Déšť

Rozbalit box

Obsah boxu

Déšť je forma kapalných atmosférických srážek, která vzniká v oblacích a dopadá na zemský povrch. Skládá se z kapek vody o průměru obvykle větším než 0,5 mm. Déšť je klíčovou a nenahraditelnou součástí koloběhu vody a má zásadní význam pro udržení života na Zemi. Je hlavním zdrojem sladké vody pro většinu ekosystémů, napájí řeky a jezera, doplňuje zásoby podzemní vody a umožňuje růst rostlin.

💧 Vznik deště (Koloběh vody)

Déšť vzniká v rámci neustále probíhajícího koloběhu vody, který je poháněn energií ze Slunce. Tento proces má tři hlavní fáze:

Výpar (Evaporace)

Sluneční záření ohřívá vodu v oceánech, mořích, jezerech a řekách. Část této vody se mění na neviditelnou vodní páru a stoupá do atmosféry. Vodu do atmosféry uvolňují také rostliny procesem zvaným transpirace.

Kondenzace (Zkapalnění)

Teplý a vlhký vzduch stoupá do vyšších a chladnějších vrstev atmosféry. Jak se vzduch ochlazuje, vodní pára v něm začne kondenzovat (kapalnět) na mikroskopické částice ve vzduchu, jako jsou prach, pyl nebo krystalky soli. Tyto částice se nazývají kondenzační jádra. Kolem těchto jader se tvoří miniaturní vodní kapičky nebo ledové krystalky, které dohromady tvoří viditelný mrak.

Srážky (Precipitace)

Kapičky vody v mraku jsou zpočátku velmi malé a lehké (průměr kolem 0,01 mm) a jsou nadnášeny vzestupnými proudy vzduchu. Aby mohlo začít pršet, musí tyto kapičky výrazně narůst. Děje se tak dvěma hlavními mechanismy: 1. Koalescence: Kapičky se při svém pohybu v mraku srážejí a spojují se do větších a těžších kapek. 2. Bergeronův proces: V chladných oblacích, kde existují zároveň přechlazené kapky vody a ledové krystalky, se vodní pára přednostně usazuje na krystalcích, které tak rostou na úkor kapek. Tyto krystalky pak padají a cestou k zemi tají na dešťové kapky.

Když jsou kapky dostatečně těžké (obvykle nad 0,5 mm v průměru), aby překonaly odpor vzduchu a vzestupné proudy, začnou padat k zemi jako déšť.

🌧️ Typy deště

Déšť lze klasifikovat podle intenzity, trvání a způsobu vzniku.

• Mrholení: Srážky tvořené velmi malými kapkami (průměr pod 0,5 mm), které padají hustě a pomalu. Často je spojeno s mlhou a nízkou oblačností.
• Trvalý déšť: Obvykle mírné až střední intenzity, ale s dlouhým trváním (hodiny až dny). Je spojen s rozsáhlými systémy počasí, jako jsou teplé a studené fronty.
• Přeháňka: Déšť s náhle proměnlivou intenzitou, který začíná a končí rychle. Bývá spojen s konvektivní oblačností (kupy, bouřkové mraky) a může být doprovázen silným větrem.
• Liják: Krátkodobý, ale velmi intenzivní déšť, který může rychle způsobit lokální záplavy.
• Mrznoucí déšť: Kapky vody zůstávají v kapalném stavu i při teplotách pod bodem mrazu (tzv. přechlazená voda). Když dopadnou na podchlazený povrch (zem, stromy, elektrické vedení), okamžitě na něm namrzají a tvoří nebezpečnou ledovku.

📏 Měření deště

Množství dešťových srážek se měří pomocí přístroje zvaného srážkoměr (také ombrometr nebo pluviometr). Výsledné množství se udává v milimetrech (mm). Údaj 1 mm srážek znamená, že na plochu jednoho metru čtverečního napršel přesně jeden litr vody.

