Ross Lupaschuk

Ross Lupaschuk
Datum narození	19. ledna 1981
Místo narození	Edmonton, Alberta, Kanada
Státní příslušnost
Povolání	bývalý profesionální hokejista
Aktivní od	2001
Aktivní do	2013

Ross Lupaschuk je bývalý kanadský profesionální hokejový obránce, jehož kariéra představuje jeden z nejfascinujících příběhů o obrovském tlaku zámořského hokejového byznysu a následném hledání hokejového štěstí na evropském kontinentu. Do historie nejslavnější hokejové ligy světa, NHL, se totiž zapsal především díky jedné z nejdiskutovanějších a nejkontroverznějších výměn všech dob. Jako nadějný prospekt byl v létě roku 2001 využit jako hlavní protihodnota při výměně fenomenálního českého útočníka Jaromíra Jágra do organizace Washington Capitals. Toto stigma "muže, za kterého byl vyměněn Jágr" ho provázelo po celou jeho severoamerickou kariéru.

Přestože byl ve vstupním draftu vybrán hned na začátku druhého kola a na juniorské úrovni patřil k nejlepším ofenzivním obráncům v celé Kanadě, v samotné NHL se nedokázal natrvalo prosadit. Ve stínu obrovského očekávání fanoušků i médií odehrál v elitní lize za tým Pittsburgh Penguins pouhá tři soutěžní utkání. Zbytek své severoamerické anabáze strávil v nižší a nesmírně tvrdé AHL, kde sice sbíral desítky kanadských bodů díky své tvrdé střele a citu pro přesilové hry, avšak nedokázal přesvědčit trenéry o své defenzivní spolehlivosti.

Když pochopil, že dveře do hlavního zámořského týmu zůstávají zavřené, učinil odvážné rozhodnutí a v polovině prvního desetiletí nového milénia se přesunul do Evropy. Zde, na širokých kluzištích, která více vyhovovala jeho ofenzivnímu stylu, zažil naprostou sportovní renesanci. Vybudoval si pověst obávaného dělostřelce, získal mistrovský titul s elitním finským celkem Kärpät Oulu a následně si vyzkoušel angažmá v nejbohatších klubech Ruské federace na úsvitu éry Kontinentální hokejové ligy. Svou bohatou hokejovou cestu zakončil v rakouských týmech, čímž definitivně potvrdil svůj status světoběžníka, který i přes tvrdý severoamerický náraz nalezl bohatou a velmi úspěšnou kariéru.

👶 Mládí a juniorská sláva na západě Kanady

Ross Lupaschuk se narodil 19. ledna 1981 ve městě Edmonton v kanadské provincii Alberta. Toto město, proslavené dynastií legendárního týmu Edmonton Oilers z osmdesátých let, dýchalo hokejem na každém rohu. Lupaschuk vyrůstal v prostředí, kde byl hokej náboženstvím, a od útlého dětství projevoval obrovský talent pro ofenzivní pojetí hry. Z pozice obránce se vždy rád zapojoval do útočných akcí, disponoval silnou postavou a především tvrdou ranou, kterou neustále piloval.

Svou cestu kanadským juniorským systémem zahájil v prestižní WHL, jež je považována za jednu z nejtvrdších dorosteneckých soutěží na světě. Původně nastupoval za celek Lethbridge Hurricanes, odkud se následně přesunul do týmu Prince Albert Raiders. Skutečný zlom a hokejová exploze však nastaly až po dalším přestupu. Lupaschuk zakotvil v organizaci Red Deer Rebels, kterou v té době vedl jako trenér a majitel bývalý vynikající hráč Brent Sutter. Sutter, pověstný svou náročností a taktickou disciplínou, dokázal z mladého obránce vymačkat absolutní maximum.

Sezóna 2000/2001 se zapsala do historie nejen klubu z Red Deeru, ale i samotného Lupaschuka. Jako lídr zadních řad předváděl neuvěřitelné ofenzivní hody. V 67 zápasech základní části nasbíral jako obránce fantastických 65 bodů a nastřílel 28 branek. Tým naprosto dominoval celé lize, probojoval se vyřazovacími boji a postoupil až na závěrečný turnaj o nejcennější juniorskou trofej – Memorial Cup. Ve strhujícím finále tohoto turnaje v kanadské Regině dokázali "Rebelové" porazit frankofonní tým Val-d'Or Foreurs. Lupaschuk mohl zvednout nad hlavu juniorský grál a jeho jméno se stalo jedním z nejzmiňovanějších v notýscích všech zámořských skautů.

