Hydrosféra

Rozbalit box

Obsah boxu

Hydrosféra (z řeckých slov hydōr – voda a sphaira – koule) je souhrnný název pro veškeré vodstvo na Zemi, a to jak na povrchu, tak pod povrchem i v atmosféře. Zahrnuje vodu ve všech třech jejích skupenstvích: kapalném (oceány, moře, řeky, jezera, podzemní voda), pevném (ledovce, sněhová pokrývka, permafrost) i plynném (vodní pára). Hydrosféra je jednou ze základních geosfér a je v neustálé interakci s litosférou, atmosférou a biosférou. Je naprosto klíčová pro existenci života na Zemi a zásadně ovlivňuje klima a počasí.

Celkový objem vody na Zemi se odhaduje na přibližně 1,386 miliardy kilometrů krychlových. Převážná většina této vody je však pro člověka a většinu suchozemských organismů přímo nevyužitelná, protože se jedná o slanou vodu v oceánech a mořích.

💧 Definice a složení

Hydrosféra je nesouvislý vodní obal planety Země. Není to jednolitá vrstva, ale dynamický systém, jehož jednotlivé složky jsou propojeny hydrologickým cyklem. Z chemického hlediska je základní složkou voda (H₂O), která však téměř nikdy není chemicky čistá. Obsahuje rozpuštěné minerály, soli, plyny a organické látky.

Jednotlivé složky hydrosféry lze dělit podle různých kritérií:

• Podle skupenství:

   *   Kapalná voda: Oceány, moře, řeky, jezera, rybníky, bažiny, podzemní voda.
   *   Pevná voda (kryosféra): Ledovce (horské i pevninské), mořský led, sníh, permafrost (trvale zmrzlá půda).
   *   Plynná voda: Vodní pára a mraky v atmosféře.

• Podle slanosti (salinity):

   *   Slaná voda: Voda s vysokou koncentrací rozpuštěných solí (průměrně 35 ‰), typická pro oceány a moře.
   *   Sladká voda: Voda s nízkou koncentrací solí (méně než 0,5 ‰), nacházející se v řekách, jezerech, ledovcích a většině podzemních vod.
   *   Brakická voda: Přechodný typ vody s salinitou mezi sladkou a slanou, typický pro ústí řek (estuária) nebo některá vnitrozemská moře (např. Baltské moře).

🌍 Rozložení vody na Zemi

Rozložení vody na planetě je velmi nerovnoměrné. Dominantní složkou jsou světové oceány, které obsahují drtivou většinu veškeré vody.

Přibližné rozložení vody v hydrosféře

Zdroj vody	Objem (v milionech km³)	Procentuální podíl z celku	Procentuální podíl ze sladké vody
Slaná voda
Oceány, moře a zálivy	1 338	96,54 %	-
Slaná podzemní voda a slaná jezera	12,9	0,93 %	-
Sladká voda
Ledovce, sněhová pokrývka	24,06	1,74 %	68,7 %
Podzemní sladká voda	10,53	0,76 %	30,1 %
Jezera	0,09	0,007 %	0,26 %
Voda v půdě	0,0165	0,001 %	0,05 %
Atmosféra (vodní pára)	0,0129	0,001 %	0,04 %
Bažiny a mokřady	0,0115	0,0008 %	0,03 %
Řeky	0,0021	0,0002 %	0,006 %
Biologická voda (v organismech)	0,0011	0,0001 %	0,003 %

🌊 Slaná voda

Více než 97 % veškeré vody na Zemi je slaná voda světového oceánu. Ten se dělí na pět hlavních oceánů: Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Jižní oceán a Severní ledový oceán. Oceány hrají klíčovou roli v regulaci globálního klimatu, pohlcují obrovské množství oxidu uhličitého a jsou domovem pro drtivou většinu biosféry.

🧊 Sladká voda

Ačkoliv sladká voda tvoří jen asi 2,5 % celkového objemu hydrosféry, je nezbytná pro život na souši, včetně člověka. Její dostupnost je však omezená.

Ledovce a sněhová pokrývka

Největší zásobárnou sladké vody jsou ledovce a trvalá sněhová pokrývka, které vážou téměř 70 % veškeré sladké vody. Nacházejí se především v Antarktidě, Grónsku a ve vysokých pohořích, jako jsou Himaláj nebo Alpy. Voda v nich je však vázána v pevném stavu a není snadno dostupná.

Podzemní voda

Druhým největším zdrojem sladké vody je podzemní voda, která tvoří asi 30 % zásob. Nachází se v pórech a puklinách hornin pod zemským povrchem a je klíčovým zdrojem pitné vody pro velkou část světové populace. Její doplňování (infiltrace) je však často pomalejší než její čerpání.