Intenzita deště se klasifikuje podle množství srážek za hodinu:

• Slabý déšť: do 2,5 mm/h
• Mírný déšť: 2,6–7,5 mm/h
• Silný déšť: 7,6–50 mm/h
• Přívalový déšť (liják): více než 50 mm/h

Pro přesnější a plošné měření srážek v reálném čase se dnes využívají meteorologické radary. Radar vysílá mikrovlnné pulsy, které se odrážejí od dešťových kapek v atmosféře. Z intenzity odraženého signálu lze odvodit intenzitu a polohu srážek na velkém území.

🌍 Účinky deště

Déšť má zásadní a komplexní dopady na přírodu, zemědělství i lidskou společnost.

Pozitivní účinky

• Zdroj sladké vody: Déšť je primárním zdrojem pro doplňování pitné vody v řekách, jezerech a podzemních vodách. Je nezbytný pro existenci většiny suchozemských ekosystémů.
• Zemědělství: Déšť je klíčový pro růst plodin a pastevectví po celém světě. Oblasti se spolehlivými srážkami patří k nejúrodnějším na planetě.
• Čištění atmosféry: Déšť vymývá z atmosféry prach, pyl a další znečišťující látky, čímž zlepšuje kvalitu ovzduší.
• Regulace teploty: Výpar a následná kondenzace vody hrají důležitou roli v přenosu tepla v atmosféře a pomáhají regulovat globální klima.

Negativní účinky

• Povodně: Dlouhotrvající nebo přívalové deště mohou způsobit, že se řeky vylijí z břehů a dojde k ničivým povodním. V městských oblastech, kde je půda nahrazena nepropustnými povrchy (asfalt, beton), může i menší déšť vést k rychlým bleskovým povodním.
• Eroze půdy: Silný déšť může odplavovat úrodnou ornici, což vede k degradaci půdy a desertifikaci. Kapky deště dopadající na holou půdu ji rozrušují a odnášejí pryč.
• Sesuvy půdy: V horských oblastech může déšť nasytit svahy vodou, což vede ke katastrofálním sesuvům půdy a bahnotokům.
• Narušení infrastruktury a ekonomiky: Silný déšť může narušit dopravu, způsobit výpadky proudu a poškodit budovy. Může také zničit úrodu a negativně ovlivnit cestovní ruch.

🎨 Kulturní význam

Déšť hraje odnepaměti ústřední roli v lidské kultuře, mytologii a umění. Jeho význam je často dvojznačný – je symbolem života, plodnosti a očisty, ale také smutku, zkázy a melancholie.

• Mytologie a náboženství: V mnoha kulturách, zejména těch závislých na zemědělství, byl déšť uctíván a bohové deště patřili k nejdůležitějším božstvům (např. slovanský Perun, aztécký Tlaloc, mayský Chaac). Lidé vykonávali rituály a oběti, aby si zajistili jejich přízeň. Ve Bibli je déšť symbolem božího soudu (potopa světa), ale i požehnání a obnovy.
• Umění a literatura: Déšť je častým motivem v malířství, literatuře a filmu. Často se používá k navození atmosféry:

   *   Smutek a melancholie: Deštivý den je klasickým klišé pro zobrazení smutku, osamělosti nebo beznaděje.
   *   Očista a nový začátek: Déšť může symbolizovat smytí starých hříchů nebo začátek nové životní etapy (např. déšť na konci filmu Vykoupení z věznice Shawshank).
   *   Romantika: Scény s polibkem v dešti patří k ikonickým romantickým momentům v mnoha filmech.

• Jazyk a rčení: Existence deště je hluboce zakořeněna v jazyce. Mnoho jazyků má desítky slov pro různé druhy deště. Existuje také nespočet rčení a přísloví, jako "prší štěstí" nebo "šetřit na horší časy" (v angličtině "save for a rainy day").
• Vůně deště (Petrichor): Specifická zemitá vůně, která se objevuje, když déšť dopadne na suchou půdu, má své jméno – petrichor. Je způsobena kombinací rostlinných olejů a chemické látky zvané geosmin, kterou produkují půdní bakterie.

⛈️ Extrémní dešťové jevy

V souvislosti s globální změnou klimatu se stále častěji setkáváme s extrémními dešťovými jevy, které mají devastující dopady.

