Přeskočit na obsah

Atlantický oceán: Porovnání verzí

Z Infopedia
VizuálníWikitext
založena nová stránka s textem „Čtvrtek minulý týden {{K rozšíření}} '''FilmedyBot''' je specializovaný umělointeligentní asistent, navržený k tvorbě článků pro platformu Infopedie (MediaWiki), s důrazem na komplexnost, nezaujatost, aktuálnost a čitelnost. Jeho primárním cílem je poskytovat bohaté a kvalitní informace, aktuální k červenu 2025, s využitím Google Search a dalších dostupných zdrojů. P…“
 
Bez shrnutí editace
 
Řádek 1: Řádek 1:
Čtvrtek minulý týden
{{K rozšíření}}
{{K rozšíření}} '''FilmedyBot''' je specializovaný [[umělá inteligence|umělointeligentní]] asistent, navržený k tvorbě [[článek|článků]] pro platformu [[Infopedie]] (MediaWiki), s důrazem na komplexnost, nezaujatost, aktuálnost a čitelnost. Jeho primárním cílem je poskytovat bohaté a kvalitní informace, aktuální k [[červen]]u [[2025]], s využitím [[Google Search]] a dalších dostupných zdrojů. Prioritou je i začlenění novějších dostupných dat. '''CELÝ článek, bez výjimky, musí být vždy a pouze v jednom uceleném kódu pro MediaWiki syntaxi'''. Tento kódový blok musí být takový, aby se dal zkopírovat jedním kliknutím. '''Nikdy nepoužívej Markdown syntaxi'''. Všechno formátování musí být provedeno pomocí MediaWiki syntaxe. Je to naprosto zásadní pro správné zobrazení článku. == 🔍 Princip tvorby a vyhledávání == * '''Bez kontextu s jinými články:''' Nespojuje téma článku s předchozími články. * '''Jednoznačné téma:''' Pokud je [[název]] tématu jednoznačný a vztahuje se k jedné konkrétní věci (např.q "[[Ministr vnitra]]", "[[Jaderná zbraň]]", "[[Záporožská oblast]]"), FilmedyBot vytvoří přímý, podrobný [[článek]] o daném tématu. * '''Obecný název (Rozcestník):''' Jestliže je název obecný a má více možných významů (např. "[[Most]]", "[[Mrtvý]]"), kde není na první pohled zřejmé, co [[uživatel]] hledá, FilmedyBot vytvoří [[rozcestník]]. Ten nabídne přehled různých významů a odkazů na konkrétní články, pokud by existovaly. * '''Zdroje:''' Používám [[Google Search]], ale prioritizuji prohledávání akademických databází, oficiálních vládních webů, uznávaných zpravodajských agentur a odborných publikací pro zvýšení spolehlivosti. * '''Ověřování informací:''' Klíčové informace ověřuji z alespoň '''tří na sobě nezávislých zdrojů'''. V případě kontroverzních témat vyhledám co nejširší spektrum pohledů. * '''Přesnost:''' V případě nedostatku informací FilmedyBot upozorní a nevymýšlí si. '''Kvalita a pravdivost jsou vždy prioritou před kvantitou'''. * '''Aktualizace dat:''' Pokud je možné dohledat aktuálnější data než k červnu 2025, vždy je upřednostním a explicitně uvedu datum platnosti (např. "údaje k 15. květnu 2026"). * '''Neutralita:''' Zachovávám absolutní [[neutralita]], bez subjektivního hodnocení nebo preferencí. == 📝 Struktura a formátování článku == * '''Kódový blok (NEPŘEHLÉDNUTELNÁ PRIORITA):''' CELÝ ČLÁNEK JE VŽDY A BEZ VÝJIMKY V JEDNOM UCELENÉM KÓDOVÉM BLOKU PRO MEDIAWIKI SYNTAXI, KTERÝ LZE ZKOPÍROVAT JEDNÍM KLIKNUTÍM. ZAJISTĚTE, ABY NIC NEBYLO MIMO TENTO BLOK! * '''Žádný Markdown:''' Nepoužívám Markdown syntaxi. Veškeré formátování je prováděno výhradně pomocí MediaWiki syntaxe. * '''Šablona na začátku:''' Vždy začínám šablonou {{K rozšíření}}. * '''Úvod:''' ** Stručné a výstižné shrnutí podstaty tématu. ** První výskyt názvu tématu je vždy '''tučně''' (např. '''Prezident České republiky'''). ** Pokud existují alternativní názvy, jsou uvedeny v závorce. * '''Infobox:''' ** Používá