarin: Podává se v tabletách, jeho účinek nastupuje pomaleji a vyžaduje pravidelné monitorování krevní srážlivosti (test INR).
   *   Nová orální antikoagulancia (NOAC/DOAC): Moderní léky v tabletách (např. rivaroxaban, apixaban, dabigatran), které nevyžadují tak časté monitorování jako warfarin.

Trombolýza: Podání léků (trombolytik), které aktivně rozpouštějí krevní sraženinu. Používá se jen u závažných, život ohrožujících stavů (masivní plicní embolie, akutní infarkt myokardu, cévní mozková příhoda), protože je spojena s vysokým rizikem krvácení.
Mechanické odstranění trombu: V některých případech lze sraženinu odstranit pomocí katétru zavedeného do cévy (mechanická trombektomie) nebo chirurgicky (embolektomie).

Prevence

Režimová opatření: Pravidelný pohyb, dostatečná hydratace, přestávky a procvičování nohou při dlouhém cestování.
Kompresní punčochy: Zvyšují rychlost proudění krve v žilách dolních končetin.
Farmakologická profylaxe: Podávání nízkých dávek antikoagulancií (typicky nízkomolekulárního heparinu) rizikovým pacientům, například po velkých operacích.
Zdravý životní styl: Nekouřit, udržovat si zdravou hmotnost, kontrolovat krevní tlak a hladinu cholesterolu.

🤔 Pro laiky

Představte si krevní oběh jako systém potrubí ve vašem domě. Krevní sraženina je jako ucpávka, která se v tomto potrubí vytvoří.

**Dobrá ucpávka:** Když se říznete, je to jako byste udělali díru do potrubí. Tělo okamžitě vytvoří "záplatu" – krevní sraženinu – aby díru ucpalo a zabránilo úniku "vody" (krve). To je životně důležité a správné.

**Špatná ucpávka:** Problém nastane, když se tato ucpávka (sraženina) vytvoří uvnitř potrubí bez zjevné příčiny. Může postupně narůstat a potrubí (cévu) zúžit nebo úplně zablokovat.

   *   Pokud se ucpe "potrubí" v noze, noha oteče a bolí (hluboká žilní trombóza).
   *   Pokud se ucpe "potrubí" vedoucí k srdci, dojde k infarktu.
   *   Pokud se ucpe "potrubí" v mozku, dojde k mrtvici.

Největší nebezpečí je, když se kousek této ucpávky utrhne a putuje potrubím dál. Může se dostat do úzkého místa, například v plicích, a tam ho zablokovat. Tomu se říká plicní embolie a je to velmi vážný stav. Léky na "ředění krve" fungují tak, že zabraňují této ucpávce, aby se zvětšovala, a dávají tělu čas, aby ji samo postupně "uklidilo".

⏰ Tento článek je aktuální k datu 14.12.2025