Přeskočit na obsah

Děložní čípek

Z Infopedia
Verze z 7. 1. 2026, 19:31, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Anatomie

Děložní čípek (latinsky cervix uteri, též děložní hrdlo) je dolní, zúžená válcovitá část dělohy, která spojuje děložní tělo s pochvou. Jde o klíčový anatomický orgán ženské rozmnožovací soustavy, který plní vitální funkce v oblasti fertility, ochrany vnitřních pohlavních orgánů před infekcí a během porodu.

Z klinického hlediska v oboru gynekologie je děložní čípek jedním z nejsledovanějších orgánů v lidském těle, především kvůli riziku vzniku karcinomu děložního hrdla. Díky své dostupnosti při gynekologickém vyšetření je však také orgánem, u něhož lze patologické změny odhalit v časných stádiích pomocí screeningu. V roce 2026 je v České republice kladen důraz na kombinaci cytologického vyšetření a testování na přítomnost viru HPV (Human Papillomavirus).

📝 Anatomie a histologie

Makroskopická stavba

Děložní čípek má tvar válce nebo kužele o délce přibližně 2,5 až 3 cm a šířce 2,5 cm, ačkoliv jeho rozměry a tvar se mění v závislosti na věku ženy a počtu prodělaných porodů. Anatomicky se dělí na dvě hlavní části:

Kanál procházející čípkem se nazývá Cervikální kanál (canalis cervicis uteri). Spojuje dutinu děložní s pochvou. Má vřetenovitý tvar a jeho sliznice tvoří řasy zvané plicae palmatae, které připomínají větve palmy (odtud historický název "strom života" neboli arbor vitae uteri).

Mikroskopická stavba a transformační zóna

Klíčem k pochopení patologie čípku je jeho histologická stavba, konkrétně střet dvou typů epitelů (výstelek):

  1. Dlaždicový epitel (vrstevnatý dlaždicový nerohovějící): Pokrývá ektocervix (vnější část). Je odolný vůči kyselému prostředí pochvy a mechanickému namáhání při pohlavním styku. Je světle růžový.
  2. Cylindrický epitel (jednovrstevný žlázový): Vystýlá endocervix (kanál). Produkuje hlen, je sytě červený a křehčí.

Transformační zóna (TZ)** je oblast, kde se tyto dva typy epitelů stýkají (skvamokolumnární junkce). Tato hranice není statická. Vlivem hormonů (v pubertě, těhotenství nebo při užívání hormonální antikoncepce) se cylindrický epitel může vysunout na povrch čípku (tzv. ektropium) a následně je v kyselém pH pochvy přeměňován zpět na dlaždicový epitel procesem zvaným **Metaplazie.

  • Kritický význam: Právě v této neustále se přestavující transformační zóně nejčastěji dochází k chybám při dělení buněk a k integraci genomu viru HPV, což může vést ke vzniku přednádorových změn (dysplazií) a rakoviny.

⚙️ Fyziologie a funkce

Hlenová zátka a cervikální hlen

Buňky v cervikálním kanálu produkují hlen, jehož konzistence a množství se cyklicky mění pod vlivem hormonů (estrogenů a progesteronu) během menstruačního cyklu:

Mechanická bariéra

Čípek funguje jako "strážce brány". Mimo ovulaci a porod je kanál úzce uzavřen, což brání vzestupu bakterií z pochvy do sterilního prostředí dělohy, vejcovodů a dutiny břišní (prevence hlubokého pánevního zánětu).

Role při porodu

Během těhotenství musí být čípek tuhý a uzavřený (kompetentní), aby udržel plod v děloze (prevence potratu). S blížícím se porodem dochází k biochemickému procesu zrání (maturace):

  1. Zkracování (effacement): Čípek se zkracuje a ztenčuje, až splyne s dolním děložním segmentem.
  2. Otevírání (dilatace): Branka se roztahuje. V první době porodní se musí čípek otevřít z 0 cm na 10 cm ("zašlá branka"), aby hlavička dítěte mohla projít do porodních cest.

🦠 Nemoci a patologie

Rakovina děložního čípku (Karcinom cervixu)

V roce 2026 jde stále o jedno z nejzávažnějších onkologických onemocnění žen, ačkoliv jde o rakovinu, které lze téměř 100% předejít.

  • Příčina:** Téměř výhradní příčinou je přetrvávající infekce vysoce rizikovými typy (high-risk) lidského papilomaviru (HR-HPV**), zejména genotypy **16 a **18.
  • Příznaky: Časná stádia jsou bezpříznaková (proto je nutný screening). Pozdní příznaky zahrnují krvácení po styku (kontaktní krvácení), zapáchající výtok, bolesti v podbřišku.
  • Statistika v ČR: Ročně je diagnostikováno přibližně 750 nových případů a asi 300 žen na toto onemocnění umírá. Díky očkování a DNA testům se očekává v následujících letech pokles.

