Přeskočit na obsah

Vejcovod

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Vejcovod
Schéma ženské reprodukční soustavy (vejcovod označen číslem 5)
LatinskyTuba uterina, Salpinx, Oviductus
Anatomické údaje
SoustavaŽenská pohlavní soustava
TepnaRamus tubarius z arteria uterina a arteria ovarica
ŽílaVena ovarica, plexus venosus uterinus
NervPlexus ovaricus, plexus uterovaginalis
LymfaNodi lymphatici lumbales
Fyziologie a funkce
FunkceZáchyt vajíčka, místo oplození, transport embrya do dělohy

Vejcovod (latinsky tuba uterina, řecky salpinx) je párový trubicovitý orgán, který je součástí ženské pohlavní soustavy. Jeho hlavní funkcí je zachytit vajíčko uvolněné z vaječníku při ovulaci, poskytnout prostředí pro jeho oplození spermií a následně transportovat vzniklé zygoty či embrya do dělohy, kde dochází k jeho uhnízdění (nidace). Vejcovody tedy představují klíčové spojení mezi vaječníkem a dělohou.

🧬 Anatomie a histologie

Vejcovod je svalová trubice dlouhá přibližně 10–12 cm a široká 0,5–1 cm. Nachází se v horní části širokého vazu děložního (ligamentum latum uteri).

🗺️ Topografie a uložení

Vejcovody vycházejí z rohů děložních (cornua uteri) a směřují laterálně (do stran) směrem k vaječníkům, které jsou umístěny na bočních stěnách pánve. Konec vejcovodu se volně otevírá do břišní dutiny v bezprostřední blízkosti vaječníku. Toto spojení břišní dutiny s vnějším prostředím (přes dělohu a pochvu) je unikátní pro ženskou anatomii a představuje potenciální cestu pro šíření infekcí.

🏗️ Stavba vejcovodu

Anatomicky se vejcovod dělí na čtyři hlavní části (od vaječníku směrem k děloze):

  • Infundibulum (nálevka): Je to rozšířený, trychtýřovitý konec vejcovodu, který se nachází u vaječníku. Jeho okraj je opatřen pohyblivými prstovitými výběžky zvanými fimbrie (fimbriae tubae). Nejdelší z nich, fimbria ovarica, je v přímém kontaktu s vaječníkem. Fimbrie aktivně "zametají" povrch vaječníku během ovulace, aby zachytily uvolněné vajíčko.
  • Ampulla (rozšířená část): Je nejdelší a nejširší částí vejcovodu (tvoří asi 2/3 jeho délky). Má tenkou svalovou stěnu a bohatě zřasenou sliznici. Právě zde nejčastěji dochází k oplození vajíčka spermií.
  • Isthmus (zúžená část): Je to kratší, užší a rovnější úsek, který navazuje na ampulu a směřuje k děloze. Má silnější svalovou stěnu.
  • Pars uterina (děložní část, též pars interstitialis): Je nejkratší (cca 1 cm) a nejužší úsek, který prochází přímo stěnou dělohy a ústí do její dutiny v oblasti děložního rohu.

🔬 Mikroskopická stavba (histologie)

Stěna vejcovodu se skládá ze tří vrstev: 1. Tunica mucosa (sliznice): Je vnitřní vrstva, která je složena do podélných řas (plicae tubariae). Tyto řasy jsou nejvíce vyvinuté v ampule a postupně se snižují směrem k děloze. Sliznice je tvořena jednovrstevným cylindrickým epitelem, který obsahuje dva hlavní typy buněk:

   *   Řasinkové buňky: Mají na svém povrchu pohyblivé řasinky (kinocilie), jejichž kmitání směrem k děloze je klíčové pro transport vajíčka a embrya. Jejich aktivita je ovlivněna estrogeny.
   *   Sekreční buňky (čapíkové buňky): Produkují tekutinu, která vyživuje vajíčko, spermie a embryo a usnadňuje jejich pohyb. Jejich aktivita je stimulována progesteronem.

2. Tunica muscularis (svalová vrstva): Skládá se z vnitřní cirkulární a vnější podélné vrstvy hladké svaloviny. Rytmické kontrakce této vrstvy (peristaltika) se také podílejí na transportu embrya do dělohy. 3. Tunica serosa (seróza): Je vnější vrstva tvořená peritoneem, která pokrývá většinu povrchu vejcovodu.

⚙️ Funkce

Vejcovod plní několik nezastupitelných rolí v procesu reprodukce.

🥚 Záchyt vajíčka

Během ovulace se fimbrie na konci vejcovodu (infundibulum) aktivně pohybují a přikládají k povrchu vaječníku. Díky tomuto mechanismu a podtlaku je uvolněný oocyt (vajíčko) nasán do vejcovodu.

Fertilizace (oplození)

Vejcovod poskytuje ideální prostředí pro setkání spermie a vajíčka. K samotnému oplození dochází nejčastěji v ampulární části vejcovodu. Sekret produkovaný sliznicí vejcovodu podporuje přežití a kapacitaci spermií (proces, který jim umožňuje oplodnit vajíčko).