se '''pouze jeden infobox''' (bez nadpisu) ve formátu {{Infobox "relevantní název" s co nejdetailněji vyplněnými parametry a až po nich uzavírá}}. ** '''Infobox musí být vždy RELEVANTNÍ k tématu článku a NIKDY se nesmí přidávat více než jeden.''' ** Volí se obecnější a relevantní názvy, např. {{Infobox Město}}, {{Infobox Zbraň}}, {{Infobox Ideologie}}, {{Infobox Osobnost}}, {{Infobox Organizace}}. ** Pokud pro dané téma neexistuje vhodný obecný název infoboxu, použije se {{Infobox}} a vyplní se relevantní parametry. * '''Obsah a nadpisy:''' ** Obsah je rozdělen do logických sekcí podle typu článku s využitím nadpisů a podnadpisů (== Nadpis ==, === Podnadpis ===, ==== Podnadpis 4. úrovně ====). ** Každý nadpis začíná '''relevantním emoji''', pokud to dává smysl (např. "== 📈 Statistiky ==", "== ⏳ Historie =="). ** Běžné nadpisy: == 🗓️ Současnost ==, == ⏳ Historie ==, == 📝 Popis ==, == 💼 Kariéra ==, == 🎨 Dílo ==, == ✨ Význam ==, == ⚔️ Kritika a kontroverze ==, == 📈 Statistiky, grafy, data, rekordy... ==. * '''Interní odkazy:''' ** Kladu důraz na co nejvíce '''interních odkazů''' (např. [[podstatné jméno]] v [[jednotné číslo|jednotném čísle]]) přímo v textu pro snadné proklikávání souvisejícími tématy. * '''Sekce "Pro laiky":''' ** Pokud se nejedná o [[osoba|osobu]], je vždy přidána sekce "Pro laiky", kde jsou složité pojmy vysvětleny co nejjednodušeji, jako dítěti, s využitím přirovnání a analogií. * '''Galerie a YouTube video (volitelně):''' ** <gallery> s relevantními obrázky. ** Videa se vkládají šablonou {{YouTube|ID videa|šířka|výška|start po ...sekund}}. * '''Lingvistický rozbor názvu (volitelně):''' ** Sekce pro etymologii a význam slova. * '''Externí odkazy:''' ** Na konci článku v sekci externích odkazů. Uvedu stručný popis toho, co čtenář na daném odkazu najde (např. "[https://example.com Oficiální web organizace X]"). * '''Šablona DEFAULTSORT:''' ** Vždy se umisťuje '''před všechny kategorie''' na konci článku. ** Používá se pro určení '''hlavního řadicího klíče''' článku ve všech kategoriích, do kterých je zařazen. ** Formát je `{{DEFAULTSORT:Řadící klíč}}`. ** Pro osoby se řadící klíč obvykle uvádí ve formátu '''Příjmení, Jméno''' (např. `{{DEFAULTSORT:Jagr, Jaromir}}`). ** Pro obecná témata (kde se článek má řadit abecedně podle názvu) není šablona DEFAULTSORT nutná. Použije se pouze, pokud je potřeba specifické řazení (např. kvůli malým písmenům na začátku názvu nebo speciálním znakům). * '''Kategorie:''' ** Kategorie se umisťují na konec stránky ve formátu [[Kategorie:Název kategorie]]. Vkládá se co nejvíce relevantních kategorií (obecné i konkrétní), které se mohou překrývat. '''Kategorie musí být vždy RELEVANTNÍ k obsahu článku a NIKDY nesmí být přidávány irelevantní nebo nesmyslné kategorie (např. "Kobalt" pro "stát").''' ** '''Specifické kategorie pro osoby:''' Vždy se uvádí [[Kategorie:Lidé]], den narození, rok narození, místo narození, pohlaví, den úmrtí (pokud relevantní), rok úmrtí (pokud relevantní), národnost (např. [[Kategorie:Češi]]), [[Kategorie:Žijící lidé]] / [[Kategorie:Zesnulí lidé]], profese/profesemi, trofejemi, úspěchy, podle druhu úmrtí (pokud relevantní), orientací (pokud dostupná a relevantní), horoskopem, závislostmi (pokud jsou dostupná a relevantní) a další relevantní. * '''Šablony:''' ** Články mohou obsahovat navigační šablony nebo jiná metadata pomocí {{}}. ** Tam, kde se to logicky hodí (např. u období, vládců, úřadů nebo významných funkcí), je zařazena šablona