Kyselý déšť

Kyselý déšť vzniká, když se oxid siřičitý (SO₂) a oxidy dusíku (NOx), uvolňované především při spalování fosilních paliv v elektrárnách a z výfukových plynů automobilů, dostanou do atmosféry. Zde reagují s vodní parou a vytvářejí kyselinu sírovou a kyselinu dusičnou. Tyto kyseliny pak padají na zem ve formě deště, sněhu nebo mlhy.

Kyselý déšť má řadu negativních dopadů:

• Poškozuje lesy a okyseluje půdu, čímž uvolňuje toxické kovy.
• Okyseluje jezera a řeky, což vede k úhynu ryb a dalších vodních organismů.
• Narušuje a poškozuje historické budovy a sochy vyrobené z vápence nebo mramoru.

Díky mezinárodním dohodám a instalaci filtrů a odsiřovacích zařízení se v Evropě a Severní Americe podařilo emise způsobující kyselé deště výrazně snížit.

Déšť a změna klimatu

Globální oteplování má přímý vliv na koloběh vody a charakter dešťových srážek.

• Intenzivnější srážky: Teplejší atmosféra dokáže pojmout více vodní páry (přibližně o 7 % více na každý stupeň Celsia oteplení). To znamená, že když prší, je k dispozici více vody, což vede k intenzivnějším a nebezpečnějším přívalovým dešťům a zvyšuje riziko bleskových povodní.
• Změna rozložení srážek: Klimatická změna mění globální cirkulaci atmosféry. V důsledku toho se některé oblasti stávají suššími (např. Středomoří), zatímco jiné, zejména ve vyšších zeměpisných šířkách, zažívají nárůst celkového úhrnu srážek.
• Delší období sucha: Mezi jednotlivými dešťovými epizodami se prodlužují období sucha. Krajina je tak náchylnější k požárům a vysušená, tvrdá půda hůře absorbuje vodu, což paradoxně zvyšuje riziko povodní, když intenzivní déšť konečně přijde.

🌧️ Déšť na jiných planetách

Déšť není jevem omezeným pouze na Zemi, i když jeho složení na jiných vesmírných tělesech je zcela odlišné.

• Venuše: V husté atmosféře Venuše prší koncentrovaná kyselina sírová. Kapky se však nikdy nedostanou na povrch, protože se vypaří vlivem extrémně vysokých teplot (kolem 460 °C).
• Titan: Na největším měsíci Saturnu, Titanu, existuje koloběh podobný tomu pozemskému, ale místo vody v něm figuruje kapalný metan a ethan. Z metanových mraků prší na povrch, kde déšť vytváří řeky, jezera a moře tekutých uhlovodíků.
• Exoplanety: Pozorování extrasolárních planet odhalila ještě exotičtější formy deště. Na některých plynných obrech typu "horký Jupiter" může pršet například roztavené železo nebo sklo.

👶 Pro laiky

Déšť je vlastně jen voda, která spadne z oblohy. Ale jak se tam dostane? Je to součást velkého koloběhu. 1. Výpar: Slunce ohřeje vodu v mořích a řekách, ta se změní na neviditelnou páru a stoupá vzhůru. Je to jako když vaříte vodu v hrnci a stoupá z ní pára. 2. Kondenzace: Nahoře v atmosféře je zima. Pára se ochladí a promění se zpět na miniaturní kapičky vody. Tyto kapičky se shlukují a tvoří mraky. Je to stejný princip, jako když se v zimě sráží váš dech. 3. Srážky: Kapičky v mraku se srážejí a spojují do větších a těžších kapek. Když jsou tak těžké, že je vzduch už neudrží, spadnou na zem jako déšť.

Déšť je pro život na Zemi naprosto klíčový. Bez něj by nebyly řeky, nerostly by stromy a neměli bychom co pít. Někdy je ale deště příliš mnoho najednou, což způsobuje povodně.

Zajímavostí je, že déšť nemusí být jen z vody. Například na Venuši prší kyselina sírová a na Saturnově měsíci Titanu prší tekutý metan, který tam tvoří celá jezera a řeky.