📈 Draft a osudová výměna za Jágra

Skvělé předpoklady a rostoucí výkonnost mu zajistily vysoké umístění na vstupním draftu. Do NHL byl vybrán v roce 1999, který probíhal v americkém Bostonu. Z celkové 34. pozice, tedy hned v úvodu druhého kola, na něj ukázala organizace Washington Capitals. Lupaschuk byl nadšený a připravoval se na budoucnost v hlavním městě Spojených států amerických. Netušil však, že do dresu "Capitals" v soutěžním utkání nikdy nenastoupí a že jeho osud se brzy stane součástí jednoho z nejšílenějších obchodů v dějinách hokeje.

V létě roku 2001 se organizace Pittsburgh Penguins nacházela v obrovských finančních problémech a musela se zbavit své absolutně největší a nejdražší hvězdy, českého fenoména Jaromíra Jágra. Tehdejší generální manažer Tučňáků Craig Patrick dohodl po dlouhých jednáních takzvaný blockbuster (megavýměnu) právě s Washingtonem. Dne 11. července 2001 byl Jágr společně s obráncem Františkem Kučerou odeslán do Washingtonu. Zpět do Pittsburghu putovala trojice mladých a nadějných prospektů – Kris Beech, Michal Sivek a právě Ross Lupaschuk.

Tato výměna byla pro mladé hráče obrovským břemenem. Zatímco do Washingtonu přicházel několikanásobný vítěz kanadského bodování a držitel Stanley Cupů, na trojici mladíků v Pittsburghu dopadl zničující tlak. Média, fanoušci i experti logicky očekávali, že tito hráči (z nichž Lupaschuk byl hodnocen jako ofenzivně nejnadanější) okamžitě zacelí díru po nejlepším hokejistovi planety. Byla to nemožná mise. Lupaschuk nebyl brán jako pouhý talentovaný obránce, ale jako "ten, kterého jsme dostali za Jágra". Toto stigma, jak se později ukázalo, mělo zničující vliv na jeho psychiku a zámořskou kariéru.

🐧 Míjení se s NHL a farma v Pensylvánii

Přechod do organizace Pittsburgh Penguins se odehrál v době, kdy se klub začal potácet u samotného dna ligové tabulky. Lupaschuk byl po tréninkovém kempu odeslán na farmu do celku Wilkes-Barre/Scranton Penguins, jenž nastupoval v tvrdé AHL. Pokud si někdo myslel, že mladý Kanaďan dostane prostor pro postupný růst, mýlil se. Vedení od něj očekávalo ofenzivní hody. Lupaschuk se sice snažil, jeho tvrdá střela od modré čáry byla v přesilových hrách smrtící, ale v defenzivní činnosti měl obrovské mezery.

V sezóně 2001/2002 odehrál v AHL přes sedmdesát utkání a nasbíral slušných 30 bodů. Co však trenéry znepokojovalo, byla jeho hodnota v takzvané tabulce pravdy (plus/mínus body za přítomnosti na ledě při vstřelených a inkasovaných brankách). Zde byl Lupaschuk často v záporných číslech. Hra na úzkém americkém kluzišti vyžadovala bleskové rozhodování a dokonalou poziční hru, což byly atributy, ve kterých rodák z Edmontonu ztrácel. Rychlí a agresivní útočníci soupeře ho velmi často dokázali přebruslit a objet.

Své vytoužené šance v prvním týmu Tučňáků se dočkal v sezóně 2002/2003. Nastoupil ke třem soutěžním utkáním v nejslavnější lize světa. Tyto tři zápasy však měly do pohádky daleko. Na ledě strávil absolutní minimum času, nezaznamenal ani jeden bod, nevystřelil na branku a v defenzivě působil značně nejistě. Trenérský štáb ho bez milosti vrátil zpět na farmu. Lupaschuk strávil v nižší lize další dvě tvrdé sezóny, ve kterých sice sbíral body, ale dveře do prvního týmu zůstávaly z důvodu defenzivních hrubek neprodyšně uzavřeny. Po vypršení smluvních závazků v roce 2005 pochopil, že jeho severoamerický sen se s největší pravděpodobností nikdy nenaplní, a rozhodl se k radikálnímu kroku.

🌍 Evropská renesance: Titul ve Finsku

Přesun do Evropy je pro severoamerické hráče často vnímán jako krok zpět nebo definitivní konec nadějí. Pro Lupaschuka se však stal naprostým vysvobozením. Evropská kluziště, která jsou o několik metrů širší než ta zámořská, mu najednou poskytla to, co nejvíce potřeboval – čas a prostor. Získal sekundu navíc na rozehrávku, nemusel neustále svádět krvavé bitvy v rohu kluziště a mohl naplno rozvinout svou ofenzivní kreativitu.