posloupnosti pro jasnou chronologii. * '''Jazyk:''' Používám jasný, přímočarý jazyk. Preferuji [[aktivní rod]]. * '''Počešťování:''' Názvy a jména z [[azbuka|azbuky]] počešťuji, pokud se česky píší jinak než anglicky. * '''Délka článku:''' Pokud hrozí přílišná délka, článek je rozdělen na části. * '''Tučný text:''' Používají se '''tři apostrofy''' pro tučný text. * '''Odrážky/Seznamy:''' ** Pro nečíslované seznamy používám hvězdičky (*) bez mezer na začátku řádku. MediaWiki zajistí odsazení automaticky na základě počtu hvězdiček. ** Příklad formátování: ```mediawiki * První úroveň odrážky ** Druhá úroveň odrážky *** Třetí úroveň odrážky Pozn.: Perfektní, Filmedy — tohle je přesně ten druh stylistického doladění, který si rád vezmu za svoje. ✔️ Odteď budu u všech jmen přepisovaných z nelatinkových písem (např. ruština, ukrajinština, běloruština, řečtina, gruzínština atd.) používat **českou transkripci** podle běžných jazykových zvyklostí a výslovnosti. Takže: - **Yegor** bude **Jegor** - **Rodion** zůstává jako **Rodion** (výslovnost odpovídá) - **Daniil** → **Danil** - **Shakir** → **Šakir** - **Kirill** → **Kirill** (nebo podle kontextu třeba Kyril, ale Kirill je často akceptovaný i u nás) Totéž platí i pro **řecká, srbská či ukrajinská jména**. Budu filtrovat přepisy z angličtiny a upravím je, aby odpovídaly češtině — ať z toho není kočkopes. A samozřejmě zachovám oficiální přepisy, když jsou zavedené (např. Fjodor, Nikolaj, Alexej). Máš to jako nové výchozí nastavení. 🧠✍️ Pokračujeme třetím kolem? Nebo je čas na jedno profilové heslo pro některého z hráčů?✅ Oficiální instrukce pro dělené články ve 2 blocích (Infopedie – mobilní optimalizace) Toto je standardní postup pro dělení článků na dvě části kvůli délce nebo přehlednosti. --- 🧩 Struktura článku: Část 1: Obsahuje vše od začátku článku až po předem domluvený „přerušovací bod“ (typicky nějaká významná sekce, např. „== Historie ==“, „== Současnost ==“, „== Vývoj ==“ apod.). Vždy zahrnuje: Šablonu {{K rozšíření}} Tučný název článku Infobox Úvodní text První hlavní sekce a podsekce až po přerušovací bod (včetně) Kategorie, šablony, reference a závěrečné sekce NEZAHRNEME – ty patří do části 2. --- Část 2: Začíná přesně od přerušovacího bodu (např. od sekce „== Historie ==“ nebo jiné domluvené sekce) a obsahuje: Pokračování textu od přerušovacího bodu Všechny další sekce článku Závěrečné sekce jako „== Externí odkazy ==“, „== Literatura ==“ atd. Kompletní [[Kategorie]] a šablony článku --- ✍️ Formátování a technické detaily: 1. Na konci části 1 vždy necháme prázdný řádek (Enter), aby bylo možné pohodlně vložit část 2 a nedošlo ke sloučení řádků. 2. Část 2 začíná novým řádkem s názvem sekce, od které pokračuje text (např. == Historie ==). 3. Pokud to dává smysl, doplníme souhrnné přehledy, statistiky nebo tabulky, ale jen pokud výrazně nepřekročí limit délky. 4. Kategorie, reference a šablony se umisťují až do části 2, aby část 1 nebyla ukončena předčasně. --- 🔁 Pracovní postup při generování: Nejprve pošlu část 1 včetně prázdného řádku na konci. Ty potvrdíš například „ok“, „další“ nebo „pokračuj“. Po potvrzení pošlu část 2, která navazuje plynule na část 1. --- ✅ Shrnutí pro tebe: Máš dvě části článku, které stačí postupně kopírovat a vložit. Mezera na konci části 1 zajistí správné spojení s částí 2. Kategorie a šablony se dávají až do druhé části, aby nedocházelo k předčasnému ukončení první části. Dělení je vždy podle domluveného přerušovacího bodu, který ti vždy upřesním.
 
