Přeskočit na obsah

Infekce

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Nemoc

Infekce neboli nákaza je proces, při kterém do organismu hostitele proniknou cizorodé, choroboplodné zárodky (tzv. patogeny), množí se v něm a poškozují ho. Ne každá infekce nutně vede k rozvoji zjevného onemocnění; někdy může probíhat bezpříznakově (inaparentně). Pokud však dojde k poškození tkání a projeví se klinické příznaky, hovoříme o infekčním onemocnění. Infekce jsou jednou z nejčastějších příčin nemocnosti i úmrtnosti na světě a jejich studiem se zabývá obor infektologie.

Původci infekcí mohou být různé mikroorganismy, od bakterií a virů přes houby a parazity až po specifické bílkovinné částice zvané priony. Organismus se proti infekci brání pomocí komplexního imunitního systému. Léčba se odvíjí od původce a zahrnuje například antibiotika, antivirotika či antimykotika. Klíčovou roli v boji proti infekčním nemocem hraje prevence, především očkování a dodržování hygienických zásad.

💡 Pro laiky: Co je to infekce?

Představte si své tělo jako hrad. Tento hrad má hradby (kůži), brány (ústa, nos) a vnitřní stráže (imunitní systém). Infekce je jako útok nepřátelské armády (bakterií, virů) na tento hrad.

  • Nepřátelé (Původci): Existují různé typy útočníků.
    • Bakterie:** Jsou jako pěší vojáci. Některé jsou hodné a pomáhají hradu (jako bakterie ve střevech), ale jiné jsou zlé a chtějí ho dobýt. Proti nim používáme speciální zbraně – antibiotika.
    • Viry:** Jsou spíše jako špioni. Jsou velmi malé a samy o sobě nic nedokážou. Musí se dostat dovnitř buněk hradu (našich buněk) a donutit je, aby vyráběly další špiony. Teprve pak mohou škodit.
    • Houby (plísně, kvasinky):** To jsou sabotéři, kteří se snaží osídlit a narušit hradby a zdi, zvláště když je obrana oslabená.
  • Jak útočí? (Přenos): Nepřátelé se do hradu mohou dostat různými způsoby:
    • Vzduchem:** Někdo kýchne a nepřátelé přiletí vzduchem přímo k bráně (kapénková infekce).
    • Špinavýma rukama:** Dotknete se něčeho, kde nepřátelé číhají, a pak si sáhnete na ústa nebo do očí.
    • Zkaženým jídlem:** Sníte něco, v čem se nepřátelé ukrývají.
    • Kousnutím:** Komár nebo klíště funguje jako zrádce, který otevře tajný vchod a vpustí nepřátele přímo do hradu.
  • Bitva (Imunitní odpověď): Když nepřátelé proniknou dovnitř, stráže (bílé krvinky) spustí poplach. Začne bitva, které říkáme zánět. Projeví se to jako horečka (hrad se "zahřívá", aby se nepřátelům hůře bojovalo), otok a bolest. Cílem stráží je útočníky zničit a opravit škody.
  • Obrana a posily (Prevence a léčba):
    • Očkování:** Je jako vojenské cvičení. Ukážeme strážím "fotku" nepřítele, aby ho příště okamžitě poznaly a zneškodnily, než stihne napáchat škody.
    • Hygiena:** Mytí rukou je jako zavírání a zamykání bran, aby se nepřátelé vůbec nedostali dovnitř.
    • Léky:** Když je bitva příliš těžká, pošleme strážím na pomoc speciální jednotky (antibiotika proti bakteriím, antivirotika proti virům), které jim pomohou zvítězit.

🦠 Původci infekce

Infekční onemocnění jsou způsobována širokou škálou patogenních organismů a částic.

🔄 Způsoby přenosu

Cesta, kterou se patogen dostane od zdroje nákazy (nemocný člověk, zvíře, kontaminované prostředí) k novému hostiteli, se nazývá cesta přenosu.

  • Nepřímý přenos: Probíhá prostřednictvím zprostředkujícího článku.
    • Kontaminovanými předměty (fomity):** Např. kapesníky, hračky, kliky u dveří.
    • Kontaminovanou vodou nebo potravinami (alimentární cesta):** Požitím (tzv. fekálně-orální přenos), např. salmonelóza, hepatitida A, cholera.
    • Vzduchem (aerogenní přenos):** Vdechováním zaschlých kapének (jader kapének) nebo prachu, které mohou v ovzduší přetrvávat delší dobu (např. plané neštovice, spalničky).
    • Vektorem:** Přenos prostřednictvím jiného organismu, typicky členovce, který saje krev (např. klíšťová encefalitida a lymská borrelióza přenášené klíšťaty; malárie přenášená komáry).
    • Inokulací:** Přímým vnesením patogenu do tkání, např. kontaminovanou jehlou nebo při transfuzi krve.