Svou evropskou anabázi zahájil ve Švédsku, kde postupně oblékl dresy celků Mora IK a Malmö Redhawks. Právě v Malmö předvedl, že hokej hrát nezapomněl, a svými výbornými výkony na sebe upozornil elitní severské kluby. V roce 2006 se dohodl na kontraktu s finským gigantem Kärpät Oulu. Tento přesun se ukázal jako nejlepší rozhodnutí v jeho dospělé kariéře. Tým sídlící na severu Finska patřil k nejlepším v zemi a praktikoval vysoce atraktivní, ofenzivně laděný hokej.

Sezóna 2006/2007 se stala Lupaschukovým evropským mistrovským dílem. V dresu Kärpätu dominoval. Trenér ho využíval jako takzvaného "quarterbacka" (dirigenta) elitní přesilovkové formace. Na modré čáře se stal obávaným ostřelovačem a celá finská liga měla respekt před jeho tvrdou ranou. Během základní části zaznamenal skvělých 14 gólů a stal se klíčovým hráčem mužstva. Kärpät dokráčel suverénně až do finále play-off, kde porazil všechny soupeře, a Lupaschuk se mohl poprvé od juniorských let radovat z velkého mistrovského titulu, když s týmem získal cennou finskou trofej (Kanada-malja). Navíc byl za své výkony vyhlášen nejlepším obráncem finské nejvyšší soutěže.

🇷🇺 Východní dobrodružství v Rusku a KHL

Fantastická čísla z Finska a status elitního ofenzivního beka z něj učinily velmi žádané zboží na nově se rodícím hokejovém trhu v Ruské federaci. Ruské velkokluby v té době masivně přeplácely hvězdy z evropských lig a Lupaschuk neodolal lukrativní finanční nabídce. V roce 2007 podepsal kontrakt s klubem Avangard Omsk, čímž započal svou fascinující, ale fyzicky i psychicky velmi náročnou ruskou odyseu. Působení v ruské Superlize a následně v nově vzniklé Kontinentální hokejové lize (KHL) bylo zkouškou ohněm.

V Omsku si nevedl vůbec špatně, ale kluby v Rusku se tehdy vyznačovaly obrovskou fluktuací hráčů a netrpělivostí majitelů. O rok později se tak stěhoval do organizace Salavat Julajev Ufa, dalšího těžkotonážního celku, který toužil po titulu. Lupaschuk dokázal v ruském prostředí těžit ze svého silového fondu, neboť místní liga začala stále více přitvrzovat. Ruské angažmá ovšem znamenalo dlouhé hodiny strávené v letadlech a pobyt tisíce kilometrů od rodiny.

V další fázi své ruské štace hrál za nováčky či menší kluby elitní soutěže, z nichž nejvýraznější stopu zanechal v týmu Sibir Novosibirsk. Život na mrazivé Sibiři nebyl pro Kanaďana jednoduchý, avšak z hokejového hlediska byl velmi vytěžovaným mužem. Přesto začala úroveň KHL stoupat natolik raketovým tempem, že i s širokým kluzištěm měl stále starší obránce občas problémy stíhat mladým a bleskurychlým ruským útočníkům. Po několika divokých sezónách se rozhodl ruský hokej opustit.

🏁 Závěr kariéry a rakouská tečka

Po ruském dobrodružství se Lupaschuk snažil najít ztracenou radost z hokeje na známých místech. Pokusil se o návrat do Finska, kde postupně oblékl dresy obou slavných helsinských rivalů – nejprve nastupoval za tradiční klub HIFK a následně si vyzkoušel angažmá i v organizaci Jokerit Helsinky. Ačkoliv jeho střela byla stále nebezpečná, bylo zřejmé, že tělo je po letech tvrdých bitev opotřebované a jeho rychlost na nejvyšší úroveň postupně přestává stačit.

Na samotný závěr své bohaté hráčské dráhy zvolil přesun do střední Evropy. Podepsal kontrakt s rakouskými týmy, které hrály v nadnárodní EBEL lize (Erste Bank Eishockey Liga). V sezóně 2011/2012 působil v hlavním městě v celku Vienna Capitals. Rakouská liga představovala pro zkušeného ofenzivního beka ideální ligu na takzvaný hokejový důchod – soutěž byla kvalitní, plná Kanaďanů, ale takticky a rychlostně méně náročná než severské ligy. Své úplně poslední zápasy v profesionálním hokeji pak odehrál v prestižním a bohatém týmu EC Red Bull Salzburg v ročníku 2012/2013. Po této sezóně pověsil ve svých dvaatřiceti letech brusle definitivně na hřebík a vrátil se do Kanady.

⚡ Herní styl

Z analytického pohledu byl Ross Lupaschuk učebnicovým příkladem ofenzivního obránce, jehož kariéra byla definována jeho střeleckými schopnostmi a hrou v početní výhodě. Jeho největší zbraní byla tvrdá střela příklepem (tzv. slapshot) od modré čáry. Dokázal si perfektně najít prostor, nabrat rychlost a propálit puk skrz změť těl před brankovištěm. Byl neocenitelným hráčem pro řízení přesilových her (quarterback), neboť disponoval i velmi slušnou a chytrou rozehrávkou.