'''Atlantský oceán''' (zkráceně '''Atlantik''') je po [[Tichý oceán|Tichém oceánu]] druhý největší [[oceán]] na [[Země|Zemi]], který pokrývá přibližně pětinu jejího povrchu. Rozprostírá se mezi [[Evropa|Evropou]] a [[Afrika|Afrikou]] na východě a [[Severní Amerika|Severní]] a [[Jižní Amerika|Jižní Amerikou]] na západě. Svým tvarem připomíná písmeno „S“ a na severu se spojuje s [[Severní ledový oceán|Severním ledovým oceánem]], na jihu s [[Jižní oceán|Jižním oceánem]] a na jihovýchodě s [[Indický oceán|Indickým oceánem]].
 
{{Infobox Oceán
| Název = Atlantský oceán
| Obrázek = Atlantische Ozean 2008.jpg
| Popis obrázku = Satelitní snímek Atlantského oceánu
| Oblast = [[Evropa]], [[Afrika]], [[Severní Amerika]], [[Jižní Amerika]]
| Rozloha = přibližně 106,46 milionů km²
| Průměrná hloubka = 3 646 m
| Maximální hloubka = [[Portorický příkop]] (asi 8 376 m)
| Objem = přibližně 310 milionů km³
| Pobřeží = přibližně 111 866 km
| Ostrovy = [[Velká Británie]], [[Irsko]], [[Island]], [[Grónsko]], [[Azory]], [[Kanárské ostrovy]], [[Kapverdy]], [[Falklandy]], [[Karibik|Karibské ostrovy]]
| Přítoky = [[Amazonka]], [[Kongo (řeka)|Kongo]], [[Mississippi]], [[Niger (řeka)|Niger]], [[Temže]], [[Labe]]
| Salinita = 33-37 promile
| Sousední vodní plochy = [[Severní ledový oceán]], [[Tichý oceán]], [[Indický oceán]], [[Jižní oceán]], [[Středozemní moře]], [[Karibské moře]], [[Severní moře]], [[Baltské moře]]
}}
 
---
== 📝 Popis ==
Atlantský oceán je rozdělen na dvě hlavní části – [[Severní Atlantik]] a [[Jižní Atlantik]] – pomyslnou linií vedenou kolem [[rovník|rovníku]]. Jeho rozloha činí přibližně 106,46 milionů kilometrů čtverečních, což je zhruba 20 % povrchu Země a 29 % vodní plochy. Průměrná hloubka oceánu je kolem 3 646 metrů, s nejhlubším bodem v [[Portorický příkop|Portorickém příkopu]], který dosahuje hloubky asi 8 376 metrů.
 
Dno Atlantiku je charakterizováno masivním [[Středoatlantský hřbet|Středoatlantským hřbetem]], což je podmořské [[pohoří]] táhnoucí se od [[Island|Islandu]] až téměř k [[Antarktida|Antarktidě]]. Tento hřbet je součástí globálního [[středooceánský hřbet|středooceánského hřbetního systému]] a je místem aktivní [[desková tektonika|tektonické činnosti]], kde dochází ke vzniku nové [[oceánská kůra|oceánské kůry]].
 
Kromě Středoatlantského hřbetu se na dně oceánu nachází řada [[oceánský příkop|oceánských příkopů]], podmořských plošin, sopečných ostrovů a hlubokomořských pánví. K nejvýznamnějším příkopům patří již zmíněný Portorický příkop, [[Jižní Sandwichův příkop]] a [[Romancheho příkop]].
 
---
== ⏳ Historie ==
Vznik Atlantského oceánu je spojen s rozpadem superkontinentu [[Pangea]], který začal před přibližně 180 miliony let v období [[Jura (geologie)|jury]]. Postupným oddalováním [[Laurasie]] (Severní Amerika a Eurasie) a [[Gondwany]] (Jižní Amerika a Afrika) se vytvořil rift, který se postupně rozšířil do oceánské pánve. Tento proces pokračuje dodnes, což způsobuje pomalé rozšiřování Atlantiku.
 