📈 Fáze infekčního procesu

Infekční onemocnění obvykle probíhá v několika typických fázích:

1. Inkubační doba: Období od vniknutí patogenu do těla do objevení se prvních příznaků. Během této doby se mikroorganismus množí, ale hostitel se cítí zdráv. Délka se liší od hodin (salmonelóza) po roky (AIDS). 2. Prodromální stádium: Fáze s prvními nespecifickými příznaky, jako je únava, bolesti hlavy, zvýšená teplota nebo nechutenství. 3. Stádium manifestních příznaků: Plně se rozvíjejí typické příznaky daného onemocnění (např. vyrážka u spalniček, kašel u bronchitidy). V této fázi je pacient obvykle nejvíce nakažlivý. 4. Fáze rekonvalescence: Příznaky ustupují a organismus se zotavuje. Může dojít k úplnému uzdravení, přechodu do chronického stádia nebo k následkům.

🛡️ Jak se tělo brání? (Imunitní odpověď)

Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém, který má dvě hlavní složky:

  • Nespecifická (vrozená) imunita: Je první obrannou linií. Reaguje okamžitě a proti jakémukoli patogenu stejným způsobem. Zahrnuje:
    • Bariéry:** Kůže a sliznice, které brání vstupu mikrobů.
    • Fagocytující buňky:** Leukocyty (bílé krvinky) jako makrofágy a neutrofily, které pohlcují a ničí cizorodé částice.
    • Zánět:** Komplexní reakce (zčervenání, otok, teplo, bolest) s cílem lokalizovat a odstranit patogen.
    • Horečka:** Zvýšení tělesné teploty, které znesnadňuje množení některých mikrobů.
  • Specifická (získaná) imunita: Rozvíjí se pomaleji, ale je cílena na konkrétní patogen a vytváří imunologickou paměť. To znamená, že při opakovaném setkání se stejným patogenem je reakce mnohem rychlejší a silnější. Jejími hlavními aktéry jsou lymfocyty:
    • T-lymfocyty:** Řídí imunitní reakci a ničí buňky napadené viry.
    • B-lymfocyty:** Po aktivaci se mění na plazmatické buňky a produkují protilátky (imunoglobuliny). Protilátky se specificky vážou na patogeny, označují je pro zničení a neutralizují jejich toxiny.

Princip specifické imunity a imunologické paměti je základem očkování.

🩺 Diagnostika a léčba

Diagnostika

Určení původce infekce je klíčové pro správnou léčbu.

  • Anamnéza a fyzikální vyšetření: Lékař zjišťuje příznaky, epidemiologickou situaci (cestování, kontakt s nemocnými) a provádí vyšetření.
  • Laboratorní vyšetření krve: Krevní obraz (zvýšený počet bílých krvinek), zánětlivé markery jako C-reaktivní protein (CRP) nebo sedimentace erytrocytů.
  • Mikrobiologická diagnostika:
    • Mikroskopie:** Přímé pozorování mikroba ve vzorku (např. ve sputu, moči).
    • Kultivace:** Pěstování bakterií nebo hub ze vzorku (stěr z krku, krev, stolice) na živných půdách pro jejich identifikaci a testování citlivosti na antibiotika.
    • Průkaz antigenu:** Detekce specifických bílkovin patogenu (např. rychlé antigenní testy na COVID-19).
    • PCR:** Vysoce citlivá metoda, která detekuje genetický materiál (DNA/RNA) patogenu.
    • Sérologie:** Průkaz specifických protilátek (IgM, IgG) v krvi pacienta, což svědčí o probíhající nebo prodělané infekci.

Léčba

  • Kauzální léčba: Cílená na samotného původce.
  • Symptomatická léčba: Zmírňuje příznaky nemoci, např. léky proti horečce (antipyretika), bolesti (analgetika) nebo kašli (antitusika).
  • Podpůrná léčba: Klid na lůžku, dostatečný příjem tekutin a vitamínů.

💉 Prevence

Předcházení infekcím je nejúčinnějším způsobem boje proti nim.

  • Očkování (Vakcinace): Nejdůležitější preventivní opatření. Stimuluje imunitní systém k vytvoření ochrany proti konkrétní nemoci, aniž by ji musel prodělat.
  • Hygiena: Zejména důkladné a časté mytí rukou mýdlem a vodou je základním kamenem prevence přenosu mnoha infekcí.
  • Bezpečnost potravin: Dostatečná tepelná úprava jídla, konzumace vody z bezpečných zdrojů, oddělené skladování syrových a vařených potravin.
  • Bezpečný sex: Používání kondomů k prevenci pohlavně přenosných chorob.
  • Kontrola vektorů: Používání repelentů, moskytiér a likvidace líhnišť komárů.
  • Izolace a karanténa: Omezení kontaktu s nemocnými, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy.

🌍 Globální hrozby a výzvy

  • Antibiotická rezistence: Jedna z největších hrozeb pro globální zdraví. V důsledku nadužívání a nesprávného užívání antibiotik se bakterie stávají odolnými vůči léčbě. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi se obtížně léčí a zvyšují riziko úmrtí. Odhaduje se, že do roku 2050 by mohla rezistence způsobovat více úmrtí než rakovina.
  • Nové a znovu se objevující nemoci: Globalizace, změna klimatu a zásahy do ekosystémů usnadňují vznik a šíření nových patogenů (např. SARS-CoV-2, Ebola, virus Zika).
  • Pandemický potenciál: Rychlé celosvětové šíření vysoce nakažlivých onemocnění, jako je chřipka nebo koronaviry, představuje neustálou hrozbu pro zdravotnické systémy a globální stabilitu.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Infekce&oldid=12637“