Jeho achillovou patou však byla defenzivní činnost. S výškou kolem 185 centimetrů byl dostatečně urostlý, ale chyběla mu výbušnost v prvních třech krocích. Rychlí útočníci ho dokázali obejít a často ho tak nutili k faulům, což se promítalo do poměrně vysokých čísel trestných minut. Zatímco na evropském kluzišti mohl tento rychlostní deficit dorovnat lepší poziční hrou a couváním, v agresivním zámořském hokeji plném takzvaných dump-and-chase (nastřel a bojuj) situací neměl čas chyby napravit. Právě tento kontrast mezi ofenzivním potenciálem a defenzivními mezerami stál za jeho neúspěchem v zámoří a fenomenálním úspěchem na evropském kontinentu.

💡 Pro laiky

Příběh Rosse Lupaschuka se dá velmi dobře přirovnat k obchodu s nemovitostmi. Představte si, že vlastníte naprosto unikátní, světoznámý a historický hrad, o kterém všichni vědí, že je to nejlepší stavba široko daleko (v tomto případě hokejista Jaromír Jágr). Dostanete se ale do dluhů a hrad musíte prodat. Místo toho, abyste za něj dostali plnou cenu v penězích, směníte ho za tři obrovské krabice se stavebním materiálem (prospekty, mezi kterými byl Lupaschuk), přičemž vám prodejce tvrdí, že z nich postavíte hned tři nové krásné domy.

Veškerá pozornost se najednou přesune na tento stavební materiál. Fanoušci i novináři chodí kolem krabic a očekávají, že z nich přes noc vyroste nové impérium, které ten ztracený hrad nahradí. Ten tlak na to, aby materiál byl dokonalý, je obrovský. Jenže jakmile se začne stavět (Lupaschuk nastoupí do týmů), zjistí se, že ten materiál sice není špatný a dají se z něj postavit fajn věci, ale luxusní hrad z něj nikdy nebude. To obrovské očekávání a zklamání veřejnosti pak mladému hráči zničí kariéru u vás doma. Když se ale ten stejný stavební materiál odveze do cizí země (do Evropy), kde od něj nikdo neočekává nemožné, postaví se z něj nádherná a plně funkční stavba (titul ve Finsku).

📊 Statistiky

Níže je uveden detailní statistický přehled ze základních částí nejvýznamnějších sezón Rosse Lupaschuka, mapující jeho kariéru od nadějných juniorských let přes těžkosti na farmách až po dominantní výkony v Evropě.

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1999/00	Red Deer Rebels	WHL	65	14	29	43	120
2000/01	Red Deer Rebels	WHL	67	28	37	65	135
2001/02	WBS Penguins	AHL	72	9	20	29	91
2002/03	WBS Penguins	AHL	74	18	18	36	93
2002/03	Pittsburgh Penguins	NHL	3	0	0	0	4
2003/04	WBS Penguins	AHL	58	4	17	21	98
2004/05	WBS Penguins	AHL	67	11	21	32	143
2005/06	Mora IK	SHL	43	13	17	30	164
2005/06	Malmö Redhawks	Allsvenskan	9	5	2	7	30
2006/07	Kärpät Oulu	Liiga	43	14	24	38	86
2007/08	Avangard Omsk	Ruská superliga	45	9	14	23	64
2008/09	Salavat Julajev Ufa	KHL	17	1	4	5	47
2008/09	Sibir Novosibirsk	KHL	22	0	3	3	41
2009/10	HIFK	Liiga	35	4	10	14	60
2010/11	Kölner Haie	EBEL	11	1	3	4	20
2011/12	Vienna Capitals	EBEL	43	10	13	23	38
2012/13	EC Red Bull Salzburg	EBEL	21	4	3	7	24

🏆 Úspěchy a ocenění

Ačkoliv v NHL nezanechal nesmazatelnou stopu, na jiných úrovních a kontinentech dosáhl obrovských úspěchů:

Vítězství a zisk prestižní juniorské trofeje Memorial Cup s týmem Red Deer Rebels (sezóna 2000/2001).
Zlatá medaile a mistrovský titul (Kanada-malja) v nejvyšší finské soutěži s týmem Kärpät Oulu (sezóna 2006/2007).
Individuální ocenění pro nejlepšího ofenzivního obránce finské elitní soutěže (2007).
Výběr ve vstupním draftu NHL v prestižním druhém kole z 34. pozice organizací Washington Capitals.
Člen All-Star týmu prestižní juniorské soutěže WHL.

Zdroje