Transport embrya

Po oplození se vzniklá zygota začíná dělit a putuje vejcovodem směrem k děloze. Tento transport trvá přibližně 3 až 5 dní a je zajištěn kombinací dvou mechanismů:

  • Pohybem řasinek na sliznici.
  • Peristaltickými stahy svaloviny stěny vejcovodu.

Během této cesty je embryo vyživováno sekretem sliznice. Správné načasování příchodu embrya do dělohy je klíčové pro úspěšnou nidaci (uhnízdění).

🩺 Klinický význam a onemocnění

Poruchy funkce nebo struktury vejcovodů jsou častou příčinou neplodnosti a dalších gynekologických komplikací.

🤰 Mimoděložní těhotenství

Nejzávažnějším stavem spojeným s vejcovodem je mimoděložní těhotenství (graviditas extrauterina), nejčastěji tubární těhotenství. Dochází k němu, když se oplozené vajíčko uhnízdí ve stěně vejcovodu místo v děloze. Vejcovod není uzpůsoben pro růst embrya, a proto hrozí jeho prasknutí (ruptura), které může způsobit život ohrožující vnitřní krvácení. Tento stav vyžaduje okamžitý lékařský zásah.

🔥 Záněty (salpingitida)

Salpingitida je zánět vejcovodu, který je obvykle způsoben bakteriální infekcí postupující z pochvy a dělohy (např. chlamydie, kapavka). Často je součástí širšího zánětlivého onemocnění pánve (PID). Akutní zánět se projevuje bolestí v podbřišku, horečkou a výtokem. Chronický nebo opakovaný zánět může vést ke zjizvení, vzniku srůstů a poškození řasinkového epitelu, což často vede k neprůchodnosti vejcovodů a následné neplodnosti.

🚫 Neprůchodnost a neplodnost

Neprůchodnost vejcovodů (tubární faktor neplodnosti) je jednou z nejčastějších příčin ženské neplodnosti. Může být způsobena pozánětlivými srůsty, endometriózou, předchozími operacemi v břišní dutině nebo vrozenými vadami. Pokud jsou vejcovody zablokované, spermie se nemohou dostat k vajíčku, nebo embryo nemůže doputovat do dělohy.

🔬 Diagnostické a léčebné metody

  • Hysterosalpingografie (HSG): Rentgenologické vyšetření, při kterém se do dělohy a vejcovodů vstříkne kontrastní látka a sleduje se její průchod. Tím se zjišťuje průchodnost vejcovodů.
  • Laparoskopie s chromopertubací: Laparoskopická operace, při níž se do břišní dutiny zavede kamera. Současně se přes děložní hrdlo aplikuje barevný roztok (např. metylenová modř) a vizuálně se kontroluje, zda volně vytéká z konců vejcovodů do břišní dutiny. Tato metoda je považována za zlatý standard v diagnostice průchodnosti.
  • Chirurgická léčba: V některých případech lze srůsty nebo blokády odstranit mikrochirurgicky.
  • In vitro fertilizace (IVF): Pro ženy s nevratně poškozenými nebo chybějícími vejcovody je metodou volby umělé oplodnění, které funkci vejcovodů zcela obchází.

🔄 Srovnávací anatomie

U většiny obratlovců se vyskytuje struktura analogická vejcovodu, často označovaná jako ovidukt. U ptáků je ovidukt mnohem komplexnější a delší. Kromě transportu vajíčka má i další funkce: produkuje bílek (albumen), papírové blány a nakonec i vápenatou skořápku. U plazů a obojživelníků je struktura jednodušší. U savců je základní stavba podobná jako u člověka.

📜 Historie a etymologie

Latinský název tuba uterina (děložní trubice) je odvozen od tvaru připomínajícího starořímskou trubku zvanou tuba. Termín "Fallopiova trubice" (anglicky Fallopian tube) je eponym, který odkazuje na italského anatoma a lékaře Gabriela Falloppia ( 1523–1562), který jako první v roce 1561 podal detailní popis tohoto orgánu. Řecký termín salpinx (σαλπιγξ) znamená rovněž trubka, odtud pocházejí medicínské termíny jako salpingitida (zánět) nebo salpingektomie (chirurgické odstranění).

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si vejcovod jako úzkou, ale velmi důležitou "dálnici" pro vajíčko. Když vaječník (jakási "továrna na vajíčka") uvolní zralé vajíčko, konec vejcovodu, který vypadá jako ruka s mnoha prsty (fimbrie), ho opatrně sebere a vtáhne dovnitř. Uvnitř této dálnice se vajíčko setká se spermiemi, které sem doputovaly. Pokud dojde k oplození, vznikne zárodek. Stěny dálnice jsou vybaveny drobnými "kartáčky" (řasinkami) a svaly, které jemně posouvají zárodek směrem k jeho cíli – děloze. Celá cesta trvá několik dní. Pokud je tato dálnice z nějakého důvodu zablokovaná (např. po zánětu), vajíčko a spermie se nemohou setkat, nebo se zárodek nedostane do cíle, což vede k neplodnosti. V horším případě se zárodek může usadit přímo na dálnici, což je nebezpečné mimoděložní těhotenství.


Tento článek je aktuální k datu 16.12.2025