Povrchová voda

Povrchová sladká voda v řekách a jezerech představuje jen nepatrný zlomek (méně než 0,3 % sladké vody), ale je nejsnáze dostupným a nejvíce využívaným zdrojem pro lidi, zemědělství a průmysl.

🔄 Koloběh vody

Voda v hydrosféře je v neustálém pohybu díky hydrologickému cyklu, který je poháněn sluneční energií a gravitací. Tento cyklus zajišťuje přenos a obnovu vodních zdrojů na planetě. Základní procesy cyklu jsou:

• Výpar (evaporace): Přeměna kapalné vody na vodní páru, především z povrchu oceánů, moří a jezer.
• Transpirace: Uvolňování vodní páry rostlinami do atmosféry.
• Kondenzace: Přeměna vodní páry zpět na kapalnou vodu (nebo ledové krystalky) ve formě mraků.
• Srážky (precipitace): Voda padající z atmosféry na zemský povrch ve formě deště, sněhu, krup nebo mlhy.
• Povrchový odtok: Voda, která po dopadu na povrch stéká po něm do řek, jezer a nakonec do oceánů.
• Infiltrace (vsakování): Část srážkové vody, která se vsakuje pod zemský povrch a doplňuje zásoby podzemní vody.

📜 Historie a vývoj

Předpokládá se, že hydrosféra Země začala vznikat přibližně před 4 miliardami let. Existují dvě hlavní teorie o původu vody na naší planetě: 1. Vulkanická činnost: Intenzivní sopečná činnost v raných fázích vývoje Země uvolňovala obrovské množství plynů, včetně vodní páry, z nitra planety. Jak Země postupně chladla, tato pára kondenzovala a vytvořila první oceány. 2. Vnější zdroje: Voda byla na Zemi dopravena prostřednictvím komet a na vodu bohatých asteroidů, které bombardovaly mladou planetu. Analýzy izotopového složení vody v kometách naznačují, že tento zdroj mohl být významný.

Pravděpodobně se na vzniku hydrosféry podílely oba procesy. Vznik a stabilita kapalné vody na povrchu byla umožněna tím, že se Země nachází v tzv. obyvatelné zóně, kde teplota umožňuje existenci vody v kapalném stavu.

🌱 Význam pro život a klima

Hydrosféra je pro planetu a život na ní naprosto nepostradatelná.

🧬 Podmínka pro život

Voda je univerzálním rozpouštědlem a základním stavebním kamenem všech známých forem života. Umožňuje transport živin, chemické reakce v buňkách a regulaci tělesné teploty. První život na Zemi vznikl právě ve vodním prostředí.

🌡️ Regulace klimatu

Voda má vysokou měrnou tepelnou kapacitu, což znamená, že dokáže pohltit velké množství tepla, aniž by se výrazně zvýšila její teplota. Oceány tak fungují jako obrovský tepelný regulátor – v létě a ve dne pohlcují teplo a v zimě a v noci ho uvolňují, čímž zmírňují teplotní extrémy na planetě. Oceánské proudy, jako například Golfský proud, transportují teplou vodu z rovníkových oblastí do chladnějších a naopak, čímž zásadně ovlivňují regionální klima.

🗿 Tvarování zemského povrchu

Voda je také hlavním činitelem, který formuje zemský povrch. Řeky vyřezávají hluboká údolí a kaňony, ledovce modelují horské štíty a vytvářejí morény a mořské vlny neustále přetvářejí pobřeží. Tento proces se nazývá eroze.

🧑‍🔬 Pro laiky

• Hydrosféra: Představte si to jako veškerou vodu na světě dohromady – slané oceány, sladkovodní řeky a jezera, led na pólech, a dokonce i neviditelnou páru ve vzduchu, kterou dýcháme. Je to prostě vodní obal naší planety.
• Koloběh vody (hydrologický cyklus): Je to nekonečná cesta vody. Slunce ohřeje vodu v oceánu, ta se vypaří (jako pára z hrnce) a stoupá vzhůru. Nahoře se ochladí, vytvoří mraky a spadne zpět na zem jako déšť nebo sníh. Část se vsákne do země, část odteče řekami zpět do oceánu a celý proces začíná znovu.
• Salinita: Je to jen odborný výraz pro slanost vody. Mořská voda má vysokou salinitu, protože obsahuje hodně rozpuštěné soli. Pitná voda z kohoutku má salinitu téměř nulovou.
• Měrná tepelná kapacita: Zní to složitě, ale znamená to, že voda se velmi pomalu ohřívá a velmi pomalu chladne. Proto je u moře v létě příjemněji (moře ochlazuje) a v zimě mírněji (moře otepluje) než hluboko ve vnitrozemí.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 12.12.2025