Cervicitida (Zánět)

Zánět děložního hrdla může být akutní nebo chronický. Často je způsoben sexuálně přenosnými infekcemi (chlamydie, kapavka, herpes, trichomoniáza) nebo narušením poševní mikroflóry. Projevuje se hnisavým výtokem a bolestí při styku.

Polypy

Cervikální polypy jsou nezhoubné (benigní) výrůstky sliznice, které mohou vyčnívat z kanálu. Často způsobují nepravidelné krvácení nebo špinění, zejména po styku. Odstraňují se jednoduchým chirurgickým zákrokem (polypektomie).

Cervikální inkompetence (Nedostatečnost)

Stav, kdy se čípek během druhého trimestru těhotenství bezbolestně otevírá a zkracuje pod tlakem rostoucího plodu, což může vést k pozdnímu potratu nebo předčasnému porodu. Řešením může být tzv. cerclage (steh na čípek).

🛡️ Prevence a screening (Stav v roce 2026)

Česká republika má zavedený národní screeningový program, který pod záštitou Ministerstva zdravotnictví prochází modernizací.

1. Očkování proti HPV

Nejefektivnější primární prevencí je vakcinace. V roce 2026 je v ČR dostupné očkování (např. vakcína Gardasil 9 nebo Cervarix), které chrání proti klíčovým typům viru.

2. Cytologické vyšetření (Pap stěr)

Tradiční metoda, kdy gynekolog setře buňky z povrchu čípku a z kanálu kartáčkem. Buňky jsou následně hodnoceny pod mikroskopem v laboratoři (systém Bethesda).

3. HPV DNA Test

Moderní metoda molekulární biologie, která nehledá změněné buňky, ale přímo přítomnost DNA rizikových virů. Je citlivější než cytologie.

  • Úhrada v ČR:** Od roku 2021 (s plným náběhem v dalších letech) je HPV DNA test hrazen pojišťovnou pro ženy ve věku 35 let a **45 let (tzv. screeningové intervaly). Mimo tyto věkové kategorie si jej žena může zaplatit jako nadstandard.
  • Pokud je HPV test negativní, je riziko rozvoje rakoviny v dalších 3–5 letech extrémně nízké.

🔬 Léčebné zákroky

Konizace (LEEP/LLETZ)

Nejčastější zákrok při nálezu přednádorových změn (prekanceróz). Pomocí elektrické kličky se v krátké celkové narkóze nebo lokálním umrtvení seřízne postižená část čípku do tvaru kužele (konusu).

  • Cíl: Odstranit dysplastickou tkáň a zároveň získat vzorek pro histologii.
  • Dopad na plodnost: Šetrná konizace obvykle nemá vliv na otěhotnění, ale může mírně zvyšovat riziko předčasného porodu (zkrácení čípku).

Hysterektomie

Při pokročilejších nálezech rakoviny se přistupuje k odstranění celé dělohy (hysterektomie) včetně čípku, případně i s vaječníky a vejcovody (adnexetomie).

💡 Pro laiky: Analogie a mýty

Čípek jako "krk" láhve

Představte si dělohu jako nafouknutý balónek nebo láhev otočenou dnem vzhůru. Děložní čípek je hrdlo této láhve.

  • Aby se obsah (miminko) udržel uvnitř, musí být hrdlo pevně zašpuntované (zátka) a stažené.
  • Aby se obsah dostal ven, musí se hrdlo nejen otevřít, ale také "zmizet" – rozprostřít se do stran, aby vznikl jeden hladký tunel s dělohou.

Mýtus: "Když mám stálého partnera, HPV se mě netýká"

To je omyl. Virus HPV může v těle "spát" (být v latentní fázi) desítky let od nakažení. Pozitivní test ve 40 letech neznamená nevěru partnera, ale může jít o infekci získanou ve 20 letech, která se znovu aktivovala (např. vlivem stresu či oslabení imunity). Proto je screening důležitý i pro ženy v dlouhodobých vztazích.

Ektropium není nemoc

Mnoho žen slyší od gynekologa, že mají na čípku "vřed" nebo "branku". Často jde o tzv. ektropium – situaci, kdy se vnitřní (červená) výstelka vysune ven. Je to fyziologický stav (zejména u mladých dívek a uživatelek antikoncepce), nejedná se o rakovinu a pokud nekrvácí, není třeba to léčit.

Zdroje