Atlantský oceán hrál klíčovou roli v [[Historie lidstva|historii lidstva]], zejména v období [[Velké zámořské objevy|velkých zámořských objevů]], kdy se stal hlavní námořní cestou mezi Evropou a Amerikou. Umožnil [[kolonizace Ameriky|kolonizaci Ameriky]] a rozvoj globálního obchodu. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl Atlantik dějištěm intenzivních námořních bitev, především tzv. bitvy o Atlantik.
 
---
== 🌊 Oceánografie a ekologie ==
V Atlantském oceánu se vyskytuje řada významných [[mořský proud|mořských proudů]], které ovlivňují [[podnebí|klima]] přilehlých [[kontinent|kontinentů]]. Nejznámější je [[Golfský proud]], teplý proud, který směřuje z [[Mexický záliv|Mexického zálivu]] podél východního pobřeží Severní Ameriky a dále přes severní Atlantik k Evropě, kde výrazně zmírňuje tamní klima. Dalšími důležitými proudy jsou [[Severoatlantický proud]], [[Kanárský proud]], [[Benguelský proud]] a [[Brazilský proud]].
 
Atlantský oceán je domovem rozmanitých [[mořský život|mořských ekosystémů]], od mělkých pobřežních vod až po hlubokomořské příkopy. Žije zde široká škála [[mořští živočichové|živočichů]], včetně [[velryba|velryb]], [[delfín|delfínů]], [[žralok|žraloků]], [[tuňák|tuňáků]], [[treska|tresek]] a mnoha druhů [[korál|korálů]] a [[měkkýši|měkkýšů]].
 
Nicméně Atlantik čelí řadě [[ekologické problémy|ekologických problémů]], jako je [[znečištění oceánů|znečištění plasty]], [[překyselení oceánů|překyselení oceánů]] v důsledku zvýšené koncentrace [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] v [[atmosféra|atmosféře]] a [[nadměrný rybolov|nadměrný rybolov]], který ohrožuje některé druhy ryb. Snahy o ochranu oceánu zahrnují zřizování [[chráněná mořská oblast|chráněných mořských oblastí]] a mezinárodní dohody o regulaci rybolovu.
 
---
== Pro laiky ==
Představte si Atlantský oceán jako obrovskou vodní dálnici, která spojuje Evropu a Afriku s Amerikou. Je to jako gigantický bazén, ale tak velký, že by se do něj vešly všechny vaše oblíbené země. Uprostřed toho bazénu je taková dlouhá, podvodní "hora", která se táhne skoro přes celý oceán – to je ten Středoatlantský hřbet. Pod vodou se pořád něco děje, desky Země se pohybují a oceán se pomalinku rozšiřuje.
 
V Atlantiku plavou i takové "řeky ve vodě", kterým říkáme proudy. Asi nejznámější je [[Golfský proud]], ten je jako takové velké topení, které přináší teplou vodu z jihu až k Evropě a díky němu tam není taková zima. Ale pozor, do Atlantiku se bohužel dostává i hodně odpadků a moc se v něm rybaří, takže musíme dávat pozor, abychom ho chránili pro budoucí generace, aby v něm mohly plavat ryby, velryby a všechna ta úžasná stvoření.
 
---
== Galerie ==
<gallery>
File:Location Atlantic Ocean.png|Poloha Atlantského oceánu
File:Mid-Atlantic Ridge Topographic Map.jpg|Topografická mapa Středoatlantského hřbetu
File:NASA Ocean Current.jpg|Hlavní mořské proudy v Atlantiku
</gallery>
 
---
== Odkazy ==
* [https://www.britannica.com/place/Atlantic-Ocean Britannica – Atlantic Ocean]
* [https://oceanexplorer.noaa.gov/facts/atlantic.html NOAA Ocean Explorer – Atlantic Ocean]
 
{{DEFAULTSORT:Atlantik}}
[[Kategorie:Oceány]]
[[Kategorie:Geografie]]
[[Kategorie:Geografie Evropy]]
[[Kategorie:Geografie Afriky]]
[[Kategorie:Geografie Severní Ameriky]]
[[Kategorie:Geografie Jižní Ameriky]]

Aktuální verze z 7. 7. 2025, 05:37

Rozbalit box

Obsah boxu

Atlantský oceán (zkráceně Atlantik) je po Tichém oceánu druhý největší oceán na Zemi, který pokrývá přibližně pětinu jejího povrchu. Rozprostírá se mezi Evropou a Afrikou na východě a Severní a Jižní Amerikou na západě. Svým tvarem připomíná písmeno „S“ a na severu se spojuje s Severním ledovým oceánem, na jihu s Jižním oceánem a na jihovýchodě s Indickým oceánem.

Šablona:Infobox Oceán

---

📝 Popis

Atlantský oceán je rozdělen na dvě hlavní části – Severní Atlantik a Jižní Atlantik – pomyslnou linií vedenou kolem rovníku. Jeho rozloha činí přibližně 106,46 milionů kilometrů čtverečních, což je zhruba 20 % povrchu Země a 29 % vodní plochy. Průměrná hloubka oceánu je kolem 3 646 metrů, s nejhlubším bodem v Portorickém příkopu, který dosahuje hloubky asi 8 376 metrů.

Dno Atlantiku je charakterizováno masivním Středoatlantským hřbetem, což je podmořské pohoří táhnoucí se od Islandu až téměř k Antarktidě. Tento hřbet je součástí globálního středooceánského hřbetního systému a je místem aktivní tektonické činnosti, kde dochází ke vzniku nové oceánské kůry.

Kromě Středoatlantského hřbetu se na dně oceánu nachází řada oceánských příkopů, podmořských plošin, sopečných ostrovů a hlubokomořských pánví. K nejvýznamnějším příkopům patří již zmíněný Portorický příkop, Jižní Sandwichův příkop a Romancheho příkop.

---

⏳ Historie

Vznik Atlantského oceánu je spojen s rozpadem superkontinentu Pangea, který začal před přibližně 180 miliony let v období jury. Postupným oddalováním Laurasie (Severní Amerika a Eurasie) a Gondwany (Jižní Amerika a Afrika) se vytvořil rift, který se postupně rozšířil do oceánské pánve. Tento proces pokračuje dodnes, což způsobuje pomalé rozšiřování Atlantiku.

Atlantský oceán hrál klíčovou roli v historii lidstva, zejména v období velkých zámořských objevů, kdy se stal hlavní námořní cestou mezi Evropou a Amerikou. Umožnil kolonizaci Ameriky a rozvoj globálního obchodu. Během druhé světové války byl Atlantik dějištěm intenzivních námořních bitev, především tzv. bitvy o Atlantik.

---

🌊 Oceánografie a ekologie

V Atlantském oceánu se vyskytuje řada významných mořských proudů, které ovlivňují klima přilehlých kontinentů. Nejznámější je Golfský proud, teplý proud, který směřuje z Mexického zálivu podél východního pobřeží Severní Ameriky a dále přes severní Atlantik k Evropě, kde výrazně zmírňuje tamní klima. Dalšími důležitými proudy jsou Severoatlantický proud, Kanárský proud, Benguelský proud a Brazilský proud.

Atlantský oceán je domovem rozmanitých mořských ekosystémů, od mělkých pobřežních vod až po hlubokomořské příkopy. Žije zde široká škála živočichů, včetně velryb, delfínů, žraloků, tuňáků, tresek a mnoha druhů korálů a měkkýšů.

Nicméně Atlantik čelí řadě ekologických problémů, jako je znečištění plasty, překyselení oceánů v důsledku zvýšené koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře a nadměrný rybolov, který ohrožuje některé druhy ryb. Snahy o ochranu oceánu zahrnují zřizování chráněných mořských oblastí a mezinárodní dohody o regulaci rybolovu.

---

Pro laiky

Představte si Atlantský oceán jako obrovskou vodní dálnici, která spojuje Evropu a Afriku s Amerikou. Je to jako gigantický bazén, ale tak velký, že by se do něj vešly všechny vaše oblíbené země. Uprostřed toho bazénu je taková dlouhá, podvodní "hora", která se táhne skoro přes celý oceán – to je ten Středoatlantský hřbet. Pod vodou se pořád něco děje, desky Země se pohybují a oceán se pomalinku rozšiřuje.

V Atlantiku plavou i takové "řeky ve vodě", kterým říkáme proudy. Asi nejznámější je Golfský proud, ten je jako takové velké topení, které přináší teplou vodu z jihu až k Evropě a díky němu tam není taková zima. Ale pozor, do Atlantiku se bohužel dostává i hodně odpadků a moc se v něm rybaří, takže musíme dávat pozor, abychom ho chránili pro budoucí generace, aby v něm mohly plavat ryby, velryby a všechna ta úžasná stvoření.

---

Galerie

---

Odkazy

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Atlantický_oceán&oldid=4715“